K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Retenční plochá střecha

Datum: 8. 4. 2019, zdroj: OF 1/2019, rubrika: Životní prostředí

S přípravou nových staveb přichází od dotčených orgánů stále vyšší důraz na omezení množství odvádění přívalových srážek do kanalizace. Tím se zabrání přehlcení kanalizační sítě, způsobující záplavy.

Nové řešení, zpomalující odtok přívalových srážek do kanalizace, vyvíjí autoři tohoto textu. Nový střešní systém zpomalí odtok přívalových srážek speciálně upraveným retenčním vtokem. Jeho užitím odpadá nutnost složitého souvrství vegetačních střech.

Nakládání se srážkovými vodami

Stokové kanalizační sítě měst se dříve zřizovaly jako jednotné soustavy. Na tuto kmenovou soustavu se postupně s rozrůstajícím městem napojovaly další kanalizační větvě. Z tohoto důvodu původní kanalizace jsou často hydraulicky přetížené. To způsobuje poškození nejen kanalizací, čistíren odpadních vod, ale i majetku samotných stavebníků.

Rekonstrukce vodohospodářských zařízení nebo její rozšíření pro navýšení kapacity je velmi nákladnou investicí. To samozřejmě vede k přirozenému zvyšování cen od provozovatelů nebo majitelů kanalizačních sítí. Vzniká tak stále větší tlak na omezení odtoku srážek především u novostaveb, ke kterému se vyjadřují provozovatelé nebo majitelé kanalizačních sítí společně s odborem vodního a lesního hospodářství. Je třeba podotknout, že stavební úřad nesmí vydat vyjádření bez vyřešení hospodaření s dešťovou vodou také u změn dokončených staveb nebo změn jejich užívání. Právě v těchto případech může při změně parametrů vypouštění nastat povinnost vyřešit nakládání se srážkovou vodou.

Současné řešení

Legislativní prioritou je vodu vsakovat např. vsakovacími nádržemi, pak teprve zadržovat a regulovat např. retenčními nádržemi, a to nejprve odpouštěním dešťovou kanalizací do vodního toku a poté teprve odpouštění jednotnou kanalizací do čistírny odpadních vod. Ne vždy je ale možné dešťovou vodu vsakovat na vlastním pozemku, odpouštět do vodního toku, nebo ji jinak využívat. Důvodem můžou být geologické a hydrologické poměry. Dále hustá městská zástavba, kde není možné umístit retenční nádrže. V takovém případě je možné pouze regulovat odpouštění srážkové vody do kanalizace na ploché střeše objektu.

Současným řešením pro výše zmíněnou situaci jsou vegetační střechy. Ty jsou předkládány jako ekologické, ekonomické a estetické řešení pro ploché střechy. Právě estetický aspekt se v mnoha případech z neudržovaných zelených střech vytrácí nebo není na vysokých či vzdálených budovách vidět. V těchto případech, kdy je navíc nutné pouze regulovat odtok srážek jsou zbytečným nákladným řešením. Nejen na pořízení, ale i na údržbu.

Nové řešení

Snahou je rozšířit tento segment trhu, zabývající se zpomalením odtoku přívalových srážek do kanalizace na plochých střechách o nové a ekonomičtější řešení, než jsou výše zmíněné vegetační střechy. Toto řešení nezpomaluje odtok vrstvou vegetace, ale speciálně navrženým retenčním vtokem.

Jedná se o systém s klasickým pořadím vrstev střešního pláště, kde klíčovým prvkem je retenční vtok. Funkce retenčního vtoku zajišťuje po kritickou dobu přívalových srážek regulovaný odtok vody do kanalizace. Retenční vtok je vyhřívaný a je nastavitelný pro konkrétní odvodňovanou plochu ploché střechy. Nutné množství zadržené vody má výšku vodního sloupce okolo 3 cm a nepřesáhne hodnoty zatížení sněhem. Z toho tedy vyplývá, že na střešní konstrukci nejsou kladeny vyšší statické požadavky než u běžných plochých střech. Dále je zřejmé, že hodnoty zatížení budou menší než u střech s vrstvou vegetace se stejným množstvím zadržované vody. Při současném výskytu přívalových srážek a sněhu na retenční střeše nejsou předpokládány nízké teploty. Není tedy znemožněn odtok přívalových srážek do kanalizace.

Obr. 1. Princip retenční ploché střechy
Obr. 1. Princip retenční ploché střechy

Navrhovaný retenční vtok pracuje na principu, který je patrný z uvedeného obrázku. Při běžné intenzitě srážek (a) voda volně odtéká spodními (odtokovými) otvory retenčního vtoku do kanalizace stejně jako u běžných střešních vtoků.

Při přívalových srážkách (b) voda vystoupavá a spodními (odtokovými) otvory retenčního vtoku je zajišťen odtok odpovídající specifickému (přípustnému) odtoku na základě vyjádření dotčených orgánů. Při překročení kritické doby přívalových srážek (c) je voda odváděna přepadem v horní části retenčního vtoku.

Výhody

Současným řešením pro regulaci přívalových srážek do kanalizace je vegetační střecha nebo retenční nádrž. Pořizovací cena retenčních opatření u střechy s vegetací nebo s retenční nádrží je o 90 % vyšší než u retenční ploché střechy. Je to dáno nízkou cenou retenčního vtoku v porovnání s cenou retenčního souvrství vegetační střechy nebo cenou retenční nádrže.

Další výhodou retenční střechy je:

  • Rychlejší realizace a snadnější údržba, a tím i snížení nákladů ve srovnání s vegetačními střechami.
  • Nastavení specifického (přípustného) odtoku retenčního vtoku na základě vyjádření dotčených orgánů.
  • Menší statické nároky na nosnost střešní konstrukce než u vegetačních střech.
  • Nezakrytá hydroizolace je snadno přístupná pro zjištění vad a poruch.

Ing. Lukáš Janda, Ing. Marek Kervitcer, Fakulta stavební – VUT Brno, Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., ROMEX s.r.o.

TOPlist
TOPlist