K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Exkurz do nového zákona o zadávacích řízeních

Datum: 13. 10. 2015, zdroj: OF 4/2015, rubrika: Veřejné zakázky

Zákon o zadávacích řízeních je stále teprve na začátku svého putování našimi institucemi. Ministerstvo pro místní rozvoj ho odeslalo do Legislativní rady vlády, odkud po vypořádání připomínek projde vládou a oběma komorami parlamentu. Ačkoli může dojít k celé řadě úprav, podívejme se spolu, jaký vliv by nová legislativa mohla mít na veřejné zadávání.

JUDr. Kristýna Tlustošová

Termín je jasný: v polovině dubna příštího roku musí být zákon vycházející ze směrnic Evropské unie účinný, jinak Česku hrozí sankce. Vše spustilo schválení zadávací směrnice EU v dubnu minulého roku. Dvouletou lhůtu pro transpozici unijní legislativy se tuzemští zákonodárci rozhodli využít pro přípravu zcela nového zákona o zadávacích řízeních – jinak by byl současný zákon o veřejných zakázkách již podvaadvacáté novelizován.

Zevrubný pohled na současný návrh nového zákona ukazuje, že většina zažitých postupů získá kompletně nový rozměr. Obecně doposud přetrvával trend zvyšovat transparentnost veřejných zakázek kladením nových a nových povinností na zadavatele, nyní zákonodárce přichází s úmyslem administrativní břemeno zadavatelům ulehčit.

Nejprve vybrat vítěze, poté zkoumat jeho kvalifikaci

Idea se velmi zřetelně zrcadlí například v návrhu, aby zadavatel mohl posuzovat pouze nabídku, která se dle hodnotících kritérií jeví jako nejvýhodnější. Tímto krokem dojde k velkému zrychlení celého zadávacího řízení. V praxi totiž bude možné, aby zadavatel nejprve nabídky zhodnotil a teprve poté u té vítězné posoudil, jestli splňuje kvalifikační předpoklady a další požadavky stanovené v zadávací dokumentaci.

Obce, města, kraje a další veřejní zadavatelé se tím zprostí povinnosti zabývat se nabídkami uchazečů, kteří nemají reálnou šanci zakázku získat. Odpadne také povinnost vyloučit nabídky uchazečů nesplňující požadavky, čímž jim vzniká právo odvolání se a protažení celého zadávacího řízení.

Zadavatelé také nově získají možnost vyzvat uchazeče k doplnění nabídky o chybějící údaje, které nemohou mít faktický vliv na plnění veřejné zakázky. Dojde tím k zamezení situacím, kdy zájemce o zakázku zapomněl kvůli nepozornosti dodat některou z náležitostí, kvůli čemuž musí být v současné době vyloučen.

Zjevným přínosem bude právo zadavatele vyloučit uchazeče, který se dopustil vážného profesního pochybení, je dlužníkem zadavatele či v minulosti dodal nekvalitní plnění. Nový zákon tak řeší situace, které v současné době proces zadávání zakázek velmi komplikovaly a s nimiž si zadavatelé nedokázali legálně poradit.

Nadále bohužel nebude stanoveno, co má zadavatel považovat za nabídku s mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Od záměru bylo upuštěno již na evropské úrovni, zadavatel si nicméně pravidla pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny bude moci sám v zadávací dokumentaci určit.

Přínosem bude i zkrácení lhůt pro podání nabídky u většiny druhů zadávacího řízení, zákonodárce hodlá taktéž zrušit řadu dalších administrativních povinností jako zpracování odůvodnění veřejné zakázky nebo povinné zveřejnění předběžného oznámení u stanovených druhů řízení.

Kontroverzní vícepráce zřejmě narostou

Předkladatelé zákona se rozhodli zvýšit limit dodatečných služeb a stavebních prací ze současných 30 na 50 procent. Je sice pravda, že k navýšení může dojít pouze za okolností, které „zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat“, přesto je z dlouholetých zkušeností patrné, že uchazeči mnohdy automaticky počítají s navýšením své nabídkové ceny o povolený limit. Bylo by tedy poměrně naivní se domnívat, že se s novou úpravou nedočkáme zvýšení počtu zakázek, jejichž konečná cena až o polovinu přesáhne hodnotu smlouvy.

Zvýšení limitu by ještě mělo být zváženo. Argumentace praxí v jiných členských zemích EU je sice oprávněná, je však tuzemské prostředí veřejných zakázek natolik vyspělé, aby toho nebylo pravidelně zneužíváno?

Souvisejícím tématem je také úprava definice podstatné změny smlouvy. Nově by se za takovou změnu nemělo považovat zvýšení ceny do 10 procent, respektive do 15 procent v případě stavebních prací. Zadavatel by byl v takovém případě zproštěn povinnosti vícepráce jakkoli zdůvodňovat. A aby toho nebylo málo, určitě velký mediální zájem přitáhne zákonem stanovená výjimka z postupu dle zákona pro právní služby na zastoupení zadavatele ve sporech.

Od formalismu k volnosti. Od pravidel k anarchii?

Shrneme-li výše uvedené, tak lze stávající právní úpravu považovat za přehnaně formální, přičemž zadavatelé nesou značnou administrativní zátěž. Administrativa by se od jara příštího roku měla snížit. Na druhou stranu vyvstává otázka, zda je na všechny navrhované změny Česká republika připravena a nedojde k tomu, že se nepoctivým v mnohém uvolní ruce.

V každém případě by státní správa a samospráva neměly zvolnit s přípravou zadávacích řízení. Současná úprava je sice náročná, bude však trvat několik měsíců, než si nová legislativa najde cestu ke svým uživatelům. A veřejné investování se zastavit nemůže.

Čeká nás hektický podzim i náročná zima. Sledování legislativního procesu bude v případě zákona o zadávacích řízeních mimořádně zajímavé a poučné.

Autorka je vedoucí oddělení ProfiTender v poradenské společnosti eNovation a členka Výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky. Problematikou veřejných zakázek a bid managementu se zabývá již několik let, disponuje četnými zkušenostmi z veřejného i soukromého sektoru. Dva roky vedla Oddělení veřejných zakázek na Českém statistickém úřadě, působila také jako in-house právník a právník na Ministerstvu kultury v Odboru strukturálních fondů.

JUDr. Kristýna Tlustošová

TOPlist
TOPlist