K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Kontrolní činnost a rozpočtové určení daní

Datum: 10. 5. 2017, zdroj: OF 2/2017, rubrika: Legislativa

Rozhovor s Miladou Halíkovou, předsedkyní sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

PaedDr. Milada Halíková
Obce a města trápí duplicita kontrol, o níž se už roky hovoří, ale nic moc se nezměnilo. Je reálné, aby k řešení tohoto problému došlo do konce volebního období?
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se dlouhou dobu pokouší, aby se k potřebné změně přistoupilo. Nejde jen o počet kontrol, ale především o jejich rozdílné závěry. Obce a města tak nemají potřebnou jistotu a jsou často vystaveny nečekaným sankcím. Výbor prosadil, aby ministerstvo financí zpracovalo přehled nejrůznějších kontrol, ovšem seznam postrádal jakýkoliv návrh na řešení. Nevyhovující zákon o finanční kontrole má nahradit nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí. Duplicitu kontrol to však neodstraní. Předloha se zabývá hlavně manažerskou kontrolou a interním auditem. Ministr financí uvedl, že se jen okrajově dotýká kontroly u příjemců dotací, kde nezavádí žádné podstatné změny. Zřízení registru kontrol u MF sice zavede přehled, ale nemusí znamenat konec jejich překrývání. Pravidla pro zpřísnění systému vnitřní kontroly vycházejí ze zkušeností velkých firem, ale mohou zkomplikovat život malým a středním obcím, příspěvkovým organizacím a také dobrovolným svazkům obcí. Návrh zákona, k němuž bude řada připomínek, tak nemusí do konce volebního období vůbec projít legislativním procesem.
A to se nyní ve sněmovně navíc projednává rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.
I v tomto případě se rozpoutal spor, zda vyjmout z tohoto rozšíření možností externí kontroly například obce s počtem obyvatel do deseti tisíc. Za důležitou brzdu čerpání dotací považuji vysokou administrativní náročnost při podávání žádosti. Příkladem může být podpora snižování energetické náročnosti bytů. Podle MMR bylo podáno 681 žádostí ve výši 1,138 miliardy korun, z nichž je schváleno 295 projektů v hodnotě 598 milionů korun. Objem možných dotací přitom představuje 3,5 miliardy korun. Až po kritice MMR oznámilo, že sníží počet požadovaných dokumentů pro přiznání dotace, rozšíří příjemce dotace o bytová družstva a rozšíří bezplatnou poradenskou pomoc žadatelům. Je otázkou, proč příslušná ministerstva nejsou schopna posoudit administrativní náročnost již před vyhlášením výzev a brát větší ohled na možnosti žadatelů. Ke změnám dochází až pod tlakem dopisů nešťastných zájemců o dotace zahlcených nadměrnými požadavky.
Obce a města by přivítala zvýšení příjmů ze sdílených daní. Chystá se taková novela?
Ve sněmovně leží řada návrhů zákonů a jejich novel, na mnohé se zřejmě vůbec nedostane. Ani ty, které se nakonec budou projednávat, nemusí být schváleny. Právě novela zákona o rozpočtovém určení daní předložená Libereckým krajem by mohla sloužit jako příklad. V únoru sice prošla prvním čtením, ale následný seminář ukázal na možné komplikace. Když se loni zvýšil podíl krajů na sdílených daních, mělo by se podle zákonodárců dostat i na obce a města. Částka by se měla sjednotit na 23,58 % daně z přidané hodnoty. Pokles podílu byl schválen v roce 2012 Nečasovou vládou, aby se vytvořil „polštář“ pro důchodovou reformu, která se však nakonec neuskutečnila. Navržené sjednocení pro celou samosprávu by přineslo asi 8 miliard korun do rozpočtů měst a obcí ročně. Některé odhady jsou nižší, některé vyšší, záleží na vývoji ekonomiky.
Co by mohlo zmařit schválení této jednoduché novely?
Vláda vloni v květnu přijala negativní stanovisko. Překonají ho blížící se volby a snaha koalice vyhovět různým zájmům? V této chvíli málokdo tuší, jak se nakonec zachová ministr financí.
Zástupce resortu totiž na zmíněném semináři nadhodil otázku, zda by obce měly dostávat dotace ze státního rozpočtu, pokud se jim bude dále zvyšovat podíl na sdílených daních. To některým starostům z menších obcí vyrazilo dech. Upozorňovali, že by nikdy neměli dostatek prostředků na větší investice. Zazněla kritika, že evropské dotace nesměřují do oblastí, které obce nejvíc potřebují zlepšit (především dobudovat infrastrukturu). Národní dotační programy jsou pro obce životní nutností. Jeden z diskutujících poznamenal, že občané stěží pochopí, že z evropských dotací se může vybudovat alej za 11 milionů, ale vesnice dál zůstane bez kanalizace. Ovšem ministerstvo financí má další trumf v rukávu. Po zvýšení podílu podle předloženého rozpočtového určení daní by na malé obce do 100 obyvatel, kterých je zhruba 450, stejně vyšlo jen padesát tisíc korun ročně navíc. Hned ale zaznělo, že by to stálo za to. Mohly by se použít třeba na plat prodavačky, aby z obce nezmizela poslední služba. Menší obce mají na svůj rozvoj i jen pouhé udržení chodu obecních služeb malé částky a vyhlížejí každou tisícovku.
Novelu zákona ovšem může potopit i snaha přidávat do ní pozměňovací návrhy. Na jednání rozpočtového výboru se už zdálo, že poslanci přijmou doporučující usnesení, a tak se vytvoří předpoklady pro dokončení legislativního procesu do sněmovních voleb. Jenže pak poslanec Vilímec z ODS oznámil, že chce podat pozměňovací návrh. Výbor tedy musel vyhlásit lhůtu pro jejich podávání do desátého dubna. Tím se oddálilo projednání i ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Týdny ubíhají a nad novelou se vznáší pochybnost, jestli se vše stihne. Pokud tedy někdo v televizním zpravodajství zaslechl, že by novela měla bez potíží projít, pak není nic tak idylické, jak to při letmém pohledu vypadá.
Které důležité zákony nebo novely mají naopak šanci, že se jejich schválení stihne?
Jsou to ty, kde projednávání pokročilo do druhého nebo třetího čtení. V době, kdy spolu hovoříme, jsou těsně před schválením zákon o pohřebnictví a novela stavebního zákona. U obou ministerstvo pro místní rozvoj nedoporučilo většinu pozměňovacích návrhů předložených poslanci a podpořilo pouze ty, které prostřednictvím zákonodárců za ANO samo na poslední chvíli zpracovalo. Jenže konečné slovo budou mít poslanci, kteří o pozměňovacích návrzích budou hlasovat. I pokud se vyhoví MMR, v případě stavebního zákona, přetrvávají dohady, zda opravdu dojde k zjednodušení a zrychlení povolovacího řízení. Vláda sice postoupila do sněmovny tolik potřebný zákon o sociálním bydlení, ale jeho šance na přijetí přesto považuji za mizivé. Stanovisko koaličních stran se nepodařilo sjednotit. ANO stále trvá na tom, že skupiny osob spadajících pod tento zákon by se měly zúžit. Při přípravě zákona Svaz měst a obcí a představitelé samosprávy nesouhlasili s původním návrhem na povinné zapojení obcí do systému sociálního bydlení. A to především proto, že nebyla vyjasněna otázka dotací státu na výstavbu, rekonstrukci a provoz takového bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí souhlasilo, že se obce budou přihlašovat dobrovolně, jinak se o naplnění zákona bude starat státní instituce. Jenže podmínky, především výše finanční podpory z veřejných zdrojů, nejsou stále vyjednány. Za této situace pokládám za nepravděpodobné, že právě zákon o sociálním bydlení bude do konce volebního období schválen.
TOPlist
TOPlist