K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Připravované legislativní změny

Datum: 21. 10. 2015, zdroj: OF 4/2015, rubrika: Legislativa

Rozhovor s PaedDr. Miladou Halíkovou, předsedkyní sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

PaedDr. Milada Halíková
V programovém období 2014–2020 dochází k zásadní změně, kdy byly zrušeny regionální operační programy a tím končí i zprostředkující úloha regionálních rad soudržnosti. Projevilo se to i v úpravách legislativy?
Původně se počítalo s další činností těchto rad i poté, co došlo k centralizaci do Integrovaného regionálního operačního programu. Podle sdělení ministerstva pro místní rozvoj však při vyjednávání s Evropskou komisí tato varianta padla. Proto jsme na výboru museli přijmout komplexní pozměňovací návrh, který zásadně změnil znění novely zákona o podpoře regionálního rozvoje, kterou nám vláda předložila už v září 2014. Ne vždy tedy délka legislativního procesu závisí pouze na vůli zákonodárců, ale je třeba reagovat na změny tak, aby se nepřijímaly novely novel jako na běžícím páse. Zároveň byl na začátku letošního roku schválen zákon o státní službě, který si vyžádal další úpravy. Vlastně znovu se muselo založit Centrum pro regionální rozvoj ČR, které zprostředkuje vybrané operační programy financované z Evropských strukturálních a investičních fondů, plní funkce společného sekretariátu a kontrolora, poskytuje poradenství a plní další úkoly v podpoře regionálního rozvoje. Od 1. června 2015 se stalo rovněž služebním úřadem. Také bylo zapotřebí navrhnout změnu služebního zákona tak, aby se zaměstnanci regionálních rad mohli účastnit výběrových řízení na služební místa některých představených. Bylo by škoda, kdyby řada lidí se zkušenostmi s čerpáním evropských fondů odešla do zcela jiné oblasti.
Znamená to, že na nižší úrovni se projekty nebudou už vůbec vybírat?
Zřejmě nejzajímavější změnou je to, že sedm měst (Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a Praha) bude působit jako zprostředkující subjekt operačních programů v oblasti integrovaných územních investic. Budou dávat závazné stanovisko při výběru projektů, které musí respektovat řídící orgány na ministerstvech. Budou ovšem rovněž příjemci dotací pro vlastní projekty, takže zde vzniká jistá možnost střetu zájmů. Legislativní proces ještě není ukončený, účinnost novely se předpokládá patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Nastanou některé změny pro obecní úřady s rozšířenou působností?
Od nového roku budou pro občany zřejmě nejvíce viditelné změny ve vydávání občanských průkazů a cestovních pasů. Podle novely příslušného zákona budou zrušeny pasy bez nosiče dat a biometrických údajů, tzv. rychlopisy. Možnost získat pas v případě nutnosti v krátkém termínu, ovšem za vyšší poplatek, však zůstane zachována. Nově nebudou muset občané cestovat pro podání žádosti a vyzvednutí občanského průkazu či pasu na úřad do místa trvalého bydliště. Za poplatek sto korun si mohou nechat poslat. Platnost občanského průkazu pro občany starší 70 let se prodlouží ze současných deseti na 35 let. Novela by měla po ukončení legislativního procesu nabýt účinnost od 10. 12. 2015, aby se mohlo po nezbytné odstávce ve Státní tiskárně cenin najet na nový systém v plném rozsahu od nového roku. Příští měsíc dostaneme věcný záměr novely, která zpružní i vydávání řidičských průkazů.
Obce a města netrpělivě čekají na změny ve dvou zásadních právních normách – veřejné zakázky a stavební zákon. Jak jsou práce na nich daleko?
Prakticky při každém setkání se starosty, primátory i představiteli firem, které pracují na veřejných zakázkách, slyším totéž – kdy bude hotový nový zákon o zadávání veřejných zakázek a novela stavebního zákona. Na to je obtížná odpověď. Proběhlo připomínkové řízení, ovšem vypořádání se ještě může zdržet. Vždyť ke stavebnímu zákonu přišlo 2300 připomínek, z toho 1500 zásadních. K zákonu o zadávání veřejných zakázek bylo dokonce o 1200 připomínek víc. U obou předloh se dá očekávat dramatické projednávání i ve sněmovně, kde mohou zaznít stovky pozměňovacích návrhů. V odborné veřejnosti a na řadě připomínkových míst včetně krajských úřadů panuje zejména nedůvěra v to, že novela stavebního zákona opravdu zrychlí povolovací řízení, což by měl být její smysl.
Z čeho pramení tato skepse?
Mnoho stavebníků doufalo, že v této předloze dojde ke zmírnění dopadu novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která platí od letošního dubna. Při vyjednávání předběžných podmínek pro čerpání peněz z evropských fondů kývlo vedení státu na všechno, jen aby se mohlo začít s financováním projektů. Jenže místo zrychlení, tolik potřebného při skluzu půldruhého roku v současném programovém období 2014–2020, se všechno zkomplikovalo. V souvislosti s EIA se nejvíc hovoří o možnosti vstupu tzv. dotčené veřejnosti do řízení až v jeho závěru, aniž by byla v předchozích kolech jeho účastníkem. Hospodářská komora například ve svých připomínkách navrhla, aby se při koordinovaném řízení, tedy spojení tří současných fází povolovacího procesu, umožnila koncentrace všech podkladů a námitek v jednom řízení, a to včetně EIA. Proti vypořádání námitek a připomínek by se potom dotčená veřejnost měla mít právo vyjádřit v zásadě jednou a v rámci jedné žaloby. Dotčenou veřejností je míněno vlastně jakékoli občanské sdružení, jehož práva mohou být dotčena. Proto Hospodářská komora otevřela otázku prokázání místní souvislosti s projektem. Jenže MMR argumentuje unijním právem, takže šance na změny nevidím velké. Uvedla jsem jeden příklad, ale takto bych mohla hovořit o mnoha jiných. Na jednom připomínkovém místě spočítali, že návrh zaslaný MMR obsahoval ve 198 paragrafech 279 změn.
Po přijetí takové novely stavebního zákona, k níž rovněž zákonodárci přidají pozměňovací návrhy, bude obtížné i pro pracovníky stavebních úřadů se v ní vyznat.
O tom nepochybuji. Ministerstvo pro místní rozvoj proto slibuje důkladné proškolení pracovníků stavebních úřadů. Ovšem je otázkou, zda zvýšené nároky zvládnou v současném počtu. Pro samosprávy je důležité, aby v případě změn kompetencí a nárůstu úkolů stavebních úřadů došlo ke zvýšení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti. Je otázkou, jak se na tom ministerstvo financí a ministerstvo pro místní rozvoj dohodnou. Budu toto zvýšení příspěvku podporovat, protože už nyní obce a města doplácejí na výkon státní správy v přenesené působnosti nemalé prostředky ze svých rozpočtů.
TOPlist
TOPlist