K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Soutěž o titul Historické město roku 2017

Datum: 9. 7. 2018, zdroj: OF 3/2018, rubrika: Regiony

Titul Historické město roku v letošním roce získalo město Slavonice. K ocenění náleží pamětní grafický list a finanční částka 1 000 000 Kč. Dvě nominovaná města Brtnice a Vysoké Mýto obdržela Cenu ministryně pro místní rozvoj a částku 100 000 Kč. Kvalitní obnova mnoha památek v mimořádně náročných podmínkách v městské části Praha 1 si vysloužila Čestné uznání ministra kultury.

24. ročníku soutěže zúčastnilo 33 měst nebo městských částí. Krajští vítězové obdrželi diplom Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a 100 000 Kč. Jsou to Boskovice, Brtnice, Holešov, Hradec Králové, Karlovy Vary, Klatovy, Kolín, Nový Bor, Praha 1, Slavonice, Šternberk, Štramberk, Vysoké Mýto a Žatec.

Náměstí ve Slavonicích po obnově
Náměstí ve Slavonicích po obnově

Všechna města, která se soutěže zúčastnila si zaslouží obdiv a uznání. Obstála totiž v hodnocení sebe sama podle více než 35 kritérií. Stála jsem po roce 1990 u vzniku Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a u zrodu soutěže o jeho nejlepší realizaci. Přišli jsme, možná jako první, s programovým financováním regenerace památek ze státních prostředků, které podpořily realizaci městských programů regenerace památek a památkových zón. Základem je podílové financování, to znamená povinná účast rozpočtu města na každé akci podpořené státem, vedle základních prostředků vlastníka, a vícezdrojové financování, to je zapojení veškerých dostupných národních nebo zahraničních zdrojů a zdrojů neziskového sektoru, nadací na souvisejících akcích. Tento prvek podílového a vícezdrojového financování žádný ani evropský program doposud nemá. A také bylo dobré založit organizaci, která by prosazovala zájmy historických sídel. Tak vzniklo z iniciativy několika měst již roku 1990 Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. S využitím přirozené soutěživosti lidí tak vznikl nápad vytvořit soutěž typu „Oscara“ pro historická města. Ani kombinace programu a soutěže myslím nemá obdobu.

***

Dostalo se mi cti a potěšení vidět po určitém odstupu opět všech 14 vítězných měst v krajích. Každé je specifické, ne-li unikátní, ale také používají některé obdobné přístupy a mají společné problémy. Památková péče svými podpůrnými prostředky stačí pokrýt jen zlomek, odhadem 20 % nákladů komplexní regenerace. Daleko největší díl nesou nejrůznější vlastníci, zapojení soukromých zdrojů vlastníků je klíčem k efektivní regeneraci. Města v roli organizátorů regenerace vybírají každoročně akce k podpoře státu a kombinují prostředky Ministerstva kultury s jinými programy včetně fondů Evropské unie i tzv. Norských fondů a zdrojů nestátních organizací, pomoci sponzorů a mecenášů. Už jen samotná orientace ve zdrojích a dovednost jejich smysluplného využívání při regeneraci historických jader měst zaslouží obdiv. Povinný podíl města na spolufinancování památek v soukromém vlastnictví a účast orgánů a organizací památkové péče vedou k většímu dohledu nad efektivností a správností postupů obnovy památek. Přitom je třeba vidět jak obnova kulturních památek na sebe „nabaluje“ další aktivity a zdroje.

K usnadnění financování obnovy památek a nemovitostí v památkové rezervaci nebo zóně si města ve stále větším počtu zřizují samostatný fond nejlépe s účastí výnosů z cestovního ruchu nebo jiných než městských zdrojů. Otáčivá forma včetně zvýhodněných půjček může být inspirací pro rozvoj těchto fondů v budoucnosti. Dokladem úspěšného využívání městského fondu rozvoje bydlení v současnosti je město Slavonice, kde poskytují půjčky na 5 let s úrokovou sazbou 1,5 %, a díky tomu se neobnovují pouze fasády, ale i vnitřní prostory domů a byty.

Proč Program obnovy

Náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě
Náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě

Program přispívá ke kulturním hodnotám autenticitě, integritě a celistvosti historických celků.

Autenticita znamená původní zachovalý tvar, barevnost, materiály, pokud možno v co nejvyšší míře. Ztráta autenticity je zpravidla nevratná škoda. Obdobně překročení rozpadu, demolice nebo přestavby z více než 50 % objemu památky mohou vést až ke ztrátě památkových hodnot.

Integrita znamená zachování památky včetně jejího prostředí, půdorysných, prostorových a provozních vztahů. Úzce souvisí s celistvostí urbanistických celků.

Celistvost urbanistických celků znamená viditelnou topografickou soudržnost a rozlišitelnost urbanistického celku od okolní zástavby a krajiny. Celistvost je hodnota, díky níž je možné chápat památkové rezervace a zóny jako specifický složitější druh památky, nebo památkový areál.

Autentické, integrální a celistvé MPR a MPZ poskytují obyvatelům a návštěvníkům komplexní informace o stavebním, společenském, ekonomickém a kulturním vývoji města, zprostředkují poznání historie a umění v minulosti. Dochované památky a jejich prostředí poskytují estetické zážitky, povznášejí a zušlechťují člověka. Památky představují podstatu sebeurčení národa stejně jako jazyk. Proto příslušníci národa musí mít právo o ně pečovat a těšit se z nich. Péče o památky je také práce pro mnoho lidí, ale práce krásná, přinášející mnoho uspokojení.

Historické památky jsou z uvedeného pohledu velmi významné, a proto je tak důležité, aby byly stavebně zachované, udržované, obnovené, v případě nutnosti modernizované a přizpůsobené požadavkům doby. Historické části měst musí poskytovat prostředí vhodné k bydlení, pro nezbytné funkce občanského vybavení, dostatek obchodů a sídla podniků, celoměstské i nadměstské funkce.

Poselství z měst

Brtnická radnice
Brtnická radnice

Společným problémem, ale zároveň rozvojovým potenciálem jsou v několika městech velké objekty památek, pro něž se hledá využití. Je to na příklad velký zámek v Holešově s rozsáhlým parkem, který vznikl jako správní centrum téměř poloviny Moravy. To město jenom svými možnostmi těžko vyřeší. Zde je na místě hledat náplň v rámci dislokací celostátních, zemských nebo krajských institucí. I pro jiné nevyužité objekty (augustiniánský klášter ve Šternberku, zámek v Brtnici a další kláštery, kasárna apod.) je nutné hledat modely soběstačného využití.

Vážným problémem jsou spekulace s památkami, kdy tyto slouží jako záruka za bankovní úvěr pro jiné účely, zatímco památka dále chátrá, pochybné měnící se nebo nedosažitelné vlastnické subjekty ponechávají památky na lukrativním pozemku zchátrat, až „nezbyde“ než ji odstranit a nahradit novostavbou, zpravidla s komerčním cílem. Jako kdyby se ústava na ně nevztahovala!

Čilou přeshraniční spolupráci jsme zaznamenali ve Slavonicích s Rakouskem, kde na české straně cyklostezky navazují na rozsáhlou rakouskou síť a byl zaveden dvojjazyčný autobus, v Brtnici s Rakouskem, kde pomáhá obnově Domu J. Hoffmanna, v Novém Boru s Polskem a se Saskem, kde se díky tomu obnovují podstávkové roubené domy a rozšiřuje se Muzeum skla.

Slavonice jsou také příkladem velkého množství spolků, živoucího kulturního domu s dobrou architekturou nebo s příklady kulturního a kreativního průmyslu na mezinárodní bázi. Charakter města tvoří figurální sgrafita fasád, všechna jsou nyní obnovená, i nově objevená fasáda se sgrafity, sklípkové klenby mázhauzů a malované interiéry.

Vysoké Mýto překvapilo uceleností, obnovenými památkami i ostatními budovami, péčí o církevní památky a zeleň i metodickou přípravou. Karosářské muzeum v budově bývalé věznice a soudu je příkladem unikátního využití památky.

Městečko Brtnice v srdci chudší Vysočiny dokázalo s málem prostředků opravit neuvěřitelné množství památek, a dokonce založit tradici kovářství zaměřením expozice na Brtnické kovadliny. Událostí roku byl zápis Morových průvodů v Brtnici do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina a následně do národního seznamu.

Štramberk spojuje nástroje územního plánování a stavebního řádu s nástroji památkové péče, neboť jde o dvě strany téže mince. Potvrzuje hypotézu, že aktivita a prostředky soukromých vlastníků jsou klíčem k efektivní regeneraci. Boskovice obnovily radnici s věží, židovskou čtvrť, opravily téměř všechny památky a postupně se zlepšují i jednotlivé nepamátkové domy. Otevírají se vstupu nové architektury v parteru zámeckého parku a soutěží na dostavbu proluky po několika domech v židovské čtvrti.

Klatovy jsou městem s výskytem mnoha kulturních památek, což by možná mohlo být téma v budoucnosti na povýšení památkové zóny na památkovou rezervaci. Během existence soutěže byly obnoveny veškeré památky, parky a město našlo využití i pro velké objekty umístěním univerzity a unikátního muzea.

Městská část Praha 1 každoročně obnovuje mnoho památek s mimořádnou péčí. Příkladem i pro ostatní může být obnova Werichovy vily. Zároveň město musí čelit přívalům turistů i „vynalézavosti“ některých vlastníků, jak se vyhnout památkovým povinnostem.

Velké očekávání i výzvy sdílejí města Karlovy Vary a Žatec v souvislosti s přihláškou do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a s rozšířením památkové ochrany území. Díky velkým cílům získala i nemalé finanční prostředky.

Město Hradec Králové v MPZ klade velký důraz na metodickou přípravu regenerace, pořizuje stavebně historické průzkumy a plán ochrany. Velkou péči věnuje nábřežím, panoramatům, architektonickému detailu a památkám české moderny. Důstojně navazuje na významnou architektonickou tradici.

Město Kolín čeká velká obnova areálu kostela sv. Bartoloměje, město Klatovy obnova jezuitského kostela Neposkvrněného početí P. Marie a sv. Ignáce, na něž již obě města prostředky získala. Město Šternberk však dosud hledá prostředky na obnovu pláště kostela Zvěstování P. Marie. Tyto budovy představují významné celoměstské dominanty, ale zároveň i rozsáhlé obtížně řešitelné akce.

Města zpravidla mají územní plán a přibývají regulační plány. Tyto dokumenty se postupně stávají nástroji ochrany architektonického dědictví. Na ochranu před bující reklamou si města pořizují Pokyny pro stavební činnost, označování budov a umisťování reklam nebo jejich obdobu, městské vyhlášky i samotného Městského programu regenerace.

Závěrem

Program regenerace MPR a MPR je určen všem městským památkovým rezervacím, jichž máme 42, a městským památkovým zónám, jichž je 255, k tomu přináleží i památková rezervace Kuks. Soutěž je určena všem, a proto vyzývám všechna města s MPR nebo MPZ k zapojení do Programu regenerace MPR a MPZ a k větší aktivitě v soutěži o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci tohoto Programu.

Autorka pracovala jako ředitelka odboru na MK a stála u zrodu Programu regenerace památek. Později působila na MZe a MMR, zejména v oblasti podpory venkova a regionálního rozvoje.

Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc.

TOPlist
TOPlist