K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Daň z nemovitosti – jedná se opravdu o nevýznamnou daň?

Datum: 9. 11. 2015, zdroj: OF 4/2015, rubrika: Ekonomika

Daň z nemovitosti, resp. daň z nemovitých věcí, je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., tvoří ji daň z pozemků a daň ze staveb. Je to daň, kterou, jako ostatně všechny další daně, vybírají finanční úřady, a přestože obci patří celý výtěžek této daně, nemá bohužel o tom, kdo zaplatil a kdo nikoli žádné informace. Zato nemá s vybíráním této daně, např. na rozdíl od místních poplatků, žádné výdaje. Takže s nulovými náklady na výběr této daně se bohužel pojí i nulová informovanost.

Pro obce má tato daň v rámci ostatních daní zvláštní postavení, protože představuje jednu z mála možností, jak jejím prostřednictvím mohou ovlivnit výši svých příjmů. Jistě existují i další cesty. Obce mohou prodat svůj majetek a získat jednorázově dodatečné příjmy, mohou usilovat o dotace a být úspěšné. Avšak na rozdíl od těchto dvou položek je výnos daně z nemovitosti pro obec trvalým příjmem.

Obdobně jako u daně z nemovitosti mohou obce zvýšit své příjmy i prostřednictvím řady nedaňových položek. U nedaňových příjmů vznikají i související náklady. Ty existují i u daně z nemovitosti, mají však jiných charakter. U vybraných nedaňových příjmů, zejména u příjmů z vlastní činnosti a z pronájmu, musí obec na jejich zajištění vynaložit určité peníze. Náklady na vlastní činnosti a provozování bytového a nebytového fondu jistě nejsou zanedbatelné. U daně z nemovitosti se jedná spíše o náklady politické. Je to platba, proti které nestojí bezprostředně žádný užitek pro plátce. Tím se liší i od většiny místních poplatků. Daň z nemovitosti je dobře viditelná, plátce ji platí samostatně.

Růst výnosu daně

Místní poplatky mají k dani z nemovitosti blízko. Ale jenom na první pohled. Řadu místních poplatků de facto platí někdo jiný než obyvatel obce. Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí rekreant nebo lázeňský host, poplatek ze vstupného každý, kdo navštíví danou kulturní nebo sportovní akci. Výnos poplatků ze psů lze chápat jako příspěvek na úklid obce atd.

Je známo, že výnos daně z nemovitosti je v České republice, ve srovnání s evropskými zeměmi, nízký. Je to dáno mj. i tím, že daň se neplatí podle hodnoty nemovitosti, resp. odhadu její tržní ceny, nýbrž na základě fyzických parametrů a účelu, ke kterému nemovitost slouží. Podívejme se, jak daň z nemovitosti obce využívají a jak velkou roli hraje z hlediska jejich příjmů.

V posledních čtyřech letech se výnos daně z nemovitosti postupně zvyšuje. Téměř skokový nárůst v roce 2012 má „na svědomí“ novela zákona o dani z nemovitosti, která stanovila speciální sazby pro některé pozemky. I když obce mají od roku 2009 možnost stanovit obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území obce jeden místní koeficient modifikující výslednou daň, z celkového počtu obcí jich tuto cestu, jak zvýšit své příjmy, využívá jen minimum. V roce 2014 jich bylo 514, o rok dříve pak to bylo 404 obcí.

Graf 1. Vývoj daně z nemovitosti (bez Prahy) v mld. Kč
Graf 1. Vývoj daně z nemovitosti (bez Prahy) v mld. Kč
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Graf 1 ukazuje, jak se výnos daně z nemovitosti měnil v letech 2010 až 2014 (údaje nezahrnují Prahu). Největší skok nastal v roce 2012, ve kterém se výnos této daně meziročně zvýšil o 8 %, v následujícím roce to bylo o 1 % a loni o 2 %. V roce 2014 se výnos daně z nemovitosti zvýšil u všech velikostních kategorií, v roce 2013 se však u tří kategorií menších obcí meziročně snížil.

V roce 2014 patřila polovina výnosu daně z nemovitostí největším obcím, v roce 2010 se však podílely jen 47 % (blíže viz graf 2). Zhruba čtvrtina výnosu připadá na obce s počtem obyvatel 1000 až 4999. Byly to největší obce, které zvýšily výnos této daně nejrychleji. Mezi lety 2010 a 2014 to bylo u těchto obcí zvýšení o 23 %, zatímco u kategorie nejmenších obcí pouze o 1 %. O 32 % zvýšily daň z nemovitostí obce z navazující velikostní kategorie a u prostřední kategorie vzrostly tyto příjmy o 5 %. Nejblíže k dynamice výnosu daně z příjmů největších obcí byly ty s počtem obyvatel od 1000 do 4999, u které dosáhl růst za čtyři roky 12 %.

Graf 2. Vývoj daně z nemovitosti podle velikostních kategorií (bez Prahy) v mld. Kč
Graf 2. Vývoj daně z nemovitosti podle velikostních kategorií (bez Prahy) v mld. Kč
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Mezi rokem 2013 a 2013 se výnos této daně zvýšil u všech velikostních kategorií. Tak tomu bylo i v roce 2012. Největší obce jako jediná velikostní kategorie zaznamenala v roce 2011 meziroční pokles, který však více než kompenzoval poměrně razantní růst v následujícím roce.

Výnos v přepočtu na obyvatele

I když se kategorie nejmenších obcí na celkovém výnosu daně z nemovitosti za všechny obce (bez Prahy) podílí nepatrně (4 %), vede pořadí z hlediska jeho výše na obyvatele. Jak vyplývá z grafu 3, dosahuje ve srovnání s největšími obcemi téměř dvojnásobných hodnot. Výnos v přepočtu na obyvatele klesá s rostoucí velikostní kategorií obcí.

Graf 3. Výnos daně z nemovitosti v přepočtu na obyvatele (bez Prahy) v  Kč
Graf 3. Výnos daně z nemovitosti v přepočtu na obyvatele (bez Prahy) v  Kč
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

O tom, že daň z nemovitosti je významnější pro menší obce, svědčí nejen její poměrně vysoký výnos na obyvatele, nýbrž i nejvyšší podíl této daně na celkovém objemu daňových příjmů v rámci velikostních kategorií obcí. Stejně jako u výnosu daně na obyvatele i v tomto případě klesá podíl daně z nemovitosti na daňových příjmech s růstem velikostní kategorie obcí. Rozdíl mezi kategorií nejmenších a největších obcí je víc než dvojnásobný (viz graf 4).

Graf 4. Role daně z nemovitosti v daňových příjmech
Graf 4. Role daně z nemovitosti v daňových příjmech
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Výnos daně z nemovitosti se v roce 2014 sice zvýšil u všech velikostních kategorii, a to shodně o 2 %, růst ostatních daňových příjmů byl u třech prvních velikostních kategorií vyšší, a tak podíl této daně se v jejich případě meziročně mírně snížil.

Podíl výnosu daně z nemovitosti na celkových příjmech poskytuje trochu odlišný obrázek od jeho podílu pouze na daňových příjmech. Vcelku jej lze hodnotit jako poměrně malý. Nejvyšší je u kategorie obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 (kolem 7 %) a poté pro dvě následující velikostní kategorie. Nejméně významným zdrojem pro největší obce a po nich pro obce nejmenší (cca 4 %). Meziročně se podíl výnosu daně z nemovitosti snížil u všech kategorií s výjimkou největších obcí (viz graf 5).

Graf 5. Role daně z nemovitosti v celkových příjmech
Graf 5. Role daně z nemovitosti v celkových příjmech
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Obrovský rozdíl ve výnosu daně z nemovitosti nalezneme v jednotlivých velikostních kategorií u ukazatele průměr výnosu připadající na jednu obec. Rozdíly mezi kategoriemi obcí se přechodem k vyšší kategorii téměř zdvojnásobují. Výjimkou jsou největší obce, které získaly téměř devětkrát tolik než obce s počtem obyvatel 1000 až 4999, jak je patrné z grafu 6.

Graf 6. Výnos daně z nemovitosti na jednu obec v dané vel. kategorii (tis. Kč)
Graf 6. Výnos daně z nemovitosti na jednu obec v dané vel. kategorii (tis. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Závěrem

A na konec jedna zajímavost. V Ústeckém kraji existuje obec v nejmenší velikostní kategorii, které daň z nemovitosti v roce 2014 vynesla v přepočtu na obyvatele částku téměř 37 tisíc Kč (průměr v dané kategorii přitom byl 1814 Kč na obyvatele), tato daň se přitom na daňových příjmech podílela 78 % a tvořila téměř tři čtvrtiny celkových příjmů.

Obdobný šampión v navazující velikostní kategorii leží v Pardubickém kraji, výnos daně z nemovitosti na obyvatele byl v tomto případě vůbec nejvyšší ze všech obcí a dosáhl výše 42 tisíc Kč (průměr v této kategorii byl 1395 Kč), na daňových příjmech obce se podílel dokonce 81 % a představoval necelých 59 % jejích celkových příjmů.

Ve třetí velikostní kategorii vyhrála obec z Jihočeského kraje s 34 tisíc Kč na obyvatele (průměr v této kategorii byl 1182 Kč na obyvatele), daň z nemovitosti se u této obce na daňových příjmech podílela 70 % a na celkových příjmech pak 46 %.

Takže existují obce, jejichž rozpočtovým příjmům jednoznačně dominuje daň z nemovitosti. I když jich není mnoho, jsou pro ně, na rozdíl od ostatních obcí, zbývající příjmové položky v zásadě méně důležité až nevýznamné. Patří k nim zejména obce, které mají na svém území velký podnik, rozsáhlé sklady, či obchodní a průmyslové zóny. Je vidět, že z obdobných jevů, mnohdy ne příliš žádoucích z ekologického, estetického a jiného hlediska, může mít obec užitek, pokud dobře využije příležitost.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist