K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Čas bilancování

Datum: 16. 10. 2017, zdroj: OF 4/2017, rubrika: Legislativa

Rozhovor s PaedDr. Miladou Halíkovou, předsedkyní sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

PaedDr. Milada Halíková
Konec volebního období je časem bilancování. Můžete stručně shrnout, čím se zabýval výbor v uplynulých čtyřech letech?
Stěží mohu vyjmenovat všechno. Vždyť se uskutečnilo celkem 60 zasedání výboru, většinou několikadenních. Zabývali jsme se projednáváním zákonů před druhým čtením a u těch závažnějších jsme pořádali semináře či konference k jejich přípravě. Novinkou tohoto volebního období je stanovení garančních výborů. Před třetím čtením projednávají všechny pozměňovací návrhy, které se k zákonu shromáždily, a dávají k nim stanoviska pro hlasování sněmovny. Občas to představovalo několikahodinový maratón. Například k zákonu o zadávání veřejných zakázek nebo novele stavebního zákona se sešly stovky připomínek. Výbor rovněž projednává návrh státního rozpočtu kapitol některých ministerstev a státní závěrečný účet. Probírali jsme informace o čerpání prostředků z evropských fondů a řadu dalších zpráv. Ale mám být stručná. Takže alespoň ještě zmíním činnost tří podvýborů, a to pro bytovou politiku, pro cestovní ruch a pro veřejnou správu a e-government.
Velké očekávání vzbuzovala novela stavebního zákona, přinesla opravdu zrychlení stavebního řízení?
To je předčasné hodnotit. První ohlasy z praxe tomu nenasvědčují. Ale má na to vliv i řada dalších faktorů. Mrzí mě, že se ministerstvu dopravy nepodařilo připravit tolik potřebný zákon o liniových stavbách, který by mohl výrazněji pohnout například s výstavbou dopravní infrastruktury. Je to 50 let od zahájení výstavby prvního úseku D1, ale k dostavění stále chybí 24 kilometrů. U dalších dálnic vázne výkup pozemků nebo je blokují námitky ekologických organizací. Když jsme ve výboru projednávali novelu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, napadali nás, že chceme veřejnost zcela vyřadit z jednání. Přitom jsme jen chtěli zamezit nekonečným připomínkám a námitkám předkládaným až v poslední fázi řízení. Nakonec Sněmovna schválila novelu zjednodušující proces EIA ve znění postoupeném Senátem, které ji lépe provázalo s novelou stavebního zákona. Mimo jiné omezuje počet záměrů, které budou posuzování EIA podléhat, a prodlužuje z pěti na sedm let základní dobu platnosti stanoviska EIA.
Naopak spadl pod stůl návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí. To opravdu není zapotřebí?
Sněmovna skutečně nepřehlasovala veto Senátu. Přivítala jsem to, protože tato předloha z dílny ministerstva financí by znamenala nárůst byrokracie, systém kontrol by byl složitější a přibyly by další instituce, které v zákonu dosud nebyly. To hlavní ale nevyřešila. Výbor několikrát zasedal v jednotlivých krajích, kde jsme s představiteli krajské, městské a obecní samosprávy pozorně vyslechli jejich zkušenosti a stížnosti na stále se opakující kontroly při čerpání dotací. Na jednu akci přijedou dvě až tři kontroly a každá zpravidla končí s jiným závěrem. Tato nejistota trápí řadu starostů. Výbor prosadil v tomto volebním období usnesení Sněmovny k systému kontrol, ale uvedený návrh zákona řešení těchto vleklých problémů výrazněji neposunul. Po volbách by tedy ve spolupráci se samosprávou krajů, měst a obcí mělo ministerstvo financí připravit nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí. Ten současný platí 15 let a mnohé se změnilo. Zákon by neměl vedení obcí, měst a krajů zatěžovat dalšími a dalšími úkoly. Naopak, měl by je zbavit nadměrné byrokratické zátěže a duplicitních kontrol.
Když hovoříte o dotacích, jak vypadá čerpání peněz z evropských fondů?
Jsem zklamaná, že se současná vláda nepoučila z chyb své předchůdkyně. Už v minulém programovém období jsme opakovaně žádali, aby se jednotlivé výzvy vyhlašovaly včas, a žadatelé o dotace se tak mohli připravit. Stále se to neděje. Ke konci července měla ČR smluvně zajištěno čili ještě ani ne vyúčtováno, jen 33,6 procenta evropských dotací určených na programové období 2014-2020. Mám obavy, že na konci období se opět bude finišovat, budou se přijímat mimořádná opatření, a tak se budou schvalovat projekty i na málo potřebné věci, jen aby se peníze vyčerpaly. Starostové nás na výjezdních zasedáních také upozorňovali, že na některé projekty je naopak nedostatek vyčleněných peněz a jindy zase marně čekají na výzvu v oblastech, kde by jim opravdu pomohla.
Můžete uvést příklad?
Města a obce často trápí opravy a revitalizace památek. V tomto programovém období se mohou dotace z IROP čerpat pouze na národní památky a památky UNESCO. Zájem je obrovský, ve dvou výzvách přišly žádosti o více než 9 miliard korun. Ovšem mohou být podpořeny projekty za zhruba 5 miliard korun. Při jednáních s představiteli měst jsme narazili i na další problémy, které se nepodporují. Např. likvidace komunálního odpadu po turistech, kterých bývá v některých lokalitách často více, než je místních obyvatel. Vylidňují se centra měst s památkovou ochranou, podle starostů i proto, že bydlení zde neodpovídá současným standardům, ale památkáři jsou neoblomní a objekty chátrají. Je třeba, aby ministerstvo kultury tuto situaci řešilo, protože vytvořit z center historických měst skanzeny bez obyvatel, by bylo chybou, která by se obtížně napravovala. Ministerstvo pro místní rozvoj sice letos pošle peníze z národního programu Podpora obnovy a rozvoje venkova na opravu 113 drobných sakrálních staveb, ale v řadě obcí si nevědí rady s tím, kde vzít peníze na rekonstrukci dalších památek, které nejsou národní, takže na to nelze již čerpat peníze z EU.
Kdybyste měla jmenovat jeden zákon, který by měl být přijatý co nejdříve v novém volebním období, který byste vybrala?
Zákon o sociálním bydlení. Neshody mezi ministerstvy práce a sociálních věcí a místního rozvoje způsobily, že zákon vypadl z priorit vlády na konci volebního období a Sněmovna ho už neprojedná. Patřím mezi zastánce širšího pojetí zákona. Je jistě důležité řešit situaci těch nejpotřebnějších v akutní bytové nouzi. Ale je také zapotřebí jí předcházet. Skutečností se stává, že lidé s průměrným platem už na byt ve městě nedosáhnou. Nyní například vyšel údaj, že ceny nových bytů se v Praze meziročně zvedly o více než 22 procent. Ani v době, kdy se ekonomice daří, však platy tak rychle nerostou. Prudce se zvyšují i nájmy tam, kde mohou lidé najít lépe placenou práci. Situace zejména mladých rodin a seniorů se tak dramatizuje. Trh nevyřešil nedostatek menších bytů. A tak některá větší města začala plánovat výstavbu vlastních bytových domů nebo přestavbu nebytových prostor na byty. Stát by měl tyto záměry podpořit. Taky mě zaráží, že už řadu let Státní fond rozvoje bydlení neotevřel program podpory družstevní výstavby. I to by pomohlo. Bohatí developeři by si měli uvědomit, že lidé nepotřebují jen luxusní byty. Nekonečné diskuze je třeba ukončit a zákon schválit.
TOPlist
TOPlist