K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Pohled na rozpočtové hospodaření obcí v roce 2014 podle velikostních skupin

Datum: 7. 9. 2015, zdroj: OF 3/2015, rubrika: Ekonomika

Obce jako celek (bez Prahy) hospodařily v roce 2014 poměrně úspěšně. Jejich rozpočty vykázaly přebytek (již čtvrtým rokem po sobě), jejich dluh se snížil (druhým rokem po sobě). A to vše v podmínkách, ve kterých nedošlo k tak výrazné změně na straně příjmů jako v roce 2013.

V předchozích článcích jsme uvedli komentované bilance hospodaření územních rozpočtů jako celku i jednotlivých částí – krajů, obcí a regionálních rad. Následující text se zabývá podrobněji rozpočtovým hospodařením obcí.

Přebytek rozpočtu obcí dosáhl 7,1 mld. Kč, což je sice méně než v předchozím roce, obce však neutratily 3 % svých příjmů. Celkové příjmy dosáhly výše 202,9 mld. Kč a byly o 5 % vyšší než v roce 2013. Ještě rychleji rostly výdaje, jak je vidět z grafu 1. Meziročně to bylo o 9 % a vystoupaly na 195,8 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2013 byla dynamika příjmů o tři procentní body nižší, zatímco dynamika výdajů naopak o šest procentních bodů vyšší.

Graf 1. Vývoj rozpočtu obcí
Graf 1. Vývoj rozpočtu obcí
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Dynamický nárůst kapitálových výdajů

Tento vývoj naznačuje, že přírůstek příjmů obcí v roce 2013 byl neočekávaně velký a obce posečkaly s výdajem neplánovaného přírůstku peněz ve svých rozpočtech do doby, než si připraví projekty. Tomu by také napovídala skutečnost, že zatímco celkové výdaje se zvýšily o 9 %, růst běžných výdajů dosáhl pouze 3 %, zato kapitálové výdaje stouply o 23 %.

V důsledku tohoto vývoje se podíl kapitálových výdajů na celkových meziročně zvýšil o čtyři procentní body na 33 %, což je nejvyšší hodnota minimálně v posledních pěti letech. Nejvýznamnější položkou financující kapitálové výdaje byly investiční dotace. Ty tvořily 40 % kapitálových výdajů v roce 2013 a 39 % v roce 2014.

Na zvýšení celkových příjmů obcí o 10,2 mld. Kč se z téměř 60 % podílel přírůstek daňových příjmů a ze dvou pětin pak přírůstek investičních dotací. Byly to však investiční dotace, které vykázaly nejvyšší meziroční dynamiku (+20 %) v rámci hlavních příjmových položek. Objem investičních dotací byl v roce 2014 poprvé vyšší než objem dotací neinvestičních. Jedinou položkou vykazující meziroční pokles byly kapitálové příjmy, které se ovšem snižují delší dobu. V roce 2014 dosáhly příjmy z prodeje obecního majetku zhruba jen poloviční hodnoty z roku 2010.

Struktura hlavních příjmových položek se však meziročně výrazněji nezměnila. Podíl daňových příjmů dosáhl stejně jako v roce 2013 výše 62 %, a totéž platí o nedaňových příjmech (13 % v obou letech) a o dotacích (22 %). O jeden procentní bod se snížil podíl příjmů z prodeje majetku (na 3 %). V rámci dotací se o jeden procentní bod snížil podíl neinvestičních dotací a zvýšil podíl investičních dotací.

Jak již bylo řečeno, dluh obcí (bez Prahy) se meziročně snížil, a to o 2,9 mld. Kč na 54,9 mld. Kč. Dluh měla zhruba polovina obcí a jejich počet se již několik posledních let významněji nemění. A nyní se podíváme na rozpočtové hospodaření obcí rozdělených podle velikosti dané počtem obyvatel do pěti skupin.

Příjmy podle velikostních skupin

Celkové příjmy se zvýšily ve všech velikostních kategorií obcí, i když různým tempem. Nejrychleji se příjmy zvýšily obcím s počtem obyvatel od 200 do 499, a to o 13 % a pouze o jeden procentní bod méně to bylo u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999. Nejnižší tempo vykázaly dvě kategorie velkých obcí, shodně po 4 %. Nejvyšší příjmy na obyvatele však i nadále dosáhly největší obce, a to 23 282 Kč a po nich obce nejmenší 23 136 Kč. Naopak nejnižší příjmy v přepočtu na obyvatele měly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to 19 583 Kč. Je to zároveň i ta kategorie obcí, jejíž příjmy se zvýšily pouze 4 %. Za jejich nízkými příjmy v přepočtu na obyvatele stojí především nejnižší objem dotací a z části i kapitálových příjmů na obyvatele v rámci velikostních kategorií.

Nejvyšší podíl daňových příjmů na celkových příjmech (63 %) vykázaly v roce 2014 největší obce a disponovaly také nejvyšší částkou na obyvatele, a to 14 568 Kč. Nejmenší obce, u nichž však daňové příjmy naopak představovaly nejnižší podíl (56 %), dostaly v přepočtu na obyvatele druhou nejvyšší částku – 12 987 Kč. Obce s počtem obyvatel od 200 do 499 obdržely nejnižší částku daňových příjmů na obyvatele, a to 12 035 Kč. Rozdíly v daňových příjmech na obyvatele mezi třemi prostředními kategoriemi obcí se však pohybovaly jen v řádu desetikorun. Je to i výsledek změny rozpočtového určení daní z roku 2013, který výnosy těchto daní pro jednotlivé velikostní kategorie významně sblížila (podrobněji struktura příjmů v tabulce 1).

Tab. 1. Struktura příjmů obcí v roce 2014 (v %)
Daňové Nedaňové Kapitálové Neinvestiční dotace Investiční dotace
1–199 56 13 3 10 18
200–499 57 12 3 7 20
500–999 59 12 3 6 20
1000–4999 62 13 3 7 15
5000 a více 63 13 3 13 9
obce bez Prahy 62 13 3 10 12

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Podíl nedaňových příjmů na celkových byl vcelku shodný u všech velikostních kategorií obcí. Nejvyšší částku na obyvatele dosáhly největší obce (3054 Kč), nejnižší pak obce s počtem obyvatel od 200 do 499 (2435 Kč). Rozdíly mezi zbývajícími velikostními kategoriemi byly v řádu stokorun.

Podíl příjmů z prodeje majetku byl víceméně shodný u všech velikostních kategorií obcí (12 až 13 %). Nejvyšší nedaňové příjmy v přepočtu na obyvatele získaly největší obce (3054 Kč), nejnižší pak obce s počtem obyvatel od 200 do 499 (12 035 Kč). Nejvíce majetku v přepočtu na obyvatele prodaly největší obce (707 Kč), nejméně obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (527 Kč).

Role evropských dotací

Podíl dotací měl největší váhu v celkových příjmech obcí u dvou kategorií nejmenších obcí (28 %), nejnižší u největších obcí (21 %). U všech velikostních kategorií s výjimkou největších obcí převažoval objem investičních dotací nad objemem neinvestičních dotací. Nejvyšší částku investičních dotací na obyvatele obdržely obce s počtem obyvatel od 200 do 499 (4292 Kč) a jen o něco méně pak nejmenší obce (4202 Kč). Je to téměř dvojnásobek toho, co získaly největší obce (2020 Kč), které se naopak mohou pochlubit nejvyšší částkou neinvestičních dotací na obyvatele.

Nejrychleji rostoucí položkou rozpočtů obcí, jak již bylo řečeno, se v roce 2014 staly investiční dotace, které se meziročně zvedly o pětinu. U obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 to bylo dokonce o více než čtyři pětiny. Naproti tomu neinvestiční dotace za všechny obce zaznamenaly růst pouze na úrovni 2 % a ve třech kategoriích obcí se meziročně dokonce snížily. U obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 byl pokles neinvestičních dotací tak velký, že jej přírůstek investičních dotací nestačil kompenzovat a ve výsledku se objem celkových dotací této velikostní kategorie také snížil (podrobné změny hlavních příjmových položek uvádí tabulka 2.)

Tab. 2. Roční změna hlavních příjmových položek obcí v roce 2014 (v %)
Daňové Nedaňové Kapitálové Neinvest. dotace Invest. dotace Dotace celkem
1–199 6 −2 −44 4 64 36
200–499 6 3 −13 −9 81 43
500–999 6 4 −14 −6 67 41
1000–4999 7 2 −11 −15 7 −1
5000 a více 4 4 −20 8 7 7
obce bez Prahy 5 4 −18 2 20 11

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

U všech kategorií obcí se meziročně snížil objem kapitálových příjmů, tato položka však celkové příjmy ovlivňuje ze všech nejméně. Nedaňové příjmy vzrostly od 2 % do 4 % s výjimkou nejmenší kategorie obcí, u nichž došlo ke 2 % poklesu. I tak však vykázaly druhou nejvyšší částku v přepočtu na obyvatele.

Vraťme se ještě k dotacím, respektive k relaci mezi dotacemi z evropských fondů a dotacemi z národních zdrojů. Váha dotací z evropských fondů v celkovém objemu dotací obcí se plynule zvyšuje. V roce 2014 byl jejich objem poprvé vyšší než objem dotací z národních zdrojů. Evropské dotace se na celkových dotacích obcím v tomto roce podílely 66 %. Ještě v roce 2009 to bylo pouhých 9 % a v roce 2013 pak 37 %. Z toho vyplývá, že růst celkových dotací obcí je pod silným vlivem vývoje objemu dotací z evropských fondů a dotace z národních zdrojů jsou z hlediska rozpočtu méně významné.

Výdaje podle velikostních kategorií

Celkové výdaje rozpočtů obcí (bez Prahy) se v roce 2014 meziročně zvýšily o 9 %. Jak se dalo očekávat, neplatilo to pro všechny velikostní kategorie obcí. Přitom u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 vzrostly výdaje o 16 %, tedy podstatně rychleji než průměr. Naopak mnohem nižší dynamiku vykázaly nejmenší obce – pouhá 2 %. Nejvyšší hodnotu celkových výdajů v přepočtu na obyvatele dosáhly největší obce (22 832 Kč), více než 20 000 Kč na obyvatele ještě měly nejmenší obce. Nejnižší objem výdajů na obyvatele nalezneme u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (18 689 Kč).

Obdobně dopadlo i pořadí velikostních kategorií obcí u běžných výdajů. Je to pochopitelné, protože běžné výdaje stále tvoří většinu celkových výdajů. U kapitálových výdajů však existují významné rozdíly, jak je vidět z grafu 2. Jejich rozložení v přepočtu na obyvatele mezi velikostní kategorie obcí je téměř zrcadlově obrácené ve srovnání s rozložením běžných výdajů, pokud jde o maximální a minimální hodnoty.

Graf 2. Výdaje obcí v roce 2014
Graf 2. Výdaje obcí v roce 2014
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V důsledku uvedeného vývoje vykázaly obce značně rozdílný podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích rozpočtů. U obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 se kapitálové výdaje na celkových podílely 43 %, zatímco u největších obcí pouze 28 %. Poměrně vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových dosáhly i nejmenší obce a obce v kategorii od 1000 do 4999 obyvatel (shodně 39 %). S výjimkou kategorie nejmenších obcí, se podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích meziročně zvýšil, u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 dokonce o sedm procentních bodů.

Meziročně se objem kapitálových výdajů nejrychleji zvýšil ve všech velikostních kategorií s výjimkou nejmenších obcí (pokles o 6 %). Nejvíce to bylo u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, a to o 39 %. Poměrně rychle se zvýšily kapitálové výdaje i u největších obcí (+27 %). Nejnižší růst zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to o 11 %.

Nejvyšší částka kapitálových výdajů na obyvatele připadla, jak se dalo očekávat, na obce, u kterých se kapitálové výdaje na celkových nejen podílely nejvíce, ale dosáhly i nejvyšší meziroční dynamiky (500 až 999 obyvatel), byla to částka 8359 Kč. Téměř o 1000 Kč na obyvatele méně utratily obce s počtem obyvatel 200 až 499 a dále obce s počtem obyvatel od 1000 až 4999 obyvatel. Nejnižší částku vykázaly největší obce, a to 6423 Kč na obyvatele.

Saldo hospodaření

Rozpočtové hospodaření obcí (bez Prahy) skončilo v roce 2014 přebytkem ve výši 7 mld. Kč. Ten byl sice o 5 mld. Kč nižší než v roce 2013, avšak vyšší než v letech 2010 až 2012. Z celkového počtu obcí jich mělo přebytek 73 %, o rok dříve to bylo 76 %. Rok 2013 byl poznamenán nejenom rekordní výší přebytku, ale i poměrně razantním růstem celkových příjmů, daný zejména změnou rozpočtového určení daní. V roce 2014 se žádné takové změny neuskutečnily.

Za všechny obce dosáhl přebytek rozpočtu v roce 2014 v přepočtu na obyvatele výše 760 Kč. Mnohem vyšší byl v případě nejmenších obcí, a to 2955 Kč. Nejnižší hladinu přebytku na obyvatele vykázaly největší obce – 450 Kč. Výše přebytku na obyvatele se snižovala s rostoucí kategorií obcí.

V roce 2014 se přebytek rozpočtu obcí podílel na jejich celkových příjmech 3 %, o rok dříve to bylo 7 % (viz tabulka 3). Nejvyšší podíl salda na příjmech dosáhly, stejně jako v případě přebytku na obyvatele, nejmenší obce (13 %), největší obce uspořily 2 % svých celkových příjmů. V roce 2014 byly rozdíly v podílu přebytku na příjmech mezi jednotlivými kategoriemi mnohem vyšší než o rok dříve.

Tab. 3. Podíl salda rozpočtu na příjmech (v %)
2010 2011 2012 2013 2014
1–199 5 6 4 6 13
200–499 6 5 0 7 9
500–999 3 3 3 8 5
1000–4999 3 0 1 7 5
5000 a více −3 0 3 7 2
obce bez Prahy −1 0 2 7 3

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V období od roku 2010 do roku 2014 dosáhl podíl kumulovaného salda na kumulovaných příjmech všech obcí výše 2 %. Znamená to, že obce v daném období ušetřily 2 % z příjmů, které v daném období měly v rozpočtech. Největší úspory měřené podílem salda na příjmech dosáhly nejmenší obce, ušetřily 7 % svých kumulovaných příjmů.

Graf 3. Podíl salda rozpočtu obcí na příjmech
Graf 3. Podíl salda rozpočtu obcí na příjmech
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Obecní dluh

V roce 2014 vykázaly obce (bez Prahy) dluh ve výši 54,9 mld. Kč, a to je o 2,9 mld. méně než v roce 2013. Jak ukazuje graf 4, dluh obcí se snížil již druhým rokem po sobě, přičemž v roce 2014 byl jeho pokles razantnější než v roce 2013. Dluh měla polovina obcí, což je zhruba stejná proporce jako v roce 2013. V kategorii největších obcí fungovalo s dluhem 93 % obcí, což je o něco méně než o rok dříve. Podíl obcí s dluhem na celkovém počtu obcí se postupně snižuje s klesající velikostní kategorií. V rámci nejmenších obcí hospodařilo s vypůjčenými prostředky pouze 26 % obcí, což je stejně jako o rok dříve.

Graf 4. Vývoj dluhu obcí
Graf 4. Vývoj dluhu obcí
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Dluh se v roce 2014 nesnížil u všech velikostní kategorií obcí. Nejrychleji poklesl dluh nejmenších obcí, a to téměř o pětinu. Největší obce snížily svůj dluh o 7 %.

V přepočtu na obyvatele dosáhl v roce 2014 dluh výše 5924 Kč. Mnohem více to bylo u největších obcí (7463 Kč) a naopak mnohem méně u nejmenší kategorie obcí (3134 Kč). Vzhledem k tomu, že všechny obce dluh nemají, porovnává graf 5 dluh na obyvatele všech obcí v dané velikostní kategorii s dluhem na obyvatele pouze zadlužených obcí.

Graf 5. Dluh obcí v roce 2014 v Kč na obyvatele
Graf 5. Dluh obcí v roce 2014 v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Největší rozdíly nalezneme u kategorie nejmenších obcí. To je dáno i tím, že podíl obcí s dluhem na celkovém počtu je v této kategorii nejnižší. Zdaleka nejohroženější jsou tudíž nejmenší obce. Jejich dluh v absolutním vyjádření není vysoký, ale pro některé obce může jeho splácení představovat více či méně neúnosné břemeno.

Nejvyšší rozdíl mezi mediánovou a průměrnou hodnotou dluhu na obyvatele je v kategorii nejmenších obcí. Z toho vyplývá, že v souboru těchto obcí má několik z nich dost velký dluh, v ostatních případech se ale většinou jedná o ne příliš vysoké částky. Podíváme-li se na průměrný dluh připadající na jednu obec v dané velikostní kategorii, stoupá částka v rostoucí velikostí obcí. V kategorii nejmenších obcí připadalo v průměru na jednu z nich 566 tisíc Kč, v navazující velikostní kategorii však částka stoupla již na 2,3 tisíc Kč a u největší obcí to bylo téměř 39 tisíc Kč.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist