K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Financování obnovy kulturních památek – jak dál?

Datum: 10. 9. 2015, zdroj: OF 3/2015, rubrika: Ekonomika

Česká republika stojí na prahu nového programového období Evropské unie 2014–2020, ve kterém dojde mimo jiné k podstatnému omezení zdrojů pro obnovu kulturních památek.

Také proto uspořádala poslankyně Věra Kovářová seminář na podporu zvýšení kapitol státního rozpočtu pro financování obnovy kulturních památek.

V úvodu Věra Kovářová připomněla, že v novém programovém období bude možné financovat pouze obnovu národních kulturních památek, kulturních památek zapsaných v Seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO a kulturních památek uvedených v Indikativním seznamu kulturních památek vedeném Ministerstvem kultury.

To je celkově méně než polovina památek, které byly podpořeny v minulém programovém období, a zanedbatelné jedno procento z jejich celkového počtu, což je v České republice 40 000. Obnova památek regionálního a místního významu zůstane pouze na bedrech vlastníků a malých prostředků státu a obcí nebo zcela bez zajištění. Usiluje se proto o zvýšení celkového objemu finančních prostředků pro Ministerstvo kultury (MK) na Program regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ) o 100 mil. Kč, na Podporu obnovy kulturního dědictví prostřednictvím obcí s rozšířenou působností o 200 mil. Kč a na Program obnovy a rozvoje venkova u Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) o 100 mil. Kč. Ministerstvo zemědělství (MZem) by mělo založit nový program na podporu obnovy kulturního dědictví venkova.

Financování památek

Tento blok semináře pohledem odborníků a starostů zahájila Kamila Matoušková uvedením do problematiky a trendů u nás a v zahraničí. Jak již bylo uvedeno evropské prostředky podpoří jen obnovu vybraných památek. Z Integrovaného regionálního operačního programu bude možné poskytnout během sedmi let 425,3 mil. EUR a financovat obnovu asi 420 kulturních památek. Na podporu obnovy zbývajících památek disponuje MK v roce 2015 rozpočtem ve výši 510 mil. Kč. Potřeba finančních prostředků na obnovu kulturních památek se odhaduje na 4 mld. Kč ročně a Integrovaný regionální operační program (IROP) se státními zdroji může pokrýt 2,2 mld. Kč ročně. Lze tedy hovořit o výrazném podfinancování v této oblasti a malým využitím možných zdrojů.

V zahraničí se setkáváme s rozmanitými druhy pomoci. Kromě příspěvků státu se náklady na památkovou péči hradí zvýhodněnými půjčkami, otáčivými fondy (revolving fund), daňovými slevami (tax credit) a zrychlenými odpisy investic pro opravy budov. K těmto nástrojům bychom měli dospět i v České republice. Pomocí by rovněž bylo využití nástrojů přímé internalizace externalit kulturních památek ve prospěch cestovního ruchu a výnosy vracet do jejich obnovy. Měl by existovat orgán nebo meziresortní výbor, který nastaví systém pro různé druhy památek a zkoordinuje využívání podpor od různých poskytovatelů. Rada Evropy klasifikovala ekonomické přínosy obnovy kulturních památek a mnoho ekonomických studií potvrdilo přímé i nepřímé přínosy plynoucí z prostředků vložených do obnovy kulturních památek.

Ekonomické efekty

propočítal a ukázal na příkladech ve městě, které má 2700 obyvatel Pavel Čížek, starosta města Spálené Poříčí. Obnova památek má při realizaci vysoký podíl mzdových nákladů, minimálně 50 %, z toho vyplývá vysoká návratnost plynoucí do státního rozpočtu prostřednictvím odvodů na sociální pojištění a daně z přidané hodnoty (DPH). Památkové programy přispívají k zaměstnanosti ve stavebnictví a každá opravená památka generuje nová pracovní místa s následnými odvody do státního rozpočtu. Další odvody pramení z nájmů nebytových prostorů a bytových jednotek. Opravené památky lákají nové investory.

Zámek ve Spáleném Poříčí
Zámek ve Spáleném Poříčí

Městská památková zóna (MPZ) Spálené Poříčí obdržela v letech 1994–2013 z Programu regenerace celkem 23 mil. Kč. Z toho většina prostředků se státu vrátila odvody z DPH a na sociálním a zdravotním pojištění. Prostory dříve prázdných budov byly využity pro střední školu, výrobní závod, muzeum, galerii, hotel, penzion, 2 restaurace, byty a infocentrum. Roční přínos pro stát ze všech obnovených památek v MPZ je 14 mil. Kč. Zámek ve Spáleném Poříčí byl před obnovou opuštěný objekt. Po obnově je v něm střední škola s průměrně 130 studenty, z toho 45 ubytovaných v internátu, 24 zaměstnanců učitelů a vychovatelů, personál. Přínosy jsou celkem 2,9 mil. Kč ročně. Bývalý pivovar byl před obnovou rovněž zchátralý. Po obnově v něm bylo vytvořeno bydlení pro 10 osob a výrobní závod s 30 zaměstnanci. Přínosy jsou celkem 5,5 mil. Kč ročně. Další přínosy z investic do památek z prostředků EU (regenerace náměstí, obnova špejcharu, fasáda a okna základní školy) čítají 27 mil. Kč.

Obec Modrá

Letecký pohled na archeoskanzen v Modré
Letecký pohled na archeoskanzen v Modré

Příklad dobré praxe v malé obci Modrá ve Zlínském kraji představil Miroslav Kovářík, starosta obce. Modrá leží v blízkosti Velehradu, národní kulturní památky, která je významným poutním místem. V Modré byl využit potenciál místa a obohacen o množství dalších akcí s nevšední invencí na podkladě obecního Programu obnovy venkova, územního plánu a plánu obnovy krajiny. Obec obnovila zástavbu vesnice a veřejné prostory, postavila hotel a podzemní akvárium, podél údolí do Velehradu vybudovala kaskádu rybníků s krajinářskou úpravou okolí. Obrovskou pozornost návštěvníků přitahuje archeoskansen a křesťanský kostelík podle archeologické stopy datované před příchodem věrozvěstů. Před 25 lety navštívilo obec stěží 200 osob, ale v roce 2014 to bylo 154 tisíc návštěvníků. Cestovní ruch zaměstnává 60 osob a místní turistická zařízení jsou finančně soběstačná.

Prachatice

Historické budovy na náměstí v Prachaticích
Historické budovy na náměstí v Prachaticích

Příklad dobré praxe v městě Prachatice (11 151 obyvatel) v jižních Čechách představil Martin Malý, starosta města. Městská památková rezervace Prachatice je dlouhodobě cílevědomě obnovována a budovy oživovány vhodnými funkcemi.

Nejvýznamnějším zdrojem je Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Dotace pro Prachatice však na rozdíl od vývoje výdajů státního rozpočtu spolu s prostředky programu klesají, činí 20 % oproti státním dotacím v devadesátých letech.

Také proto město vytvořilo vlastní program z rozpočtu města, který pomáhá vlastníkům poskytnout a umožňuje obnovu dalších památek, ale i nepamátkových objektů. V současnosti jsou obnoveny všechny budovy v MPR, kamenná dlažba na náměstí a v ulicích, město ožilo množstvím nových akcí.

Město poskytuje na obnovu kulturních památek 11,8 % ze svého rozpočtu i jiným vlastníkům. V roce 2003 obdrželo titul Historické město roku 2002. Dotace ve výši 2 mil. Kč generuje 4 mil. Kč na odvodech státu.

Podpora spolků

V bloku Financování obnovy kulturních památek pohledem reprezentantů území vystoupil Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí, který podpořil zvýšení prostředků na obnovu kulturních památek a připomněl jejich vhodné využívání.

Tomáš Chmela, tajemník Sdružení místních samospráv zdůraznil, jak obnova památky posiluje místní hrdost, vazbu k místu bydliště, image obce a dává lokální naději. Navrhl bonifikaci obnovy kulturních památek v operačních programech, zvýšení národních dotací a volá po zvýšení role místních akčních skupin.

Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova připomněl, že financování obcí není uspokojivě dořešeno změnou rozpočtového určení daní, v obcích chybí 4–5 mld. Kč. A není ani dokončena třetí etapa reformy veřejné správy. Neexistuje systémová podpora obnovy bytového fondu, která by mohla pomoci i obnově kulturních památek.

Květa Vitvarová, ředitelka sekretariátu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, uvedla, že Sdružení dnes reprezentuje 204 měst s památkovou rezervací nebo památkovou zónou, což znamená 3 mil. obyvatel. Výzva posledního sněmu Sdružení požaduje zvýšit podporu programů MK ze státního rozpočtu o 300 mil. Kč a MMR o 100 mil. Kč.

Ministerstvo kultury

V dalším bloku semináře, který se na financování kulturních památek podíval pohledem dotčených ministerstev, hovořila Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury a představila státní politiku péče o kulturní dědictví. Stát poskytuje příspěvky na obnovu kulturních památek od 90. let prostřednictvím několika programů (viz tabulka). Jejich celkové zdroje od konce 90. let klesaly, ale nyní zůstávají na stejné úrovni a cílem je vrátit jejich výši na úroveň roku 2008. Důvodem podpory ze strany státu je potřeba kompenzace veřejného zájmu na obnově kulturních památek a financování základních procesů. Dílčí pomoc je zakotvena v daňovém systému, ministerstvo podporuje i kulturní aktivity občanských sdružení v oblasti památkové péče. V roce 1990 bylo v České republice celkem 25 000 kulturních památek, v roce 2014 jich je 40 000. Z toho 296 požívá nejvyšší stupeň ochrany jako národní kulturní památky. V územní ochraně je 255 městských památkových zón a 40 městských památkových rezervací, 211 vesnických památkových zón a 61 vesnických památkových rezervací, 8 archeologických rezervací a 24 krajinných památkových zón.

Tab. 1. Výdaje Ministerstva kultury na úseku památkové péče 1992–2014, 2015 (v tis. Kč)
Program Celkem 1992–2014 2015
Program záchrany architektonického dědictví 5 991 353  150 000
Program regenerace MPR a MPZ 4 519 144  140 000
Program péče o VPR, VPZ a KPZ 314 787  20 000
Program restaurování movitých kulturních památek 306 924  14 000
Havarijní program 1 276 694  55 000
Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností 1 007 113  125 000
Celkem 13 416 015  510 000

Rostislav Mazal (MMR) představil výsledky podpor obnovy kulturních památek v minulém období a současné možnosti v IROP jak bylo uvedeno výše. Kulturní památky však nejsou vyloučeny ani v dalších operačních programech. Žádat mohou vlastníci kulturních památek nebo subjekty s právem hospodaření podle katastru nemovitostí. První výzva se očekává v listopadu 2015.

Miroslava Tichá z téhož ministerstva představila inovovaný Program obnovy a rozvoje venkova. Na rok 2015 se počítá se zvýšením celkových zdrojů z 80 na 200 mil. Kč. Z toho část by mohla být použita na obnovu kulturního dědictví, pokud se nebude překrývat s programem MZe.

Bronislava Blažková (MZem) přiblížila záměr resortu vytvořit nový program Udržování a obnova kulturního dědictví venkova jako náhradu za evropský Program rozvoje venkova, kde již kulturní památky zahrnuty nejsou. Bude dotován celkem 50 mil. Kč.

Závěrem

Poslankyně Věra Kovářová uzavřela seminář konstatováním, že k dispozici bude navíc na MK 300 mil. Kč, na MZem 50 mil. Kč, na MMR 120 mil. Kč. Cílem by mělo být další navyšování až o nezbytnou 1 mld. Kč. Avšak problematika venkovských Strategií místního rozvoje Leader zaměřených na kulturní dědictví není v evropských programech uspokojivě dořešena. Na tuto problematiku se musí resorty zaměřit.

Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc., památková péče a územní rozvoj

TOPlist
TOPlist