Důležitá je vzájemná spolupráce a komunikace s lidmi

Blíží se volby do zastupitelstev obcí, a proto v letošním roce přinášíme rozhovory s představiteli obcí a měst, kteří vykonávají vedoucí funkce několik volebních období. Dnes hovoříme s Jindřichem Kvapilem, starostou obce Koberovy.

Starosta Jindřich Kvapil

Jindřich Kvapil (*1960) je starostou obce Koberovy v Libereckém kraji, okres Jablonec nad Nisou. Po studiu na stavební průmyslovce působil jako investiční technik v tehdejším podniku Potraviny. Starostou obce je nepřetržitě od roku 1994 a rovněž je předsedou mikroregionu Podkozákov. Je ženatý, má dvě děti, k jeho zájmům patří turistika, cyklistika a v posledních letech se stal včelařem.

Koberovy leží v překrásné krajině Českého Ráje, v jeho severním výběžku nedaleko Malé Skály a Železného Brodu, v nadmořské výšce převážně kolem 500 m. Území obce je na třech katastrech, člení se na osm místních částí a v současné době zde žije 1040 obyvatel. Jedenáctičlenné zastupitelstvo pracuje v posledních letech s rozpočtem ve výši průměrně cca 15 mil. Kč a kladné saldo hospodaření umožňuje obci investovat převážně z vlastních zdrojů.

Jak jste ve funkci starosty začínal?

Mateřská škola, bytovky, obecní úřad, knihovna a hasičská zbrojnice

V roce 1994 mne oslovil tehdejší starosta, pan Plíhal, který odcházel do důchodu, ale byl ještě jedno volební období místostarostou, takže mne zasvětil do problematiky a pomohl v začátcích. Nutno dodat, že tehdy byla jiná doba, dělalo se s nadšením a bez zbytečných komplikací. Bylo minimum administrativy, jednodušší vyřizování všech záležitostí a okresní úřad dokázal obcím poradit i pomoci, všichni jsme se vzájemně znali a vycházeli si vstříc. Měli jsme sice méně peněz na investice, ale v té době byly i ceny stavebních prací mnohem nižší. Myslím, že z počátku, kdy jsme si v podstatě vše dělali sami, byly mou výhodou zkušenosti z praxe investičního technika.

A co práce s lidmi, jaké máte zastupitele?

Shodujeme se v tom, že na vesnici není prostor pro velkou politiku. Musíme řešit konkrétní věci potřebné pro lidi v obci. Zastupitelé jsou ze dvou kandidátek, převážně bezpartijních a máme jasnou dohodu o spolupráci. Můj místostarosta je lídrem druhé kandidátky, složení zastupitelstva je 6+5, ale rozhodování a hlasování je zpravidla jednomyslné. Myslím, že za celou dobu se u nás neobjevilo žádné kontroverzní téma, které by rozdělovalo obec. Vždy se samozřejmě věci nejprve prodiskutují, ale vždy jsme došli ke shodě a realizujeme dohodnutý program společně. Současné zastupitelstvo omladilo, přicházejí nové nápady, a to je dobře, zastupitelstvo je funkční a pracovité.

Máte zpracovanou koncepci rozvoje obce?

Základní škola a dětské hřiště v parku

To je jednoznačná podmínka pro dlouhodobý a cílevědomý rozvoj obce. Všechno nejde hned a najednou, ale koncepce je nezbytná. Nyní zpracováváme nový Program rozvoje obce, podle modelu Ministerstva pro místní rozvoj, proběhla setkání s občany, vyhodnocujeme všechny podněty a znovu se sejdeme, aby se schválila analýza a zpracovaly se konkrétní záměry a opatření. Je to u nás již třetí rozvojová koncepce. První Program obnovy vesnice vznikl v roce 1996 a také na jeho základě jsme poprvé získali titul Vesnice roku 1998 v Libereckém kraji (v republikovém kole jsme byli na 3. místě). V krajském kole jsme zvítězili ještě v roce 2003. Již v prvním rozvojovém plánu byl dlouhodobý záměr vybudování středu obce, který se postupně realizoval od roku 2007 a v celém rozsahu se dokončil až v loňském roce. Program obnovy jsme aktualizovali v roce 2007, to byla druhá koncepce. Současně připravovaný Plán rozvoje bude dokument, který akceptuje nejen rozvoj obce Koberovy, ale bude plně propojen s dokumenty Mikroregionu Podkozákov a se strategií Místní akční skupiny.

Jaké hlavní problémy jste v obci museli řešit?

Za těch 24 let se obec změnila ve všech směrech, ale na počátku byl zásadním problémem nedostatek v zásobování vodou. To se podařilo vyřešit vybudováním nového zdroje a výstavbou vodojemu, takže dneska máme vodovod doveden do všech místních částí i do té nejmenší osady, kde žije 20 lidí. Mezi významné akce patří celková kabelizace obce provedená ve spolupráci s tehdejším Telekomem. Ve všech částech obce máme zavedenou kabelovou televizi, ve zdejším kopcovitém terénu máme signál zaveden do všech osad a místní televizní kanál zajišťuje plnou informovanost všech občanů, včetně využití vysokorychlostního internetu. V obci máme rovněž kamerový bezpečnostní systém, provozovaný policií, což přispělo k snížení kriminality. Významnou investicí byla i plynofikace obce, provedená ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí v roce 2000 s nákladem cca 20 milionů korun, což výrazně zlepšilo kvalitu ovzduší.

Slyšel jsem také o energeticky úsporných domech

Do sídliště rodinných domků je zakomponován unikátní areál dvanácti pasivních domů

Ano, obec vyčlenila území, prakticky téměř v centru, a umožnila výstavbu obytného souboru dvanácti nízkonákladových pasivních domů firmou Artea. Vznikl tak unikátní komplexně realizovaný areál, plně zapadající do krajiny i prostředí obce, na který se jezdí dívat ekologové z celé Evropy.

Které další akce zmíníte?

Ty velké investice jsem uvedl, voda pro nás byla opravdu základem, ale průběžně jsme postupně v jednotlivých krocích řešili všechny oblasti. Školství, kulturu, sportoviště, komunikace a chodníky, centrum obce včetně úřadu. My jsme vlastně začínali s úřadovnou v objektu mateřské školky. S nástavbou školky byla spojena výstavba nových bytů, nová je i budova obecního úřadu a knihovny, a nakonec jsme postavili i novou budovu hasičské zbrojnice. Máme mateřskou a základní školu, obě budovy jsou komplexně zrekonstruované, zateplené včetně výměny oken, vznikly nové učebny v základní škole včetně počítačové učebny, ve škole jsou interaktivní tabule, moderní sociální zařízení. Vše probíhalo postupně po etapách. Komplexně byl rekonstruován i kulturní dům, vybudována dětská a sportovní hřiště s víceúčelovým povrchem. Kolem komunikací jsou vybudovány chodníky, což přispělo nejen bezpečnosti chodců, ale zlepšil se tím vzhled a čistota obce. Hřiště i kulturní dům mohou využívat všechny spolky, a taky to dělají.

Obdivoval jsem zdejší náves a park s promenádou

Promenáda v parku s řadou informací

Zmínil jsem se, že záměr upravit střed obce byl již v prvním rozvojovém plánu. Skutečná realizace však začala až rokem 2007 a už jsem popsal postupnou výstavbu budov. Stejně tak, po etapách, jsme v centru obce pokračovali úpravou komunikací, stavbou chodníků, in-line dráhy, dětského hřiště, prostranstvím před úřadem včetně přesunu památníků obětem války a okupace. Obdivovaná je promenáda s řadou informačních tabulí nejenom o obci, ale o celém regionu, který je turisticky velmi vyhledávaný. Celý projekt byl zakončen komplexním zazeleněním s výsadbou více než dvou tisíc keřů a stromů.

Jak za těch 24 let hodnotíte vývoj veřejné správy?

Z toho, co jsem uváděl je vidět, že situace v obci ze výrazně zlepšila k lepšímu. Musím však také říci, že dřív sice nebyly počítače, stačil nám k řízení sešit a účetní kniha, nebylo k vyplňování mnoho statistik, hlášení a práce šla rychleji od ruky. Původně na úřadě byl starosta a účetní, nyní máme další dvě pracovní síly na výpomoc. S nadsázkou říkám, že místo starosti o obec se musíme starat o spoustu nesmyslů. Znova opakuji, že fungovaly okresní úřady, které znaly místní problematiku a dokázaly na místě pomáhat, včas a konkrétně informovat, metodicky řídit. S krajským úřadem spolupracujeme, ale ten to nemůže v takovém rozsahu a se znalostí místních podmínek stačit.

Co je pro úspěch v práci starosty důležité?

Sportovní hřiště s víceúčelovým povrchem slouží nejenom dětem, ale i veřejnosti

V obci musí fungovat spolupráce starosty, členů zastupitelstva, spolků a občanů. K tomu vede co nejširší komunikace, informovanost a důležité je mluvit pravdu. Nemůžete vyhovět všem, ale vždy je třeba věci vysvětlit a hledat cestu k řešení. Úřad musí být otevřený pro lidi a sloužit lidem. V republice by měly skončit tlaky politiků na slučování obcí, snahy kriminalizovat zastupitelstva bez znalosti konkrétních místních podmínek a doporučoval bych všechny dotační prostředky převést do rozpočtů obcí, které nejlépe vědí, jak je použít ve prospěch občanů.