K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Hospodaření obcí v roce 2017

Datum: 23. 5. 2018, zdroj: OF 2/2018, rubrika: Ekonomika

Hospodaření obcí v roce 2017 skončilo již po šesté v řadě v přebytku, kdy jeho výše dosáhla 21,4 mld. Kč, což je zhruba stejný výsledek jako v roce 2015 (viz vývoj salda na grafu 1). Příčinu tohoto vývoje můžeme hledat jak na straně příjmů, tak na straně výdajů.

Miroslav Matej
Miroslav Matej

Jako velmi pozitivní skutečnost můžeme označit výrazný nárůst daňových příjmů, méně optimistický je však stávající vývoj na straně kapitálových výdajů. Zde se sice postupně vymaňujeme z trendu klesajících investic, nicméně úroveň kapitálových výdajů zatím nedosáhla úrovně z roku 2009. Podívejme se tedy na jednotlivé skupiny příjmů a výdajů podrobněji.

Daňové příjmy obcí v roce 2017

Daňové příjmy obcí vzrostly mezi roky 2016 a 2017 o 15,6 mld. Kč, tj. o 8,6 %. Jaké faktory se na tomto vývoji podílely?

Obecně lze konstatovat, že do úrovně inkasa u všech daní, na jejichž výnosu obce participují, se pozitivně promítal stávající vývoj ekonomiky, ale i legislativní opatření. Rostoucí spotřeba domácností a vlády se projevila v rostoucím inkasu daně z přidané hodnoty, zvyšující se zaměstnanost, mzdy a platy v soukromé a veřejné sféře v inkasu daně z příjmů fyzických osob. V neposlední řadě je nutné zmínit i efekt plynoucí z přijatých legislativních opatření, jako zavedení kontrolního hlášení, rozšiřování mechanismu přenesení daňové povinnosti nebo navýšení podílu obcí na dani z přidané hodnoty. Z tabulky 1 je patrné, že největší dynamiku vykázala v roce 2017 daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která meziročně vzrostla o 15 %, tj. o 5,6 mld. Kč, následována daní z přidané hodnoty, která vzrostla o necelých 14 %, tj. 10 mld. Kč.

Tab. 1. Daňové příjmy obcí v roce 2017 a 2016 – srovnání
Ukazatel Období Meziroční srovnání
12/2016 12/2017 tis. Kč %
Daňové příjmy 190 750 552 206 315 824 15 565 271 108,16
z toho: Daně z příjmů fyzických osob 44 780 453 47 845 869 3 065 416 106,85
z toho: ze závislé činnosti a funkčních požitků 37 179 317 42 786 866 5 607 549 115,08
z přiznání 3 788 381 1 246 556 −2 541 825 32,90
z kapitálových výnosů 3 812 494 3 812 056 −439 99,99
Daně z příjmů právnických osob 45 762 184 47 070 626 1 308 442 102,86
z toho: daň z příjmů právnických osob 39 600 563 40 669 498 1 068 935 102,70
daň z příjmů právnických osob za obce 6 161 620 6 401 127 239 507 103,89
daň z příjmů právnických osob za kraje
Daň z přidané hodnoty 72 522 539 82 544 550 10 022 011 113,82
Daně a poplatky z vybraných činností a služeb 17 098 709 18 089 075 990 366 105,79
z toho: poplatky a odvody v oblasti život. prostředí 2 900 687 2 924 865 24 179 100,83
místní poplatky z vybraných čin. a služeb 5 175 216 5 294 676 119 460 102,31
ostatní odvody z vybraných čin. a služeb 6 221 435 325 623 −5 895 812 5,23
správní poplatky 2 801 371 2 890 941 89 570 103,20
Daně v oblasti hazardních her 6 652 970 6 652 970
Daň z nemovitých věcí 10 585 655 10 765 049 179 394 101,69
Stav na bankovních účtech 125 177 292 147 401 242 22 223 950 117,75
Graf 1. Vývoj salda hospodaření obcí v letech 2001–2018 (mld. Kč)
Graf 1. Vývoj salda hospodaření obcí v letech 2001–2018 (mld. Kč)

Vývoj na straně transferů

Druhý nejvýznamnější zdroj příjmů obcí představují transfery přijaté z různých úrovní veřejných rozpočtů. V roce 2017 obce obdržely na transferech částku ve výši 52,2 mld. Kč, což je o 2,1 mld. Kč více než v roce 2016. Obcím byly uvolněny neinvestiční transfery ve výši 42,6 mld. Kč, investiční transfery představovaly částku 9,6 mld. Kč. Ze 3/4 se jednalo o transfery poskytnuté obcím ze státního rozpočtu.

V oblasti neinvestičních transferů byl mezi roky 2016 a 2017 vykázán nárůst o 17 %. Vyjádřeno v absolutních číslech se jedná o částku 6,3 mld. Kč. Hlavním faktorem pro zvyšování neinvestičních dotací jsou zejména nárůsty v oblasti platových tarifů ve veřejné správě. Nejvyšší nárůsty vykazují právě ty neinvestiční transfery, které jsou určeny na úhradu mzdových výdajů např. v oblasti školství a sociálních služeb.

Odlišná situace panovala v oblasti investičních transferů. Zde naopak ve srovnání s rokem 2016 došlo k meziročnímu poklesu, a to o 4,2 mld. Kč. Rok 2016 byl posledním, kdy mohly být propláceny projekty realizované v rámci regionálních operačních programů, které byly součástí programové struktury předchozího programového období 2007–2013. Bohužel čerpání prostředků v rámci nového programového období má pozvolný náběh, což se projevilo na prudkém poklesu investičních dotací, které obce přijaly do svých rozpočtů v letech 2016 a 2017.

Ze kterých kapitol státního rozpočtu obce zejména čerpaly prostředky?

Obce získaly nejvíc prostředků z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (15,4 mld. Kč). Značný objem těchto účelových prostředků zahrnuje přímé náklady na vzdělávání a dotace na soukromé školy. Neinvestiční prostředky byly použity rovněž v rámci OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, který se zaměřuje na zvýšení kvality vzdělávání, propojení vzdělávání s trhem práce a posílení principu rovného přístupu ke vzdělávání. Další prostředky byly uvolněny na zvýšení platů pracovníků regionálního školství a zvýšení platů nepedagogických zaměstnanců regionálních škol. Investiční prostředky byly použity na rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných obcemi.

Z kapitoly Všeobecná pokladní správa obce čerpaly zejména příspěvek na výkon státní správy (9,1 mld. Kč), případně na úhradu volebních výdajů. Co se týče investičních dotací, obce přijaly prostředky ve výši 0,8 mld. Kč na rozšíření výukových kapacit plně organizovaných základních škol, které zápolí s prudkým nárůstem počtu žáků (problém suburbanizace).

Z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí byly obcím poskytnuty transfery v celkovém objemu 4,9 mld. Kč, z toho neinvestiční prostředky činily 4,8 mld. Kč. Značnou část z celkového objemu představují především transfery na výkon činnosti obcí s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Další prostředky byly obcím uvolněny na výkon pěstounské péče, na státní příspěvek zřizovatelům zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na aktivní politiku zaměstnanosti a na financování společných programů EU a ČR zaměřených na podporu zaměstnanosti a adaptability pracovní síly. Podrobnější rozpis přijatých transferů viz graf 2.

Graf 2. Transfery ze státního rozpočtu poskytnuté obcím v roce 2017 dle vybraných kapitol
Graf 2. Transfery ze státního rozpočtu poskytnuté obcím v roce 2017 dle vybraných kapitol

Nedaňové a kapitálové příjmy

Příjmovou základnu obcí doplňují i další příjmy, a to nedaňové a kapitálové. Ty představují cca 12 % z celkových příjmů obcí a v roce 2017 dosáhly částky 35,7 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2016 zde došlo k poklesu o 2,4 mld. Kč. Nedaňové příjmy zahrnují např. příjmy z pronájmu majetku, a to jak movitého i nemovitého, z prodeje nekapitálového majetku apod. Kapitálové příjmy zahrnují zejména příjmy z prodeje z dlouhodobého majetku. Právě na této položce je dlouhodobě zaznamenáván meziroční pokles. Ten je hlavním důvodem, proč uvedená kategorie příjmů jako celek vykazuje pokles.

Vývoj výdajů obcí v roce 2017

Do běžných výdajů řadíme zejména ty, které souvisí se zajištěním provozu obce. Běžné výdaje vzrostly oproti roku 2016 o 9,4 %, tj. o 17,7 mld. Kč. Navýšení se projevilo zejména v oblasti mzdových výdajů, jelikož v loňském roce došlo poměrně k výraznému navýšení platových tarifů ve veřejné sféře. Obecně je možné konstatovat, že nárůst běžných výdajů se týkal v podstatě všech položek v této kategorii, tj. i nákupu služeb, materiálu apod.

Bez povšimnutí nelze nechat vývoj na straně investičních výdajů a transferů. Od roku 2009 kapitálové výdaje obcí klesaly a obce odkládaly realizaci svých investičních projektů do dalších let. Ke změně trendu došlo až mezi roky 2013 a 2014, kdy kapitálové výdaje meziročně vzrostly. Tento výkyv byl však jednorázový a kapitálové výdaje obcí začaly v následujících letech opět klesat. V roce 2016 dosáhly svého minima za sledované období, jak je patrné z grafu 3. Trend se však otočil v roce 2017, kdy došlo k výraznějšímu oživení investiční aktivity obcí. V tomto roce jejich kapitálové výdaje vrostly oproti roku 2016 o 15,9 mld. Kč na 67,3 mld. Kč.

Graf 3. Vývoj kapitálových výdajů a investičních trasferů obcí v letech 2007–2017 (mld. Kč)
Graf 3. Vývoj kapitálových výdajů a investičních trasferů obcí v letech 2007–2017 (mld. Kč)

Vzhledem k tomu, že přijaté investiční transfery meziročně klesly, je zřejmé, že obce zapojily do financování investic i část svých vlastních prostředků uspořených v minulých letech. To se projevilo i v úrovni výsledného salda rozpočtů obcí v roce 2017. Přebytek ve výši 21,4 mld. Kč je poměrně vysoký, nicméně zdaleka nedosahuje extrémní hodnoty dosažené v roce 2016, kdy obce vykázaly přebytek hospodaření ve výši 39,7 mld. Kč.

Zadluženost obcí

Obce vykázaly ke konci roku 2017 celkový dluh ve výši 69 mld. Kč; oproti předchozímu roku jde o pokles o 4 %, v absolutním vyjádření o 2,9 mld. Kč. Dluh obcí klesá již čtvrtým rokem po sobě (viz graf 4), přičemž jeho výše klesla od roku 2013 o 25 %. Největší dluhovou položku tvoří bankovní úvěry, jichž obce využívají zejména na předfinancování evropských projektů. Z věcného hlediska se jedná zejména o projekty v oblasti dopravní infrastruktury, regenerace a výstavby bytového fondu, rekonstrukce školských či sportovních zařízení a jiné občanské vybavenosti. Zajímavou skutečností je, že zhruba u poloviny poskytnutých úvěrů banky nevyžadovaly žádnou formu ručení, což znamená, že obce jsou vnímány jako spolehlivý obchodní partner s velmi nízkým úvěrovým rizikem.

Graf 4. Zadluženost obcí bez Prahy, Brna, Ostarvy a Plzně (mld. Kč)
Graf 4. Zadluženost obcí bez Prahy, Brna, Ostarvy a Plzně (mld. Kč)

Tak jako tomu bylo v předchozích letech, značná část dluhu připadá na čtyři největší města – Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Značný propad dluhu této kategorie měst v roce 2016 byl způsoben mimořádnou splátkou úvěru, který má Praha u Evropské investiční banky.

Příznivé výsledky hospodaření obcí dosahované v posledních letech ilustruje graf 5, ze kterého je patrné, že výše zůstatku na běžných účtech obcí kopíruje vývoj daňových příjmů, zatímco úroveň zadlužení klesá.

Graf 5. Zadluženost obcí vs. vývoj daňových příjmů (mld. Kč)
Graf 5. Zadluženost obcí vs. vývoj daňových příjmů (mld. Kč)

Jaký bude vývoj hospodaření obcí v roce 2018?

Zatím nic nenasvědčuje na změnu trendu v rozpočtovém hospodaření obcí. I v roce 2018 očekáváme, že obce budou vykazovat přebytky svých rozpočtů. Jeho výše bude záviset nejen na vývoji daňových příjmů, ale zejména na investiční aktivitě obcí.

Nárůst příjmů obcí je očekáván jak u daňových příjmů, tak i u příspěvku na výkon státní správy. Daňové příjmy obcí budou taženy ne jenom pokračujícím hospodářským růstem, ale i změnou zákona o rozpočtovém určení daní (viz tabulka 2). Ministerstvo financí odhaduje, že daňové příjmy obcí meziročně vzrostou o 22,6 mld. Kč, přičemž by z tohoto nárůstu měly víc profitovat obce zřizující mateřskou či základní školu. Podíl daňových příjmů obcí na příjmech celkových je předpokládán na úrovni 73 %, což je o 3 p. b. víc než v roce 2017. Vlastní příjmy obcí, tj. daňové, nedaňové a kapitálové, bez přijatých transferů, by měly tvořit 85 % celkových příjmů.

Tab. 2. Podíly obcí na sdílených daní
sazby DPH 5 %, 19 % 2008–9: 9 %, 19 % 2010–11: 10 %, 20 % 14 % a 20 % 2013–14: 15 %,21 % 2015: 10 %, 15 %,21 % 10 %, 15 %, 21 % 10 %, 15 %, 21 % 10 %, 15 %, 21 %
sdílená daň do r. 2007 2008–2011 2012 2013–2015 2016 2017 od r. 2018
DPH 20,59 % 21,40 % 19,93 % 20,83 % 20,83 % 21,40 % 23,58 %
DPFO (z přiznání) 20,59 % 21,40 % 21,40 % 23,58 % 23,58 % 23,58 % 23,58 %
DPFO (záv. činnost) 20,59 % 21,40 % 21,40 % 22,87 % 23,58 % 23,58 % 23,58 %
DPFO (vybíraná srážkou) 20,59 % 21,40 % 21,40 % 23,58 % 23,58 % 23,58 % 23,58 %
DPPO 20,59 % 21,40 % 21,40 % 23,58 % 23,58 % 23,58 % 23,58 %

Nárůst příjmů je i u příspěvku na výkon státní správy, který byl pro rok 2018 valorizován o 5 %, což do rozpočtů obcí přinese dalších 500 mil. Kč.

Ing. Miroslav Matej, Ph.D., ředitel odboru územních rozpočtů MF ČR

TOPlist
TOPlist