K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
URBIS – veletrh chytrých řešení pro města a obce

Výdaje obcí na zásobování vodou a čištění odpadních vod

Datum: 20. 4. 2017, zdroj: OF 1/2017, rubrika: Regiony

Zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod sice nepředstavuje velký díl z výdajů obcí, mezi obcemi v jednotlivých krajích však existují značné rozdíly v částce, která připadá na jednoho obyvatele. Obce vynakládají více čištění odpadních vod než na zásobování pitnou vodou (to vyplývá z náročnosti technologií a provozu).

Hodnotíme-li však podíl nákladů připadající na jednoho obyvatele, jsou rozdíly mnohem větší u nákladů na zásobování pitnou vodou než u nákladů spojených s čištěním odpadních vod. Je to zřejmé z pohledu na graf 1 a 2. Hodnotíme data za roky 2011–2015.

Graf 1. Pitná voda v Kč na obyvatele
Graf 1. Pitná voda v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Náklady na zásobování pitnou vodou obcí Plzeňského kraje dosahovaly v průměru za období let 2011 až 2015 více než dvacetinásobku nákladů obcí Ústeckého kraje, vše v přepočtu na obyvatele. Náklady na pitnou vodu zahrnují výdaje na zásobování pitnou vodou, na vodárenskou infrastrukturu a veřejné vodovody, na zdroje pitné vody a případně na dovoz pitné vody.

Graf 2. Čištění odpadních vod v Kč na obyvatele
Graf 2. Čištění odpadních vod v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V případě nákladů na čištění odpadních vod byly náklady Středočeského kraje „pouze“ pětkrát vyšší než u obcí kraje Ústeckého. Náklady na odvádění a čištění odpadních vod tvoří zejména náklady na sběr a čištění odpadních a srážkových vod, náklady na kanalizační sítě a na čistírny odpadních vod.

Oproti ostatním odvětvím, do kterých rozpočtové skladba člení výdaje obcí, tato dvě odvětví se vyznačují naprostou převahou kapitálových výdajů nad výdaji běžnými. A to je patrně hlavní důvod značných rozdílů mezi obcemi jednotlivých krajů, které ani použití průměru za pět let a sumarizace obcí v kraji nedokázalo neutralizovat.

Situace v krajích

Setrvale velmi nízké celkové náklady na zásobování pitnou vodou vykazovaly obce Ústeckého, ve kterém byly celkové výdaje v roce 2015 nižší než v roce 2011. A totéž platí i pro obce v Karlovarském kraji. Pokles celkových výdajů na zásobování pitnou vodou v daném období vykázaly i obce v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

Obce Plzeňského kraje měly v posledních pěti letech vždy nadprůměrné výdaje na pitnou vodu. V roce 2014 se ovšem meziročně zdvojnásobily a jejich vysoká úroveň platila i pro rok 2015. Další dva kraje v pořadí – kraj Středočeský a Jihočeský – nevykazovaly zdaleka tak velké meziroční odchylky.

Nejvyšší celkové výdaje na čištění odpadních vod vykázaly obce Středočeského kraje a jejich výdaje se v posledních třech letech zvyšovaly. Převážný růst v daném období vykázaly celkové výdaje na čištění vod i u obcí v Jihomoravském kraji a v kraji Vysočina, což přispělo k tomu, že tyto dva kraje obsadily druhé a třetí místo v hodnocení těchto nákladů.

Mezi tři kraje, jejich obce měly nízké výdaje na čištění odpadních vod, patří, stejně jako u výdajů na pitnou vodu, opět Ústecký a Karlovarský kraj a dále ještě Liberecký kraj. A to i přesto, že ve všech třech krajích se tyto výdaje mezi rokem 2011 až 2015 zvýšily. Nebyly však výjimkou, protože ke snížení objemu výdajů obcí na čištění odpadních vod v tomto období totiž došlo pouze ve třech krajích, a to v kraji Jihočeském, Plzeňském a Moravskoslezském.

Zatímco se celkové výdaje na pitnou vodu na celkových výdajích obcí podílely v průměru 1 % a výdaje na čištění odpadních vod pak 7 %, podíl kapitálových výdajů těchto dvou odvětví na celkových kapitálových výdajích byl mnohem vyšší. Kapitálové výdaje na pitnou vodu se na celkových kapitálových výdajích obcí podílely v průměru 4 % a na čištění odpadních vod dokonce 21 %.

Zásobování pitnou vodou

Mezi rokem 2011 a 2015 se celkové výdaje obcí (bez Prahy) na zásobování pitnou vodou zvýšily o 22 %. Nejrychlejší růst zaznamenaly obce Středočeského kraje (+170 %) a se značným odstupem pak obce Jihočeského kraje (+39 %). V pěti krajích se tyto výdaje naopak snížily. Jedná se o kraj Pardubický, Královéhradecký, Karlovarský, Liberecký a Ústecký, a to v rozmezí od 17 % do 35 %.

Kapitálové výdaje na pitnou vodu obcí jako celku, se na jejich celkových výdajích podílely v průměru za posledních pět let 73 % (graf 3). Nejvíce to bylo ve Středočeském kraji (81 %), v Jihomoravském kraji (79 %) a dále v kraji Plzeňském a Královéhradeckém (shodně po 78 %).

Graf 3. Pitná voda
Graf 3. Pitná voda
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Pouze v jednom kraji byly kapitálové výdaje obcí na tuto oblast v průměru nižší než běžné, a to v kraji Vysočina, ve kterém se kapitálové výdaje na celkových podílely 48 %. V posledních dvou letech však už byl jejich podíl rovněž nadpoloviční. S výjimkou Jihomoravského kraje se ostatní moravské kraje řadí do skupiny krajů s nižším podílem kapitálových výdajů na celkových výdajích, než byl průměr za všechny obce.

V průměru investovaly obce do oblasti zásobování pitnou vodou v posledních pěti letech částku 229 Kč na obyvatele. Mnohem více to bylo u obcí Plzeňského kraje (702 Kč) a s odstupem pak i u obcí Středočeského a Jihočeského kraje (497 Kč, resp. 341 Kč). Naproti tomu věnovaly na investice do oblasti zásobování pitnou vodou jen 124 Kč na obyvatele obce v Ústeckém kraji a dokonce jen 60 Kč na obyvatele obce Karlovarského kraje.

Čištění odpadních vod

Celkové výdaje obcí na čištění odpadních vod se v daném období zvýšily o 16 %. Na dvojnásobek stouply v Jihomoravském kraji, o více než 70 % pak v kraji Vysočina a Olomouckém. Pokles vykázaly obce tří krajů, a to Moravskoslezského, Jihočeského a Plzeňského.

Kapitálové výdaje obcí na čištění odpadních vod se podílely na celkových výdajích na tuto oblast v průměru za posledních pět let 90 % (graf 4). O něco vyšší podíl zaznamenaly obce Jihomoravského kraje (93 %) a obce Pardubického kraje (92 %). Mírně nad průměr se ještě dostaly obce kraje Vysočina a Středočeského kraje (shodně 91 %). Nejnižší podíl zaznamenaly obce Jihočeského kraje (81 %) a dále obce Královéhradeckého a Zlínského kraje (shodně 87 %). Jak je z těchto údajů vidět, v této oblasti jsou rozdíly mezi obcemi jednotlivých krajů mnohem nižší než u pitné vody.

Graf 4. Čištění odpadních vod
Graf 4. Čištění odpadních vod
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Pokud jde o investice na čištění odpadních vod – v posledních pěti letech investovaly obce (v přepočtu na obyvatele) 1294 Kč, což je mnohem více než u pitné vody. Nadprůměrné hodnoty vykázaly zejména obce Středočeského kraje (2011 Kč), Jihomoravského kraje (1733 Kč) a kraje Vysočina (1616 Kč). Nejméně peněz použily na kapitálové výdaje v této oblasti obce Ústeckého kraje (444 Kč), Libereckého kraje (544 Kč) a Karlovarského kraje (570 Kč).

Mezi rokem 2011 a 2015 se kapitálové výdaje obcí jako celku na čištění odpadních vod zvýšily o 15 %. Na dvojnásobek stouply v Karlovarském a Jihomoravském kraji a o 84 % se zvedly v Olomouckém kraji. V daném období se snížily pouze ve třech krajích, a to v kraji Moravskoslezském, Jihočeském a Plzeňském.

Běžné výdaje

Rozdíly mezi obcemi v jednotlivých krajích u běžných výdajů na zásobování pitnou vodou v přepočtu na obyvatele jsou mnohem nižší než u výdajů kapitálových (grafy 5 a 6). Výdaje na pitnou vodu obcí kraje s nejnižší hodnotou, který vykazoval nejnižší běžné výdaje, byly „pouze“ 14× nižší než u obcí kraje s nejvyšší hodnotou. U kapitálových výdajů byl rozdíl více než dvojnásobný.

Graf 5. Pitná voda – běžné výdaje v Kč na obyvatele
Graf 5. Pitná voda – běžné výdaje v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Nejnižší běžné výdaje na pitnou vodu vykázaly obce Ústeckého kraje (14 Kč na obyvatele), obce Karlovarského kraje (29 Kč na obyvatele a i obce kraje Jihomoravského (43 Kč na obyvatele). Na opačném konci žebříčku skončily obce kraje Vysočina (210 Kč na obyvatele), Jihočeského kraje (166 Kč na obyvatele) a kraje Plzeňského (143 Kč na obyvatele).

Graf 6. Odpadní vody – běžné výdaje v Kč na obyvatele
Graf 6. Odpadní vody – běžné výdaje v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Mezi rokem 2011 a 2015 se běžné výdaje na pitnou vodu zvýšily o 20 %. Čtyři kraje vykázaly pokles těchto výdajů. Nejvyšší pokles měl kraj Moravskoslezský (−12 %), ke snížení došlo i u obcí v kraji Ústeckém, Královéhradeckém a Pardubickém, a to v rozmezí od 3 do 8 %.

Nejrychleji rostly běžné výdaje na pitnou vodu v Libereckém kraji (+45 %). O více než 30 % se v daném období zvedly běžné výdaje na pitnou vodu ve třech sousedících krajích, a to v Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji.

Rozdíly mezi kraji s nejvyššími a nejnižšími běžnými výdaji na sběr a čištění odpadních vod jsou obdobné jako u kapitálových výdajů. Výdaje obcí v kraji s nejnižší hodnotou byly 5krát nižší než u obcí v kraji s nejvyšší hodnotou.

Velmi nízké běžné výdaje na čištění odpadních vod vykázaly obce Ústeckého kraje (43 Kč na obyvatele) a obce Karlovarského kraje (51 Kč). Poměrně nízké náklady na čištění odpadních vod měly i obce v Libereckém kraji (55 Kč na obyvatele). Pořadí těchto krajů je stejné jako u běžných výdajů obcí na pitnou vodu. Nejvyšší výdaje na tuto oblast zaznamenaly obce Středočeského (219 Kč na obyvatele), Jihočeského (2015 Kč na obyvatele) a Královéhradeckého kraje (180 Kč na obyvatele).

Běžné výdaje na čištění odpadních vod se mezi rokem 2011 a 2015 zvýšily o 20 %, stejně jako v případě pitné vody. U obcí čtyř krajů se tyto výdaje snížily, nejvíce to bylo v kraji Jihočeském (−34 %), Karlovarském (−25 %). Nižší pokles zaznamenaly i obce v Ústeckém a Libereckém kraji. Na dvojnásobek stouply běžné výdaje na tuto oblast v Pardubickém kraji a na téměř dvojnásobek pak v kraji Vysočina. O více než o 50 % stouply ještě v Moravskoslezském kraji.

Ing. Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist