K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Obce investují uvážlivě – nejčastěji stále ještě do infrastruktury

Datum: 3. 12. 2015, zdroj: OF 4/2015, rubrika: Ekonomika

V posledních čtyřech letech věnovaly obce (bez Prahy) v průměru každý rok 30 % svých příjmů na kapitálové výdaje. Méně to bylo na začátku daného období (28 %) a více na jeho konce (33 %). Téměř 90 % objemu kapitálových výdajů obcí tvoří finance určené na investiční projekty, zbývající část pak připadá na investiční transfery podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím.

Pouze velmi malý díl kapitálových výdajů obcí věnují obce na nákup akcií a majetkových podílů. Investice obcí nejčastěji směřují do oblasti dopravy, vodního hospodářství, bydlení a komunálních služeb, dále však také také do vzdělávání, tělovýchovy a na ochranu životního prostředí.

Obce financují kapitálové výdaje zejména z přebytku běžného rozpočtu, dále z kumulovaných úspor minulých let, investičními dotacemi, půjčkou nebo prodejem majetku. Významným zdrojem financování kapitálových výdajů je především přebytek běžného rozpočtu.

V průměru za poslední čtyři roky vykázaly obce podíl přebytku běžného rozpočtu (souhrn daňových a nedaňových příjmů a neinvestičních dotací minus běžné výdaje) na objemu běžných příjmů ve výši jedné pětiny. Ještě v roce 2011 to bylo 15 %, avšak v roce 2014 již více již 23 %. Jak ukazuje tabulka 1, tendence ke zvyšování podílu salda běžného rozpočtu na běžných příjmech platí pro všechny velikostní kategorie obcí. Nejvyšších úspor běžného rozpočtu v relativním vyjádření vykazují tři prostřední kategorie obcí, zdaleka nejnižší pak obce největší. Největší „skok“ nastal v roce 2013, ve kterém se celkové příjmy obcí v důsledku změny rozpočtového určení daní podstatně zvýšily, a zvedl se i přebytek běžného rozpočtu.

Tab. 1. Podíl salda běžného rozpočtu na běžných příjmech
Kategorie dle počtu obyvatel 2011 2012 2013 2014 Průměr
1–199 20 % 20 % 26 % 26 % 23 %
200–499 21 % 21 % 28 % 28 % 25 %
500–999 21 % 22 % 28 % 30 % 25 %
1000–4999 20 % 21 % 29 % 29 % 25 %
5000 a více 12 % 16 % 19 % 20 % 17 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Kapitálový rozpočet

S podílem přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech v jednotlivých velikostních kategoriích obcí vcelku koresponduje i jejich podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích (viz graf 1). Dlouhodobě platí, že obce jako celek vykazují mnohem vyšší podíl kapitálových výdajů než státní rozpočet a rozpočty krajů.

Graf 1. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích
Graf 1. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Nejvyšší hodnoty podílu kapitálových výdajů na celkových dosahovaly v průměru za poslední čtyři roky obce s počtem obyvatel od 500 do 999 a 1000 až 4999, a to shodně 38 %. Jen o něco méně měly dvě kategorie menších obcí a vůbec nejméně pak největší obce. Zajímavé je, že v roce 2014 došlo u všech kategorií obcí k meziročnímu vzestupu podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích, výjimkou byly jen nejmenší obce. Byla to patrně reakce na relativně vysoký a nečekaný růst příjmů v roce 2013, ve kterém obce „nestihly“ kapitálové výdaje připravit. Vůbec nejvyšší podíl vykázaly v loňském roce obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 43 %.

Pro objem investic je důležitý kapitálový rozpočet. Jeho příjmy tvoří investiční dotace a výnos z prodeje majetku, přičemž mnohem významnější podíl v příjmech kapitálového rozpočtu mají dotace. Jejich dominantní postavení bylo stále výraznější s tím, jak se postupně snižoval objem prodaného obecního majetku.

Samotné příjmy kapitálového rozpočtu měly v objemu kapitálových výdajů klesající vliv. V roce 2011 se investiční dotace a příjmy z prodeje obecního majetku na objemu kapitálových výdajům podílely 56 %, v roce 2014 to bylo již jen 48 %. Tato tendence však neplatí pro všechny kategorie obcí, jak ukazuje tabulka 2, nýbrž jen pro dvě kategorie velkých obcí.

Tab. 2. Podíl příjmů kapitálového rozpočtu na objemu kapitálových výdajů
Kategorie dle počtu obyvatel 2011 2012 2013 2014 Průměr
1–199 65 % 60 % 52 % 73 % 62 %
200–499 64 % 55 % 52 % 66 % 59 %
500–999 64 % 57 % 51 % 55 % 57 %
1000–4999 58 % 54 % 52 % 49 % 53 %
5000 a více 51 % 55 % 55 % 42 % 51 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Nejvyšší podíl měly příjmy kapitálového rozpočtu na kapitálových výdajích u kategorie nejmenších obcí, a to v každém roce daného období. V roce 2014 byly kapitálové výdaje této skupiny obcí financovány ze 73 % dotacemi a výnosem prodeje majetku. Ukazuje to na skutečnost, že menší obce by nemohly bez dotací investovat, i když dosahují relativně vysoký přebytek běžného rozpočtu. Jsou tak při modernizaci infrastruktury a jejím rozvoji více závislé na investičních dotacích než obce velké.

