K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Obce se chtějí a musí podílet na zlepšení stavu krajiny

Datum: 7. 2. 2019, zdroj: OF 5/2018, rubrika: Životní prostředí

Desítky podnětů vyslali účastníci již 10. národní konference Venkov 2018, která proběhla ve dnech 19. až 21. září 2018 v jihomoravské Strážnici, politikům napříč všemi stranami i úředníkům státní správy. I když se přitom některé z podnětů vzájemně částečně překrývaly, tvořila hlavní linku jejich témat voda a potřeba adresněji podporovat lokální místní identity.

Zejména vodohospodářské téma bylo po letošním průběhu počasí, charakterizovaném nedostatkem srážek a místy až tropickými teplotami, zcela logické. Voda je bez nadsázky základ života, což platí samozřejmě i pro obce a veškerá lidská sídla. Vodě, konkrétně pod názvem „Voda a stromy v krajině“, byl také věnován jeden ze čtyř doprovodných workshopů, přičemž důležitost tématu podtrhla jak největší účast na tomto workshopu, tak skutečnost, že se jeho moderace ujal předseda Národní sítě Místních akčních skupin (MAS) Jiří Krist. Z diskuse nad příspěvky také vyšlo nejvíce podnětů k závěrečnému hodnocení na „panelu priorit“, přičemž tři nejúspěšnější – „Razantně snížit byrokracii spojenou s realizací opatření vedoucích k zadržování vody v krajině“, „Změnit systém zemědělských dotací – více podporovat zemědělce „z místa“ a přispívajících k tradici“ a „Zapojit dětí i dospělí do výchovy k udržitelnému rozvoji“ v zásadě charakterizují vše podstatné – snížení byrokracie, podporu identity a potřebu osvěty.

Změnit přístup státu

Malý rybník v obci
Malý rybník v obci (všechny fotografie Nina Havlová)

Jak přitom po skončení diskuse uvedl Jiří Krist, voda a krajina jsou v současné době pro celou společnost klíčovým úkolem. „Několik posledních let nám ukázalo, co se může stát, a jestliže jsme byli takto varováni, je naší povinností konat. Máme dostatek odborných poznatků, zkušeností, studí a analýz, takže víme, co máme dělat, je to jenom o rozhodnutí začít,“ konstatoval představitel MAS s tím, že například budování drobných vodních ploch a obecně rezervoárů vody pro své obyvatele by měly obce povinně zahrnovat do svých rozvojových plánů.

K žádoucímu zlepšení (nejen) vodní bilance je však také zapotřebí změna v dosavadním přístupu státu, který se celou řadou nově přijímaných pravidel, regulací, zákonů a vyhlášek přibližuje k centralizovanému pojetí, ačkoli venkov ve své jedinečnosti potřebuje pravý opak, jak ostatně také na konferenci Venkov 2018 zaznělo.

„Je naprosto nezbytné přiblížit co nejvíce rozhodovacích pravomocí co nejblíže k místu, jehož se rozhodnutí týkají, tedy přímo na obce, a podporovat skutečně místní podnikatele a zemědělce, kteří mají zájem, aby na venkově žily jejich děti, a kteří se starají o přírodu tak, aby jí mohli předat budoucím generacím v co nejlepším stavu. To je nejpřirozenější způsob, jak zachovat život na venkově, a jak také zlepšit stav naší krajiny,“ zdůrazňuje předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová. Optimální formou (byť ne jedinou) zemědělského hospodaření jsou pak podle ní rodinné farmy, u nichž je předávání gruntu dalším generacím fakticky základní podstatou jejich existence.

Příkladné řešení

Uvedené farmy sdružené v Asociaci soukromého zemědělství ČR (ASZ) přitom letos vyhlásily program Pestrá krajina, jehož cílem je prezentovat dovnitř ASZ, ale zejména navenek, příklady správného způsobu hospodaření tak, aby nedocházelo k degradaci půdy, zdrojů vody, a aby byl venkov nejen dobrým místem pro člověka, ale také pro zvěř, ptáky a organismy žijící v krajině. Zřejmě nejcennější na uvedeném programu je skutečnost, že si jeho aktéři nečiní nárok na dotace, neboť pestrou krajinu považují za přirozený výsledek svého podnikání.

