K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Možnosti online komunikace pro neslyšící

Datum: 23. 8. 2018, zdroj: OF 3/2018, rubrika: Veřejná správa online

Osoby se sluchovým postižením lze v základu rozdělit na neslyšící, nedoslýchavé a ohluchlé. Mezi ohluchlé osoby patří nejčastěji lidé, kteří ztratili sluch například z důvodu věku. Tito lidé většinou preferují pro komunikaci s okolím psanou formu jazyka či odezírání.

Neslyšící jsou skupinou, jejíž členové se buď neslyšící narodili, nebo sluch ztratili ve velmi útlém věku. Jejich mateřským jazykem je většinou jazyk znakový. Protože český znakový jazyk se od psaného českého jazyka gramaticky liší, rozumí neslyšící psané češtině jen velmi obtížně. Přes mylné obecné přesvědčení, že s neslyšícími se dá dobře domluvit psaním, nejvhodnějším způsobem komunikace s neslyšícími zůstává znakový jazyk. V České republice je podle odhadů kolem 500 tisíc lidí se sluchovým postižením, z toho asi 15 tisíc neslyšících uživatelů znakového jazyka jako jazyka mateřského.

Komunikace s neslyšícími

Pro komunikaci s neslyšícími je nutné dodržovat několik důležitých pravidel. Tím základním je to, že neslyšící si sám volí způsob komunikace, který je pro něj nejvhodnější. Pokud si neslyšící sám neřekne a my si nejsme jisti, jakou formu komunikace použít, je nejlepší se hned na začátku zeptat. Neslyšící nám dá najevo, zda chce odezírat, psát si, či zda je potřeba komunikovat prostřednictvím tlumočníka znakového jazyka.

Pro neslyšící, kteří používají ke komunikaci se slyšícími odezírání ze rtů, je nutné, aby dobře viděli na ústa slyšícího. Ze strany slyšícího je pak nutná pečlivá výslovnost. Odezírání mohou komplikovat například vousy nebo také špatné světlo. Pokud chceme s neslyšícím jednat, například na úřadě, musíme vybrat klidnou a tišší místnost a dát si pozor, abychom nestáli se světlem v zádech. Jednání musí probíhat tak, abychom měli osvětlený obličej a neslyšící nám dobře viděl na ústa. Pro neslyšící je při komunikaci velmi důležitý také oční kontakt, gesta a mimika. Odezírání je velmi náročné, ovládají jej pouze lidé s určitým nadáním, a také je velice únavné.

Pokud neslyšící preferuje dorozumívání psanou formou jazyka, volíme krátké a jednoduché psané věty s konkrétními otázkami a vyjádřeními, aby neslyšící vše pochopil. Pokud během psané komunikace zmíníme důležitá data nebo místa, je vhodné je například barevně neslyšícímu zvýraznit.

Potřebujeme-li oslovit neslyšícího, něco mu říci, zaklepeme mu na rameno, nebo se jemně dotkneme jeho ruky. Nikdy neklepeme na hlavu, ta je pro neslyšící velmi citlivá a mohou se leknout. Pro upoutání pozornosti neslyšícího, který je například na odchodu z místnosti, můžeme zablikat světlem. Neslyšící se otočí.

Ideálním způsobem komunikace s neslyšícím, který komunikuje znakovým jazykem, je využití tlumočníka znakového jazyka.

Tlumočení pomocí znakového jazyka

Právě proto, že se gramatika českého znakového jazyka se od mluveného natolik liší, je potřeba, pokud se chceme s neslyšícím domluvit a být si jisti, že jsme si během hovoru opravdu porozuměli, využívat tlumočníka znakového jazyka. Ten je tím nejdůležitějším.

Tlumočníci zprostředkují simultánní tlumočení ze znakového jazyka do mluvené řeči a naopak. Jejich role je striktně ohraničena překladem, do situací, které tlumočí, nijak nezasahují. Tlumočníci, stejně jako přepisovatelé, pouze zprostředkovávají komunikaci, aktivně se jí neúčastní. Tlumočníků znakového jazyka je v České republice stále velmi málo, na jednoho tlumočníka vychází více než 140 neslyšících. Čekací doba na tlumočníka tak může být pro klienty v některých krajích i několik měsíců.

Neslyšící často používají k řešení různých situací své blízké, mohou si proto profesionálního tlumočníka „plést“ s někým, kdo jim pomůže celou situaci vyřešit. Je proto třeba službu tlumočení od odborné asistence striktně oddělovat a tlumočnickou roli neustále objasňovat. Před samotným tlumočením by měl tlumočník mít co nejvíce informací předem – aby minimálně znal téma hovoru a alespoň bodově obsah.

Mimo fyzického tlumočení mají neslyšící možnost využít také službu online tlumočení – přes videokameru. Výhodou této služby je však dostupnost tlumočníka a tím možnost neslyšících si samostatně zařídit mnoho věcí. Je však velmi důležité, aby všichni účastníci komunikace obdrželi veškeré potřebné informace.

Tichá linka – možnost komunikace na úřadech

Tichá linka, kterou provozuje obecně prospěšná společnost Tichý svět, pomáhá neslyšícím v komunikaci se slyšícími. Ve většině případů se jedná o telefonický hovor někomu – běžná záležitost, kterou my, slyšící, řešíme denně a ani se nad ní nepozastavujeme. Neslyšící k vyřízení hovoru přes online tlumočníka potřebuje pouze zařízení s webkamerou a dobré připojení k internetu. Neslyšící komunikuje s volaným přes tlumočníka, skrze webkameru.

Službu online tlumočení, kterou Tichá linka poskytuje, lze využít také při rozhovoru, během kterého jsou slyšící a neslyšící v jedné místnosti. Tato situace se liší pouze tím, že na zařízení je potřeba mít také mikrofon, do kterého slyšící hovoří, a tlumočník opět znakuje na kameru neslyšícímu, co bylo řečeno. Tichá linka tak může hodně ulehčit komunikaci lidí se sluchovým postižením například s personálem nemocnice nebo s úředníkem.

Pokud například úředník ví, že má domluvenou schůzku s neslyšícím klientem na konkrétní den a čas, může si v Tiché lince vytvořit rezervaci. Zadat požadavek na jednu ze služeb jde samozřejmě i bez objednání, když neslyšící přijde neohlášeně, řešit například nějakou urgentnější situaci. Pak může úředník použít založení požadavku bez rezervace a pár minut počká, než jej operátor přijme. Úřady mají pro tlumočníky vysokou prioritu, hned po požadavcích na nouzové volání.

Samozřejmě existují situace, kdy je využití online tlumočení nevhodné a fyzického tlumočníka jím nahradit nelze (nutná osobní přítomnost, podpisy smluv, soudní jednání). V běžných situacích si však neslyšící může na úřadě právě díky Tiché lince poradit sám a nebýt tak závislý na pomoci svých blízkých.

Úřady se mohou do Tiché linky zdarma registrovat přes webovou aplikaci www.tichalinka.cz. Lze ji využít na všech zařízeních, která mají stažený prohlížeč Google Chrome, mají webkameru a mikrofon. Důležité je úvodní proškolení. Do Tiché linky se již registrovaly například všechny pobočky úřadu práce ve Středočeském kraji. Rovněž také některé městské úřady nebo knihovny.

Tento článek byl napsán v rámci projektu MPSV „Život jako každý jiný“, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu.

Mgr. Klára Sobotíková, www.tichalinka.cz

TOPlist
TOPlist