Stále se nedaří zefektivnit komunikaci centrálních orgánů, vlády, ministerstev i jimi přímo řízených organizací

Kraj Vysočina patří dlouhodobě mezi lídry informatizace ve veřejné správě. Předseda Komise pro informační technologie ve veřejné správě Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek upozorňuje, že centrální orgány, vláda, ministerstva a jimi přímo řízené organizace spolu nedostatečně mluví a není jasně stanovený směr, ani cíl, kterého je nutné v oblasti rozvoje informačních technologií ve veřejné správě dosáhnout.

Na konferenci ISSS 2017 převzal Jiří Běhounek „Zvláštní cenu ministra vnitra za rozvoj e-governmentu“

Jak z pozice hejtmana a šéfa komise Rady asociace krajů ČR vnímáte aktuální stav e-governmentu?

Velice mě mrzí, že vývoj IT ve veřejné správě ve srovnání s vývojem IT v ostatních oblastech velmi pokulhává. Všichni přes internet běžně vzájemně komunikujeme, nakupujeme, ovládáme své bankovní účty, ale našemu století odpovídající elektronické služby státu pro občany buď vůbec nefungují, nebo jsou složité a díky tomu v praxi nevyužívané. Znepokojuje mě neexistující vize státu, chybí tahouni a mnozí nadšení odborníci na e-government už dávno rezignovali.

Kam by podle Vašeho názoru měly směřovat hlavní priority nové vlády v oblasti eGovernmentu?

Stále se nedaří zefektivnit komunikaci centrálních orgánů, vlády, ministerstev i jimi přímo řízených organizací. Je nutné stanovit jasné vize a priority, dotáhnout do konce dříve započaté projekty, sestavit silné projektové týmy a realizaci plánů v IT včasně zapracovávat i do legislativy státu. Nutné je vyřešit základní infrastrukturu, registry a elektronickou identitu s portálem občana. Jsem si vědom, že to zní jako sen, ale takzvaně od spodu se krajům a obcím podařilo mnohé a jistě nebudeme v úsilí polevovat ani do budoucna.

Ve které oblasti státní správy podle Vás elektronizace nejvíce chybí?

V tuto chvíli máme v ČR přibližně 700 různorodých služeb a aplikací e-governmentu. Číslo jasně ukazuje, že se jednotlivé rezorty elektronizaci věnují, nicméně chybí vzájemná propojenost systémů a elektronických služeb. Navíc řadu aplikací veřejnost vůbec nezná, tudíž je ani nepoužívá. Proto jsem se zapojil do iniciativy 202020. Jen informovaností občanů našeho státu, zpřehledněním služeb s následným aktivním využíváním připravených řešení může být naplněna původní myšlenka, rychlé, efektivní a všem dostupné elektronické komunikace s veřejnou správou.

Jaká témata aktuálně kraje v IT řeší?

Jak už jsem naznačil, velkou část krajských kapacit vyplňují projekty, kterými suplujeme roli státu. Řešíme všechny návaznosti na infrastrukturu státu, projekty CMS, podílíme se na portálu veřejné správy. Aktivně jsme se vložili do řešení digitálních technických map, rozvoje eHealth i rozvoje vysokorychlostní internetu.

Máte nějakou čerstvou osobní zkušenost s některým elektronickým systémem veřejné správy?

Jako lékař jsem v závěru loňského roku vyřizoval přístup do tolik diskutovaného systému elektronických receptů. Mám zkušenost s vydáváním e-receptu jak v prostředí nemocničního informačního systému, tak i v rámci ortopedické ambulance. Dosud jsem se nesetkal s žádným zásadním a nepřekonatelným problémem, proto nerozumím tak usilovným snahám systém elektronické preskripce odkládat.

Aktivity Kraje Vysočina

• projekty v oblasti elektronizace zdravotnictví i na úrovni ČR (eRecept, Národní kontaktní místo pro eHealth);
• Registr smluv, Digitálně technická mapa;
• rozvoj další elektronických služeb na území kraje – využití inteligentních (smart) technologií (automatické měření odběru energií, inteligentní osvětlení, mobilní aplikace v turistice a kultuře);
• podpora procesů v nemocnicích (projekty eAmbulance, eMedocs);
• rozvoj inteligentních dopravních systémů (projekt Veřejná doprava Vysočiny a moderní odbavovací a dohledové systémy);
• využití technologií GIS pro mobilní mapování (Krajská správa a údržba silnic Vysočiny);
• příprava projektu Digitální technické mapy kraje a provoz systému elektronické vyjádření k existenci sítí (podpora stavebního řízení);
• ICT bezpečnost – certifikace ISO 27001; projekty prevence kriminality eCrime; rozvoj bezpečných wifi sítí (EDUROAM);
• wifi sítě pro veřejnost (ROWANet wifi), výstavba dalších tras krajské páteřní optické sítě ROWANet, intenzivní spolupráce se sdružením CESNET (projekty eIGER, FTAS).

RH

© 2021 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.