K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Analýza dopadů reformy účetnictví státu na obce v Moravskoslezském kraji

Datum: 30. 11. 2015, zdroj: OF 4/2015, rubrika: Ekonomika

Na základě usnesení vlády č. 561 ze dne 23. 5. 2007 bylo schváleno vytvoření účetnictví státu a tímto krokem byla oficiálně s platností od 1. 1. 2010 zahájena účetní reforma v oblasti veřejných financí.

Vznik účetnictví státu na akruálním principu účtování byl nezbytnou podmínkou zvýšení důvěryhodnosti účetních výkazů za Českou republiku, a to jak vůči Evropské unii, tak i vůči mezinárodním subjektům, včetně zahraničních investorů.

Hlavní cíle reformy

Základním cílem této reformy bylo vytvoření podmínek pro efektivní zajištění správných, úplných a včasných informací o hospodářské situaci státu a o příslušných účetních jednotkách.

Mezi konkrétní cíle reformy patřilo:

  • zkvalitnění používání účetních metod ve veřejném sektoru, tzn. přiblížení těchto účetních metod pravidlům vedení účetnictví u podnikatelů,
  • získání informací pro řízení na státní úrovni i na úrovních nižších, a to zejména o potenciálních pohledávkách a potenciálních závazcích,
  • zajištění důvěryhodných informací pro účely vykazování, a to opět na úrovni státu i jednotlivých účetních jednotek, např. správců kapitol státního rozpočtu,
  • zajištění průběžného získávání informací z účetnictví nezbytných pro operativní řízení vybraných účetních jednotek.

V průběhu reformy došlo v účetnictví vybraných účetních jednotek k posílení akruálního principu (účtování nákladů a výnosů ve věcné a časové souvislosti), ke zreálnění hodnot vykazovaného majetku (prostřednictvím aplikování metod odpisování, tvorby opravných položek a vykazování reálné hodnoty majetku), umožnění promítnutí budoucích rizik do účetnictví v podobě tvorby rezerv a aplikaci nové struktury výkaznictví s důrazem na posílení vypovídací schopnosti celé účetní závěrky ve vztahu k jejím uživatelům.

Novelizace zákona o účetnictví

Základním podkladem pro spuštění reformy účetnictví ve veřejné správě byla novelizace zákona o účetnictví. Novela zákona o účetnictví č. 304/2008 Sb. definovala v § 1 odst. 3 nový pojem „vybraná účetní jednotka“. Mezi vybrané účetní jednotky patří některé vybrané účetní jednotky a zdravotní pojišťovny. „Některými vybranými účetními jednotkami“ se rozumí organizační složky státu, územní samosprávné celky (obce, kraje, hlavní město Praha), dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, Regionální rady regionu soudržnosti a státní fondy. Nezbytným předpokladem pro řádné fungování systému účetnictví státu od 1. 1. 2010 bylo schválení potřebných prováděcích vyhlášek, na které se novelizovaný zákon odvolával. Jednalo se o následující vyhlášky:

  • vyhláška o inventarizaci majetku a závazků (inventarizační vyhláška),
  • vyhláška o podmínkách způsobu sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška),
  • vyhláška o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška).

Ke dni zahájení reformy však nebyly schváleny všechny právní předpisy, které dle harmonogramu měly vstoupit v platnost k 1. 1. 2010. Obě stěžejní vyhlášky (č. 410/2009 Sb. a 383/2009 Sb.) byly vydány krátce před jejich praktickou realizací, takže vybrané účetní jednotky neměly dostatek času připravit se na nové změny a jejich aplikací do svého účetnictví. Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 11. 11. 2009 a vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů byla zveřejněna dne 27. 10. 2009.

K datu zahájení účetní reformy nebyly rovněž pro některé vybrané účetní jednotky vypracovány všechny České účetní standardy, které měly stanovit bližší popis účetních metod a postupů účtování. První čtyři České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky (č. 701–704), jejichž účinnost nastala 1. 1. 2010, byly publikovány ve Finančním zpravodaji č. 7/2009 ze dne 31. 12. 2009. Obdobně tomu bylo i v dalších letech, kdy novelizace již platných právních předpisů a další České účetní standardy byly publikovány až koncem roku, tedy krátce před jejich účinností.

Před zahájením reformy bylo v platnosti celkem 22 standardů. V současné době, tj. k 1. září 2015, je v platnosti pouze 10 účetních standardů a dle zákona o účetnictví jsou pro vybrané účetní jednotky závazné. Inventarizační vyhláška č. 270/2010 Sb., byla schválena až v průběhu roku 2010 a vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu) nabyla účinnost od 1. 1. 2015.

Kvantifikace dopadů na obce v Moravskoslezském kraji

V rámci řešeného projektu SGS SP 2015/80 na Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzitě Ostrava byl prostřednictvím dotazníkového šetření analyzován dopad reformy účetnictví státu na obce v Moravskoslezském kraji a to z pohledu změn v legislativě a dále z pohledu aplikace nových účetních principů, metod a změn ve výkaznictví a přenosu účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu.

Dotazníkové šetření probíhalo v měsíci březnu a dubnu 2015 a osloveno bylo všech 300 obcí v Moravskoslezském kraji (viz databáze Moravskoslezského kraje). Vytvořený dotazník obsahoval celkem 26 otázek (včetně 1 otevřené otázky uvedené v závěru dotazníku, určené pro vyjádření vlastního názoru a případných připomínek respondentů k procesu reformy).

Otázky uvedené v dotazníku byly rozděleny na 3 hlavní problémové oblasti:

  • otázky týkající se procesu reformy účetnictví státu,
  • otázky týkající se nově zavedených účetních metod,
  • otázky zaměřené na účetní výkazy.

Z analýzy a vyhodnocení dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti (obce) získávali informace o procesu reformy, nové legislativě, metodách a způsobech oceňování a účtování zejména formou školení a kurzů, které si financovali sami anebo je pořádal Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Metodickou podporu ze strany MF ČR hodnotili respondenti zcela negativně, jak vyplývá z grafu č. 1.

Graf č. 1. Zhodnocení metodické podpory ze strany Ministerstva financí ČR během celého procesu „reformy účetnictví státu“
Graf č. 1. Zhodnocení metodické podpory ze strany Ministerstva financí ČR během celého procesu „reformy účetnictví státu“

S účinností nové vyhlášky č. 410/2009 Sb., a zavedením Českých účetních standardů pro některé vybrané účetní jednotky muselo dojít také k implementaci nového systému vedení účetnictví obcí, což přineslo respondentům zvýšené finanční požadavky spojené zejména s výdaji za školení a semináře, pořízením nových účetních softwarů atd. Zvýšené nároky spojené se zavedením nové metodiky do účetnictví a výkaznictví obcí, se kterými se musely vypořádat účetní každé obce, se bohužel nepromítly do jejich vyššího finančního ohodnocení, což je zcela zřejmé z grafu č. 2. Pouze 15 % respondentů uvedlo, že v souvislosti s reformou účetnictví státu byly účetní lépe finančně ohodnoceny nebo byla přijata nová pracovní síla.

Graf č. 2. Změny v oblasti finančního ohodnocení účetních a v personální oblasti v průběhu reformy účetnictví státu
Graf č. 2. Změny v oblasti finančního ohodnocení účetních a v personální oblasti v průběhu reformy účetnictví státu

Z pohledu zhodnocení přínosu reformy pro obce považuje 48 % respondentů za největší přínos zavedení akruálního principu do účetnictví obcí, jak je znázorněno v grafu č. 3.

Graf č. 3. Největší přínos reformy účetnictví státu
Graf č. 3. Největší přínos reformy účetnictví státu

Na otázku, co považujete za největší problém probíhající reformy účetnictví státu, mohli respondenti zvolit i více odpovědí, viz graf č. 4.

Graf č. 4. Největší problémy reformy účetnictví státu
Graf č. 4. Největší problémy reformy účetnictví státu
  1. často měnící se metodika,
  2. opožděné zveřejňování nové právní úpravy,
  3. nedostatek informací o připravovaných změnách,
  4. složitý účetní systém.

Z pohledu nové metodiky účetnictví obcí je považováno respondenty za problematické oblasti zejména stanovení reálné hodnoty majetku určeného k prodeji (118 respondentů), účtování transferů (102 respondenti) a tvorba rezerv a opravných položek (70 respondentů). Za nejméně problémovou oblast je pak uváděno účtování v podrozvahové evidenci.

Na otázku náročnosti zavedení metody odpisování dlouhodobého majetku odpověděla většina respondentů, že zavedení metody odpisování bylo náročné zejména z pohledu časového (74 % respondentů). Zcela negativně hodnotili respondenti oblast účtování transferů. Výzkum potvrdil, že postupy účtování nejsou pro 71 % respondentů zcela jasné a stále se mění.

Na otázku stávajícího počtu Českých účetních standardů pro některé vybrané účetní jednotky odpovědělo 116 respondentů (tj. 56 % z celkového počtu respondentů), že je jejich počet zcela dostačující, 42 respondentů (tj. 20 % z celkového počtu respondentů) odpovědělo, že některé standardy chybí, ale danou oblast není nutno upravit Českými účetními standardy, a pouze necelá čtvrtina respondentů odpověděla, že některé standardy chybí a je žádoucí je přijmout z důvodu jednotné metodiky.

Z pohledu výkaznictví téměř 75 % respondentů odpovědělo, že reforma účetnictví státu přispěla ke zvýšení vypovídací schopnosti účetní závěrky obce. Z odpovědí na otázku, zda starosta a vedení obce čerpá při svém rozhodování informace z účetních výkazů, odpovědělo kladně jen 85 respondentů, jak vyplývá z grafu č. 5.

Graf č. 5. Využití informací z účetnictví či z účetních výkazů vedením obce (starosta, zastupitelstvo) při jejím řízení a rozhodování
Graf č. 5. Využití informací z účetnictví či z účetních výkazů vedením obce (starosta, zastupitelstvo) při jejím řízení a rozhodování
  1. ano,
  2. jen výjimečně, zajímá je např. výše neuhrazených pohledávek, závazků příp. jiná oblast účetnictví,
  3. jen výjimečně, zajímá je jen výsledek hospodaření,
  4. výsledek hospodaření je nezajímá, důležitější je pro ně výsledek rozpočtového hospodaření (tj. výkaz o plnění rozpočtu),
  5. ne.

Pomocný analytický přehled

Největším problémem pro obce bylo vyhotovení nového výkazu, kterým je „Pomocný analytický přehled“. Povinnost sestavovat uvedený výkaz má 19 % respondentů, přičemž všichni hodnotí jeho sestavení za velmi složité a časově náročné. Požadavky na analytické členění pro potřeby účetních výkazů a řízení účetní jednotky se neshodují s požadavky na analytické členění pomocného analytického přehledu. Tato skutečnost znamenala zásadní zásah do tvorby analytických účtů a také do informací pořizovaných v rámci účetního zápisu.

Na otázku, zda jsou obce připraveny na konsolidaci účetních výkazů, odpovědělo jen 8 % respondentů kladně, jak je uvedeno v grafu č. 6. Převážná většina respondentů (87 %) o připravované konsolidaci ví, ale zatím se touto problematikou blíže nezabývá. Vzhledem k tomu, že již za rok 2015 má dojít k prvnímu sestavení konsolidované účetní závěrky za Českou republiku, tak jde o velmi negativní zjištění, které se může projevit ve vypovídací schopnosti této závěrky.

Graf č. 6. Připravenost obcí na konsolidaci účetních výkazů
Graf č. 6. Připravenost obcí na konsolidaci účetních výkazů

U otevřené otázky v závěru dotazníku se vyjádřilo celkem 25 respondentů. Nejčastěji se objevovaly připomínky či kritika v souvislosti s:

  • častými změnami v legislativě a nejasnostmi v souvislosti se zavedením nových metod a způsobů účtování (časové rozlišení, odpisy atd.),
  • časovou a finanční náročností reformy,
  • konstatováním, že zastupitelstvo nezajímají účetní výkazy (výkaz zisku a ztráty), ale zaměřují se u rozhodování více na informace z výkazu o plnění rozpočtu,
  • konstatováním, že celý proces reformy byl zmatený a nepřipravený,
  • zavedením nového výkazu „Pomocný analytický přehled“, respondenti považují tento přehled z pohledu zpracování za zbytečný a časově náročný aj.

Závěrem

Na závěr lze konstatovat, že proces reformy účetnictví státu je vnímám starosty a účetními obcí spíše negativně. Lze se domnívat, že hlavním důvodem tohoto postoje obcí byla nízká úroveň legislativního zajištění celého procesu reformy. Časté změny právních předpisů znamenaly a doposud znamenají pro vybrané účetní jednotky náročnou činnost při sledování charakteru a dopadu těchto změn do zavedeného účetního systému, což potvrdilo i dotazníkové šetření v rámci uvedeného projektu.

Rovněž je zřejmé, že vedení obcí adekvátně nezareagovalo na zvýšení požadavků kladených na účetní v souvislosti s celým procesem reformy formou vyššího finančního ohodnocení jejich práce či přijetím další pracovní síly. V praxi se obecně setkáváme s podceňováním náročné práce účetních, přičemž zejména v malých obcích je zpravidla jen jedna účetní, která se musí umět dobře orientovat nejen v účetních a daňových předpisech, ale i v další legislativě a povinnostech souvisejících s každodenní činností obce.

Pro obce se tak od odstartování reformy změnily dosavadní zažité postupy a způsoby účtování a účetnictví obcí se tak více přiblížilo účetnictví podnikatelských subjektů. Účetnictví, které bylo do konce roku 2009, založeno na peněžním principu a odráželo především rozpočtovou činnost, se zásadně změnilo. Do účetnictví obcí se zavedl nový akruální princip a s ním nové účetní metody a postupy účtování.

I přes negativní reakce respondentů lze konstatovat, že reforma účetnictví ve veřejné správě byla potřebná. Obsahuje v sobě racionální jádro, řadu potřebných myšlenek, postupů i metod. Kvalitní účetní informace mohou napomoci lepšímu monitoringu finančního zdraví všech subjektů veřejné správy, a to i ve vztahu k výkaznictví vůči Evropské unii.

Tento článek vznikl za podpory Studentské grantové soutěže Ekonomické fakulty VŠB – Technické univerzity Ostrava v rámci projektu SP 2015/80 „Kvantifikace dopadů reformy účetnictví státu na obce v Moravskoslezském kraji a jejich vyhodnocení“.

Ing. Jana Hakalová, Ph.D.; Ing. Šárka Kryšková, Ph.D.; Ing. Yvetta Pšenková, Ph.D.; Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, Katedra účetnictví

TOPlist
TOPlist