Pro srovnání, u největších obcí postačily investiční dotace a příjmy z prodeje majetku pouze na 42 % objemu kapitálových výdajů. Zbývající část pak musely financovat převážně úvěrem, protože i úspory běžného rozpočtu má tato velikostní kategorie poměrně nízké.

V letech 2013 a 2014 ani korunu na investice nevydaly pouhá 2 % obcí, konkrétně jich bylo 157. Více než 80 % z nich tvořily obce s počtem obyvatel do 199, zbývající část pak byly obce v navazující velikostní kategorii.

Vývoj kapitálových výdajů

Kapitálové výdaje obcí (bez Prahy) se v posledních čtyřech letech nevyvíjely rovnoměrně. V roce 2012 došlo k propadu o jednu desetinu, rok 2013 s sebou přinesl, navzdory poměrně rychlému růstu příjmů, zvýšení o 4 %, zato v roce 2014 objem kapitálových výdajů obcí jako celku vzrostl o více než pětinu.

Graf 2. Dynamika kapitálových výdajů
Graf 2. Dynamika kapitálových výdajů
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Graf 2 dokládá, že meziroční změna kapitálových výdajů byla u jednotlivých velikostních kategorií značně rozdílná. V roce 2012 došlo k meziročnímu poklesu objemu kapitálových výdajů u všech velikostních kategorií obcí, s výjimkou skupiny obcí s počtem obyvatel od 200 do 499. V následujícím roce se obecnému vzestupu objemu kapitálových výdajů „vyhnuly“ pouze největší obce a v loňském roce byly zase výjimkou obce nejmenší kategorie, které ovšem vykázaly značné tempo růstu o rok dříve. Nejvyšší meziroční růst kapitálových výdajů v posledních čtyřech letech dosáhly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to v roce 2014 (+39 %).

Největší pokles naopak zaznamenaly největší obce v roce 2012 (−13 %). Jedinou velikostní kategorií, která vykázala růst objemu kapitálových výdajů v každém z těchto let, byly obce s počtem obyvatel od 200 do 499.

Jaké je využití prostředků?

Obce jako celek dosáhly v posledních čtyřech letech, i při relativně vysokém podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích, kumulovaný přebytek rozpočtu. Podívejme se nyní, nakolik jednotlivé velikostní kategorie obcí využily prostředky, které měly v daném roce v rozpočtu k dispozici. Podíl salda rozpočtu na celkových příjmech určuje, kolik obce uspořily, resp. v daném roce neutratily. V období let 2011 až 2014 to za všechny velikostní kategorie byla 3 % celkových příjmů, resp. 25 mld. Kč, které obce do rozpočtu získaly, ale neutratily.

Graf 3. Podíl salda na příjmech
Graf 3. Podíl salda na příjmech
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Z těchto 25 mld. Kč polovina připadá na největší obce, pětina na obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, 13 % pak na obce s počtem obyvatel od 200 do 499, o 2 procentní body méně na obce s počtem obyvatel 500 až 999 a pouhá 4 % pak na kategorii nejmenších obcí. Vyjádřeno absolutně, největší obce uspořily 12,6 mld. Kč, navazující kategorie obcí 5,4 mld. Kč, další pak 2,9 mld. Kč a 3,2 mld. Kč a kategorie nejmenších obcí „jen“ 1 mld. Kč.

V relativním vyjádření, tedy vezmeme-li podíl salda na příjmech, je pak pořadí kategorii obcí téměř opačné. Nejvyšší podíl salda rozpočtu na celkových příjmech vykázala kategorie nejmenších obcí. V průměru za poslední čtyři roky to bylo 7 % ročně, avšak v roce 2014 už dokonce 13 %. O jeden procentní bod méně ze svých kumulovaných příjmů v daném období ušetřily obce s počtem obyvatel od 200 do 499. Obecně platí, že výše podílu salda na celkových příjmech klesá s rostoucí kategorií obcí, takže u dvou největších kategorií obcí to byla již jen 3 %. V roce 2014 se meziročně podíl salda na celkových příjmech zvýšil pouze u dvou kategorií malých obcí, u ostatních došlo k poklesu.

Závěrem

Vývoj v posledních letech ukazuje, že obce jako celek nakládají s rozpočtovými prostředky uvážlivě, značnou část věnují na rozšíření a zlepšení infrastruktury. Tvoří si i dostatečné úspory na financování nenadálých potřeb či nečekaného výkyvu v příjmech.

Druhou stranou tohoto příznivého hodnocení je však skutečnost, že obce v převážné většině drží své úspory na bankovních účtech s minimálním zhodnocením. Neplatí pro ně uznávaná teze, že rozpočet by měl být v delším časovém horizontu vyrovnaný.

U nejmenších obcí je kumulovaný přebytek pochopitelný. Ani relativně vysoký podíl přebytku na příjmech mnohdy nestačí na investice. Banky také při půjčování peněz většinou dávají přednost větším obcí se stabilnějším a lépe předvídatelnějším rozpočtem. To pak vytváří prostředí značné závislosti malých obcí na dotacích, pokud chtějí svou infrastrukturu vylepšit.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist