K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Zeptali jsme se MUDr. Jiřího Běhounka, poslance PSP ČR, místopředsedy Rady AKČR a hejtmana Kraje Vysočina

Datum: 29. 3. 2019, zdroj: VSOL 1/2019, rubrika: Veřejná správa online
Jiří Běhounek
Jiří Běhounek
Jaký je váš pohled na aktuální stav e-governmentu v ČR?
V našem státě máme přibližně sedm stovek různorodých elektronických služeb a aplikací e-governmentu. To jasně dokládá, že všechny rezorty se elektronizaci věnují. Osobně mi chybí vzájemná provázanost systémů, která by pomohla zatraktivnit služby občanům ČR a umožnit jim rychlou a efektivní komunikaci s veřejnou správou. Spravedlivě musím ocenit snahu státu o stanovení vizí a priorit v e-governmentu i práci týmu vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci. Stále se však nedaří realizaci plánů v oblasti IT včasně zapracovávat do legislativy státu.
Co se v uplynulém roce v Kraji Vysočina v oblasti digitalizace podařilo?
Úspěšně realizujeme projekt rozvoje elektronických služeb pro území Kraje Vysočina financovaný mimo jiné z Integrovaného regionálního operačního programu v hodnotě více než 100 mil. Kč. Mezi již realizované výstupy projektu patří nové páteřní optické linky krajské sítě ROWANet do Humpolce, Telče a Velké Bíteše. Aktuálně běží dodávka dalšího vybavení Technologického centra kraje, což je hlavní serverová a hostingová platforma, kterou využívá kraj pro své organizace, pro města i obce, ale také pro stát (provozujeme systémy pro ministerstva vnitra a zdravotnictví). Hlavní aktivitou projektu je pak realizace šesti nových sdílených služeb pro příspěvkové organizace kraje.
Dalším výrazným krajským „digitalizačním“ projektem je vedení série tří mezinárodních projektů zaměřených na elektronizaci zdravotnictví, kde náš kraj zastupuje na evropském poli celou ČR. Jde o projekty vnitrostátní i mezinárodní výměny tzv. pacientského souhrnu (dat o pacientovi nutných pro urgentní péči), přeshraniční výměnu elektronického receptu a zapojení nově vznikajících systémů elektronické identity do zdravotnických systémů (např. náš elektronický občanský průkaz).
Chystáte něco inspirativního, případně jaké krajské projekty byste zdůraznil?
Naše zkušenosti i zkušenosti evropských partnerů ukazují, že pro elektronizaci veřejné správy má velký potenciál využití elektronické identity. Ta je v ČR dle mého názoru v podobě projektu NIA a elektronického občanského průkazu dobře nastartována. Budeme se snažit na úrovni samosprávy podporovat další služby, které budou tyto nástroje využívat a zpřístupňovat tak veřejnosti další online služby v bezpečném prostředí. Zároveň pracujeme v rámci AKČR na konceptu využití elektronické identity pro úředníky a další pracovníky veřejného sektoru.
TOPlist
TOPlist