K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Obce a veřejné výzkumné instituce

Datum: 11. 4. 2018, zdroj: OF 1/2018, rubrika: Legislativa

V minulých vydáních jsme představovali právnické osoby, které mohou zřizovat obce. Posledním takovým typem jsou veřejné výzkumné instituce (§ 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů).

Uvedený typ právnické osoby upravuje zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. I když veřejná výzkumná instituce obecně není příliš frekventovanou právnickou osobou (k začátku roku 2018 rejstřík veřejných výzkumných institucí eviduje pouze 75 těchto právnických osob), je užitečné podat alespoň její základní charakteristiku, neboť v praxi již došlo ke zřízení veřejné výzkumné instituce obcemi i kraji (viz závěr tohoto článku).

Charakter veřejné výzkumné instituce

Veřejná výzkumná instituce (§ 2 odst. 1) je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.

Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie (viz čl. 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie).

Zřizovatel veřejné výzkumné instituce

Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem. Název veřejné výzkumné instituce musí obsahovat označení „veřejná výzkumná instituce“ nebo jeho zkratku „v. v. i.“. Jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení používat.

Jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky. Z výše uvedených 75 veřejných výzkumných institucí je jejich nejčastějším zřizovatelem Akademie věd České republiky (54) a ministerstva (14), a to převážně Ministerstvo zemědělství (7). Jiné ústřední správní úřady zřídily veřejnou výzkumnou instituci ve třech případech – Státní úřad pro jadernou bezpečnost (2) a Český úřad zeměměřický a katastrální. Územní samosprávné celky zřídily veřejnou výzkumnou instituci ve čtyřech případech – obce (2) a kraje (2).

Zřízení veřejné výzkumné instituce

Veřejná výzkumná instituce je zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatelem. Zřizovací listina se vydává i při vzniku veřejné výzkumné instituce splynutím a rozdělením.

Zřizovací listina zejména obsahuje

  • označení a sídlo organizační složky státu (zřizovatele) nebo, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, jeho název a identifikační číslo osoby,
  • název a sídlo veřejné výzkumné instituce,
  • určení doby, na kterou je veřejná výzkumná instituce zřizována,
  • účel, ke kterému je veřejná výzkumná instituce zřizována, a tomu odpovídající druh činnosti ve výzkumu jako předmět hlavní činnosti,
  • předmět, podmínky a rozsah činností, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou,
  • vymezení majetku, který je vkládán do veřejné výzkumné instituce, včetně ocenění majetku a vymezení závazků,
  • stanovení základní organizační struktury veřejné výzkumné instituce.

Vznik veřejné výzkumné instituce

Veřejná výzkumná instituce vzniká dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucí.

Návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí podává Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy zřizovatel. V návrhu určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden. K návrhu na zápis musí být přiložena zřizovací listina.

Rejstřík veřejných výzkumných institucí

Rejstřík veřejných výzkumných institucí je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o veřejných výzkumných institucích. Rejstřík veřejných výzkumných institucí vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Součástí rejstříku je sbírka listin obsahující např. zřizovací listinu a její změny, úplné znění zřizovací listiny; výroční zprávy; účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření; doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném způsobu ukončení výkonu funkce ředitele, popřípadě i likvidátora, nebo doklad o udělení či odnětí pověření řízením veřejné výzkumné instituce; podpisový vzor ředitele nebo osoby pověřené zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce, popřípadě i likvidátora atd.

Orgány veřejné výzkumné instituce

Orgány veřejné výzkumné instituce jsou

  • ředitel (je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituce),
  • rada instituce (skládá se z předsedy, místopředsedy a dalších členů rady instituce; délka funkčního období člena rady instituce je 5 let – tatáž osoba může být zvolena nebo jmenována členem rady instituce opětovně, bez omezení počtu funkčních období; rada instituce např. stanovuje směry činnosti veřejné výzkumné instituce v souladu se zřizovací listinou a rozhoduje o koncepci jejího rozvoje,
  • dozorčí rada má nejméně 5 a nejvýše 7 členů; délka funkčního období člena dozorčí rady je 5 let; dozorčí rada vykonává dohled nad činností a hospodařením veřejné výzkumné instituce).

Funkce ředitele a funkce člena rady instituce nejsou slučitelné s funkcí člena dozorčí rady téže veřejné výzkumné instituce.

Náklady na činnost orgánů veřejné výzkumné instituce, náklady spojené s výkonem funkce v těchto orgánech, mzda ředitele a odměny členům dalších orgánů veřejné výzkumné instituce se hradí z prostředků veřejné výzkumné instituce.

Rada instituce a dozorčí rada jsou schopny usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, k rozhodnutí je třeba souhlasu prosté většiny přítomných. Náležitosti činnosti upraví jednací řády.

Příklady veřejných výzkumných institucí

Jak již bylo uvedeno výše, územní samosprávné celky zřídily čtyři veřejné výzkumné instituce. Ústecký kraj zřídil Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, Jihomoravský kraj Ústav archeologické památkové péče Brno, statutární město Liberec zřídilo Centrum pro výzkum energetického využití litosféry (zabývá se např. problematikou geotermální energie), a obec Mšené-lázně zřídilo Výzkumný ústav balneologický, který se věnuje např. zkoumáním účinků lázeňské léčby, kvalitnímu využívání a ochraně přírodních léčivých zdrojů, moderním technologiím v balneotechnice či vzdělávání specialistů v oboru.

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist