K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí

Datum: 28. 8. 2017, zdroj: OF 3/2017, rubrika: Ekonomika

Rok 2016 byl z hlediska hodnocení hospodaření obcí zajímavý. Celkové příjmy obcí (bez Prahy) se meziročně snížily. To se stávalo také dříve, i když to nebyl častý jev. V minulosti však jejich příjmy poklesly buď v důsledku administrativních (rok 2012) nebo úsporných (rok 2011) opatření vlády.

V prvém případě se jednalo o převod některých sociálních dávek z obcí na úřady. O téměř stejnou částku se snížil jak objem příjmů, tak i objem výdajů. Dopad tohoto opatření na rozpočet obcí byl tudíž neutrální. Úsporná opatření z roku 2011 se týkala krácení dotací ze státního rozpočtu. Na rok 2016 vláda neoznámila žádná úsporná opatření, a navíc státní rozpočet zakončil své rozpočtové hospodaření po dlouhých letech přebytkem.

Hlavní rysy hospodaření v roce 2016

Na nižší úroveň příjmů obce jako celek reagovaly snížením výdajů. Zatímco však celkové příjmy poklesly o 2 %, celkové výdaje zaznamenaly pokles mnohem hlubší, a to o 11 %. Ještě větší propad vykázaly kapitálové výdaje, a to o 40 %. Objem běžných výdajů se naopak o 4 % zvýšil. Nevyhnutelným výsledkem byl prudký pokles podílu kapitálových výdajů na celkových, a to z 34 % v roce 2015 až na 23 % v roce 2016. Jinak řečeno, již velmi dlouho nevykázaly obce tak nízký podíl investic na svých celkových výdajích.

Celkové příjmy obcí se meziročně snížily o 4 mld. Kč a o pokles se téměř výlučně „zasloužily“ investiční dotace. Jejich objem poklesl o 16,3 mld. Kč. Většímu, než vykázanému poklesu celkových příjmů přispělo meziroční zvýšení zejména daňových příjmů (+11,2 mld. Kč) a kupodivu i růst výnosů z prodeje obecního majetku (+2,4). Klesající trend kapitálových příjmů se tak po několika letech obrátil. Některé obce se touto cestou snažily doplnit výpadek příjmů zvýšeným prodejem majetku. Nepatrně se zvýšily i nedaňové příjmy, a to o 0,5 mld. Kč. Pokles zaznamenal i objem neinvestičních dotací, který však byl ve srovnání s objemem investičních dotací velmi malý. Výsledky rozpočtového hospodaření za rok 2016 jsou patrné souhrnně v tabulce 1 a vývoj příjmů a výdajů v posledních letech ukazuje graf 1.

Tab. 1. Výsledky rozpočtového hospodaření obcí v roce 2016 – obce bez Prahy (mld. Kč)
2016 2016−2015 2016/2015
Příjmy 204,7 −4,0 −2 %
Daňové 139,5 11,2 9 %
Nedaňové 26,8 0,5 2 %
Kapitálové 7,8 2,4 46 %
Neinvestiční dotace 18,8 −1,8 −9 %
Investiční dotace 11,9 −16,3 −58 %
Výdaje 177,3 −22,0 −11 %
Běžné výdaje 136,7 5,2 4 %
Kapitálové výdaje 40,6 −27,2 −40 %
Dluh 48,5 −5,3 −10 %
Bankovní účty 105,5 22,1 26 %
Graf 1. Příjmy a výdaje obcí (bez Prahy)
Graf 1. Příjmy a výdaje obcí (bez Prahy)

Další zvláštností rozpočtového hospodaření obcí v roce 2016 je skutečnost, že navzdory poklesu příjmů se zvedl objem peněz, které obce mají uložený na bankovních účtech. Objem peněžních prostředků obcí na bankovních účtech se zvýšil prakticky o stejnou částku, o kterou se snížily jejich celkové výdaje (konkrétně o 22 mld. Kč). Koncem roku 2016 měly obce na bankovních účtech více než polovinu objemu peněz, které do svých rozpočtů získaly za celý rok. I dluh se podstatně snížil, a to dokonce o jednu desetinu, konkrétně o 5,3 mld. Kč. Přitom počet obcí s dluhem se meziročně změnil jen velmi málo.

Prudší meziroční pokles výdajů, mnohem větší než pokles příjmů, vyústil ve značný přebytek rozpočtu obcí. Částka přebytku 27,3 mld. Kč je nejen nejvyšší v novodobé historii českých obcí, nejvyšší je i její podíl na celkových příjmech, který činil 13 %. Navíc, podíl salda rozpočtu na příjmech v pěti zde uváděných velikostních kategorií obcí se pohyboval v neobvykle úzkém rozpětí, a to od 12,3 % do 14,1 %. Pouze pětina obcí vykázala v roce 2016 schodek rozpočtu.

V této části textu o hospodaření obcí podle velikostních skupin se budeme věnovat posouzení příjmové části rozpočtu. V navazující druhé části se zaměříme na výdaje, saldo rozpočtu a dluh obcí v roce 2016.

Velikostní skupiny a struktura příjmů

Celkové příjmy obcí bez Prahy dosáhly koncem roku 2016 výše 204,7 mld. Kč a meziročně se snížily o 2 %. K poklesu příjmů však nedošlo ve všech velikostních kategoriích. Největší obce (počet obyvatel 5000 a více) zaznamenaly růst o 2 %, nejmenší obce (do 199 obyvatel) získaly v roce 2016 prakticky stejně peněz do rozpočtu jako o rok dříve. Nejhlubší pokles příjmů zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999 obyvatel, a to o 10 %. O 8 % se snížily příjmy obcí s počtem obyvatel od 200 do 499.

Celkové výdaje dosáhly výše 177,3 mld. Kč a meziročně byly nižší 11 %. Propad výdajů byl tak hluboký, že se projevil u všech velikostních kategorií. Pokles výdajů byl nejhlubší, stejně jako u příjmů, u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, a to o 18 %. O 15 % se celkové výdaje snížily obcím s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Nejnižší pokles zaznamenaly nejmenší obce (−3 %) a největší obce (−8 %).

V důsledku rozdíleného vývoje jednotlivých příjmových položek se meziročně pozměnila struktura příjmů obcí jako celku. Podstatně se zvýšil podíl daňových příjmů a snížil podíl investičních dotací, mírně se zvýšila váha kapitálových příjmů a poklesla váha neinvestičních dotací. Jedině nedaňové příjmy, které jsou na rozhodování vlády jen velmi málo závislé, svou váhu ve struktuře příjmů nezměnily.

Daňové příjmy hrály v roce 2016 o něco větší roli u třech kategorií větších obcí (68 %), nejnižší podíl zaujaly v kategorii nejmenších obcí 64 %). Váha nedaňových příjmů byla nejvyšší u kategorie nejmenších obcí a obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (shodně po 14 %). Nejnižší byla u obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 (12 %). Podíl kapitálových příjmů se z roku na rok zvýšil u všech kategorií obcí a v roce 2016 se pohyboval od 3 % do 4 %.

Podíl neinvestičních dotací na celkových příjmech obcí se mírně snížil u největších obcí a navazující velikostní kategorii obcí a dále ještě u nejmenších obcí. Nezměněný byl u zbývajících velikostních kategorií obcí. Váha investičních dotací se meziročně snížila ve všech velikostních kategorií obcí. S výjimkou nejmenších obcí se jejich váha snížila na více než polovinu. U nejmenších obcí byl jejich pokles mnohem mírnější.

Tabulka 2 ukazuje pro porovnání strukturu příjmů obcí v roce 2015 a 2016 podle velikostních skupin.

Tab. 2. Struktura příjmů obcí podle velikostních skupin – bez Prahy (%)
Rok Velikostní skupina Příjmy obcí
daňové nedaňové kapitálové neinvestiční dotace investiční dotace
2015 1–199 58 14 2 10 17
200–499 55 11 3 7 23
500–999 56 12 3 6 23
1000–4999 59 13 3 8 18
5000 a více 64 13 2 12 9
obce bez Prahy 61 13 3 10 13
2016 1–199 64 14 3 9 10
200–499 66 12 4 7 11
500–999 68 13 4 6 9
1000–4999 68 14 3 7 8
5000 a více 68 13 4 11 4
obce bez Prahy 68 13 4 9 6

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Příjmy obcí na obyvatele

Rozdílný vývoj příjmů obcí v jednotlivých velikostních kategoriích se odrazil i ve změně jejich výše na obyvatele. Na první pohled je z grafu 2 zjevné, že mezi velikostními kategoriemi obcí byly v roce 2016 větší rozdíly než v roce předchozím. Odstup jednotlivých velikostních skupin obcí se tak po letech sbližování opět prohloubil.

Graf 2. Příjmy obcí v Kč na obyvatele
Graf 2. Příjmy obcí v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V roce 2016 dosahovaly celkové příjmy v průměru 22 045 Kč na obyvatele. Nejvyšší hodnotu měly největší obce (23 531 Kč na obyvatele), nejnižší pak obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (19 800 Kč na obyvatele). Jen o něco málo lépe dopadly s částkou 19 979 Kč na obyvatele obce s počtem obyvatel od 500 do 999. Nejvyšší příjmy připadající na jednoho obyvatele byly v roce 2016 v kategorii největších obcí, oproti roku 2015, kdy na tom byly nejlépe naopak nejmenší obce.

Daňové příjmy se na zvětšení rozdílů mezi velikostními kategoriemi obcí nepodílely. Jejich růst osciloval kolem 10 % u všech skupin obcí. Nejvyšší daňové příjmy na obyvatele vykázaly v roce 2016, stejně jako o rok dříve, největší obce (16 112 Kč), nejnižší pak obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (13 533 Kč).

Hlavní položky příjmů

Kapitálové příjmy obcí sice nejsou významným zdrojem peněz v rozpočtu obcí, v roce 2016 se však jejich objem téměř zdvojnásobil. Zdaleka nejvyšší dynamiku zaznamenaly největší obce, meziroční růst dosáhl až 73 %. O 54 % se zvedly kapitálové příjmy nejmenších obcí. Zato v kategorii obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 to bylo pouze o 6 %. U obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 se kapitálové výdaje meziročně zvedly o 11 %. Kapitálové příjmy na jednoho obyvatele v posledních letech ukazuje graf 3.

Graf 3. Kapitálové příjmy v Kč na obyvatele
Graf 3. Kapitálové příjmy v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Zatímco meziroční změny v celkových příjmech se mezi velikostními kategoriemi obcí odlišovaly, neplatí to pro daňové a nedaňové příjmy. Tyto dvě příjmové položky v roce 2016 meziročně vzrostly s tím, že růst daňové příjmů byl vyšší než nedaňových. Zde se však v roce 2016 zachovaly obdobné proporce jako v roce předchozím tendence. Rozdíly mezi velikostními kategoriemi obcí byly minimální.

Do této skupiny příjmů spadají i neinvestiční dotace. Nejvyšší částku na obyvatele získala kategorie největších obcí a po ní kategorie obcí nejmenších. U těchto velikostních kategorií obcí spolu s obcemi s počtem obyvatel od 200 do 499 došlo také meziročně k nejmenším odchylkám. Nejvyšší propad v rámci velikostních kategorií zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Nejvyšší částku neinvestičních dotací obdržely největší obce (2556 Kč na obyvatele) a na druhém místě to byly nejmenší obce (2187 Kč na obyvatele). Nejméně to bylo u obcí s počtem obyvatel od 500 do 900 (1 470 Kč na obyvatele). Stejné pořadí kategorií obcí podle výše neinvestičních dotací na obyvatele platilo i pro rok 2015.