Jen pár dní po konferenci Venkov 2018 spatřil světlo světa také projekt „Chytrá krajina“, jehož duchovním otcem je rektor České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Petr Sklenička. Ten založil při ČZU „Centrum pro vodu, půdu a krajinu“, jehož ambicí je navrhovat komplexní řešení v boji proti klimatickým změnám.

Jen pro připomenutí – od poloviny 19. století zmizelo z české krajiny přes tři tisíce větších rybníků a zcelování zemědělské půdy do velkých bloků v době komunismu a její obdělávání těžkou technikou zničilo její retenční vlastnosti. „Zemědělská půda tak zadržuje o 40 procent méně vody než před rokem 1950. Asi 60 procent půdy ohrožuje vodní eroze, 14 procent trápí větrná eroze a většině zeminy chybí organická hmota,“ uvedl rektor. Podle Petra Skleničky přitom umíme zatím navrhovat maximálně dílčí opatření. „Neumíme však vyprojektovat ucelený systém, který bude sloužit během sucha i povodní, bude zahrnovat protierozní ochranu půd, protipovodňovou ochranu území i jeho ochranu proti suchu,“ dodává. Nově vzniklé „Centrum pro vodu, půdu a krajinu“ bude proto taková řešení testovat. Odborníci budou například kombinovat pozemkové úpravy se stavbou nádrží a závlahových systémů, přičemž cílem je vytvořit ucelené řešení, které zvýší retenci a akumulaci vody v půdě a krajině spolu s využitím moderních způsobů závlahy. ČZU navíc vlastní zemědělskou i lesní půdu a městské pozemky v Praze. Nové návrhy tak bude centrum okamžitě testovat.

Zemědělská politika

Rybí přechod Metuje
Rybí přechod Metuje

Zpět ale k dalším tematickým workshopům konference Venkov 2018. Zřejmě druhým nejnavštívenějším se stal ten s názvem „Program rozvoje venkova a společná zemědělská politika“, v němž se diskutovalo hlavně o optimálním zaměření našeho zemědělství i nastavení zemědělských dotací v dalším období. Také proto, že na půdě EU vrcholí jednání o změnách ve Společné zemědělské politiky EU po roce 2020, přičemž je zřejmé, že pro zemědělství z EU bude jednak k dispozici méně peněz, jednak ale také budou jinak nasměrovány finanční toky.

V naší zemi se sice diskutuje především o možném krácení dotací největším zemědělským subjektům (tzv. „zastropování“), důležitější však bude, že lze očekávat zpřísnění obecných podmínek hospodaření ve prospěch přírodně šetrnějších opatření a větší přísun peněz na adaptační opatření vůči rizikům sucha a klimatických vlivů obecně. Tak či tak, byly třemi nejčastěji zmiňovanými podněty ze „zemědělského“ workshopu „Legislativně a dotačně podporovat budování technologií pro zadržování dešťové a povrchové vody v zemědělských areálech“, „Zaměřit se na propagaci a přiblížení zemědělského sektoru jako zajímavé oblasti lidské činnosti – podnikání a pracovní příležitosti s důrazem na regionální úroveň“ a „Podporovat provázanost rostlinné a živočišné produkce pro zvýšení biodiverzity a zásoby vody v půdě“. Pozorný čtenář jistě zjistí, že tyto podněty jsou s podněty „vodního“ workshopu velmi podobné. Což ukazuje na skutečnost, že na hlavních požadavcích se představitelé obcí v zásadě shodnou, byť jsou zastřešeny rozdílnými tématy.

Komunitní rozvoj

Další dva workshopy pak byly věnovány zejména obcím jako takovým, a nesly názvy „Obnova center malých měst“ a „Možnosti Komunitě vedeného místního rozvoje (CLLD) při řešení vybavenosti obcí“. Právě na nich zaznělo nejvíc diskusních příspěvků poukazujících na bující byrokracii a centrální omezování činnosti MAS. Mezi nejúspěšnější hesla se tak zařadilo obecnější „Podporovat život, podnikání a bydlení v centrech malých měst“, konkrétnější „Podporovat financování objektů, které přispívají k místní identitě“ a jasný požadavek na „Reflexi potřeb území definovaná strategiemi MAS“.

Krajina a voda

Les je rezervoár vody
Les je rezervoár vody

Zůstaneme-li u krajiny, pak právě v tomto případě je „reflexe potřeb“ rozhodující, neboť každá lokalita je jiná a prakticky na žádnou nelze uplatňovat plošné recepty. To však také znamená součinnost místních lidí například s úředníky Státního pozemkového úřadu při realizaci, ale už i na samotném počátku projektů Komplexních pozemkových úprav (KPÚ) v dotčeném katastru. Že to může fungovat, prezentoval na konferenci na příkladu obce Šardice Petr Marada. Zmíněný příklad však není jediný.

Právě v rámci KPÚ by měla být podle ministra zemědělství Miroslava Tomana akcentována akumulace vody v krajině, což potvrzuje i rektor Sklenička. Tento signál by měli začít vnímat jak samotné obce, tak tvůrci příslušných projektů. Stejně tak je velmi důležité a opakovaně prezentované prohlášení ministra, podle kterého bude při budování nebo obnově drobných mělkých vodních ploch výrazně zjednodušeno stavební řízení, takže k takovému kroku bude stačit jen ohlašovací povinnost. Příslušný návrh již ministr předložil vládě a lze tak očekávat, že v průběhu příštího roku vejdou příslušná zjednodušení v platnost. Důležitá však také bude osvěta úředníků na stavebních úřadech, kteří jsou dnes hlavní brzdou nejen při obnově rybníků, ale i v procesu vytváření pestřejší krajiny, například při rekultivaci nebo využívání melioračních zařízení.

Očekávat je možné i změny ve vztahu ke krajinným prvkům nebo pozemkům evidovaným jako „ostatní plochy“, a to v odvodech poplatků za tuto půdu. V současné době jsou – naprosto nelogicky – „ostatní plochy“ zdaněny daní z nemovitostí až pětkrát více, než půda na polích. I samotné Ministerstvo financí uznává, že to není zrovna šťastné řešení, a proto počítá se snížením daně na úroveň polních pozemků. Ve hře je také možnost, že by na „ostatní plochy“ byla daň nulová, nebo formální, typu „koruna za hektar“.

Kromě toho by měly být Ministerstvem zemědělství krajinné prvky v dotační politice zvýhodněny vyšší sazbou dotace oproti produkční zemědělské půdě. K tomu však bude třeba provést jejich evidenci, neboť ne všechny jsou v katastrálních mapách nebo v systému elektronické evidence půdních bloků (LPIS) zachyceny.

V obou případech jde ale o signál, že přetrvávající úmysly terénní překážky likvidovat a drobné krajinné útvary rozorávat, nejsou strategické ani kvůli krajině a zvýšení její schopnosti zadržovat vodu, ale ani ekonomicky. Měli by si to uvědomit někteří zemědělští podnikatelé, ale třeba i některé obce.

Osvěta a informace

Ne každý ale o ministerských plánech ví. I proto je důležitá osvěta a možnost operativně se dozvídat údaje, které mohou podpořit správná rozhodnutí. Jednu z cest nabízí mimo jiné portál Naše voda, který zpracovává každodenně zpravodajství o vodě v širších souvislostech, také v interakci s lesním hospodářstvím, neboť les je velkým rezervoárem vody. Portál připravuje i spolupráci se zmiňovaným projektem „Chytrá krajina“ a spolu s lesníky bude od příštího roku prezentovat i projekty návratu vody do krajiny v lesních porostech.

Petr Havel, agrární analytik

TOPlist
TOPlist