K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Obce jako poskytovatelé dotací, návratných finančních výpomocí a darů II.

(Obce jako poskytovatelé dotací, návratných finančních výpomocí a darů II.)

Datum: 14. 11. 2017, zdroj: OF 4/2017, rubrika: Legislativa

Poskytování dotací, návratných finančních výpomocí (NFV) a darů obcemi upravila novela zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (RPÚR). V minulém článku jsme se zabývali tím, jaké jsou způsoby, programy a žádosti o poskytování darů a NFV včetně určení orgánu obce, který o poskytnutí rozhoduje.

Lukáš Glaser

V dnešní části se budeme věnovat smlouvám o poskytnutí dotace a NFV, jejich vztahu k veřejné podpoře, sdělení o neposkytnutí dotace a okolnostech zveřejnění smlouvy.

Smlouva o poskytnutí dotace nebo NFV

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů výslovně stanoví, že dotaci nebo NFV je možné poskytnout pouze na základě veřejnoprávní smlouvy. Tím byly ukončeny spory, zda jde v tomto případě o smlouvu veřejnoprávní nebo soukromoprávní. Veřejnoprávní charakter smlouvy potvrdila několika rozsudky i judikatura Nejvyššího správního soudu (obsahem smlouvy je poskytnutí finančních prostředků z veřejných zdrojů, jejichž správa se řídí veřejnoprávními předpisy). Právní úprava veřejnoprávních smluv je obsažena ve správním řádu a podpůrně se mohou použít pravidla občanského zákoníku.

Minimální zákonné náležitosti smlouvy uvádí jejich demonstrativní výčet v § 10a odst. 5 RPÚR. Obdobně jako u žádosti je nutné ve smlouvě uvést identifikační údaje smluvní strany, poskytovanou částku, případně vyčíslení peněžních prostředků poskytovaných ze státního fondu, výši a termíny splátek, pokud není dotace nebo NFV poskytnuta jednorázově. Dále je nutno uvést účel, na který jsou peněžní prostředky použity, dobu, v níž má být dosaženo účelu dotace, u NFV lhůtu pro navrácení prostředků do rozpočtu poskytovatele, podmínky, které je příjemce povinen splnit, dobu pro předložení finančního vypořádání dotace nebo NFV, den podpisu smlouvy a podpisy smluvních stran.

Problematickým okruhem může být vymezení povinností při stanovení povinností příjemce při přeměně právnické osoby nebo při její likvidaci. Při přeměně společnosti je prioritním zájmem především zajištění účelu dotace, při likvidaci společnosti se zejména o posuzuje naplnění účelu dotace a stanoví se podmínky pro navrácení dotace, pokud nesplnila svůj účel. Ve smlouvě by proto měla být řešena situace, kdy dojde k přeměně právnické osoby.

Paušální výdaje mohou být další náležitostí smlouvy (§ 10 odst. 8). Jde o výdaje, které nemusí příjemce prokazovat, a které budou vyúčtovány paušální částkou (mohou být stanoveny procentem ze skutečně vynaložených výdajů nebo jako pevná částka pokrývající výdaje). V praxi může např. smlouva uvádět, že některé výdaje, např. do částky 10 000 Kč nemusí být prokazovány ani podrobně vyúčtovány.

Smlouva o poskytnutí dotace nebo NFV by měla jasně vymezit účel, podmínky, dobu, povinnosti příjemce, uznatelné a neuznatelné výdaje. Obec musí nastavit podmínky tak, aby byly v souladu s povinnostmi dle § 38 zákona o obcích a aby byla schopna přezkoumat a zejména vymáhat dodržení povinností dle smlouvy.

Snížené odvody lze ve smlouvě vymezit (§ 10a odst. 6) pevnou částkou, procentem nebo procentuálním rozmezím. Ve smlouvě tak může být např. uvedeno, že za porušení povinnosti předat vyúčtování dotace obci k určitému datu bude uložen odvod ve výši 5 % z poskytnuté dotace, za porušení povinnosti připustit provedení kontroly až 50 % z poskytnuté dotace apod. Uložením sníženého odvodu tak dochází k úspoře následných kroků při vyměřování odvodu za porušení rozpočtové kázně. Smyslem snížených odvodů je také menší administrativní náročnost při daňovém řízení.

Z hlediska poskytovatelů bude podstatnou náležitostí smlouvy rovněž ustanovení o vyúčtování a vypořádání dotace nebo NFV. RPÚR hovoří výslovně pouze o vypořádání dotace, nikoliv o vyúčtování. Zatímco vypořádání dotace je přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a o vrácení nepoužitých peněžních prostředků do rozpočtu poskytovatele, vyúčtování dotace je prokázání výdajů doklady o uskutečněných uznatelných výdajích souvisejících s realizací podporované činnosti. Pro přezkoumatelnost uznatelných výdajů je proto mnohdy zásadnější vyúčtování.

Veřejná podpora a poskytnutí dotace nebo NFV

Ve smlouvě nebo v pravidlech programu o poskytnutí dotace nebo NFV, je nutné vyřešit i otázku veřejné podpory, která musí splňovat čtyři základní kritéria – je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků, zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví, může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a narušuje hospodářskou soutěž. Pokud jedna z těchto podmínek splněna není, nejedná se o veřejnou podporu. Veřejná podpora je obecně zakázána. Její poskytnutí je možné jen výjimečně. Mezi výjimky patří podpora ve formě de minimis (veřejná podpora malého rozsahu). Obce poskytují dotace nejčastěji v režimu de minimis. Podle nařízení Komise (ES) celková výše této podpory udělená jednomu subjektu v rozhodném tříletém období nesmí přesáhnout částku 200 000 EUR.

Dotace mohou být poskytovány i v jiných režimech – např. formou vyrovnávací platby za služby obecného hospodářského zájmu (zejména ve zdravotnictví, sociálních službách, dopravní obslužnosti apod.) a to na základě pověření k výkonu těchto služeb. Podmínky k udělení podpory v tomto režimu se řídí zejména několika dokumenty EU.

O tom, zda se v konkrétním případě jedná o veřejnou podporu, rozhoduje poskytovatel na základě příslušných předpisů. Vzhledem k relativně malému podílu těchto případů v činnosti obcí problematiku podrobně nerozebíráme.

Sdělení o neposkytnutí dotace nebo NFV

Zásadní novinkou, kterou přinesla novela RPÚR, je povinnost sdělit žadateli o dotaci nebo NFV důvody, pro které nebylo žádosti vyhověno (viz § 10a odst. 4 RPÚR). Sdělení by mělo mít podle důvodové zprávy k této novele formu správního rozhodnutí, nicméně podle praxe a názorů MV ČR a MF ČR by mělo být vyhotoveno podle části IV. správního řádu, přičemž nemá zákonem blíže stanovené náležitosti. Vždy však z něho musí být zřejmé, jak bylo o žádosti rozhodnuto a důvody takového rozhodnutí. Sdělení se nemusí vyhotovovat tehdy, pokud je žádosti o dotaci vyhověno alespoň částečně. Sdělení má povahu informace o rozhodnutí příslušného orgánu obce. Sdělení musí především obsahovat důvody pro neposkytnutí dotace. Povinností obce tedy je, aby bylo jasně a určitě rozhodnuto o podané žádosti. Usnesení příslušného orgánu obce by tak mělo být jak pozitivní, tedy že dotace bude poskytnuta, tak negativní tehdy, pokud dotace poskytnuta nebude.

Důvod neposkytnutí dotace může spočívat i v neschválení dotace potřebným počtem hlasů, může jím být nedostatek žádosti o dotaci, vyčerpání alokace v programu, nesplnění hodnotících kritérií apod. Dle správního řádu je odvolání proti sdělení podle části IV. správního řádu vyloučeno, nicméně lze ho žalovat podle zákona o soudním řádu správním. Proto obce musí vždy dbát, aby řádně neposkytnutí dotace nebo NFV odůvodnila v souladu s principy transparentního nakládání s majetkem obce.

Co se týká vlastního soudního přezkumu, jsou jeho meze definovány v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Z ní vyplývá, že soudní přezkum negativních rozhodnutí o tzv. „nenárokových“ dotacích je omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za stanovených podmínek. V rámci soudního přezkumu přísluší soudu posoudit, zda správní orgán z mezí správního uvážení nevybočil.

Pokud si tedy poskytovatel dotace nebo NFV stanoví vlastní podmínky pro poskytnutí dotací nebo NFV, nikdy nesmí stanovit diskriminační podmínky pro jednotlivé žadatele a především tyto podmínky musí poskytovatel sám následně dodržovat.

Zveřejnění smlouvy o poskytnutí dotace a NFV

Ustanovení § 10d RPÚR vneslo do zákona povinné zveřejňování smluv o poskytnutí dotace nebo NFV. Od 1. 7. 2015 se zveřejňují na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup (u DSO se zveřejňují na úředních deskách členských obcí) smlouvy o poskytnutí dotace nebo NFV s hodnotou více než 50 000 Kč. Smlouva o poskytnutí dotace nebo NFV musí být zveřejněna do 30 dnů ode dne jejího uzavření. Pokud by byl následně ke smlouvě uzavřen dodatek, kterým bude překročena stanovená hodnota dotace nebo NFV, pak je nutné uveřejnit smlouvu i dodatek.

Podle § 10d RPÚR se smlouvy zveřejňují formou „opisu,“ aniž by bylo nutné je zveřejňovat v otevřeném nebo strojově čitelném formátu. Ve smlouvách uzavíraných s fyzickými osobami se jejich identifikační údaje zveřejňují podle § 8b odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ve zveřejňovaném obrazu smlouvy je nutné tedy anonymizovat nejen plné údaje o datu narození, adrese trvalého pobytu, bankovním spojení, ale i vlastnoruční podpis osoby, která smlouvu uzavírá. Souhlas se zveřejněním osobních údajů není třeba od fyzických osob vyžadovat, neboť povinnost zveřejňovat osobní údaje stanoví pro správce osobních údajů zákon. Zveřejnění osobních údajů v širším rozsahu lze ošetřit i souhlasem se zveřejněním osobních údajů, který však musí mít stanovené náležitosti.

Právnické osoby žádné osobní údaje nemají, a proto není nutné jejich údaje chránit. Údaje o právnických osobách a osobách, které je zastupují, jsou obsaženy v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku. Stejně jako u fyzických osob je nutné ve smlouvě z důvodu ochrany před jejich zneužitím anonymizovat podpisy jednatelů nebo členů představenstva, resp. údaje, které nejsou o těchto osobách veřejně dostupné v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku.

Vliv zákona o registru smluv

Do zveřejňování smluv o poskytnutí dotace nebo NFV zasáhl s účinností od 1. 7. 2016 zákon o registru smluv (zákon č. 340/2015 Sb.). Podle tohoto zákona jsou i smlouvy o poskytnutí dotace a NFV zveřejňovány rovněž v registru smluv. Registr smluv je informační systém veřejné správy, který spravuje Ministerstvo vnitra. Uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu do registru smluv včetně metadat (identifikace smluvních stran, předmět smlouvy, cena nebo hodnota předmětu smlouvy, datum uzavření smlouvy).

V registru smluv uveřejňují své smlouvy obce s rozšířenou působností a jejich založené právnické osoby. Naopak smlouvy v registru smluv nemusí zveřejňovat obce I. a II. typu.

Obdobně jako podle RPÚR se i v registru smluv zveřejňují smlouvy s hodnotou nad 50 000 Kč. Zákon o registru smluv stanoví, že smlouvy, na něž se vztahuje povinnost zveřejnění, musí být uzavřeny písemně. § 3 zákona o registru smluv pak stanoví výjimky, kdy se smlouvy nezveřejňují.

Smlouvy se v registru smluv zveřejňují na rozdíl od RPÚR v otevřeném a strojově čitelném formátu, tedy ve formátech, které jsou přístupné (čitelné) za použití běžného programového vybavení počítače. Smlouvy je nutné do registru smluv zasílat do 30 dnů od jejich uzavření, přičemž správce (MV ČR) zveřejní smlouvu bezodkladně po jejím zaslání. Smlouva musí mít náležitosti vyžadované zákonem o registru smluv. Z textu smluv určených pro uveřejnění lze vyloučit údaje o ceně a předmětu smlouvy, pokud se jedná o obchodní tajemství smluvní strany, obdobně lze vyloučit osobní údaje, které nejsou zveřejnitelné. Pokud nebudou zveřejněny základní náležitosti smlouvy a tomu odpovídající metadata, platí, že smlouva nebyla zveřejněna. Zveřejňují se i dodatky smluv, pokud přesáhnou svou hodnotou ve spojení s původní smlouvou více jak 50 000 Kč bez DPH.

Soubor zasílaný do registru smluv může mít max. 20 MB. Od 1. 7. 2017 platí, že smlouva nabývá účinnosti nejdříve dnem zveřejnění (vyjma smluv k mimořádným událostem). Pokud nebude smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. V zákoně o registru smluv (§ 8 odst. 5) je uvedeno, že za situace, kdy bude zveřejněna smlouva o poskytnutí dotace nebo NFV v registru smluv, je tím splněna povinnost tyto smlouvy zveřejnit dle RPÚR.

Je nutné si uvědomit, že obce I. a II. typu nemusí zveřejňovat dotační smlouvy a smlouvy o NFV v registru smluv, a tak postupují podle právní úpravy § 10d RPÚR, stejně tak jejich založené právnické osoby.

Je nutné dbát na rozdíly obou zákonů, neboť zveřejňování řeší každý zákon jiným způsobem. Obce s rozšířenou působností musí vážit, kdy má být smlouva zveřejněna na „elektronické úřední desce“ a kdy má být smlouva zveřejněna v registru smluv. V případě právnických osob a fyzických osob podnikajících může být smlouva zveřejněna v registru smluv, čímž se obce s rozšířenou působností zbaví povinnosti tuto smlouvu zveřejnit na úřední desce dle RPÚR. V případě uzavření smlouvy s fyzickou osobou nepodnikající nebo obcí I. a II. typu naopak musí být smlouva zveřejněna primárně na „elektronické úřední desce“, tedy podle pravidel ust. § 10d RPÚR. Obce s rozšířenou působností a jejich administrativní aparát si tak musí uvědomit, s kým vstupují do smluvního vztahu s ohledem na režim zveřejňování smluv v registru smluv.

Stejný rozdíl pak nastává s ohledem na nabytí účinnosti smlouvy. Smlouvy, které jsou zveřejňovány primárně podle RPÚR nabývá smlouva účinnosti nejčastěji dnem podpisu nebo dnem doručení smlouvy zpět obci v případě, že smlouva není podepisována v jeden okamžik (viz ustanovení § 164 odst. 2 správního řádu). Při zveřejnění smlouvy v registru smluv platí, že ta nabývá účinnosti nejdříve dnem zveřejnění, na což je nutné pamatovat při uzavírání smluv a vlastní formulaci jejich textu.

Zároveň je nutné vzít v potaz, že nezveřejnění smlouvy v registru smluv je stiženo absolutní neplatností, kdežto nezveřejnění smlouvy podle pravidel RPÚR je správním deliktem dle § 22a odst. 1 písm. c) RPÚR, za nějž lze uložit pokutu za spáchaný správní delikt (přestupek) až ve výši 1 000 000 Kč.

JUDr. Lukáš Glaser, vedoucí odboru legislativy a vnitřních věcí, KÚ Jihočeského kraje

Seriál Obce jako poskytovatelé dotací, návratných finančních výpomocí a darů

  1. Obce jako poskytovatelé dotací, návratných finančních výpomocí a darů I., 21. 8. 2017
  2. Obce jako poskytovatelé dotací, návratných finančních výpomocí a darů II., 14. 11. 2017 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist