K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Kdy účtovat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informace?

Datum: 30. 8. 2017, zdroj: OF 3/2017, rubrika: Legislativa

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ukládá povinným subjektům, kterými jsou mimo jiné obce, poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Informace se poskytují na základě žádosti.

Bc. Tomáš Auer, junior právník, KVB advokátní kancelář, s. r. o.
Bc. Tomáš Auer, junior právník, KVB advokátní kancelář, s. r. o.

Podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinné subjekty oprávněny požadovat úhradu za náklady spojené s vyhledáním a poskytnutím informace. Věta druhá předmětného ustanovení pak uvádí, že jsou povinné subjekty rovněž oprávněny vyžádat si úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informace. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o pojem, který je do velké míry neurčitý a zákon jej jasně nedefinuje, dochází v praxi mnoha měst i obcí k výrazným rozdílům v požadavcích na úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informace. Následující text se zaměří právě na tento pojem ve světle aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu.

Ujasnění pojmů

Abychom si pojem mimořádně rozsáhlé vyhledání informace mohli více přiblížit, je zapotřebí určit, co vše je vlastně obsaženo v samotném vyhledání informace. Nejde totiž jen o identifikaci a nalezení požadované informace, jde i o případné shromáždění více informací a následné zpracování odpovědi na žádost. Zásadně pod tento pojem nelze podřadit zjišťování, kde se požadovaná informace nachází ani případné pořizování kopií, které je zákonem výslovně upraveno v § 17 odst. 1 větě první.

Kdy se tedy bude skutečně jednat o mimořádně rozsáhlé vyhledání informace? Komentář k zákonu o svobodném přístupu k informacím (Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 1256 s.) vychází z předpokladu, že o mimořádně rozsáhlé vyhledání informace se bude jednat tehdy, pokud objektivně vzato se doba strávená výše uvedenými činnostmi bude vymykat běžnému vyřizování žádostí o poskytnutí informace. Nelze tak přijmout v praxi nezřídka objevující se interpretaci, že o mimořádně rozsáhlé vyhledání informace jde „automaticky“ tehdy, když vyhledání informace potrvá déle než jednu nebo více hodin. Každý případ by se měl posuzovat jednotlivě s přihlédnutím ke konkrétním skutečnostem, tedy ad hoc.

Sazebník úhrad

Povinné subjekty mají ze zákona povinnost zveřejnit sazebník úhrad za poskytování informací. Zákon jim umožňuje požadovat úhradu za náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informace žadateli a za předmětné mimořádně rozsáhlé vyhledání informace. Je teoreticky možné, aby dopředu v těchto sazebnících povinné subjekty uvedly informaci o tom, kdy a za jakých předpokladů bude požadováno uhrazení nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informace.

To by však nemělo být primárně řešeno tak, že mimořádně rozsáhlé vyhledání informace bude vše, co bude trvat déle než jednu hodinu nebo jiný časový úsek, jak plyne z výše uvedeného. Paradoxně i některá statutární města však takovouto informaci ve svých sazebnících uvedenu mají. Příčinou tohoto nešvaru může být chybný výklad Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 14. 7. 2011, č. j. 286/2011-OT-OSV, kterou se stanoví sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen „Instrukce“), která stanovuje ve svém § 5 odst. 2, že: „Vyhledávání informací trvající celkově méně než 1 hodinu nelze považovat za mimořádně rozsáhlé, a povinný subjekt proto není oprávněn požadovat úhradu dle § 4 sazebníku.“ Některé povinné subjekty tak z tohoto ustanovení vyvozují opak, že vše nad 1 hodinu lze považovat a také se považuje za mimořádně rozsáhlé vyhledání informace.

Aktuální judikatura

Nejvyšší správní soud ve svém nedávném rozsudku ze dne 20. října 2016, č. j. 5 As 35/2016 – 25, řešil kasační stížnost žadatele o informaci proti žalovanému povinnému subjektu. Žalobce se u žalovaného dříve domáhal poskytnutí několika informací ohledně před rokem konaných voleb do zastupitelstva žalovaného. Žalovaný za vyhledávání informací požadoval po žalobci zaplacení částky 400 Kč za mimořádně rozsáhlé vyhledání informace, které podle všeho žalovanému zabralo dobu trvání dvou hodin. Nejvyšší správní soud charakterizoval pojem mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací jako typický neurčitý pojem, který je třeba vykládat v každém případě v kontextu konkrétních skutkových okolností. Tato úloha tak byla na povinném subjektu či na odvolacím správním orgánu. Pokud pak povinný subjekt požaduje úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informace, musí náležitě odůvodnit, v čem mimořádná rozsáhlost vyhledávání spočívala. Žalovaný tuto skutečnost odůvodnil nutností šetření v archivu. Nejvyšší správní soud však konstatoval, že umístění podkladů pro poskytnutí požadované informace nemůže bez dalšího naplňovat podmínky mimořádné rozsáhlosti, jakkoliv je archiv umístěn například na jiném pracovišti.

Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že je zapotřebí přihlížet nejen k povaze požadovaných informací, ale i k poměrům povinného subjektu a jeho personálnímu a materiálnímu vybavení a zabezpečení. Nejvyšší správní soud odkázal i na znění § 5 odst. 2 Instrukce, ke které uvedl: „Z uvedeného ustanovení však nelze dovozovat bez dalšího a contrario, že vždy za vyhledávání přesahující 1 hodinu je povinný subjekt oprávněn podmínit poskytnutí informací úhradou nákladů. Tento nesprávný a zjednodušující výklad je podle Nejvyššího správního soudu nepřípustný. Každou žádost o informace je vždy třeba posuzovat individuálně a jakýkoliv paušální či obecný přístup (např. dle počtu hodin vyhledávání) by byl nesprávný.“

Závěrem lze tedy uvést, že ačkoliv pojem mimořádně rozsáhlého vyhledání informace je právním pojmem značně neurčitým, nemohou jej povinné subjekty interpretovat zcela libovolně. Současná praxe, kdy skutečně při namátkovém průzkumu sazebníků úhrad za poskytování informací bylo zjištěno, že drtivá většina měst a obcí uvádí jednotlivý paušál za mimořádně rozsáhlé vyhledání informace, nejčastěji v rozpětí od 1 do 2 hodin, je v rozporu s judikaturou a názorem Nejvyššího správního soudu. Při případném sporu s žadatelem, který by se proti takto vyměřené úhradě nákladů bránil, by pak byl úspěch povinného subjektu značně nejistý.

Bc. Tomáš Auer, junior právník, KVB advokátní kancelář, s. r. o.

TOPlist
TOPlist