K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Jak obce dbají o kulturu a tělovýchovu?

Datum: 3. 1. 2018, zdroj: OF 5/2017, rubrika: Ekonomika

Obce se starají o řadu oblastí, které ovlivňují život obyvatel. Od zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod, přes vzdělávání, sociální péči, bytový fond až po hasiče a veřejný pořádek. Rozhodují také o výdajích na kulturu a na tělovýchovu v obci.

V oblasti kultury např. přispívají na chod a případné investiční aktivity knihoven, kulturních zařízení, muzeí, na místní sdělovací prostředky, podporují církve. Jejich výdaje mohou mít různou formu. Nejčastěji se jedná o příspěvky na činnosti příspěvkových organizací, účelové dotace a programy na podporu obecní kultury. Přitom obce kryjí podstatnou část všech veřejných výdajů na kulturu.

Jedním z významných zdrojů financování tělovýchovy a zájmové činnosti jsou příjmy z hazardu a loterií. Dalším peníze pocházejí buď z dotací, nebo dalších příjmů obce. Peníze rozpočtu obvykle směřují na rekonstrukce a budování sportovních zařízení, pomáhají sportovním klubům a tělovýchovným jednotám s investicemi. Obce se však podílejí i na neinvestičních výdajích sportovních organizací. Řada obcí navíc přebírá od sportovních organizací jejich zařízení, aby mohla sloužit veřejnosti.

Na oblast kultury a tělovýchovy obec může poskytnout zpravidla jen tolik prostředků, kolik jí rozpočet dovoluje. Podívejme se, jak si obce vedly na tomto úseku.

Výdaje obcí jako celku

Celkové výdaje obcí na kulturu a tělovýchovu vykázaly v uplynulých letech shodné rysy. V roce 2014 meziročně vzrostly rychleji než v roce 2015 a v roce 2016 zaznamenaly pokles. Přesto zůstaly výdaje na tyto dvě oblasti nad úrovní z roku 2013. Váha výdajů na kulturu a na tělovýchovu se v rozpočtech obcí v posledních letech tudíž mírně zvýšila (viz graf 1).

Graf 1. Výdaje obcí na kulturu a tělovýchovu v letech 2013 až 2016 (mld. Kč)
Graf 1. Výdaje obcí na kulturu a tělovýchovu v letech 2013 až 2016 (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Běžné výdaje obcí na kulturu vykázaly v daném období rovněž obdobný trend jako běžné výdaje na tělovýchovu. Na rozdíl od vývoje celkových výdajů se běžné výdaje obcí na obě oblasti se v posledních čtyřech letech zvyšovaly. Mezi rokem 2013 a 2016 se objem běžných výdajů na kulturu zvedl o 18 %, v případě běžných výdajů na tělovýchovu to bylo o 13 %. Celkové však běžné výdaje však vzrostly jen o 7 %. Váha běžných výdajů kulturu a tělovýchovu se tedy rovněž mírně zvýšila (viz graf 2).

Graf 2. Běžné výdaje obcí na kulturu a tělovýchovu v letech 2013 až 2016 (mld. Kč)
Graf 2. Běžné výdaje obcí na kulturu a tělovýchovu v letech 2013 až 2016 (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Pokles celkových výdajů obcí na kulturu a tělovýchovu v roce 2016 způsobil výlučně vývoj kapitálových výdajů do těchto oblastí. Na rozdíl od běžných výdajů se objem kapitálových výdajů obcí na kulturu a tělovýchovu v roce 2016 dostal až pod úroveň z roku 2013. Hlubší pokles zaznamenaly kapitálové výdaje na kulturu (viz graf 3).

Graf 3. Kapitálové výdaje obcí na kulturu a tělovýchovu v letech 2013 až 2016 (mld. Kč)
Graf 3. Kapitálové výdaje obcí na kulturu a tělovýchovu v letech 2013 až 2016 (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích na úseku tělovýchovy byl vyšší než v případě výdajů na kulturu. Převaha běžných výdajů nad kapitálovými byla v kultuře mnohem vyšší. Nejvyšší podíl vykázaly kapitálové výdaje do tělovýchovy v roce 2015, a to 44 %. V případě výdajů na kulturu to bylo 25 % v roce 2014. V roce 2016 dosáhl podíl kapitálových výdajů na tělovýchovu 34 %, což je poměrně dost, zato ve výdajích na kulturu to bylo pouze 12 %.

Výdaje obcí podle krajů

Výdaje obcí jako celku na kulturu a tělovýchovu se na celkových výdajích obcí podílejí 12 %, přičemž na každé odvětví připadá poloviční podíl. U obcí v jednotlivých krajích se však tento podíl liší. V průměru za období let 2013 až 2016 vykázaly nejvyšší podíl výdajů na tyto dvě oblasti obce Karlovarského kraje, a to téměř 15 %, obce Středočeského kraje na kulturu a tělovýchovu věnovaly 9 % svých výdajů. Obce některých krajů více preferovaly kulturu (nejvýrazněji Plzeňský kraj), v jiných krajích zase tělovýchovu (Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský kraj) – blíže viz graf 4.

Graf 4. Podíl výdajů na kulturu a tělovýchovu na výdajích obcí (podle krajů)
Graf 4. Podíl výdajů na kulturu a tělovýchovu na výdajích obcí (podle krajů)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V přepočtu na obyvatele v kulturní oblasti se výdaje obcí pohybují kolem 1000 korun na obyvatele. V průměru za období let 2013 až 2016 byl jediným krajem, ve kterém výdaje obcí na kulturu překročily částku 2000 Kč na obyvatele, Plzeňský kraj (toto prvenství ovlivnilo vyhlášení Plzně evropským hlavním městem kultury v roce 2015). Obce Plzeňského kraje vykázaly nejvyšší běžné i kapitálové výdaje v rámci všech krajů. Nejnižší částka výdajů na kulturu v přepočtu na obyvatele připadla na Středočeský kraj (883 Kč) – viz graf 5.

Graf 5. Výdaje obcí na kulturu (Kč na obyvatele) podle krajů
Graf 5. Výdaje obcí na kulturu (Kč na obyvatele) podle krajů
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Obce Plzeňského kraje mají ještě jedno prvenství. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích na kulturu byl nejvyšší (33 %). V roce 2014 zde byly kapitálové výdaje dokonce vyšší než výdaje běžné. Vysoký podíl kapitálových výdajů vykázal ještě Středočeský kraj, kraj Vysočina, Jihočeský a Karlovarský kraj (od 23 % do 25 %). Nejnižší podíl měly obce Libereckého, Ústeckého a Královéhradeckého kraje (mezi 13 % a 14 %).

Výdaje na tělovýchovu a zájmovou činnost v přepočtu na obyvatele a v průměru za poslední čtyři roky dosáhly nejvýše v obcích Moravskoslezského kraje, a to 1566 Kč. Obce zde vykázaly nejvyšší hodnotu jak u běžných, tak i u kapitálových výdajů. Nejméně peněz věnovaly na tuto oblast obce Středočeského kraje (943 Kč na obyvatele).

Podíl kapitálových výdajů je v této oblasti vyšší než v případě kultury. Zatímco se kapitálové výdaje na celkových výdajích na kulturu činily 20 %, v oblasti tělovýchovy to bylo 41 %. Ve dvou krajích se objem kapitálových výdajů na kulturu vyrovnal objemu běžných výdajů. Platí to o kraji Vysočina a Plzeňském. Nadprůměrný podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích měl ještě kraj Středočeský, Jihočeský, Liberecký a Moravskoslezský. Pohyboval se v rozmezí od 42 % do 43 %. Nejnižší podíl dosáhly obce Pardubického kraje (33 %) – viz graf 6.

Graf 6. Výdaje obcí na tělovýchovu (Kč na obyvatele) na podle krajů (průměr 2013 až 2016)
Graf 6. Výdaje obcí na tělovýchovu (Kč na obyvatele) na podle krajů (průměr 2013 až 2016)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Vývoj výdajů na kulturu a tělovýchovu

Mezi rokem 2013 a 2016 celkové výdaje na kulturu rostly nejrychleji u obcí Ústeckého kraje, a to o 27 %. Jedná se o kraj, který měl spíše nižší výdaje na kulturu v přepočtu na obyvatele. Obce Jihomoravského kraje vykázaly růst o 14 % a naopak patří ke krajům se spíše vyššími celkovými výdaji na obyvatele. Třetí pozici obsadily obce Libereckého kraje s růstem ve výši 11 %. Tento kraj přitom vykazoval druhé nejnižší výdaje na kulturu v přepočtu na obyvatele.

Pokles výdajů na kulturu byl nejvyšší u obcí Plzeňského kraje (−24 %), které přitom dosáhly nejvyšších výdajů na hlavu. Obce Karlovarského kraje snížily celkové výdaje na kulturu o 5 %, přičemž jim patří druhá příčka, pokud jde o nejvyšší výdaje na tuto oblast. Stejný pokles vykázaly i obce Pardubického kraje, jejichž výdaje na kulturu byly na úrovni průměru za všechny kraje.

Zdaleka nejvyšší růst celkových výdajů na tělovýchovu zaznamenaly v daném období obce Libereckého kraje, a to o 55 %. Jejich výdaje na tělovýchovu v přepočtu na obyvatele však patří k těm nižším. S odstupem za tímto krajem se umístily obce Karlovarského kraje s růstem o 35 %, které však měly druhé nejvyšší výdaje na tělovýchovu v přepočtu na obyvatele. O 30 % zvýšily výdaje na tělovýchovu obce Jihomoravského kraje. Jejich výdaje na obyvatele jsou naopak podprůměrem všech krajů.

Pokles celkových výdajů na tělovýchovu byl největší u obcí v Moravskoslezském kraji (o 17 %). Obce v tomto kraji přitom vykázaly nejvyšší výdaje na tuto oblast v přepočtu na obyvatele. Druhým krajem, jehož obce snížily celkové výdaje na tělovýchovu, je Olomoucký kraj s poklesem o 12 %. V tomto případě se však jedná o kraj, jehož obce měly vůbec nejvyšší výdaje na tělovýchovu v přepočtu na obyvatele.

Vývoj výdajů na kulturu, církve a náboženské společnosti a na tělovýchovu a zájmovou činnost v posledních čtyřech letech ukazuje, že obce na tyto „nemandatorní“ výdaje nezapomínají. I když tvoří v průměru 12 % všech výdajů, které obce uskutečňují. Objem peněz, který obce věnovaly na tyto oblasti, rostl rychleji než u výdajů celkem.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist