K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Poskytování informací z oblasti místních poplatků

Datum: 22. 9. 2015, zdroj: OF 3/2015, rubrika: Legislativa

Jedním ze stále aktuálních témat, které lze v současné době sledovat v oblasti místních poplatků, je poskytování informací. Kdo může žádat o informace? V jakém rozsahu? Na které informace má žadatel o informace právo a na které nikoliv? Může vůbec obec, správce poplatku či konkrétní osoby vykonávající správu místních poplatků poskytovat informace z této oblasti?

Mgr. Václav Těžký

Na tyto a další otázky nastíní odpovědi následující článek.

Právo na informace a jeho zakotvení v právním řádu

Právo na informace je jedním ze základních politických práv. Jeho zakotvení nalezneme v čl. 17 usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, dle kterého je právo na informace zaručeno. Tento článek dále stanoví, že státní orgány a územní samosprávné celky jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti, přičemž současně stanoví důležité pravidlo, dle kterého podmínky a provedení stanoví zákon.

Základním právním předpisem, který obsahuje obecnou úpravu poskytování informací, je zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). Dalším právním předpisem, který má zásadní význam zejména pro poskytování informací osobám zúčastněným na správě daní, je zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Třetím právním předpisem, kterému je nutné věnovat pozornost a který hraje významnou roli zejména ve vztahu k poskytování informací členům zastupitelstva obce (dále též jen „zastupitel“), je zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“).

Ačkoliv by se mohlo jevit, že úpravu poskytování informací můžeme nalézt rovněž v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), není tomu tak. Tento zákon totiž obsahuje pouze základní úpravu týkající se místních poplatků, přičemž v ostatním vychází z úpravy obsažené v daňovém řádu.

Poskytování informací v režimu daňového řádu

Daňový řád obsahuje úpravu poskytování informací osobám zúčastněným na správě daní. Osobou zúčastněnou na správě daní je dle daňového řádu zejména daňový subjekt (v našem případě konkrétní poplatník místního poplatku) a třetí osoby (jsou jimi osoby odlišné od poplatníka, které mají práva při správě daní, nebo jejichž práva a povinnosti jsou správou daní dotčena). Osoby zúčastněné na správě daní mohou mít své zástupce, kterými jsou zákonný zástupce fyzické osoby nebo opatrovník, ustanovený zástupce, zmocněnec, společný zmocněnec nebo společný zástupce (dále souhrnně jen „zástupce“).

Poplatník má při poskytování informací z daňového řízení nejsilnější postavení. To se projevuje zejména v případech, kdy poplatník požaduje informace týkající se jeho poplatkové povinnosti, neboť dle daňového řádu se povinnost mlčenlivosti nevztahuje na daňový subjekt, pokud jde o informace získané nebo použité při správě jeho daní. Poplatník má tak právo na nahlédnutí do svého spisu, a to s výjimkou částí vyhledávací, u které má právo nahlédnout pouze do soupisu písemností obsažených v této části spisu, přičemž z takto poskytnutého soupisu nesmí být patrný obsah jednotlivých písemností. Jak už to tak bývá, i z tohoto pravidla platí výjimka, dle které lze do vyhledávací části spisu nahlížet jen v odůvodněných případech, kdy je to nutné pro další průběh řízení. Poplatník má tedy dle daňového řádu právo na nahlížení do svého spisu, na doslovné opisy, kopie a výpisy části spisu nebo potvrzení o skutečnostech v něm obsažených. Dále má poplatník právo nahlížet do osobního daňového účtu a daňové informační schránky, je-li tato správcem daně zřízena (tato schránka umožňuje vzdálený přístup jak k informacím obsaženým ve spise, tak na osobním daňovém účtu).

Stejná práva jako poplatník má také jeho zástupce, a to po dobu, po kterou jej zastupuje. Jedinou výjimku tvoří případy, kdy je poplatník zastupován v omezeném rozsahu. Zástupci se v takovém případě poskytují pouze informace za trvání a v rozsahu konkrétního zmocnění. Výjimku z poskytování informací zástupcům představuje nahlížení do daňové informační schránky, kam má zástupce právo nahlížet jen v případech, kdy má neomezené zmocnění k zastupování při správě daní, nebo v případech, kdy je zmocněn nahlížet do daňové informační schránky.

Za zvláštní okruh osob lze považovat odborné konzultanty, kterým se informace z daňového řízení v zásadě neposkytují. V zásadě proto, že jejich úkolem je poskytovat poplatníkovi odborné rady v rámci konkrétního jednání. Při účasti na tomto jednání pak odborný konzultant fakticky některé informace z daňového řízení právě za účelem poskytování odborných rad získá.

Třetí osoby pak mají právo na informace v rozsahu jejich účasti na konkrétním daňovém řízení.

Poskytování informací členům zastupitelstva obce

Základní otázkou týkající se poskytování informací zastupitelům je, zda se při poskytování informací uplatní § 82 písm. c) zákona o obcích. Jak totiž vyplývá z uvedeného ustanovení, mají zastupitelé právo požadovat informace od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, které souvisejí s výkonem jejich funkce. Pro nalezení odpovědi na tuto otázku je nutné posoudit, zda je § 82 písm. c) zákona o obcích aplikovatelný na informace vzniklé v přenesené působnosti, a to z oblasti místních poplatků.

Dle názoru autora tomu tak není. Ze zákona o obcích totiž vyplývá, že se zastupitelem požadované informace musí vztahovat k výkonu jeho funkce. Do pravomoci zastupitelstva obce spadající do přenesené působnosti obce totiž oblast místních poplatků nepatří. Zastupitel tak nebude mít právo na poskytnutí informací vztahujících se ke konkrétním poplatníkům nebo informací, na základě kterých by bylo možné jednotlivé poplatníky identifikovat. Takovým poskytnutím by totiž došlo zejména k porušení povinnosti mlčenlivosti ze strany příslušných úředních osob a porušení zásady neveřejnosti správy daní (poplatků).

Na druhou stranu však uvedené nebrání tomu, aby zastupitel obdržel obecné informace týkající se finančních toků z oblasti místních poplatků. Zastupitel tak bude mít typicky právo na přímé poskytnutí informací o výši vybraných místních poplatků a o existenci (a výši) celkových nedoplatků. Tyto informace totiž mají faktický vliv na rozhodování zastupitelstva obce o rozpočtu obce.

Poskytování informací v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím

Poslední otázkou zůstává, zda je možné poskytnout informace z oblasti místních poplatků na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

V prvé řadě je nutné uvést, že poskytování informací z oblasti místních poplatků na první pohled brání povinnost mlčenlivosti osob vykonávajících správu místních poplatků. Zákon o svobodném přístupu k informacím nicméně nabízí řešení, když stanoví, že umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony. Tato teze vychází z předpokladu, že povinnost poskytovat informace se týká územních samosprávných celků a jejich orgánů, nikoliv však na samotných úředních osob vykonávajících správu místních poplatků. Jinými slovy pokud neexistuje jiný důvod pro odmítnutí žádosti o informace, nelze odmítnout žádost o informace pouze z důvodu povinnosti zachovávat mlčenlivost.

Pokud bude o informace žádat tzv. privilegovaná osoba, tj. osoba zúčastněná na správě daní, poskytnou se jí informace v rozsahu, který je nastíněn výše. To za předpokladu, že tato osoba nebude žádat např. o poskytnutí kopie celého spisu. Za této situace bude nutné posoudit takovou žádost jako žádost o nahlédnutí do spisu a vyřizovat ji v režimu daňového řádu. Obdobné řešení bylo sice přijato u žádostí o informace ze správních spisů, dle názoru autora však tato skutečnost nebrání tomu, aby bylo stejně postupováno i při poskytování informací z daňového řízení. Je však vhodné dodat, že pokud bude na žádost o kopii celého spisu reagováno jejím poskytnutím v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, bude se jednat o vstřícné řešení ze strany obce (nebo obecního úřadu – v závislosti na tom, zda žádost směřuje do samostatné či přenesené působnosti obce) nad rámec své informační povinnosti.

Pokud bude žádat o informace osoba odlišná od osoby zúčastněné na správě daní (viz výše), bude nutné žádost o informace posoudit zejména s ohledem na zásadu neveřejnosti správy daní, ochranu osobních údajů, možnost, že informace mohla být získána při kontrolní činnosti a s ohledem na okruh osob, které mají právo přístupu ke konkrétním informacím z daňového řízení. Reálně lze očekávat, že obec takovou žádost zpravidla odmítne. Typicky půjde o situace, kdy bude třetí osoba žádat informace o konkrétní odlišné osobě zúčastněné na správě daní a o její daňové povinnosti.

Naopak pokud bude třetí osoba požadovat např. sdělení informací o celkovém výnosu z vybraných místních poplatků, pak tyto informace poskytnout lze. Tyto informace sice původně vznikly v důsledku činnosti správce daně, avšak dle zákona o místních poplatcích jsou vybrané místní poplatky příjmem rozpočtu obce. Obec tak může tyto informace zjistit z vlastního účetnictví a tedy nic nebrání tomu takové informace poskytnout. Obdobně by mohlo být přistupováno k žádostem o celkovém dluhu všech poplatníků na místních poplatcích, neboť i tyto informace jsou vedeny v účetnictví obce. Problém však může nastat např. u malých obcí, kde by informace o celkovém dluhu mohla vypovídat o dluhu několika málo dlužníků (příp. konkrétního dlužníka) a tito by pak byli identifikovatelní. V takovém případě by bylo nutné předmětnou žádost o informace odmítnout s odkazem na ochranu osobních údajů.

Zveřejnění poskytnuté informace

Zákon o svobodném přístupu k informacím stanoví obecné pravidlo, dle kterého je povinností obce poskytnuté informace zveřejnit. To je asi nejvýznamnější rozdíl oproti poskytování informací zastupitelům či osobám zúčastněným na správě daní, kdy podle zákona o obcích ani podle daňového řádu tato povinnost neexistuje. Informace se zveřejňují pouze za předpokladu, že zveřejnění nebrání některý ze zvláštních důvodů. Těmi může být např. to, že informace byla poskytnuta tzv. privilegované osobě, a to z titulu jejího postavení (typicky by se jednalo o osobu poplatníka).

Pro zveřejnění poskytnutých informací, resp. umístění zveřejněných informací, nejsou zákonem o svobodném přístupu k informacím stanovená pevná pravidla. Je to způsobeno tím, že poskytnuté informace nejsou součástí struktury povinně zveřejňovaných informací podle tohoto zákona. Obce tak nejsou vázány tím, že by zveřejňování poskytnutých informací bylo možné učinit pouze na zákonem stanoveném místě. Absence této povinnosti však neznamená, že by postačilo zveřejnění poskytnutých informací např. na úřední desce obecního úřadu nebo na informační tabuli obce bez možnosti dálkového přístupu. To by odporovalo smyslu zveřejňování poskytnutých informací. Dle názoru autora lze doporučit zveřejnění poskytnutých informací na internetových stránkách obce, neboť tato varianta je pro obce nejjednodušší, nejméně nákladná a zajišťuje možnost přístupu k poskytnuté informaci širokému okruhu potencionálních zájemců (žadatelů) o informace.

Na obci je rovněž volba formy zveřejnění informace. Obec tak může učinit ve formě přípisu, který odeslala žadateli, nebo v rozsahu prosté odpovědi na žádost o informace. Z pohledu menší pracnosti lze doporučit zveřejnění celého přípisu, neboť vynětí samotné odpovědi bývá často náročnější a více zatěžující. To zejména za situace, kdy je v žádosti o informace obsaženo více dotazů. Rovněž by z prosté odpovědi nemuselo být zřejmé, na jaké konkrétní dotazy bylo obcí odpovídáno. V takovém případě by bylo nutné zveřejnit také doprovodnou informaci, která by specifikovala otázky, na základě kterých byly poskytnuty zveřejňované informace.

Často opomíjenou skutečností, kterou lze v rámci zveřejňovaných informací pozorovat, je volba formátu, ve kterém má být konkrétní informace zveřejňována. V zásadě platí, že pokud je informace poskytována elektronicky, zveřejňuje se tato informace ve formátu, ve kterém byla vytvořena (poskytnuta). Je však nutné mít na paměti, že informace by měla být vždy zveřejňována také ve formátu, jehož specifikace je veřejně dostupná a použití uživatelem není omezeno. Nejčastěji se tak bude jednat o formáty HTML, RTF nebo PDF s možností další editace (zkopírováním v textovém editoru).

Obce by při zveřejňování informací neměly pominout ani ochranu osobních údajů žadatele. Ani zákon o svobodném přístupu k informacím a ani zákon upravující ochranu osobních údajů totiž neumožňují bez souhlasu dotčené osoby či existence zákonného podkladu zveřejnit její osobní údaje. Obec by tak měla údaje žadatelů anonymizovat.

Shrnutí

Poskytování informací z oblasti místních poplatků je rozmanité a má svá specifika. Při jakékoliv žádosti by obec měla mít vždy na paměti, že každá žádost o informace je jedinečná a že postupu při řešení jedné žádosti o informace nemusí odpovídat postup obce při vyřizování jiné, ač obsahově totožné žádosti o informace. To, zda a v jakém rozsahu obec konkrétní informace poskytne či zda žádost odmítne, tak je především otázkou osoby žadatele a jeho postavení v daňovém řízení.

Autor působí jako právník v oblasti samosprávy, věnuje se mj. problematice poskytování informací a místním poplatkům.

Mgr. Václav Těžký

TOPlist
TOPlist