K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Velký počet malých obcí – volební soutěž a charakteristiky zastupitelů

Datum: 23. 10. 2017, zdroj: OF 4/2017, rubrika: Regiony

CERGE-EI je společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR. Součástí akademického pracoviště CERGE-EI jako projekt Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR je nezávislý think-tank IDEA, který vznikl z iniciativy a pod vedením prof. Jana Švejnara.

IDEA CERGE EI

Právě Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) publikoval v srpnu 2017 zajímavou studii, kterou zpracoval PhDr. Mgr. Ján Palguta, Ph.D. s názvem: Kdo je váš starosta: volební soutěž a charakteristiky zastupitelů v ČR. Dokument v plném znění včetně řady tabulek a grafů je k dispozici v publikacích uvedených na webových stránkách https://idea.cerge-ei.cz.

Výdaje měst a obcí v České republice dosáhly v roku 2016 přibližně 240 mld. Kč, což představuje zhruba 5,1 % HDP. Místní zastupitelé odpovídají za hospodaření měst a obcí, tvorbu jejich rozpočtů, nakládání s peněžitými fondy obcí, správu obecních nemovitostí, fungování obecních škol, předškolních zařízení, obecní policie a řadu dalších činností. V rámci výběrových řízení rozhodují o financování, správě a údržbě místních komunikací, sportovních a sociálních zařízení, místní kanalizace nebo o sběru odpadu.

Při velkém rozsahu kompetencí místních zastupitelů je důležitá otázka, kdo místní zastupitelé jsou, jaké mají charakteristiky a kvalifikace a jak naplňují předpoklady pro úspěšné vykonávání svých funkcí. Obzvláště relevantní je to u primátorů a starostů, kteří koncentrují řadu pravomocí.

Výhody a nevýhody atomizace správní struktury

Studie částečně odpovídá na tyto otázky s využitím dat o volbách do zastupitelstev měst a obcí z roku 2014. Zvláštní pozornost se věnuje otázce, jak se charakteristiky zastupitelů a starostů mění v závislosti na velikosti měst a obcí. Důvodem je, že Česká republika má silně atomizovanou správní strukturu. 75,7 % municipalit má méně než 1000 obyvatel a 89,2 % municipalit má méně než 2000 obyvatel. Průměrná velikost českých municipalit je nejmenší v rámci OECD (1640 obyvatel) a je šestinásobně nižší než průměr OECD. Relativně nejvíce obcí do 1000 obyvatel se v rámci ČR nachází na Vysočině, v Jihočeském a Královéhradeckém kraji.

Kombinace velkého rozsahu obecních agend a velmi vysokého počtu malých obcí zavdává důvod vážně se zabývat kvalitou zastupitelů obzvláště v malých obcích, a to s ohledem na potenciálně limitovanou nabídku volebních kandidátů.

Atomizovaná správní obecní struktura přináší řadu výhod, ale i potenciálních nevýhod. Může usnadnit a urychlovat identifikaci potřeb místních obyvatel a flexibilněji hledat řešení, která odpovídají místním podmínkám. V tomto smyslu atomizace umožňuje lepší rozhodování o věcech veřejných a měla by být ve své podstatě demokratičtější.

Nevýhody však mohou převýšit výhody tohoto stavu. Mezi nevýhody patří i obtížnost při hledání kvalifikovaných kandidátů do zastupitelstev a na funkce starosty a místostarosty v menších a malých obcích. Přílišná rozdrobenost správní struktury obcí však má i další nevýhody. Jednou z nich jsou vyšší administrativní náklady v důsledku multiplikace nejrůznějších náročných agend nebo omezení obcí vyplývající z omezených investičních kapacit a nedostatečných výnosů z rozsahu. Velký počet malých a nezávisle spravovaných obcí také komplikuje koordinaci při řešení lokálních problémů, jako jsou například optimalizace kapacit předškolních a školních zařízení, zajišťování dopravní obslužnosti, požární ochrany a bezpečnosti a životního prostředí.

Volební soutěž

Studie si neklade za cíl vyčíslit celkové náklady spojené s atomizovanou správní strukturou v ČR. Detailně se však věnuje způsobu obsazování míst v zastupitelstvech měst a obcí, včetně pozic starostů, kteří do těchto pozic musí projít volební soutěží. Dokumentuje, že v řadě obcí je zřejmě problém s nalezením potřebného počtu kvalifikovaných volebních kandidátů.

Ve studii se ukazuje, že s klesající velikosti obce výrazně klesá intenzita volební soutěže. Zatímco v obcích s 10-20 tisíci obyvatel soutěží o jedno místo zastupitele v průměru 8,8 kandidátů, v obcích do 1000 obyvatel je to v průměru pouze 2,2 kandidátů. Velmi malému počtu kandidátů (do dvou kandidátů) na jedno místo zastupitele je „vystaveno“ přibližně 450 000 obyvatel ČR.

Ve městech získá místo v zastupitelstvu v průměru jedno ze dvou kandidujících uskupení, zatímco v malých obcích vstoupí do zastupitelstva téměř každé kandidující politické uskupení.

Ženy jsou častěji starostky v menších obcích než ve městech, kde je z vedoucích rolí v zastupitelstvu vytlačují muži. Podíl žen mezi volebními kandidáty je přitom porovnatelný mezi malými obcemi a městy.

Přestože si Češi volí zastupitele v průměru s vyšším vzděláním, než mají volební kandidáti, s klesající velikostí obce výrazně klesá podíl zastupitelů, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní, popř. mají manažerské nebo odborné zaměstnání. Zatímco v obcích s 10–20 tisíci obyvateli je vysokoškolsky vzdělaných 68,3 % zastupitelů, v malých obcích do 1000 obyvatel je to pouze 33,7 % zastupitelů. V obcích s 10–20 tisíci obyvateli má 51,1 % zastupitelů odborné nebo manažerské zaměstnání, zatímco v malých obcích do 1000 obyvatel je to pouze 26,8 % zastupitelů. Srovnatelný trend je možné sledovat u starostů a primátorů měst a obcí.

Možných příčin pro klesající zastoupení vysokoškolsky vzdělaných, manažersky a odborně zaměřených zastupitelů je více. Na základě statistik je možné vyloučit, že by šlo pouze o důsledek jiné demografické struktury obyvatelstva. Naopak jako možné vysvětlení se nabízí nízký počet volebních kandidátů, ale potenciálně i lepší znalost místních kandidátů voliči. Voliči se tak nemusí rozhodovat nutně pouze podle informací o vzdělání, věku a zaměstnání na volebním lístku, jak tomu často bývá ve větších městech. Lze však konstatovat, že i menší obce odpovídají za činnosti (např. jsou zřizovatelé základních a mateřských škol), které vyžadují vysokou kvalifikaci na straně zastupitelů a starostů.

V souhrnu studie ukazuje, že sídelní struktura v ČR může představovat limitaci pro výběr kvalifikovaných veřejných zastupitelů v malých obcích, což se může následně odrazit na kvalitě a efektivitě veřejné správy. Společně s vysokými náklady na administrativu malých obcí se jedná se o další z nežádoucích aspektů atomizované sídelní struktury v ČR.

Závěry k diskuzi

Vysoký podíl malých obcí v ČR sice znamená, že rozhodování starostů je blíže občanům, ale také to znamená nízkou nákladovou efektivnost systému a slabou volební soutěž o jedno místo zastupitele, potažmo starosty. Voliči v malých obcích mají malý výběr mezi kandidáty, což může v důsledku znamenat nedostatečný počet kvalifikovaných zastupitelů. Studie prokázala, že malé obce skutečně mají nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných zastupitelů.

Je zřejmé, že pro celkové zhodnocení nákladů a výnosů atomizace státní správy je třeba dalšího výzkumu, který se podrobněji zaměří na další aspekty fungovaní obcí, například na administrativní náklady obcí, jejich investiční kapacity, finanční management nebo na rozhodování při zřizování základních škol a školek.

TOPlist
TOPlist