K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Proč mají obce spolupracovat s místními aktéry?

Datum: 28. 5. 2018, zdroj: OF 2/2018, rubrika: Regiony

V České republice je přes šest tisíc obcí. V počtu obcí na počet obyvatel hrajeme v Evropě prim. Na základě Ústavy a zákona o obcích jsou si všechny obce rovné jako samostatné samosprávné jednotky. Na stejné úrovni je tak obec s pár desítkami obyvatel jako statisícové město.

Určitá diferenciace je až na úrovni přenesené působnosti. V samostatné působnosti má však každá obec povinnost a poslání zabezpečovat co nejlepší životní podmínky svých obyvatel.

Je ovšem jasné, že zcela jiné možnosti má město s rozsáhlým specializovaným úřednickým aparátem, případně též městskými firmami zabezpečujícími specifické provozní činnosti města než obec s neuvolněným starostou a zastupitelstvem, které se vidí jednou za dva měsíce na dvě hodiny. Ovšem požadavky obyvatel jsou stejné jak ve městě, tak na vesnici. Každý chce mít v obci čisto, mít co nejdostupnější základní služby. Co už bylo debat o zajištění lékařské péče na vesnici, o rušení pošt v menších obcích, o udržitelnosti menších škol, podpoře venkovských prodejen, dopravní dostupnosti atd.

Menší obce získají více

Právě obce s cca 300 až 2000 obyvateli jsou dle mého názoru v nejkomplikovanější situaci (byť starostové obcí mimo toto rozpětí se mnou nejspíše nebudou souhlasit). Obce nad 250 obyvatel už jsou dostatečně velké nato, aby bylo nutné každodenně řešit řadu místních problémů, ale až tak od 3 tis. obyvatel mívají obce specializovaný administrativní aparát, který je schopen agendu rutinně řešit.

V posledních letech se alespoň trochu zlepšila finanční situace těch nejmenších obcí. I tak je velmi obtížné vše v jedné až dvou osobách obsáhnout. Kromě starosty a místostarosty v těch menších obcích už moc dalších lidí k vyřizování agendy není. Ti šťastnější mají ještě nějakou administrativní sílu, která tvoří takové neviditelné jádro chodu obce.

Veškeré snahy o slučovací obcí v posledních 20 letech vzaly za své a sám se domnívám, že toto není řešení. To potvrzuje skutečnost, že od měst, ke kterým byly trochu uměle připojeny okrajové městské části, se tyto části z vůle místních občanů odtrhují. Ony náklady na vlastní administrativní aparát nejsou zas tak veliké a lidé u nás o sobě rádi rozhodují sami. Historická zkušenost potvrzuje, že čím dále se rozhoduje od našeho území, tím méně jsou naše zájmy uplatňovány. Město preferuje střed, obec složená z několika částí vždy bude v té centrální části lépe vybavená než okolní osady.

Mikroregiony a MAS – dosud nevyužitý potenciál

Kde ovšem vidím velký prostor a dosud nevyužitý potenciál jsou mikroregiony a místní akční skupiny (MAS). Obě tyto entity u nás existují už více jak desetiletí, prošly si dětskými nemocemi a potvrdily svou užitečnost a účelnost.

Ve většině obcí již výhody spolupráce s těmito regionálními uskupeními objevili a aktivně ji využívají. Už se nejedná jen o příliv finančních zdrojů z EU do území, na které si tyto „neziskové“ organizace „sáhnou“ častěji než obce. Velký přínos je v možnosti realizovat rozsáhlejší projekty na území více než jedné obce, které přesahují možnosti samostatných obcí. A nejedná se jen o budování kanalizace, vodovodu a plynofikace. Někde už fungují společná vzdělávací zařízení, regionální internet, infrastruktura pro cestovní ruch, realizují se společné marketingové aktivity, ze kterých má každá obec na území užitek.

V posledních letech se oblast zájmu posouvá na společné plánování sociálních služeb, MAS pomáhají malým obcím s tvorbou strategických rozvojových plánů, připravují pro ně dotační projekty. Co dříve musel řešit starosta sám nebo spíše neřešil, protože na to neměl čas ani potřebné znalosti, je nyní možné delegovat na místní akční skupinu. Ta odvede profesionální práci, a to za cenu někdy i více jako poloviční oproti komerčním agenturám.

Je však škoda, že jsou obce, které tento potenciál ještě nevyužívají. U některých stále převládá postoj žabomyších válek a uvažování, že raději se do této aktivity nepustím, jen aby z toho neměl užitek ještě někdo jiný. V některých obcích stále existují generační řevnivosti, kdy už z principu se s touto sousední obcí nespolupracuje, protože nám před 40 lety porazily májku… (Samozřejmě nyní to trochu zlehčuji).

Sociální kapitál je klíč k úspěchu

Svého času jsem realizoval zajímavé šetření mezi starosty menších obcí. Sledoval jsem, co má vliv na to, že některá obec se rozvíjí a jiná, s obdobnými podmínkami, nikoliv. Kupodivu to nebylo vzdělání starosty, ani počet let v úřadu, tj. zkušenost. Zárukou úspěchu není ani uvolnění starosty, protože jsem našel i obce s neuvolněným starostou, které se velmi slibně rozvíjejí.

Co však mají rozvíjející se obce společné, to je sociální kapitál. A to starostou počínaje. Starosta, který udržuje vztahy s okolními subjekty, účastní se regionálních a nadregionálních setkání, vzdělávacích a kulturních aktivit, nevyhýbá se kontaktům s podnikateli a představiteli neziskového sektoru, starostuje v rozvíjející se obci. Ovšem starosta, který nikam „paty nevytáhne“ starostuje v obci, která stagnuje anebo postupně vymírá.

Někdo možná namítne, zda nezaměňuji důsledek za příčinu, ale teorie sociálního kapitálu potvrzuje, že to takto opravdu funguje. A potvrdila mi to i zkušenost z desítek obcí.

Je vaše obec aktivně zapojena do práce v mikroregionu? Víte o činnosti „své“ MAS? Jestli ano, je to skvělé a jste určitě na cestě neustálého zvelebování své obce. S minimálními prostředky a bez nutnosti vašeho časového vypjetí se vaše obec rozvíjí.

Pokud jste na předchozí otázky odpověděli ne, tak pokud vaše obec není něčím výjimečná, např. vlastníte regionální skládku, nacházíte se poblíž jaderné elektrárny, má u vás sídlo nějaký miliardář, pravděpodobně stagnujete. Rozhodněte se to změnit! Zajděte na jednání mikroregionu a navrhněte tam k realizaci některé záměry své obce. Třeba to inspiruje i ostatní a společně pak budete schopni takový záměr zrealizovat. A nemusí to být vždy jen díky získání prostředků z EU, byť to je jistě motivační pomoc.

Seznamte se s činností vaší MAS a informujte se v jejich kanceláři s čím by vám třeba mohla pomoc. Dlouhodobé problémy se nevyřeší přes noc, ale když se vydáte na cestu spolupráce s místními aktéry, určitě se vám půjde lépe!

Autor se dlouhodobě se zabývá strategickým plánováním a rozvojem malých obcí. Vystudoval mimo jiné Fakultu sociálních věd UK, obor veřejná a sociální politika, kde obhájil rigorózní i disertační práci na téma rozvojového potenciálu venkovských obcí. Je předsedou MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka a majitelem sociálního podniku zaměstnávajícího osoby se zdravotním postižením. Pravidelně publikuje na portálu Policy.eu.

PhDr. Ing. Vít Skála, Ph.D.

TOPlist
TOPlist