Objektivní fakta o kriminalitě volených zástupců územních samospráv

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zpracovalo Analýzu trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků. Podrobný dokument vznikl na požadavek ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a mapuje komplexně veškerá trestní řízení týkající se komunálních, resp. krajských politiků za dobu pěti let (2013–2017).

Materiál analyzuje tvrdá data poskytnutá všemi složkami státního zastupitelství napříč celou Českou republikou a jeho zjištění do značné míry korigují některé nepřesné informace, které se v souvislosti s touto problematikou objevují ve veřejném a mediálním prostoru.

Z analýzy NSZ zejména vyplývá, že tato oblast trestné činnosti tvoří z celkového objemu kriminality zcela zanedbatelný zlomek. Jedná se o méně než 0,03 % ze všech trestních řízení (za období pěti let se jedná o 438 věcí z celkového počtu 1 331 328 trestních řízení).

Dominantní zdroj poznatků k zahájení trestního řízení ve věcech trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků pochází z trestních oznámení od fyzických či právnických osob. Z hlediska celkového období šlo o 76,3 %. Více než tři čtvrtiny všech případů vychází tedy přímo z trestních oznámení (udání), a není způsoben přepjatým aktivismem Policie ČR nebo orgánů veřejné moci.

Nepotvrdila se ani tvrzení, že orgány činné v trestním řízení – zejména státní zástupci a policejní orgány – přepínají trestní represi vůči voleným funkcionářům územních samosprávných celků. Celkem 84,2 % skončených věcí bylo skončeno v prověřování, aniž by došlo k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby.

Do řízení před soudem se dostalo toliko 13,8 % skončených věcí. Z těchto věcí byl ve 49,0 % vydán odsuzující rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným. Pokud by se vzaly v potaz věci, kde byla alespoň část obviněných uznána vinnými, jde o vzestup na 27 případů, což ve skutečnosti znamená 55,1 % takto skončených věcí v řízení před soudem. V 38,8 % věcí soud zprostil obviněného obžaloby. Současně je třeba uvést, že z 19 trestních věcí, kde došlo ke zproštění obžaloby, byl u 9 věcí vydán alespoň jeden odsuzující rozsudek (což činí 47,3 %), tedy nebyla jednotnost posouzení řešených případů ani na úrovni soudů. Ve zbylém počtu věcí bylo rozhodnuto soudem jinak, např. trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, zastaveno s ohledem na promlčení či věc byla postoupena jinému orgánu k projednání přestupku. Odsuzující rozsudky v naprosté většině případů obstály v přezkumu Nejvyšším soudem či Ústavním soudem. Shora uvedený počet odsuzujících a zprošťujících rozsudků v trestních věcech odpovídá počtu 33 osob (36,3 %) odsouzených a 40 osob (44,0 %) zproštěných obžaloby. Objektivně je třeba uvést, že podíl zprošťujících rozsudků vykazuje vyšší hodnoty v porovnání s celkovým podílem zproštění u veškeré kriminality, který např. za období roku 2017 souhrnně činí 5,2 %. Zde je však třeba zohlednit specifický charakter posuzované trestné činnosti, ale i nízké absolutní počty případů.

Na základě provedené analýzy je zřejmé, že orgány činné v trestním řízení věnují ve svém souhrnu daným trestním řízením náležitou pozornost, vyřizují je ve standardních časových lhůtách odpovídajících danému typu kriminality a především postupují v souladu se zákonem, uvážlivě a nikoliv nedůvodně aktivisticky.

Plný text analýzy zveřejňuje NSZ na svých webových stránkách