Obce investují uvážlivě – nejčastěji stále ještě do infrastruktury
V posledních čtyřech letech věnovaly obce (bez Prahy) v průměru každý rok 30 % svých příjmů na kapitálové výdaje. Méně to bylo na začátku daného období (28 %) a více na jeho konce (33 %). Téměř 90 % objemu kapitálových výdajů obcí tvoří finance určené na investiční projekty, zbývající část pak připadá na investiční transfery podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím.
Pouze velmi malý díl kapitálových výdajů obcí věnují obce na nákup akcií a majetkových podílů. Investice obcí nejčastěji směřují do oblasti dopravy, vodního hospodářství, bydlení a komunálních služeb, dále však také také do vzdělávání, tělovýchovy a na ochranu životního prostředí.
Obce financují kapitálové výdaje zejména z přebytku běžného rozpočtu, dále z kumulovaných úspor minulých let, investičními dotacemi, půjčkou nebo prodejem majetku. Významným zdrojem financování kapitálových výdajů je především přebytek běžného rozpočtu.
V průměru za poslední čtyři roky vykázaly obce podíl přebytku běžného rozpočtu (souhrn daňových a nedaňových příjmů a neinvestičních dotací minus běžné výdaje) na objemu běžných příjmů ve výši jedné pětiny. Ještě v roce 2011 to bylo 15 %, avšak v roce 2014 již více již 23 %. Jak ukazuje tabulka 1, tendence ke zvyšování podílu salda běžného rozpočtu na běžných příjmech platí pro všechny velikostní kategorie obcí. Nejvyšších úspor běžného rozpočtu v relativním vyjádření vykazují tři prostřední kategorie obcí, zdaleka nejnižší pak obce největší. Největší „skok“ nastal v roce 2013, ve kterém se celkové příjmy obcí v důsledku změny rozpočtového určení daní podstatně zvýšily, a zvedl se i přebytek běžného rozpočtu.
| Kategorie dle počtu obyvatel | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | Průměr |
|---|---|---|---|---|---|
| 1–199 | 20 % | 20 % | 26 % | 26 % | 23 % |
| 200–499 | 21 % | 21 % | 28 % | 28 % | 25 % |
| 500–999 | 21 % | 22 % | 28 % | 30 % | 25 % |
| 1000–4999 | 20 % | 21 % | 29 % | 29 % | 25 % |
| 5000 a více | 12 % | 16 % | 19 % | 20 % | 17 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Kapitálový rozpočet
S podílem přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech v jednotlivých velikostních kategoriích obcí vcelku koresponduje i jejich podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích (viz graf 1). Dlouhodobě platí, že obce jako celek vykazují mnohem vyšší podíl kapitálových výdajů než státní rozpočet a rozpočty krajů.
Nejvyšší hodnoty podílu kapitálových výdajů na celkových dosahovaly v průměru za poslední čtyři roky obce s počtem obyvatel od 500 do 999 a 1000 až 4999, a to shodně 38 %. Jen o něco méně měly dvě kategorie menších obcí a vůbec nejméně pak největší obce. Zajímavé je, že v roce 2014 došlo u všech kategorií obcí k meziročnímu vzestupu podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích, výjimkou byly jen nejmenší obce. Byla to patrně reakce na relativně vysoký a nečekaný růst příjmů v roce 2013, ve kterém obce „nestihly“ kapitálové výdaje připravit. Vůbec nejvyšší podíl vykázaly v loňském roce obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 43 %.
Pro objem investic je důležitý kapitálový rozpočet. Jeho příjmy tvoří investiční dotace a výnos z prodeje majetku, přičemž mnohem významnější podíl v příjmech kapitálového rozpočtu mají dotace. Jejich dominantní postavení bylo stále výraznější s tím, jak se postupně snižoval objem prodaného obecního majetku.
Samotné příjmy kapitálového rozpočtu měly v objemu kapitálových výdajů klesající vliv. V roce 2011 se investiční dotace a příjmy z prodeje obecního majetku na objemu kapitálových výdajům podílely 56 %, v roce 2014 to bylo již jen 48 %. Tato tendence však neplatí pro všechny kategorie obcí, jak ukazuje tabulka 2, nýbrž jen pro dvě kategorie velkých obcí.
| Kategorie dle počtu obyvatel | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | Průměr |
|---|---|---|---|---|---|
| 1–199 | 65 % | 60 % | 52 % | 73 % | 62 % |
| 200–499 | 64 % | 55 % | 52 % | 66 % | 59 % |
| 500–999 | 64 % | 57 % | 51 % | 55 % | 57 % |
| 1000–4999 | 58 % | 54 % | 52 % | 49 % | 53 % |
| 5000 a více | 51 % | 55 % | 55 % | 42 % | 51 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Nejvyšší podíl měly příjmy kapitálového rozpočtu na kapitálových výdajích u kategorie nejmenších obcí, a to v každém roce daného období. V roce 2014 byly kapitálové výdaje této skupiny obcí financovány ze 73 % dotacemi a výnosem prodeje majetku. Ukazuje to na skutečnost, že menší obce by nemohly bez dotací investovat, i když dosahují relativně vysoký přebytek běžného rozpočtu. Jsou tak při modernizaci infrastruktury a jejím rozvoji více závislé na investičních dotacích než obce velké.
Pro srovnání, u největších obcí postačily investiční dotace a příjmy z prodeje majetku pouze na 42 % objemu kapitálových výdajů. Zbývající část pak musely financovat převážně úvěrem, protože i úspory běžného rozpočtu má tato velikostní kategorie poměrně nízké.
V letech 2013 a 2014 ani korunu na investice nevydaly pouhá 2 % obcí, konkrétně jich bylo 157. Více než 80 % z nich tvořily obce s počtem obyvatel do 199, zbývající část pak byly obce v navazující velikostní kategorii.
Vývoj kapitálových výdajů
Kapitálové výdaje obcí (bez Prahy) se v posledních čtyřech letech nevyvíjely rovnoměrně. V roce 2012 došlo k propadu o jednu desetinu, rok 2013 s sebou přinesl, navzdory poměrně rychlému růstu příjmů, zvýšení o 4 %, zato v roce 2014 objem kapitálových výdajů obcí jako celku vzrostl o více než pětinu.
Graf 2 dokládá, že meziroční změna kapitálových výdajů byla u jednotlivých velikostních kategorií značně rozdílná. V roce 2012 došlo k meziročnímu poklesu objemu kapitálových výdajů u všech velikostních kategorií obcí, s výjimkou skupiny obcí s počtem obyvatel od 200 do 499. V následujícím roce se obecnému vzestupu objemu kapitálových výdajů „vyhnuly“ pouze největší obce a v loňském roce byly zase výjimkou obce nejmenší kategorie, které ovšem vykázaly značné tempo růstu o rok dříve. Nejvyšší meziroční růst kapitálových výdajů v posledních čtyřech letech dosáhly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to v roce 2014 (+39 %).
Největší pokles naopak zaznamenaly největší obce v roce 2012 (−13 %). Jedinou velikostní kategorií, která vykázala růst objemu kapitálových výdajů v každém z těchto let, byly obce s počtem obyvatel od 200 do 499.
Jaké je využití prostředků?
Obce jako celek dosáhly v posledních čtyřech letech, i při relativně vysokém podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích, kumulovaný přebytek rozpočtu. Podívejme se nyní, nakolik jednotlivé velikostní kategorie obcí využily prostředky, které měly v daném roce v rozpočtu k dispozici. Podíl salda rozpočtu na celkových příjmech určuje, kolik obce uspořily, resp. v daném roce neutratily. V období let 2011 až 2014 to za všechny velikostní kategorie byla 3 % celkových příjmů, resp. 25 mld. Kč, které obce do rozpočtu získaly, ale neutratily.
Z těchto 25 mld. Kč polovina připadá na největší obce, pětina na obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, 13 % pak na obce s počtem obyvatel od 200 do 499, o 2 procentní body méně na obce s počtem obyvatel 500 až 999 a pouhá 4 % pak na kategorii nejmenších obcí. Vyjádřeno absolutně, největší obce uspořily 12,6 mld. Kč, navazující kategorie obcí 5,4 mld. Kč, další pak 2,9 mld. Kč a 3,2 mld. Kč a kategorie nejmenších obcí „jen“ 1 mld. Kč.
V relativním vyjádření, tedy vezmeme-li podíl salda na příjmech, je pak pořadí kategorii obcí téměř opačné. Nejvyšší podíl salda rozpočtu na celkových příjmech vykázala kategorie nejmenších obcí. V průměru za poslední čtyři roky to bylo 7 % ročně, avšak v roce 2014 už dokonce 13 %. O jeden procentní bod méně ze svých kumulovaných příjmů v daném období ušetřily obce s počtem obyvatel od 200 do 499. Obecně platí, že výše podílu salda na celkových příjmech klesá s rostoucí kategorií obcí, takže u dvou největších kategorií obcí to byla již jen 3 %. V roce 2014 se meziročně podíl salda na celkových příjmech zvýšil pouze u dvou kategorií malých obcí, u ostatních došlo k poklesu.
Závěrem
Vývoj v posledních letech ukazuje, že obce jako celek nakládají s rozpočtovými prostředky uvážlivě, značnou část věnují na rozšíření a zlepšení infrastruktury. Tvoří si i dostatečné úspory na financování nenadálých potřeb či nečekaného výkyvu v příjmech.
Druhou stranou tohoto příznivého hodnocení je však skutečnost, že obce v převážné většině drží své úspory na bankovních účtech s minimálním zhodnocením. Neplatí pro ně uznávaná teze, že rozpočet by měl být v delším časovém horizontu vyrovnaný.
U nejmenších obcí je kumulovaný přebytek pochopitelný. Ani relativně vysoký podíl přebytku na příjmech mnohdy nestačí na investice. Banky také při půjčování peněz většinou dávají přednost větším obcí se stabilnějším a lépe předvídatelnějším rozpočtem. To pak vytváří prostředí značné závislosti malých obcí na dotacích, pokud chtějí svou infrastrukturu vylepšit.