K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
URBIS – veletrh chytrých řešení pro města a obce

Organizační složky obce

Datum: 18. 4. 2017, zdroj: OF 1/2017, rubrika: Legislativa

Za účelem efektivnějšího hospodářského využívání majetku obce či k zabezpečení veřejně prospěšných činností mohou obce zřizovat tzv. organizační složky obce, které jsou charakteristické tím, že nedisponují právní subjektivitou. Na výkonu vlastnických a jiných majetkových práv obcí se tedy vedle samotné obce mohou podílet (zprostředkovaně z hlediska organizačního) i její organizační složky.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, se právnímu postavení organizačních složek obcí věnuje pouze okrajově a neúplně. Z obecního zřízení lze v tomto směru pouze vyčíst, že obec může pro výkon samostatné působnosti zřizovat organizační složky obce (§ 35a odst. 1), přičemž skutečnost, že zřizování organizačních složek obce spadá do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce, vyplývá z § 84 odst. 2 písm. d) obecního zřízení, k čemuž se navíc doplňuje, že i schvalování zřizovacích listin organizačních složek obce je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce. Výčet dalších ustanovení obecního zřízení k organizačním složkám obce v různých souvislostech je uveden v závěru tohoto článku.

Právní povaha

Právní povaha organizačních složek obcí tak vyplývá nikoli z obecního zřízení, ale z jiného právního předpisu, kterým je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Z ustanovení § 23 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. vyplývá, že obec „může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity“. Tedy až z citovaného ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. se lze dozvědět, jaké je právní postavení organizační složky obce, tj. jedná se o “zařízení bez právní subjektivity“. Organizační složka obce tedy není subjektem práva v právním slova smyslu, není to právnická osoba ve smyslu § 20 a § 118 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Organizační složka obce nemá právní subjektivitu (slovy občanského zákoníku „právní osobnost“). Absence právní subjektivity je tedy hlavním charakteristickým znakem organizační složky obce.

I když organizační složka obce nemá právní subjektivitu, neznamená to, že jako taková nevstupuje, resp. nemůže vstupovat do různých právních vztahů. Avšak právě z důvodu absence právní subjektivity tak nemůže činit svým jménem. Organizační složka obce, jakožto jeden z druhů organizací, které může obec zřizovat (či zakládat), v právních vztazích nevystupuje pod svým jménem, ale zásadně jménem obce, která ji zřídila. Ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. vystupování organizační složky obce navenek vyjadřuje slovy, že „organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou“. Rovněž lze zmínit, že pracovníci organizační složky obce nejsou z hlediska právního jejími zaměstnanci, ale zásadně zaměstnanci obce, která ji zřídila (srov. § 24 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., který připouští, aby zvláštní zákon stanovil jinak).

Vznik organizačních složek obce, jejich hospodaření a obsahové náležitosti zřizovací listiny organizačních složek obce upravuje zákon č. 250/2000 Sb. v § 24 až 26.

Vznik (zřízení) organizační složky obce

Podle § 24 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. organizační složka obce vzniká rozhodnutím zastupitelstva obce. Zatímco obecní zřízení mluví o tom, že zastupitelstvu obce je vyhrazeno zřizovat (a rušit) organizační složky obce a schvalovat jejich zřizovací listiny [§ 84 odst. 2 písm. d)], z ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. vyplývá, že zastupitelstvo obce rozhoduje o vzniku organizační složky obce, přičemž § 26 zákona č. 250/2000 Sb. uvádí, že o vzniku organizační složky obce vydá zřizovatel (obec) zřizovací listinu. Terminologie obou zákonů (obecního zřízení a zákona č. 250/2000 Sb.) tedy v otázce „zřízení“ či „vzniku“ organizační složky obce a „schvalování“ či „vydávání“ její zřizovací listiny není zcela jednotná. Lze se tak pouze přiklonit k názoru, že – s ohledem na dikci § 23 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. a s ní souhlasně znějící ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) obecního zřízení – obec organizační složku obce „zřizuje“ a její zřizovací listinu „schvaluje“. Zřízení organizační složky obce a schválení její zřizovací listiny zastupitelstvem obce patrně ve většině případů bude spadat do jednoho kroku, nicméně nelze ani vyloučit, že zastupitelstvo zřídí organizační složku obce v jiný časový okamžik, než následně přistoupí ke schválení její zřizovací listiny (což se však z hlediska praktického nejeví jako vhodné, ale ani účelné).

Ustanovení věty třetí § 24 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. dává jakýsi „návod“ pro obec, v jaké situaci by měla zvolit formu svého hospodaření v podobě zřízení organizační složky obce. Konkrétně zákon uvádí, že tuto formu svého hospodaření volí obec pro takové činnosti, které

  • nevyžadují velký počet zaměstnanců,
  • nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení,
  • nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné,
  • nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.

Vyjdeme-li z výše uvedených kritérií vhodnosti zřízení organizační složky obce, můžeme dojít k závěru, že zákonodárce předpokládá smysl existence organizačních složek obce pro hospodaření v méně složitých situacích, a to jak z hlediska právního, tak i faktického. Pro komplikovanější vztahy či situace (právní či jiné) by tak měla obec volit jinou formu hospodaření (např. příspěvkové organizace či obchodní společnosti).

Po zřízení organizační složky obce a schválení její zřizovací listiny by měla obec jakožto zřizovatel jmenovat vedoucího organizační složky obce a zároveň vymezit jeho práva a povinnosti (§ 24 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.).

Přeměna rozpočtových organizací

V souvislosti se vznikem organizačních složek obce je vhodné poukázat na přechodné ustanovení § 41 zákona č. 250/2000 Sb. upravující přeměnu předchozích rozpočtových organizací na organizační složky obce (popř. na příspěvkové organizace).

Podle § 41 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. platilo, že dosavadní rozpočtové organizace, k nimž funkce zřizovatele měla před účinností tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2001) obec, se s účinností tohoto zákona č. 250/2000 Sb. stávají organizační složkou obce. Obec k tomu účelu měla rozhodnutím zastupitelstva obce vydat zřizovací listinu organizační složky obce, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona (tj. do 30. června 2001). Při této organizační změně přešla veškerá práva a povinnosti rozpočtové organizace na obec.

Výše uvedené o přeměně rozpočtových organizací na organizační složky obce se však nepoužilo v případě, že obec dosavadní rozpočtovou organizaci přeměnila do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona č. 250/2000 Sb. (tj. do 30. června 2001) na příspěvkovou organizaci (v tom případě se postupovalo podle § 27 zákona č. 250/2000 Sb.). Touto změnou přešla všechna práva a povinnosti z dosavadní rozpočtové organizace na příspěvkovou organizaci obce jako jejího právního nástupce.

Hospodaření organizačních složek obce

Ustanovení § 25 zákona č. 250/2000 Sb. se zabývá otázkou hospodaření organizačních složek obce, a to zejména z pohledu finančního hospodaření (především otázky rozpočtu a nakládání s peněžními prostředky).

Obec má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky obce je součástí rozpočtu jejího zřizovatele (obce). Organizační složka obce je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.

Obec dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky obce obecnímu úřadu nebo odpovědnému vedoucímu organizační složky obce.

Při dělbě oprávnění obec vychází z místních podmínek činnosti organizační složky obce, s přihlédnutím k povaze úkolů, které prostřednictvím organizační složky plní.

Na organizační složku obce přenáší zřizovatel (obec) oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto peněžní prostředky poskytuje obec organizační složce obce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky.

Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku obce oprávnění disponovat s peněžními prostředky, vedoucí této organizační složky odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a úplnost podkladů pro účetní záznamy zřizovatele.

Organizační složka obce je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku (nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit obci ve stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku).

Obec může pověřit svou organizační složku vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy vybírá buď v hotovosti, anebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných příjmů nesmí organizační složka obce hradit výdaje.

Rozpočtové příjmy je organizační složka obce povinna odvést na účet své obce nejpozději koncem každého měsíce.

Peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka obce v peněžním deníku v plném členění podle rozpočtové skladby (viz vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů). Údaje z peněžního deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů obce, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem roku.

Obec je povinna kontrolovat hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky obce.

Zřizovací listina organizačních složek

Podle § 26 zákona č. 250/2000 Sb. je povinností obce jakožto zřizovatele vydat o vzniku organizační složky obce zřizovací listinu, která musí obsahovat:

  1. úplný název zřizovatele (i zařazení obce do okresu),
  2. název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek,
  3. vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
  4. označení osob oprávněných jednat za organizační složku,
  5. vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití,
  6. vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat,
  7. okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu,
  8. způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje,
  9. vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena.

Obecní zřízení a organizační složky obce

Vedle již zmiňovaných ustanovení § 35a odst. 1 a § 84 odst. 2 písm. d) obecního zřízení, která upravují zřizování organizačních složek obce (včetně vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce v této oblasti), je pro úplnost užitečné zmínit další ustanovení obecního zřízení, která se organizačních složek obcí týkají; konkrétně se jedná o následující ustanovení:

  • dohoda o sloučení obcí nebo připojení obce musí obsahovat určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, právnických osob a organizačních složek slučovaných obcí nebo obce, která se připojuje [§ 19 odst. 5 písm. e)],
  • na právního nástupce sloučených nebo připojených obcí přecházejí mj. práva zřizovatele organizačních složek těchto obcí, a to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje (§ 19 odst. 6),
  • v § 23 odst. 1 se upravuje specifickým způsobem režim dočasné správy majetku u nově vzniklé obce, když původní obec příslušný majetek (včetně finančních prostředků, pohledávek a závazků) do doby jeho předání spravuje, přičemž tato obec s ním nemůže nakládat jiným způsobem, než např. z něj uhrazovat náklady spojené s provozem organizačních složek nově vzniklé obce,
  • organizační složky obce mohou užívat znak a vlajku obce (§ 34a odst. 3),
  • člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na vedoucí organizačních složek obce [§ 82 písm. b)],
  • radě obce je vyhrazeno plnit vůči organizačním složkám obce zřízeným zastupitelstvem obce úkoly zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce [§ 102 odst. 2 písm. b)],
  • radě obce je vyhrazeno stanovit celkový počet zaměstnanců obce v organizačních složkách obce [§ 102 odst. 2 písm. j)],
  • ve statutu územně členěná statutární města stanoví rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zřizovat a rušit organizační složky [§ 130 písm. i)],
  • statutární město může svěřit statutem městskému obvodu nebo městské části na úseku samostatné působnosti výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do organizační složky městského obvodu nebo městské části [§ 131 písm. e)].

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist