K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Opravdu obce další zdroje z rozpočtového určení daní nepotřebují?

Datum: 18. 1. 2016, zdroj: OF 5/2015, rubrika: Ekonomika

Zákon o rozpočtovém určení daní (RUD) se v roce 2016 změní. Zaprvé dojde po třech letech ke sjednocení podílu na dani z příjmů ze závislé činnosti a zadruhé se velmi pravděpodobně navýší podíl na dani z přidané hodnoty…, ale pouze u krajů.

Cílem všech sdružení zastupujících zájmy obcí a cílem některých poslanců tak bylo upravit podíl obcí na výnosu daně z přidané hodnoty (DPH) rovněž pro obce. Stenografické záznamy z projednávání sněmovního tisku č. 416 (vládní návrh zákona, kterým se mění RUD) však naznačují, že ani k úpravě, která by mohla přinést obcím větší zdroje až od roku 2017, patrně nedojde. Do uzávěrky tohoto článku zatím nebylo jasné hlasování v Senátu, kde bývá podíl členů se zkušenostmi s řízením obcí přeci jen větší. Takže naděje žila.

Malé plus ze závislé činnosti

Když se v roce 2012 schvalovala novela rozpočtového určení daní, která pro většinu obcí znamenala zvýšení příjmů, řešila vláda současně reformu penzijního systému a tehdejší všeobecný důraz na snižování deficitů a dluhů. Financování výpadku zdrojů z průběžného pilíře důchodového pojištění do pilíře soukromého se mělo dít přes výnosy z daně z přidané hodnoty. A kroky ke snižování schodku veřejných rozpočtů se prováděly také prostřednictvím snížení podílu krajů i obcí na výnosu z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (mzdy a platy). V systému rozpočtového určení se z těchto důvodů od roku 2013 objevují tři různá procenta sdílení.

Navzdory skutečnosti, že je nyní zákon opět „otevřen“, snad původní záměr sjednocení procenta sdílení ze závislé činnosti od roku 2016 na 23,58 % zůstane nezměněn. Při celkovém inkasu zhruba 137 mld. Kč by navýšení o 0,71 % mělo pro všechny znamenat zvýšení zdrojů o 1 mld. Kč. K opětovnému sjednocení na 8,92 % dojde rovněž u krajů, které však mnohem větší příjem získají z právě projednávané novely týkající se daně z přidané hodnoty.

Krajské volby jako důvod?

Náhled na potřebu důchodové reformy se v posledním období změnil, předpokládané sjednocení sazeb DPH v jednu se od letošního roku transformovalo do sazeb tří. Vládní návrh na úpravu sdíleného podílu této daně je tedy logický. Jenže sněmovní tisk č. 416, který vláda v únoru předložila do Parlamentu, se týká pouze krajů, zatímco korekce procenta sdílení z roku 2012 se vztahovala rovněž na obce.

Jednoduchá novela navrací podíl krajů na DPH ze současných 7,86 % na jednotných 8,92 %, čímž se podoba sdílení vrátí k jednomu procentu pro všechny daně, které existovalo do roku 2011. Dle důvodové zprávy by novela krajům měla přinést 3,5 mld. Kč. V průběhu jejího projednávání nikdo nezpochybňoval oprávněnost navýšení zdrojů pro kraje. Předložené pozměňující návrhy i podpůrná prohlášení zástupců obcí navrhovaly shodný přístup vůči oběma stupňům samosprávy.

K tisku byly předloženy dva návrhy, které se navzájem doplňovaly. Návrh výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj obsahoval zvýšení podílu na 21,4 % již od roku 2016, tedy opět nominální návrat k roku 2011 a navýšení o 0,57 % oproti současnému stavu. Návrh poslanců A. Beznosky, V. Vilímce a Z. Stanjury pak respektoval fakt, že se již projednává návrh státního rozpočtu na rok 2016, a směřoval úpravy do budoucnosti. V prvním kroku navýšení na 21,83 % od roku 2017 a v druhé fázi sjednocení podílu na 23,58 % od roku 2018.

Zejména debata v posledním čtení ukázala, jak dvoukolejná může být komunikace mezi zastánci pozměňovacích návrhů a přítomnými představiteli vlády. Stenozáznam z 23. 10. 2015 k tisku 416 pokrývá 3 hodiny rozpravy, která nenesla prvky obstrukce, ale i z přepisu jsou zřejmé emoce současných či bývalých zastupitelů a starostů-poslanců. Nejčastější argument Ministerstva financí – tedy, že obce své dluhy splácí a mají volné finanční prostředky na bankovních účtech, zatímco kraje se zadlužují – zní přeci jen poněkud zvláštně. Najdete-li si jen trochu času, vyhledejte si tento stenografický záznam a také konečné hlasování. Několikrát se zde objevuje podezření, že posílení příjmů krajů souvisí s volbami v příštím roce, ale to autorka článku nechává bez komentáře.

Rozdílné přínosy poslední úpravy RUD

Dalším argumentem proti pozměňovacím návrhům byl odkaz na poslední úpravu rozpočtového určení daní, k níž došlo od roku 2013. Analýzy přínosu pro jednotlivé velikostní kategorie obcí se již v časopisu Obec & finance objevily a je zřejmé, že se novelou podařilo vyplnit tzv. U-křivku, která vznikla ne úplně vhodným nastavením parametrů v roce 2008. Navýšení zdrojů směřovalo převážně do středně velkých měst, což byl také záměr. Nelze však na základě na základě celkového přírůstku zdrojů uzavřít, že všechny obce zaznamenaly podstatné navýšení příjmů.

Uvedená tabulka srovnává procento nárůstu daňových zdrojů (pouze DPH a daně z příjmů) mezi roky 2010 a 2014 v případě celostátních příjmů u obcí jako celku a u vybraných statutárních měst. Pro ujasnění metodiky je třeba dodat, že údaje za celek neobsahují daň z příjmu právnických osob hrazenou obcemi, která ve skutečnosti nepředstavuje pro obec žádný zdroj, a že jde o podíl z celostátního inkasa, nikoliv o skutečné převody obcím obsahující meziroční úpravy. Naproti tomu informace o statutárních městech zahrnují i jimi odváděnou daň z příjmů, jde však o shodný údaj pro oba srovnávané roky, takže na procentní změnu nemá vliv.

Tabulka: Srovnání nárůsu sdílených daní (2010–2014)
2010 2012 2014 Změna 2014/2010
Celkový objem sdílených daní (mld. Kč) 523,4 542,5 601,61 115
Obce jako celek (mld. Kč) 115,4 114,5 134,3 116
Vybraná statutární města (tis. Kč) České Budějovice daňové příjmy 1 153 836 1 179 336 1 271 113 110
nedaňové příjmy 396 901 378 606 376 041 95
dotace 572 459 401 999 220 155 38
kapitálové příjmy 78 448 24 866 16 622 21
Pardubice daňové příjmy 1 173 058 1 165 146 1 270 010 108
nedaňové příjmy 129 576 302 261 289 255 223
dotace 584 766 162 204 167 094 29
kapitálové příjmy 434 069 161 994 72 446 17
Olomouc daňové příjmy 1 337 615 1 318 489 1 465 184 110
nedaňové příjmy 66 192 74 261 76 843 116
dotace 864 183 815 894 562 284 65
kapitálové příjmy 0 39 180 2 151 xx

Zdroj: www.mfcr.cz, aplikace Monitor a tiskové zprávy o pokladním plnění státního rozpočtu.

Z tabulky vyplývá, že navýšení celkových daňových zdrojů sdílených daní za sledované období dosáhlo téměř 15 %, obce jako celek tento nárůst trochu předběhly a je zde nárůst o více než 16 %, zatímco u statutárních měst byl přírůstek přibližně poloviční, a tedy nižší než vývoj celkového daňového inkasa. Pro doplnění významu daňových příjmů ve vybraných městech je uveden také vývoj zdrojů z dotací – zde však značně ovlivněno změnou způsobu výplaty sociálních dávek, k níž v mezidobí došlo – a nedaňových a kapitálových příjmů.

Potřeba komplexní analýzy

Pro komplexnější analýzu by bylo třeba vzít v úvahu také další vlivy, které působí na výdaje těchto měst. Každé celostátní zvýšení platových tarifů zaměstnanců, každá změna software v návaznosti na změny výkaznictví a evidence, zvýšování finanční náročnosti přeneseného výkonů státní správy – to vše představuje podstatnou část výdajů. Do budoucnosti především na tato města mohou dopadnout povinnosti a výdaje související se sociálním bydlením. Zároveň se od nich očekává, že plní roli regionálních „tahounů“ s kvalitní infrastrukturou, která nebude odrazovat případné investory s širším významem pro okolí, zejména při vytváření pracovních příležitostí. Taková role je nepřímo významná i pro obce v regionu. K tomu jsou ovšem potřeba adekvátní zdroje příjmů.

Na skutečnost, že právě statutární města na poslední novele nijak neprofitovala, upozorňovali také poslanci v odůvodnění svého pozměňovacího návrhu. Bohužel stranicky pojaté hlasování znamenalo jeho nepřijetí. Senát by měl tisk projednat do 6. prosince, takže nyní, kdy čtete tyto řádky je už vše jinak.

Autorka se dlouhodobě zabývá financováním samospráv.

Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D.

TOPlist
TOPlist