K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Dary, dotace a některá další majetkoprávní jednání obce

(Majetkoprávní jednání obce 2.)

Datum: 26. 11. 2015, zdroj: OF 4/2015, rubrika: Legislativa

Ustanovení § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), upravuje několik druhů právních jednání obce majetkového charakteru, které vyžadují souhlasné rozhodnutí zastupitelstva obce, přičemž některá právní jednání jsou vymezena materiálně (konkrétní výší závazku) a některá naopak formou příslušného právního jednání, popřípadě kombinací obou těchto kritérií.

Následující text se bude věnovat těm právním jednáním obce, která jsou obecním zřízením určena materiálně z hlediska výše příslušného závazku. Konkrétně se jedná o právní jednání, které je zastupitelstvu (§ 85) vyhrazeno k rozhodování:

  • poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
  • poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí,
  • vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 000 Kč,
  • zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,
  • postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč.

Vyhrazená pravomoc zastupitelstva obce

Výše uvedená právní jednání majetkového charakteru jsou ve smyslu § 85 obecního zřízení vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce. Podle § 41 odst. 2 obecního zřízení jsou právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva (rady) obce, bez tohoto schválení neplatná.

K některým otázkám souvisejícím s vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce lze odkázat na článek Břeň, J. Převody nemovitého majetku obce.

Forma právního jednání

Úprava formy právního jednání je obsažena v § 559 až § 564 NOZ, přičemž následky nedodržení formy právního jednání v § 582 NOZ (podle odstavce 1 citovaného ustanovení „Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.“). Ustanovení § 559 NOZ umožňuje každému subjektu zvolit si formu právního jednání, pokud není konkrétní forma právního jednání vyžadována zákonem nebo dohodou stran právního jednání.

Příslušná forma právního jednání u jednotlivých druhů právních jednání, o kterých pojednává tento text, je dle následujícího textu.

U poskytování věcných či peněžitých darů není forma smlouvy v § 2055 NOZ výslovně stanovena, pouze v § 2057 odst. 1 je uvedeno, že při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu. V tomto případě tedy půjde o věcné dary, konkrétně o darování nemovitých věcí, které jsou evidovány v katastru nemovitostí, přičemž podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), platí, že vkladem do katastru nemovitostí se zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence vlastnického práva. Vedle toho NOZ v § 2057 odst. 2 stanoví druhý případ povinné písemné formy darovací smlouvy, a to v situaci, kdy nedojde k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar, přičemž dárce je zavázán k odevzdání daru, není však povinen platit úrok z prodlení.

V případě poskytování dotací a návratných finančních výpomocí fyzickým nebo právnickým osobám musí být uzavřena veřejnoprávní smlouva o jejich poskytnutí. Minimální obsahové a formální náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci jsou uvedeny v § 10a odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

vzdání se práva obecně není stanovena forma právního jednání, nicméně v případě vzdání se práva na náhradu škody na pozemku bude nutná písemná forma tohoto právního jednání, což lze dovodit z § 11 odst. 1 písm. s) katastrálního zákona, podle něhož vkladem se do katastru nemovitostí zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence vzdání se práva na náhradu škody na pozemku.

prominutí dluhu rovněž není obecně stanovena forma tohoto právního jednání, nicméně je třeba v této souvislosti zmínit § 1995 odst. 2 NOZ, podle něhož k prominutí dluhu dojde i v případě, že věřitel vydá dlužníku kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž dluh splnil; vydá-li věřitel kvitanci nebo vrátí-li dlužní úpis na celý dluh jednomu ze spoludlužníků, má se za to, že věřitel prominul dluh všem spoludlužníkům.

V případě zastavení (movitých) věcí lze zmínit ustanovení § 1312 odst. 1 NOZ, které uvádí, že zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou (v ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno). Podle § 1314 odst. 1 NOZ platí, že pokud není movitá věc jako zástava odevzdána zástavnímu věřiteli, nebo osobě třetí, aby ji pro zástavního věřitele opatrovala, vyžaduje se pro zástavní smlouvu písemná forma, přičemž podle odstavce 2 písm. c) citovaného ustanovení zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, má-li zástavní právo k movité věci vzniknout zápisem do rejstříku zástav. Veřejná listina je vymezena v § 567 NOZ, podle kterého veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla. Příkladem veřejné listiny jsou např. notářský zápis či exekutorský zápis. Rejstřík zástav je upraven zejm. v § 35f až § 35i zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

postoupení pohledávky platí, že podle § 1879 NOZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Zákon tedy u postoupení pohledávky nestanoví formu smlouvy, nicméně lze více než doporučit písemnou formu smlouvy o postoupení pohledávky, neboť podle § 1882 odst. 1 NOZ platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

Doložka o splnění náležitostí právního jednání

Podmiňuje-li obecní zřízení platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se v souladu s § 41 odst. 1 obecního zřízení listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla.

Případná absence doložky o splnění zákonných požadavků na příslušné listině (např. veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace) však sama o sobě nemá vliv na platnost právního jednání (její funkce je pouze osvědčovací).

Darování

Darování je v NOZ upraveno v § 2055 až § 2078. Podle § 2055 odst. 1 darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. V souladu s § 2058 dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku. Darování věci, kterou dárce nemá, je platné, jen zaváže-li se dárce ve smlouvě věc nabýt.

Podle § 2061 platí, že pokud bylo ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.

Bylo-li darováno s příkazem, může dárce požadovat splnění příkazu, jen pokud již sám plnil, přičemž je-li splnění příkazu ve veřejném zájmu, může splnění příkazu po dárcově smrti požadovat také příslušný orgán veřejné moci (např. i obec) nebo právnická osoba oprávněná takový zájem hájit (§ 2064 NOZ).

Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí

Nová pravidla při poskytování dotací a návratných finančních výpomocí přinesl zákon č. 24/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

Novela č. 24/2015 Sb. nabyla účinnosti dnem 20. února 2015, s výjimkou § 10d, který nabyl účinnosti až dnem 1. července 2015 (a jenž upravuje zveřejňování veřejnoprávních smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a jejích dodatků na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup).

Uvedená novela mj. vkládá do zákona č. 250/2000 Sb. nové § 10a až 10d, které upravují dotace a návratnou finanční výpomoc.

Podle § 10a odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí

  • poskytovatelem územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, svazek obcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti,
  • dotací peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel (s výjimkou příspěvku podle § 28 odst. 4 a § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. – viz dále),
  • návratnou finanční výpomocí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovatele ve stanovené lhůtě.

Podle § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. zdrojem investičního fondu (který vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb) jsou investiční dotace z rozpočtu zřizovatele.

Podle § 10a odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. dotaci nebo návratnou finanční výpomoc lze poskytnout na základě žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy. Náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci upravuje § 10a odst. 5, 6 a 8 zákona č. 250/2000 Sb.

Prominutí dluhu

Institut prominutí dluhu upravuje NOZ v § 1995 až § 1997. Podle § 1995 odst. 1 platí, že pokud promine věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu.

Promine-li věřitel dluh jednomu z dlužníků zavázaných společně a nerozdílně, má prominutí dluhu účinky vůči ostatním spoludlužníkům v rozsahu podílu toho spoludlužníka, který byl ze závazku propuštěn. Promine-li dlužníku dluh jeden z věřitelů oprávněných společně a nerozdílně, zbavuje to dlužníka dluhu v rozsahu podílu tohoto spoluvěřitele (§ 1996 NOZ).

Zástavní právo k movité věci

Zástavní právo NOZ reguluje v § 1309 až § 1394. Ustanovení § 1312 odst. 1 a 2 NOZ mj. uvádějí, že zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou (v ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno), přičemž zástava může být určena jednotlivě, nebo jiným způsobem tak, aby ji bylo možné určit kdykoli v době trvání zástavního práva.

Podle § 1317 zástavní právo k movité věci vznikne odevzdáním zástavnímu věřiteli. Požádá-li o to zástavce, vydá mu věřitel zástavní list, v němž zástavu popíše tak, aby byla od jiných věcí dostatečně odlišena. Odevzdání movité věci lze nahradit znamením tak, že se věc označí jako zastavená. Vzniklo-li zástavní právo označením, lze se jej dovolat vůči třetí osobě, pokud nebyla v dobré víře; jinak se má za to, že věc označená nebyla.

Určí-li tak zástavní smlouva, vznikne zástavní právo k movité věci tím, že zástavce nebo zástavní věřitel odevzdá věc třetí osobě, aby ji opatrovala pro zástavního věřitele a zástavního dlužníka. Není-li jinak ujednáno, hradí zástavce náklady s tím spojené (§ 1318 NOZ). Určí-li tak zástavní smlouva, vznikne zástavní právo k movité věci zápisem do rejstříku zástav (§ 1319 odst. 1 NOZ).

Postoupení pohledávky

Cese, tj. postoupení pohledávky je v NOZ obsažena v § 1879 až § 1887. Podle § 1879 NOZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel (cedent) i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi, tj. cesionáři).

Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí (§ 1880 NOZ).

Podle § 1887 NOZ lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

Mgr. Jan Břeň

Seriál Majetkoprávní jednání obce

  1. Převody nemovitého majetku obce, 1. 10. 2015
  2. Dary, dotace a některá další majetkoprávní jednání obce, 26. 11. 2015 (právě čtete)
  3. Smlouva o společnosti a vklady právnických osob, 15. 2. 2016
  4. Úvěry, zápůjčky a ostatní obdobná právní jednání obce, 11. 5. 2016
TOPlist
TOPlist