K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Územní skladebnost veřejné správy

(Z jedné obce za úřadem na tři různá místa?)

Datum: 18. 11. 2015, zdroj: OF 4/2015, rubrika: Reforma veřejné správy

Veřejná správa má z pohledu veřejnosti jistě celou řadu problémů, řada z nich je systémového charakteru, druhá skupina pak individuálního přístupu jednotlivých úřadů. V průběhu následujícího období by se na celou řadu z nich, mělo reagovat prostřednictvím naplňování Strategického rámce rozvoje veřejné správy 2014–2020 a navazujících Implementačních plánů.

Specifickým cílem Strategického rámce je harmonizace a optimalizace územního členění státu (cíl 2.1). V rámci tohoto cíle by mělo být dosaženo několika dílčích cílů, které rozhodně nejsou malé a jejich dosažení nebude jednoduché. Jedná se například o harmonizaci výkonu veřejné správy v území, identifikaci agend, u nichž by bylo možné rozvolnění místní příslušnosti, zajištění větší přehlednosti veřejné správy v území nebo posílení meziobecní spolupráce. V rámci tohoto specifického cíle je nutné také zajištění územní skladebnosti veřejné správy.

Co si pod tímto termínem představit? Princip skladebnosti území představuje fakt, že správní obvody nižší územně správní jednotky zachovávají a nepřekračují správní hranice vyšší správní jednotky. Současný stav takovýto princip nedodržuje.

Územní členění státu

Existuje velké množství území, kde například správní obvody stavebních úřadů nerespektují hranice správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Do této situace dále vstupuje fakt, že z hlediska územního členění státu je stále platný a účinný zákon č. 36/1960 Sb. o územním členění státu. Tento zákon vymezuje území České republiky 7 kraji a hlavním městem Prahou, vedle toho existencí 76 okresů, jejichž správní obvody jsou vyhláškou vymezeny katastry jednotlivých obcí. Na konci 90. let byl přijat ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, na jehož základě vzniklo 14 samosprávných krajů. V současné době tedy v podstatě existuje dvojí krajské členění, existuje územní členění na okresy, které od roku 2003 nemají okresní úřady. Okresy nejsou vymezeny celistvými správními obvody obcí ORP, ale jednotlivými obcemi. Různé státní instituce dodnes zachovávají okresní princip svého členění – např. Česká správa sociálního zabezpečení.

Dopady na občany

Tento fakt se může zdát jako relativně zanedbatelný, nicméně je potřeba si představit praktickou aplikaci při výkonu veřejné správy z pohledů občanů.

Jako modelový příklad si můžeme vzít například obec Radostín v Libereckém kraji, spadající pod obec s rozšířenou působností Turnov. Lidé si občanské průkazy a další doklady vyřizují v Turnově, stejně tak jako například agendu živnostenského a stavebního úřadu, vedle toho na úřad práce spadají do Českého Dubu, což je jiné ORP, na katastrální úřad či na sociálku musejí zase jezdit do Liberce. Matriční úřad se pro Radostín nachází v Sychrově. Vedle toho z nedaleké obce Jenišovice se již jezdí na například na úřad práce do Jablonce nad Nisou.

Dalším podobným případem je např. jihomoravská obec Těšany, ta sice spadá pod ORP Židlochovice, ale pod stavební úřad Sokolnice, který se nachází v ORP Šlapanice. Lidé z Těšan si tedy pro řidičáky jezdí do Židlochovic, na stavební úřad do Sokolnice a na sociálku či katastrální úřad do Brna. V mnoha takovýchto případech je veřejná správa pro občany nepřehledná.

Zajištění skladebnosti

Výše uvedenou problematiku lze řešit více způsoby, které by měly zajistit pro občany lepší orientaci i vyšší dostupnost. Cílem by mělo být zajištění skladebnosti, tedy zajištění souladu územní působnosti různých úřadů s hranicemi obcí ORP.

Ministerstvo vnitra má na starost zpracování analýzy systému administrativního členění státu, která by nejpozději do konce roku měla být hotová, ta by měla dát směr dalšímu vývoji. Při plánování správních obvodů by se rovněž mělo dbát na přirozené vztahy v území, tedy pracovní dojížďky či dojížďky do škol. Často se může stát, že do nějakého správního centra je to sice blíže, ale nemá takovou přirozenou spádovou oblast jako vzdálenější město. Lidé pak jsou nuceni jezdit na úřady do jiných míst, než přirozeně jezdí např. kvůli práci. Na toto by se rovněž analýzy měly zaměřit.

Vedle toho by u agend, které to svou věcnou povahou umožňují, mělo docházet k postupnému rozvolňování místní příslušnosti, tak jak je tomu v současné době například u vyřizování občanských průkazů. Od ledna 2016 by se tak mělo stát, v případě přijetí novely zákona, také při vyřizování cestovních dokladů.

Mgr. Ing. David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy MV ČR

TOPlist
TOPlist