Investiční dotace

Jinak je tomu u investičních dotací. Nejvyšší pokles v částce na obyvatele zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999. V průměru dostaly obce v přepočtu na obyvatele částku 1 279 Kč, což je méně než polovina objemu z roku 2015, ve kterém obce získaly 3037 Kč.

Objem získaných investičních dotací na hlavu byl zdaleka nejnižší u největších obcí, které obdržely částku 855 Kč). Za touto kategorií se s odstupem umístily obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 s částkou 1654 Kč. Nejvyšší objem investičních dotací vykázaly obce s počtem obyvatel 200 až 499, a to 2294 Kč na obyvatele a nepatrně nižší objem pak obdržely nejmenší obce (2245 Kč na obyvatele).

To vypadá pro dvě kategorie nejmenších obcí dobře. K tomu je však nutné dodat, že v roce 2016 obdrželo investiční dotaci jenom 38 % nejmenších obcí a 53 % obcí s počtem obyvatel od 200 do 499.

Naopak – v rámci největších obcí nedostalo v roce 2016 investiční dotaci 3 % obcí dané velikostní kategorie. Celkově získalo investiční dotací v tomto roce pouhé dvě pětiny celkového počtu obcí. Pokles investičních dotací ve všech velikostních skupinách je vidět v grafu 4.

Graf 4. Investiční dotace v Kč na obyvatele
Graf 4. Investiční dotace v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V roce 2015 se investiční dotace na celkových dotacích podílely 58 %, o rok později to bylo již jen 39 %. Nejvyšší podíl investičních dotací na celkových v roce 2016 vykázaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a od 500 do 999, a to 61 %. V roce 2016 to bylo 77 %, resp. 78 %. Nejnižší podíl měly největší obce, a to v obou letech. Bylo to 25 %, resp. 43 %.

V roce 2016 nedostalo ani jednou investiční dotaci 41 % obcí. U obcí s počtem obyvatel od 1 do 199 to však bylo 62 %, u navazující velikostní kategorie pak 47 %. Na opačný konec se dostaly největší obce, v jejichž rámci zůstala bez investiční dotace 3 % z nich, což představuje 8 obcí v této velikostní kategorie.

Z celkového objemu investičních dotací, které obce v roce 2016 obdržely, připadlo na největší obce 37 % a na navazující kategorii menších obcí pak 32 %. Kategorie nejmenších obcí dostala z celkového objemu pouhá 3 % a navazující kategorie větších obcí již 12 %.

Úplně jiný obrázek o rozdělení investičních dotací dostaneme při přepočtu výše investiční dotace připadající pouze na obyvatele obce, která dotaci obdržela. Na první místo se dostane kategorie nejmenších obcí, a to částkou 5837 Kč, což je částka zdaleka převyšující ostatní velikostní kategorie. Navazující velikostní kategorie obcí obdržela 4194 Kč na obyvatele a dvě další pak 2786 Kč, resp. 2037 Kč. U obcí s 5000 a více obyvateli to bylo 870 Kč na hlavu. Jak je vidět z uvedených údajů, částka se s rostoucí velikostní kategorií obcí snižuje.

Neinvestiční dotace

Z celkového objemu neinvestičních dotací obcí (bez Prahy) získaly největší obce 70 % a 16 % připadlo na navazující velikostní kategorii. Těmto dvěma velikostním kategoriím připadlo 86 % neinvestičních dotací, ale jen 71 % dotací investičních. Přitom v částce na obyvatele jsou mezi velikostními kategoriemi obcí mnohem menší rozdíly než u dotací investičních. Nejvyšší částku v přepočtu na obyvatele obdržely největší obce, a to 2552 Kč, po nich obce nejmenší (2140 Kč) a navazující velikostní kategorie (1457 Kč). Nejméně to bylo u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 1178 Kč. Neinvestiční dotace alespoň v základní výši dostávají všechny obce.

Jak již bylo uvedeno, v navazující části se zaměříme na výdaje, saldo rozpočtu a dluh obcí v roce 2016 podle velikostních kategorií.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist