K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí (1. část)

(Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí I.)

Datum: 28. 8. 2017, zdroj: OF 3/2017, rubrika: Ekonomika

Rok 2016 byl z hlediska hodnocení hospodaření obcí zajímavý. Celkové příjmy obcí (bez Prahy) se meziročně snížily. To se stávalo také dříve, i když to nebyl častý jev. V minulosti však jejich příjmy poklesly buď v důsledku administrativních (rok 2012) nebo úsporných (rok 2011) opatření vlády.

V prvém případě se jednalo o převod některých sociálních dávek z obcí na úřady. O téměř stejnou částku se snížil jak objem příjmů, tak i objem výdajů. Dopad tohoto opatření na rozpočet obcí byl tudíž neutrální. Úsporná opatření z roku 2011 se týkala krácení dotací ze státního rozpočtu. Na rok 2016 vláda neoznámila žádná úsporná opatření, a navíc státní rozpočet zakončil své rozpočtové hospodaření po dlouhých letech přebytkem.

Hlavní rysy hospodaření v roce 2016

Na nižší úroveň příjmů obce jako celek reagovaly snížením výdajů. Zatímco však celkové příjmy poklesly o 2 %, celkové výdaje zaznamenaly pokles mnohem hlubší, a to o 11 %. Ještě větší propad vykázaly kapitálové výdaje, a to o 40 %. Objem běžných výdajů se naopak o 4 % zvýšil. Nevyhnutelným výsledkem byl prudký pokles podílu kapitálových výdajů na celkových, a to z 34 % v roce 2015 až na 23 % v roce 2016. Jinak řečeno, již velmi dlouho nevykázaly obce tak nízký podíl investic na svých celkových výdajích.

Celkové příjmy obcí se meziročně snížily o 4 mld. Kč a o pokles se téměř výlučně „zasloužily“ investiční dotace. Jejich objem poklesl o 16,3 mld. Kč. Většímu, než vykázanému poklesu celkových příjmů přispělo meziroční zvýšení zejména daňových příjmů (+11,2 mld. Kč) a kupodivu i růst výnosů z prodeje obecního majetku (+2,4). Klesající trend kapitálových příjmů se tak po několika letech obrátil. Některé obce se touto cestou snažily doplnit výpadek příjmů zvýšeným prodejem majetku. Nepatrně se zvýšily i nedaňové příjmy, a to o 0,5 mld. Kč. Pokles zaznamenal i objem neinvestičních dotací, který však byl ve srovnání s objemem investičních dotací velmi malý. Výsledky rozpočtového hospodaření za rok 2016 jsou patrné souhrnně v tabulce 1 a vývoj příjmů a výdajů v posledních letech ukazuje graf 1.

Tab. 1. Výsledky rozpočtového hospodaření obcí v roce 2016 – obce bez Prahy (mld. Kč)
2016 2016−2015 2016/2015
Příjmy 204,7 −4,0 −2 %
Daňové 139,5 11,2 9 %
Nedaňové 26,8 0,5 2 %
Kapitálové 7,8 2,4 46 %
Neinvestiční dotace 18,8 −1,8 −9 %
Investiční dotace 11,9 −16,3 −58 %
Výdaje 177,3 −22,0 −11 %
Běžné výdaje 136,7 5,2 4 %
Kapitálové výdaje 40,6 −27,2 −40 %
Dluh 48,5 −5,3 −10 %
Bankovní účty 105,5 22,1 26 %
Graf 1. Příjmy a výdaje obcí (bez Prahy)
Graf 1. Příjmy a výdaje obcí (bez Prahy)

Další zvláštností rozpočtového hospodaření obcí v roce 2016 je skutečnost, že navzdory poklesu příjmů se zvedl objem peněz, které obce mají uložený na bankovních účtech. Objem peněžních prostředků obcí na bankovních účtech se zvýšil prakticky o stejnou částku, o kterou se snížily jejich celkové výdaje (konkrétně o 22 mld. Kč). Koncem roku 2016 měly obce na bankovních účtech více než polovinu objemu peněz, které do svých rozpočtů získaly za celý rok. I dluh se podstatně snížil, a to dokonce o jednu desetinu, konkrétně o 5,3 mld. Kč. Přitom počet obcí s dluhem se meziročně změnil jen velmi málo.

Prudší meziroční pokles výdajů, mnohem větší než pokles příjmů, vyústil ve značný přebytek rozpočtu obcí. Částka přebytku 27,3 mld. Kč je nejen nejvyšší v novodobé historii českých obcí, nejvyšší je i její podíl na celkových příjmech, který činil 13 %. Navíc, podíl salda rozpočtu na příjmech v pěti zde uváděných velikostních kategorií obcí se pohyboval v neobvykle úzkém rozpětí, a to od 12,3 % do 14,1 %. Pouze pětina obcí vykázala v roce 2016 schodek rozpočtu.

V této části textu o hospodaření obcí podle velikostních skupin se budeme věnovat posouzení příjmové části rozpočtu. V navazující druhé části se zaměříme na výdaje, saldo rozpočtu a dluh obcí v roce 2016.

Velikostní skupiny a struktura příjmů

Celkové příjmy obcí bez Prahy dosáhly koncem roku 2016 výše 204,7 mld. Kč a meziročně se snížily o 2 %. K poklesu příjmů však nedošlo ve všech velikostních kategoriích. Největší obce (počet obyvatel 5000 a více) zaznamenaly růst o 2 %, nejmenší obce (do 199 obyvatel) získaly v roce 2016 prakticky stejně peněz do rozpočtu jako o rok dříve. Nejhlubší pokles příjmů zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999 obyvatel, a to o 10 %. O 8 % se snížily příjmy obcí s počtem obyvatel od 200 do 499.

Celkové výdaje dosáhly výše 177,3 mld. Kč a meziročně byly nižší 11 %. Propad výdajů byl tak hluboký, že se projevil u všech velikostních kategorií. Pokles výdajů byl nejhlubší, stejně jako u příjmů, u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, a to o 18 %. O 15 % se celkové výdaje snížily obcím s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Nejnižší pokles zaznamenaly nejmenší obce (−3 %) a největší obce (−8 %).

V důsledku rozdíleného vývoje jednotlivých příjmových položek se meziročně pozměnila struktura příjmů obcí jako celku. Podstatně se zvýšil podíl daňových příjmů a snížil podíl investičních dotací, mírně se zvýšila váha kapitálových příjmů a poklesla váha neinvestičních dotací. Jedině nedaňové příjmy, které jsou na rozhodování vlády jen velmi málo závislé, svou váhu ve struktuře příjmů nezměnily.

Daňové příjmy hrály v roce 2016 o něco větší roli u třech kategorií větších obcí (68 %), nejnižší podíl zaujaly v kategorii nejmenších obcí 64 %). Váha nedaňových příjmů byla nejvyšší u kategorie nejmenších obcí a obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (shodně po 14 %). Nejnižší byla u obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 (12 %). Podíl kapitálových příjmů se z roku na rok zvýšil u všech kategorií obcí a v roce 2016 se pohyboval od 3 % do 4 %.

Podíl neinvestičních dotací na celkových příjmech obcí se mírně snížil u největších obcí a navazující velikostní kategorii obcí a dále ještě u nejmenších obcí. Nezměněný byl u zbývajících velikostních kategorií obcí. Váha investičních dotací se meziročně snížila ve všech velikostních kategorií obcí. S výjimkou nejmenších obcí se jejich váha snížila na více než polovinu. U nejmenších obcí byl jejich pokles mnohem mírnější.

Tabulka 2 ukazuje pro porovnání strukturu příjmů obcí v roce 2015 a 2016 podle velikostních skupin.

Tab. 2. Struktura příjmů obcí podle velikostních skupin – bez Prahy (%)
Rok Velikostní skupina Příjmy obcí
daňové nedaňové kapitálové neinvestiční dotace investiční dotace
2015 1–199 58 14 2 10 17
200–499 55 11 3 7 23
500–999 56 12 3 6 23
1000–4999 59 13 3 8 18
5000 a více 64 13 2 12 9
obce bez Prahy 61 13 3 10 13
2016 1–199 64 14 3 9 10
200–499 66 12 4 7 11
500–999 68 13 4 6 9
1000–4999 68 14 3 7 8
5000 a více 68 13 4 11 4
obce bez Prahy 68 13 4 9 6

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Příjmy obcí na obyvatele

Rozdílný vývoj příjmů obcí v jednotlivých velikostních kategoriích se odrazil i ve změně jejich výše na obyvatele. Na první pohled je z grafu 2 zjevné, že mezi velikostními kategoriemi obcí byly v roce 2016 větší rozdíly než v roce předchozím. Odstup jednotlivých velikostních skupin obcí se tak po letech sbližování opět prohloubil.

Graf 2. Příjmy obcí v Kč na obyvatele
Graf 2. Příjmy obcí v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V roce 2016 dosahovaly celkové příjmy v průměru 22 045 Kč na obyvatele. Nejvyšší hodnotu měly největší obce (23 531 Kč na obyvatele), nejnižší pak obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (19 800 Kč na obyvatele). Jen o něco málo lépe dopadly s částkou 19 979 Kč na obyvatele obce s počtem obyvatel od 500 do 999. Nejvyšší příjmy připadající na jednoho obyvatele byly v roce 2016 v kategorii největších obcí, oproti roku 2015, kdy na tom byly nejlépe naopak nejmenší obce.

Daňové příjmy se na zvětšení rozdílů mezi velikostními kategoriemi obcí nepodílely. Jejich růst osciloval kolem 10 % u všech skupin obcí. Nejvyšší daňové příjmy na obyvatele vykázaly v roce 2016, stejně jako o rok dříve, největší obce (16 112 Kč), nejnižší pak obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (13 533 Kč).

Hlavní položky příjmů

Kapitálové příjmy obcí sice nejsou významným zdrojem peněz v rozpočtu obcí, v roce 2016 se však jejich objem téměř zdvojnásobil. Zdaleka nejvyšší dynamiku zaznamenaly největší obce, meziroční růst dosáhl až 73 %. O 54 % se zvedly kapitálové příjmy nejmenších obcí. Zato v kategorii obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 to bylo pouze o 6 %. U obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 se kapitálové výdaje meziročně zvedly o 11 %. Kapitálové příjmy na jednoho obyvatele v posledních letech ukazuje graf 3.

Graf 3. Kapitálové příjmy v Kč na obyvatele
Graf 3. Kapitálové příjmy v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Zatímco meziroční změny v celkových příjmech se mezi velikostními kategoriemi obcí odlišovaly, neplatí to pro daňové a nedaňové příjmy. Tyto dvě příjmové položky v roce 2016 meziročně vzrostly s tím, že růst daňové příjmů byl vyšší než nedaňových. Zde se však v roce 2016 zachovaly obdobné proporce jako v roce předchozím tendence. Rozdíly mezi velikostními kategoriemi obcí byly minimální.

Do této skupiny příjmů spadají i neinvestiční dotace. Nejvyšší částku na obyvatele získala kategorie největších obcí a po ní kategorie obcí nejmenších. U těchto velikostních kategorií obcí spolu s obcemi s počtem obyvatel od 200 do 499 došlo také meziročně k nejmenším odchylkám. Nejvyšší propad v rámci velikostních kategorií zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Nejvyšší částku neinvestičních dotací obdržely největší obce (2556 Kč na obyvatele) a na druhém místě to byly nejmenší obce (2187 Kč na obyvatele). Nejméně to bylo u obcí s počtem obyvatel od 500 do 900 (1 470 Kč na obyvatele). Stejné pořadí kategorií obcí podle výše neinvestičních dotací na obyvatele platilo i pro rok 2015.

Investiční dotace

Jinak je tomu u investičních dotací. Nejvyšší pokles v částce na obyvatele zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999. V průměru dostaly obce v přepočtu na obyvatele částku 1 279 Kč, což je méně než polovina objemu z roku 2015, ve kterém obce získaly 3037 Kč.

Objem získaných investičních dotací na hlavu byl zdaleka nejnižší u největších obcí, které obdržely částku 855 Kč). Za touto kategorií se s odstupem umístily obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 s částkou 1654 Kč. Nejvyšší objem investičních dotací vykázaly obce s počtem obyvatel 200 až 499, a to 2294 Kč na obyvatele a nepatrně nižší objem pak obdržely nejmenší obce (2245 Kč na obyvatele).

To vypadá pro dvě kategorie nejmenších obcí dobře. K tomu je však nutné dodat, že v roce 2016 obdrželo investiční dotaci jenom 38 % nejmenších obcí a 53 % obcí s počtem obyvatel od 200 do 499.

Naopak – v rámci největších obcí nedostalo v roce 2016 investiční dotaci 3 % obcí dané velikostní kategorie. Celkově získalo investiční dotací v tomto roce pouhé dvě pětiny celkového počtu obcí. Pokles investičních dotací ve všech velikostních skupinách je vidět v grafu 4.

Graf 4. Investiční dotace v Kč na obyvatele
Graf 4. Investiční dotace v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V roce 2015 se investiční dotace na celkových dotacích podílely 58 %, o rok později to bylo již jen 39 %. Nejvyšší podíl investičních dotací na celkových v roce 2016 vykázaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a od 500 do 999, a to 61 %. V roce 2016 to bylo 77 %, resp. 78 %. Nejnižší podíl měly největší obce, a to v obou letech. Bylo to 25 %, resp. 43 %.

V roce 2016 nedostalo ani jednou investiční dotaci 41 % obcí. U obcí s počtem obyvatel od 1 do 199 to však bylo 62 %, u navazující velikostní kategorie pak 47 %. Na opačný konec se dostaly největší obce, v jejichž rámci zůstala bez investiční dotace 3 % z nich, což představuje 8 obcí v této velikostní kategorie.

Z celkového objemu investičních dotací, které obce v roce 2016 obdržely, připadlo na největší obce 37 % a na navazující kategorii menších obcí pak 32 %. Kategorie nejmenších obcí dostala z celkového objemu pouhá 3 % a navazující kategorie větších obcí již 12 %.

Úplně jiný obrázek o rozdělení investičních dotací dostaneme při přepočtu výše investiční dotace připadající pouze na obyvatele obce, která dotaci obdržela. Na první místo se dostane kategorie nejmenších obcí, a to částkou 5837 Kč, což je částka zdaleka převyšující ostatní velikostní kategorie. Navazující velikostní kategorie obcí obdržela 4194 Kč na obyvatele a dvě další pak 2786 Kč, resp. 2037 Kč. U obcí s 5000 a více obyvateli to bylo 870 Kč na hlavu. Jak je vidět z uvedených údajů, částka se s rostoucí velikostní kategorií obcí snižuje.

Neinvestiční dotace

Z celkového objemu neinvestičních dotací obcí (bez Prahy) získaly největší obce 70 % a 16 % připadlo na navazující velikostní kategorii. Těmto dvěma velikostním kategoriím připadlo 86 % neinvestičních dotací, ale jen 71 % dotací investičních. Přitom v částce na obyvatele jsou mezi velikostními kategoriemi obcí mnohem menší rozdíly než u dotací investičních. Nejvyšší částku v přepočtu na obyvatele obdržely největší obce, a to 2552 Kč, po nich obce nejmenší (2140 Kč) a navazující velikostní kategorie (1457 Kč). Nejméně to bylo u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 1178 Kč. Neinvestiční dotace alespoň v základní výši dostávají všechny obce.

Jak již bylo uvedeno, v navazující části se zaměříme na výdaje, saldo rozpočtu a dluh obcí v roce 2016 podle velikostních kategorií.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Seriál Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí

  1. Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí (1. část), 28. 8. 2017 (právě čtete)
  2. Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí (2. část), 25. 10. 2017
TOPlist
TOPlist