Cizinci z třetích zemí a účel jejich přechodného pobytu v ČR
V loňském roce získal Český statistický úřad, opět po několikaleté pauze, údaje o cizincích z třetích zemí, kteří mají v ČR povolený přechodný pobyt, a to v členění podle jednotlivých kategorií účelu pobytu.
Z uvedených údajů mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku převážně z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané žádají kvůli zaměstnání a podnikání, Kazachstánci a Bělorusové žádají proto, že u nás chtějí studovat.
Ze statistik Ředitelství služby cizinecké policie je zřejmé, že počet občanů třetích zemí s povoleným přechodným pobytem (tj. s vízy nad 90 dnů nebo dlouhodobým pobytem) dosáhl k 31. 12. 2014 celkem 86 259 osob, neboli 32,3 % z celkového počtu „třetizemců“ legálně pobývajících na území našeho státu.
Dalších 178 597 cizinců z třetích zemí mělo na území ČR povolený trvalý pobyt a 2 556 pobývalo na našem území na základě uděleného uprchlického azylu.
Humanitární důvody tvoří minimum
Největší část z celkového počtu cizinců z třetích zemí s povoleným přechodným pobytem (41 745 osob neboli 48,4 %) tvořili cizinci pobývající na našem území z důvodů zaměstnání a podnikání.
Další početnou skupinu (23 377 osob resp. 27,1 %) reprezentovali cizinci, kteří získali přechodný pobyt na území ČR na základě rodinných důvodů. Studium jako účel pobytu, mělo k uvedenému datu celkem 14 287 osob (16,6 %).
Nejmenší zastoupení (6850 osob čili 7,9 %) pak měli cizinci, kteří na území ČR pobývali z humanitárních důvodů.
Rozdělení cizinců z třetích zemí podle účelu pobytu v ČR v roce 2014 ukazuje graf 1.
Podíváme-li se na tyto cizince – občany třetích zemí s povoleným přechodným pobytem – z hlediska pohlaví, je vidět určité odlišnosti (viz graf 2 a 3).
Zatímco mezi muži dominuje jednoznačně s 60,2 % účel pobytu zaměstnání a podnikání, u žen převažují rodinné důvody s 37,7 %, následovány účelem pobytu zaměstnání a podnikání (34,1 %). Studium jako účel pobytu mělo k 31. 12. 2014 celkem 13,4 % mužů a 20,4 % žen. Nejméně zastoupenou kategorií, a to jak u mužů, tak u žen, pak byly humanitární důvody (8,1 % mužů a 7,8 % žen).
Rozdíly odůvodnění podle státní příslušnosti
Ještě výraznější diference jsou vidět ze srovnání z hlediska jednotlivých (nejvíce zastoupených) státních občanství.
Zaměstnání a podnikání jsou dominujícím účelem pobytu mezi Ukrajinci (65 % z těchto občanů), Vietnamci (60,2 %) a Moldavany (58 %).
Rodinné důvody mírně převažují nad zaměstnáním a podnikáním v případě občanů Číny (42,4 % rodinné důvody vs. 41,3 % zaměstnání a podnikání), Korejské republiky (46,6 % vs. 41,6 %) a Japonska (47,7 % vs. 40,6 %). U občanů USA jsou potom rodinné důvody jednoznačně nejčastějším účelem pobytu (40,7 %).
Oproti tomu občané Kazachstánu (57,7 %) a Běloruska (42,9 %) pobývají nejčastěji na území České republiky za účelem studia.
V roce 2014 V ČR žilo necelé procento asylantů
K 31. 12. 2014 pobývalo legálně na území České republiky celkem 451 923 cizinců, z toho většina (249 856, resp. 55,3 %) na základě uděleného povoleník trvalému pobytu.
Celkem 199 511 osob mělo k uvedenému datu udělený některý z typů přechodného pobytu (občané tzv. třetích zemí víza nad 90 dnů nebo dlouhodobý pobyt, občané EU a jejich rodinní příslušníci přechodný pobyt).
Azylanti tvořili pouhých 0,6 % z celkového počtu cizinců.