K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Aktivity regionálních klientelistických skupin

(Bez komentáře – z Výroční zprávy BIS ČR za rok 2014)

Datum: 20. 10. 2015, zdroj: OF 4/2015, rubrika: Regiony

V některých krajích BIS zjistila aktivity vlivových skupin, které se pokoušely o realizaci vlastních cílů. V případě jedné skupiny byly zaznamenány pokusy o ovlivnění rozhodování úředníků na Ministerstvu financí (MF), kteří by této skupině mohli umožnit hladký průběh čerpání dotace z fondů EU.

V Ústeckém kraji proběhly výrazné změny projevů dysfunkce veřejné správy v oblasti nakládání s veřejnými prostředky. Došlo k proměně původní, tzv. regionální mafie Ústeckého kraje, která se zde zformovala po roce 2000 a zahrnovala mj. pravomocně odsouzené osoby v minulosti působící ve veřejné správě či řídících orgánech Regionálního operačního programu Severozápad (ROP SZ).

Trestní stíhání několika čelných představitelů kraje či ROP SZ po roce 2012 a zásahy Evropské komise v podobě finančních sankcí se staly hlavní příčinou nástupu nových subjektů. Ačkoliv ty jsou určitým způsobem spojeny s představiteli regionální mafie z let minulých, při dosahování svých cílů využívají odlišné, sofistikovanější prostředky. Nastal zjevný ústup od velkých krajských stavebních zakázek a zakázek spolufinancovaných z ROP SZ směrem k tzv. měkkým projektům, zaměřeným na vzdělávání, sociální služby, zdravotnictví, dopravu či dotační poradenství, velmi často financovaným z operačních programů. Jejich aktivity se rovněž zacílily na ovlivňování rozhodovacího procesu samospráv spolu se snahami o získání vlivu v municipálních firmách.

Některé lobbistické skupiny usilovaly o získání vlivu na chod Správy Národního parku (NP) a chráněné krajinné oblasti Šumava, resp. snažily se o ovlivňování budoucí podoby NP. V zájmu vlivových skupin je realizace několika sporných projektů v šumavském regionu, možnost pozemkových spekulací nebo rozšíření těžby dřeva. S tím také souvisí snaha o ovlivnění zákona o NP Šumava. Budoucí zonace parku je sporným bodem mezi ochránci přírody a osobami, pro které je zastavění NP podnikatelským cílem.

V souvislosti s aktivitami regionálních vlivových skupin zaměřených na zneužívání veřejných peněz se BIS věnovala efektivitě kontroly hospodaření územněsprávních celků, které při své činnosti nakládají s významnou částí veřejných prostředků, avšak systémově je míra jejich kontroly oproti centrální úrovni výrazně menší. Dochází k přenášení odpovědnosti na soukromé subjekty outsourcingem veřejných služeb (jde zejména o zprostředkování žádostí o evropské dotace, zadávání veřejných zakázek, využívání poradenských a právních služeb, či vzdělávání úředníků). Dalšími rizikovými oblastmi jsou správa společností s majetkovou účastí obcí a krajů nebo přerozdělování veřejných prostředků. Ve všech těchto oblastech BIS zaznamenala rozsáhlé zneužívání veřejných financí, které vzhledem k legislativnímu nastavení zůstává ve většině případů skryté a nepostižené. Odhalení těchto projevů je pak zpravidla výsledkem činnosti specifických kontrolních mechanismů, které na této úrovni nemají obecnou pravomoc.

Základním prvkem k zefektivnění nakládání s veřejnými prostředky je zavedení kontrolních mechanismů s dopadem na lokální úroveň spolu s posílením transparentnosti. Účinný legislativní mechanismus v tomto ohledu představuje zákon o registru smluv a zákon o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR konstatují, že mediální interpretace obsahu Výroční zprávy BIS ČR za rok 2014, publikovaná médii s využitím zprávy ČTK, neoprávněně a bez jakýchkoliv konkrétních důkazů plošně poškozuje kraje, města a obce.

Ze společného prohlášení AK ČR a SMO ČR k interpretaci Výroční zprávy BIS ČR

Legislativní změny z hlediska omezování příležitostí organizovaného zločinu

Nezbytnou součástí protikorupčních opatření je přijetí řady zákonů nebo novel zákonů, které povedou k efektivnějšímu nakládání s veřejným majetkem.

K zefektivnění a větší transparentnosti hospodaření s veřejnými prostředky přispěje novela zákona o NKÚ, na základě které by měly být rozšířeny pravomoci NKÚ jakožto nezávislého kontrolního úřadu na kontrolu hospodaření s majetkem územních samosprávných celků, příjmů a výdajů jejich rozpočtů, veřejných institucí a právnických osob, ve kterých má ČR nebo samospráva majetkovou účast. Doposud mohou být NKÚ kontrolovány jen subjekty na centrální úrovni, avšak věcně stejné subjekty na úrovni krajů nebo obcí nikoli.

V červnu 2014 neprošla novela zákona Senátem. Jeho Ústavně-právní výbor navrhl zamítnout ústavní novelu rozšiřující pravomoci NKÚ a Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí její projednání přerušil. Argumenty odpůrců novely vycházejí převážně z upřednostňování regionálních zájmů a z obav z kontrol subjektů na krajské nebo obecní úrovni, ve kterých sami často působí.

Schvalovací proces této novely ukazuje mimo jiné na problematičnost tzv. zdvojených funkcí, což je velmi častý jev zejména v případě senátorů. BIS považuje argumenty odpůrců novelizace zákona o NKÚ za účelové.

Irelevantní a účelové je rovněž oddalování přijetí zákona o registru smluv. Ten by měl dopad téměř na všechny subjekty nakládající s veřejnými finančními prostředky, které by měly povinnost zveřejňovat všechny uzavřené smlouvy, případně i objednávky a faktury, v registru smluv. Zákon je založen na principu samoregulace, kdy účinnost smluv bude podmíněná jejich zveřejněním některou ze smluvních stran v registru. Díky zveřejnění informací bude snazší porovnat výši vynaložených nákladů jednotlivými subjekty na obdobné zakázky, a tím se zvýší tlak na jejich hospodárnost.

Klíčovou normou ovlivňující využívání veřejných rozpočtů je zákon o veřejných zakázkách (ZVZ). Legislativní proces, který v souvislosti s tímto zákonem probíhal, byl stejně jako v minulých letech poznamenán silným přímým i nepřímým lobbingem zainteresovaných korporací.

Návrhy prosazované vlivovými skupinami, týkající se značného zvýšení limitů pro nepovinný postup podle nového zákona o veřejných zakázkách (tzv. veřejných zakázek malého rozsahu), pro zjednodušené podlimitní řízení a pro dodatečné stavební práce, služby a dodávky implikovaly negativní dopady na hospodárnost, účelnost a transparentnost zadávání veřejných zakázek. Stejný dopad by mělo navrhované oslabení dohledové role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Hlavním rizikem zmíněných změn je rozvolnění právního prostředí v oblasti veřejného zadávání a zvýšení počtu veřejných zakázek a jim odpovídajícího objemu veřejných prostředků realizovaných mimo zákonný režim.

BIS již v minulosti konstatovala, že úpravy ZVZ nejsou konzistentní mj. proto, že podklady připravované do legislativního procesu Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) jsou příliš poplatné zájmům lobbistických skupin. Vzhledem k významu zákona ovlivňujícího čerpání veřejných prostředků ve výši cca 500 miliard korun ročně budou tlaky na jeho účelové změny pokračovat i v roce 2015.

Z Výroční zprávy BIS ČR za rok 2014 (zvýrazněný text redakce)

TOPlist
TOPlist