Výdaje obcí na veřejnou správu
Výdaje obcí (bez Prahy) na veřejnou správu, kam patří výdaje na činnost zastupitelstva obcí, na volby, na činnost místní správy, na humanitární pomoc a mezinárodní operace a na finanční operace, se na jejich celkových výdajích podílejí více než jednou pětinou.
V roce 2014 dosáhly tyto výdaje částky 45,2 mld. Kč a byly o jeden procentní bod nižší než v roce 2010. V průměru tvořily více než pětinu celkových výdajů souboru všech obcí.
Vývoj výdajů na správu
Vývoj výdajů na veřejnou správu nebyl shodný ve všech velikostních kategoriích. U obcí s počtem obyvatel nad 5000 došlo mezi rokem 2010 a 2014 ke snížení výdajů na veřejnou správu o 7 %, naopak u obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 se jejich objem naopak o 15 % zvýšil. K růstu těchto výdajů došlo i u obcí v navazující velikostní kategorii (500 až 999 obyvatel), a to o 11 %.
V přepočtu na obyvatele dosahovaly výdaje na veřejnou správu v průměru za období 2010 až 2014 v jednotlivých velikostních kategoriích výše od 6577 Kč u nejmenších obcí až po 3491 Kč u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999. S výjimkou největších obcí byly tyto výdaje v roce 2014 vyšší, než činil průměr za posledních pět let. Nejmenší obce vydávaly v přepočtu na obyvatele téměř dvojnásobně více peněz na veřejnou správu než obce s nejnižšími výdaje (1000 až 4999) – viz graf 1.
Výdaje na veřejnou správu větších obcí ovlivňuje i skutečnost, že mají vyšší výdaje v důsledku výkonu přenesené působnosti státní správy, než ty menší. U nejmenších obcí jsou vysoké výdaje na veřejnou správu dány mimo jiné i nemožností realizovat úspory z rozsahu. Výdaje se totiž týkají jen poměrně malého počtu obyvatel. Svou roli hraje i skutečnost, že výdaje malých obcí jsou z hlediska jejich pestrosti omezenější než u obcí větších.
Výdaje na veřejnou správu větších obcí ovlivňuje i skutečnost, že mají vyšší výdaje v důsledku výkonu přenesené působnosti státní správy, než ty menší. U nejmenších obcí jsou vysoké výdaje na veřejnou správu dány mimo jiné i nemožností realizovat úspory z rozsahu. Výdaje se totiž týkají jen poměrně malého počtu obyvatel. Svou roli hraje i skutečnost, že výdaje malých obcí jsou z hlediska jejich pestrosti omezenější než u obcí větších.
Rozdíly mezi velikostními skupinami
Rozdíly ve výdajích na veřejnou správu mezi velikostními kategoriemi obcí se odrazily i v jejich odlišné váze v celkových výdajích. Nejvyšší podíl měly tyto výdaje opět u nejmenších obcí, které jako celek použily třetinu svého rozpočtu na veřejnou správu. Tento podíl se v posledních pěti letech významněji neměnil. Druhý nejvyšší podíl výdajů na veřejnou správu na celkových výdajích vykázaly obce s počtem obyvatel od 200 do 999.
Nejnižší díl celkových výdajů věnovaly na veřejnou správu obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to pouze jednu pětinu. A i v jejich případě byl tento podíl v poslední době stabilní. Největší obce jsou jedinou kategorií, ve které byl podíl výdajů na veřejnou správu v roce 2014 vyšší, než byl průměr za uplynulé čtyři roky. Viz graf 2.
Výdaje obcí na veřejnou správu se člení na výdaje na činnost zastupitelstva obcí (zastupitelů, výborů a rad), na výdaje na místní správu (vlastní správní činnost obcí, dále služební cesty do zahraničí, stravování zaměstnanců apod.) a ostatní (zejména výdaje na mezinárodní spolupráci, zahraniční pomoc a na finanční operace). U jednotlivých velikostních kategorií mají tyto tři výdajové oblasti různou váhu.
Výdaje na místní správu
V rámci výdajů na veřejnou správu jde nejvíce peněz na místní správu. Až 69 % výdajů na veřejnou správu směřuje do této oblasti u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 a nejnižší podíl mají tyto výdaje u nejmenších obcí, a to 61 %.
Nejvyšší výdaje na místní správu v přepočtu na obyvatele vykázaly v průměru za posledních pět let nejmenší obce, a to 4122 Kč, nejnižší pak obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to 2433 Kč. S výjimkou největších obcí byly výdaje na místní správu v roce 2014 vyšší, než byl průměr za období let 2010 až 2014. Podrobněji viz graf 3.
Výdaje na zastupitelstvo
Výdaje na zastupitelstvo jsou na druhém místě, co do jejich výše, s výjimkou největších obcí, u kterých to jsou ostatní výdaje na veřejnou správu s podílem ve výši 26 %. Výdaje spojené s činností zastupitelstva se na výdajích na veřejnou správu podílejí od 28 % (obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a 500 až 999) až po 4 % u největších obcí.
Výdaje na činnost zastupitelstva obce v přepočtu na obyvatele klesají poměrně rychle se snižující se velikostí obcí. Nejmenší obce v přepočtu na obyvatele utratily za tuto oblast osmkrát více než největší obce. Výdaje na činnost zastupitelstva byly v roce 2014 vyšší, než byl průměr těchto výdajů za posledních pět let, a to u všech velikostních kategorií obcí. U dvou největších kategorií obcí však byl rozdíl vcelku malý. Viz graf 4.
Ostatní výdaje
Ostatní výdaje v rámci veřejné správy se týkají zejména mezinárodní spolupráce, zahraniční pomoci a finančních operací. U této položky to jsou největší obce s nejvyšší částkou v přepočtu na obyvatele. Odstup od ostatních velikostních kategorií je značný. Je to zhruba dvojnásobek toho, co vykázaly nejmenší obce, které skončily na druhém místě. Pouze u dvou krajních kategorií byly ostatní výdaje na veřejnou správu v roce 2014 nižší, než byl průměr za posledních pět let. Ostatní výdaje viz graf 5.
Závěrem
Kategorie nejmenších obcí jako celek má nejenom nejvyšší výdaje na veřejnou správu v rámci všech velikostních kategorií, ale tyto výdaje zaujímají i největších díl celkových výdajů obcí. Odstup menších obcí od ostatních by byl ještě vyšší, pokud bychom vzali v úvahu pouze výdaje na činnost zastupitelstva a místní správy.