K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Místní akční skupiny pomáhají obcím

Datum: 5. 4. 2018, zdroj: OF 1/2018, rubrika: Regiony

V současné době je, až na pár bílých míst, celé venkovské území České republiky pokryto místními akčními skupinami (MAS). Jsou si však představitelé obcí vědomi, s čím vším jim mohou MAS pomoci? Záběr MAS je velmi široký a jejich potenciál je ještě mnohem větší. Ve velké míře zůstává nevyužit.

Je asi zbytečné vysvětlovat roli a poslání těchto strategických organizací působících na venkově v celé Evropě. Iniciativa LEADER byla v EU poprvé použita v období 1991–1999. Po našem vstupu do EU se díky podpoře MZe „masky“ velmi rychle rozšířily prakticky po celé ČR. Množstvím a fungováním MAS jsme nyní pro jiné státy EU příkladem.

K 1. 9. 2016 bylo v ČR pouze 337 obcí, které nebyly zapojeny do žádné MAS (viz obrázek).

Zapojení obcí do MAS k 1. 9. 2016
Zapojení obcí do MAS k 1. 9. 2016

Domnívám se, že za takovým rozmachem MAS stojí hlavně dva faktory:

  1. Skrze MAS jsou do regionů směrovány nemalé finanční prostředky, které mohou plynout pouze přes tento typ subjektů.
  2. V MAS se naplno uplatňuje princip subsidiarity, kdy je o projektech místní úrovně rozhodováno na místní úrovni.

Osobně se domnívám, že druhý faktor je důležitější než první, ale bylo by naivní myslet si, že by myšlenka LEADER u nás fungovala, kdyby s ní nebyl spojen významný tok peněz.

Komunitně vedený místní rozvoj (SCLLD)

Původní hezké slovo LEADER bylo v tomto programovém období nahrazeno těžko srozumitelnou zkratkou SCLLD (Strategy Community-led Local Development). Podstata ale zůstává. Celkem 174 MAS mělo do konce roku 2017 schválené své strategie rozvoje a díky tomu mohou subjekty na jejich území čerpat prostředky EU. Výhodou je, že administrativní náročnost těchto projektů je řádově nižší než u žádostí do samotných operačních programů. Byť ministerští úředníci se velmi snaží, aby to zas tak jednoduché nebylo a určitým administrativním procesem je nutné projít.

Projekty podporované z místních akčních skupin jsou relativně malého rozsahu. Pro někoho se to zdá být nevýhodou. Je to ale opravdu slabá stránka? Vždyť mnohdy stačí velmi málo peněz k realizaci velmi důležitých aktivit. Zejména na místní úrovni. Iniciace místních aktérů, podpora drobných podnikatelů a místních neziskových organizací je právě to, proč iniciativa LEADER v EU vznikla.

Pro venkovské obce (to jsou v tomto případě i města s méně jak 25 tis. obyvateli) má činnost MAS význam i v případě, že obec samotná peníze z MAS nečerpá. Už samotný fakt, že na území přitečou nějaké externí peníze, přispívá k rozvoji obce. Ať už tyto peníze čerpá místní podnikatel, který zvelebí svou provozovnu, nebo neziskovka, která uspořádá společenskou akci (na což zrovna v tomto období peníze nejsou) nebo škola, která zmodernizuje své vybavení, vždy bude ve finále profitovat obec.

Představitelé obcí by tedy měli nejen usilovat o aktivní zapojení do činnosti MAS, ale měli by i podporovat místní subjekty, aby nabídek MAS využívali. A samozřejmě jsou výzvy, kde mohou čerpat peníze i obce samotné. Např. na tvorbu územně plánovací dokumentace. Dokonce s menší spoluúčastí než z jiných zdrojů.

Plánování sociálních služeb

Realizace strategických plánů je hlavní činností MAS, ovšem mnohé „masky“ nezůstávají jen u toho. Jako vedlejší produkt přísných požadavků ministerstva zemědělství na administrativní a manažerské vybavení MAS vznikly na venkově velmi zkušené a profesně zdatné týmy odborníků na strategické plánování a projekty EU. Toho mnohé MAS využívají a poskytují servis místním subjektům, zejména obcím, při zpracování žádostí o dotaci do jednotlivých operačních programů.

Kromě toho v loňském roce některé MAS vstoupily i do procesu plánování sociálních služeb na svém území. Opět k tomu napomohly finance a to fakt, že MAS mohou na tyto projekty čerpat až 100 % dotaci, na rozdíl od obcí, které při samostatné žádosti mají 5 % spoluúčast.

Z mého pohledu mnohem větší výhodou je, že tímto způsobem budou plány rozvoje sociálních služeb zpracovány i pro menší města a obce. Těžko bude nějaká obec o pár tisících obyvatelích zpracovávat SPRSS (Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb). Byť snahy tuto povinnost uzákonit pro všechny obce tu byly a nejspíše latentně stále jsou.

Ovšem, když bude střednědobý plán rozvoje sociálních služeb zpracovávat MAS, tak ze své podstaty zahrne všechny obce na svém území, tzn. nebudou vynechány ani ty nejmenší. A že je zpracování jednoho většího plánu administrativně a finančně efektivnější než zpracování několika menších, je nadmíru jasné. Podpora procesu plánování sociálních služeb na obecní úrovni je hezký příklad toho, jak je možné vhodně nastavenou finanční podporou dosáhnout mnohem lepšího výsledku než direktivním legislativním nařízením.

Zapojení MAS do těchto projektů je tak dalším příkladem, jak pozitivně MAS přispívají k rozvoji obcí. V tomto případě konkrétně otevírající cestu ke zvýšení kvality života lidí, kteří se nacházejí v obtížné životní situaci. Další výzvy v tomto opatření ještě budou. Pohlídejte si, aby se „vaše“ MAS do tohoto programu zapojila.

Projekty rozvoje partnerství

Další oblastí, do které se některé MAS pouští, jsou projekty spolupráce, a to regionální, národní i mezinárodní. U mezinárodní spolupráce se naráží na stále nedostatečnou jazykovou vybavenost a také to, že administrativa běžících projektů je tak náročná, že pracovníci MAS nemají kapacity se do takovýchto projektů pouštět.

Na několik dní vyjet do ciziny může být pro manažera MAS v době vyhlášených výzev nepředstavitelné. To je škoda. Měl jsem možnost na počátku 21. století relativně často vyrážet na různé exkurze do zahraničí. Ať už se jednalo o návštěvy regionálních organizací, MAS nebo diskusní semináře a konference. Každá taková cesta mi otevřela nové obzory, ukázala, jak věcí fungují jinde, inspirovala k dalším aktivitám v mém regionu. „Ztracený“ čas za tyto cesty mi nikdo neplatil. Mnohdy jsem si dokonce z vlastních prostředků hradil i cestu a ubytování. Jako OSVČ jsem si toho mohl dovolit.

Dnes je tolik příležitostí, kdy mohou lidé vyjet v rámci svého pracovního úvazku, mají vše hrazené, a přesto si na tuto aktivitu nenajdou čas. Proč? Protože musí řešit přebujelou administrativu běžících projektů. To je smutné znamení dnešní doby. Jestli jste starosta nebo člen zastupitelstva obce, pozeptejte se u své MAS, zda se nějaký projekt mezinárodní spolupráce nerýsuje. Iniciujte jej, zapojte se do něj a nelitujte času, kdy na den, dva, tři vyrazíte od svých běžných starostí a inspirujte se, jak podobné věci dělají jinde.

A jestli se někdo z MAS takové cesty zúčastní, nezáviďte mu. Buďte rádi za zkušenosti a poznatky, které do regionu přiveze. Iniciujte následnou besedu, promítání fotografií a sdílení poznatků z cesty. Byť se na první pohled zdá, že takovéto setkání žádný aktuální úkol nevyřeší, opak je pravdou. Pokud si najdeme na tyto aktivity čas, zjistíme, že nám pak ostatní úkoly půjdou mnohem rychleji. Můžeme také odhalit, že něco děláme úplně zbytečně a že jdou věci dělat i jinak.

Ostatní činnosti

I přes tento relativně obsáhlý výčet činností, které MAS vykonávají, ještě zdaleka nejsme na konci. MAS pomáhají i školám na svém území při realizaci místních akčních plánů vzdělávání. Je škoda, že v některých území touto prací města a školy pověřují subjekty nepocházející z regionu. Přičemž kvalita jejich práce není větší a cena menší než místních MAS.

Je smutná pravda, že v očích některých starostů a zastupitelů MAS ještě nezískaly postavení profesionální organizace, která je schopná kvalitně a relativně levně se znalostí místního prostředí řešit strategickou místní agendu. Nejen samotný komunitně vedený místní rozvoj (SCCLD) nebo strategický plán rozvoje sociálních služeb (SPRSS), ale i problémy v oblasti vzdělávání, dopravy, volnočasových aktiv a dalších záležitostí, které mají přesah nad úroveň jedné obce v území.

Mikroregiony by měly velmi úzce spolupracovat s MAS. Každý z těchto subjektů má zcela jiný charakter a poslání a ve vzájemné synergii mohou výrazně přispět k rozvoji daného území. Škoda, že někde převládají „žabomyší války“, aby snad někdo nezískal o něco více než někdo jiný.

Pracovníci ministerstev by si měli uvědomit, že hlavním smyslem MAS je pomáhat k rozvoji území, na kterém působí, nikoliv vyplňování tabulek, hlášení, zpracovávání přehledů. Je jasné, že kde se rozdělují peníze, musí být kontrola a pravidla. Ovšem ten detail kontroly, který se u nás už přes desetiletí praktikuje, postrádá vlastní smysl. Skutečný problém se zpravidla nepostihne, jen se spousta úředníků a pracovníků MAS zaměstná zcela zbytečnou činností. Ve výsledku pak chybí čas na věci opravdu podstatné, strategické. Sice jsou nakonec všichni spokojeni, že se naplnila čísla v tabulkách, ale to přeci není smyslem žádného projektu. Tím je u projektů na podporu regionálního rozvoje zlepšení kvality života místních obyvatel. Před vydáním každého nového předpisu, metodického listu, aktualizace pravidel by toto měli mít odpovědní úředníci na paměti. S přebujelou byrokracií mají své zkušenosti i představitelé obcí, kdy starosta i té nejmenší obce musí řešit požadavky tisíců různých nařízení. To už bylo ale téma na jiný článek.

Znáte svojí MAS?

Cílem tohoto článku nebylo přinést kompletní výčet činností, které MAS dělají nebo by mohly dělat. Snažil jsem se ukázat, že MAS mají v ČR již své nezastupitelné a výsledky potvrzené místo. V některých regionech funguje spolupráce MAS a obcí velmi dobře, někde to je horší, zpravidla ke škodě obcí. MAS si vždy najdou činnost, naučily se žít v nejistotě a umí překlenout nepříznivá období.

Obce mohou díky MAS uvést do praxe strategické principy, na které nemají vlastní kapacity. MAS šetří obecní finanční prostředky, přináší do území další externí finanční zdroje, know-how, posiluje sociální kapitál. V regionech, kde to pochopili a kde spolupráce obcí, mikroregionů a MAS úspěšně probíhá, dochází k rozvoji.

Jak je na tom vaše obec? Znáte představitele své MAS? Víte, čím se MAS momentálně zabývá, co připravuje? Jestli ne, zkuste to v nejbližších dnech změnit!

Autor se dlouhodobě se zabývá strategickým plánováním a rozvojem malých obcí. Vystudoval mj. Fakultu sociálních věd UK, obor veřejná a sociální politika, obhájil rigorózní i disertační práci na téma rozvojového potenciálu venkovských obcí. Je předsedou MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka a majitelem sociálního podniku zaměstnávajícího osoby se zdravotním postižením. Pravidelně publikuje na portálu Policy.eu.

PhDr. Ing. Vít Skála, Ph.D.

TOPlist
TOPlist