K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Rozpočtové hospodaření krajů v roce 2014

Datum: 26. 8. 2015, zdroj: OF 3/2015, rubrika: Ekonomika

Celkové příjmy krajů činily 146,5 mld. Kč a proti předchozímu roku vzrostly o 7,6 mld. Kč (plnění předpokladů rozpočtu 101,3 %). Tento nárůst příjmů současně znamenal významnou změnu proti předchozím letům, kdy se krajské rozpočty musely vyrovnávat s poklesem svých příjmů. Příjmy krajů tak po třech letech poprvé překročily úroveň dosaženou v roce 2010.

Vlastní příjmy krajů, tvořené daňovými, nedaňovými a kapitálovými příjmy, dosáhly celkem 54,3 mld. Kč, meziročně byly vyšší o 3,2 mld. Kč. Nárůst byl vykázán ve všech třech složkách, nejvýraznější byl přitom v části daňových příjmů, které vzrostly o 2,6 mld. Kč.

Objem transferů, které jsou rozhodujícím zdrojem financování rozpočtů krajů, dosáhl 92,2 mld. Kč, proti předchozímu roku to znamená nárůst o 4,4 mld. Kč. Podíl transferů na celkovém objemu příjmů krajů činil 62,9 %.

Bilance příjmů

Daňové příjmy krajů dosáhly celkem 49,3 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 2,6 mld. Kč a plnění předpokladů rozpočtu 104,7 %. Přestože se jedná o největší nárůst daňových příjmů krajů za posledních pět let, propad daňových příjmů z roku 2009 nebyl dosud vyrovnán a daňové příjmy krajů nadále zůstávaly pod úrovní vykázanou v roce 2008, kdy dosáhly 49,8 mld. Kč.

Podrobná souhrnná bilance příjmů a výdajů krajů je uvedena v tabulce 1.

Tab. 1. Bilance příjmů a výdajů krajů (v mil. Kč)
Ukazatel Skutečnost k 31. 12. 2013 Rozpočet 2014 Skutečnost k 31. 12. 2014 % plnění rozp. Index 2014/2013
schválený po všech změnách
I. Daňové příjmy 46 717,1 47 100,0 47 100,0 49 303,6 104,7 104,7 105,5
z toho: Daně z příjmů fyzických osob 12 024,3 13 000,0 13 000,0 12 330,9 94,9 102,5
Daně z příjmů právnických osob 11 430,5 10 800,0 10 800,0 12 323,7 114,1 107,8
Daň z přidané hodnoty 23 241,9 23 300,0 23 300,0 24 619,5 105,7 105,9
Daně a poplatky z vybr. činností 20,4 29,5 144,6
II. Nedaňové příjmy (po konsolidaci) 4 099,8 3 710,0 3 710,0 4 623,9 124,6 112,8
III. Kapitálové příjmy 282,7 385,0 385,0 367,3 95,4 129,9
Vlastní příjmy 51 099,6 51 195,0 51 195,0 54 294,8 106,1 106,3
IV. Přijaté transfery (po konsolidaci) 87 737,2 89 945,3 93 420,4 92 162,1 98,7 105,0
Příjmy celkem (po konsolidaci) 138 836,8 141 140,3 144 615,4 146 456,9 101,3 105,5
I. Běžné výdaje (po konsolidaci) 123 602,9 126 026,0 126 569,2 125 398,4 99,1 101,5
II. Kapitálové výdaje 15 277,8 18 009,6 20 941,5 18 489,5 88,3 121,0
Výdaje celkem (po konsolidaci) 138 880,7 144 035,6 147 510,7 143 887,9 97,5 103,6
Saldo příjmů a výdajů (po konsolidaci) −43,9 −2 895,3 −2 895,3 2 569,0

Výši daňových příjmů krajů nadále částečně ovlivňovala změna rozpočtového určení daní vyplývající z opatření přijatých v tzv. „stabilizačním balíčku“ (v roce 2012). Jeho součástí byla i změna zákona o rozpočtovém určení daní ve vztahu ke krajům, která znamenala, že kraje nebudou participovat na efektech z vybraných daňových opatření obsažených v daném souboru změn zákonů. Rozpočtové určení daně z přidané hodnoty a dále i daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti bylo upraveno tak, aby výnos z realizace uvedených opatření plynul do státního rozpočtu.

Příjmy krajů podle druhového členění rozpočtové skladby za rok 2014 jsou patrné z uvedeného grafu.

Graf 1. Příjmy krajů podle druhového členění rozpočtové skladby za rok 2014 (po konsolidaci)
Graf 1. Příjmy krajů podle druhového členění rozpočtové skladby za rok 2014 (po konsolidaci)

Nedaňové příjmy krajů dosáhly v souhrnu 4,6 mld. Kč, ve srovnání s předchozím rokem byly vyšší o 0,5 mld. Kč (plnění rozpočtu 124,6 %). K nárůstu příjmů došlo zejména na položkách: splátky půjčených prostředků od příspěvkových organizací, splátky půjček od podnikatelských nefinančních subjektů a ostatní přijaté vratky transferů.

Kapitálové příjmy krajů činily 0,4 mld. Kč, proti předchozímu roku byly vyšší o 0,1 mld. Kč (plnění rozpočtu 95,4 %); růst souvisel s vyššími příjmy z prodeje pozemků.

Transfery

představují objemově nejvýznamnější zdroj financování krajských rozpočtů. Poskytovány jsou ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad. Do konsolidovaných přijatých transferů patří podle rozpočtové skladby také některé převody z vlastních fondů. Ve sledovaném období přijaly kraje do svých rozpočtů transfery v celkové výši 92,2 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 4,4 mld. Kč (plnění rozpočtu 98,7 %).

Objem neinvestičních transferů dosáhl 84,0 mld. Kč (zvýšení o 1,9 mld. Kč) a objem investičních transferů 8,2 mld. Kč (zvýšení o 2,5 mld. Kč). Příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti poskytovaný v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů byl stanoven ve výši 1,0 mld. Kč.

Podrobný přehled o transferech a půjčkách přijatých krajskými úřady ze státního rozpočtu a státních fondů

Největší část transferů přijaly kraje z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Objem finančních prostředků činil 76,9 mld. Kč, tj. o 1,1 mld. Kč více oproti srovnatelnému období předchozího roku. Převážnou část dotací tvořily neinvestiční dotace určené na přímé náklady na vzdělávání, tj. na platy, učební pomůcky a školní potřeby, další vzdělávání pedagogických pracovníků, služby apod. Další prostředky byly použity v rámci programů zaměřených na rozvoj a zkvalitnění vzdělávání, na podporu asistentů pedagogů pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním apod.

Z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí získaly kraje finanční prostředky ve výši 3,1 mld. Kč, které byly použity jednak v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který je zaměřen na snížení nezaměstnanosti a zlepšení struktury pracovních míst a rovněž na neinvestiční nedávkové transfery poskytované podle zákona o sociálních službách. Další prostředky byly uvolněny v rámci transferů na státní příspěvek zřizovatelům zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Navíc Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytlo přímo příspěvkovým organizacím zřízeným kraji (bez prostřednictví rozpočtu kraje), v rámci dotačního titulu neinvestiční nedávkové transfery podle zákona o sociálních službách, finanční prostředky v celkovém objemu 1,5 mld. Kč.

Kraje obdržely z kapitoly Ministerstva dopravy finanční prostředky ve výši 2,5 mld. Kč, tj. mírné zvýšení oproti předchozímu roku. V rámci neinvestičních transferů směřovaly prostředky na příspěvek na ztrátu dopravce z provozu veřejné osobní drážní dopravy.

Transfery z kapitoly Ministerstva životního prostředí ve výši 0,6 mld. Kč směřovaly do programů na podporu udržitelného využívání zdroje energie, zlepšování stavu přírody a krajiny, na podporu zkvalitnění nakládání s odpady apod.

Z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj přijaly kraje transfery ve výši 0,4 mld. Kč (0,9 mld. Kč v roce 2013), z toho značná část směřovala do investiční oblasti. Finanční prostředky byly použity především v rámci Integrovaného operačního programu se zaměřením na zkvalitnění služeb veřejné správy prostřednictvím vyššího využití informačních a komunikačních technologií v krajích (ICT). Další prostředky podpořily obnovu krajského a obecního majetku postiženého povodní v minulých letech.

Z kapitoly Ministerstva vnitra získaly kraje prostředky ve výši 0,1 mld. Kč, které byly uvolněny v rámci neinvestičních transferů do oblasti požární ochrany. Další prostředky podpořily například projekty zaměřené na zvýšení kvality řízení v úřadech územní správy a projekty prevence kriminality.

Na financování dopravní infrastruktury poskytl krajům Státní fond dopravní infrastruktury transfery ve výši 0,6 mld. Kč, převážnou část tvořily investiční prostředky.

Tab. 2. Přehled o transferech a půjčkách přijatých krajskými úřady ze státního rozpočtu a ze státních fondů v roce 2014 (v mil. Kč)
Kapitola Celkem z toho:
Neinvestiční Investiční Půjčky
Úřad vlády ČR 5,1 5,1
Ministerstvo zahraničních věcí 0,6 0,6
Ministerstvo obrany 2,3 2,3
Ministerstvo práce a sociálních věcí 3 067,7 2 740,7 327,0
Ministerstvo vnitra 109,5 107,9 1,6
Ministerstvo životního prostředí 589,7 142,8 446,9
Ministerstvo pro místní rozvoj 410,8 91,3 319,5
Ministerstvo průmyslu a obchodu 294,9 1,2 293,4 0,3
Ministerstvo dopravy 2 524,0 2 524,0
Ministerstvo zemědělství 29,0 7,5 21,5
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 76 932,9 76 448,9 484,0
Ministerstvo kultury 22,2 19,1 3,1
Ministerstvo zdravotnictví 216,9 82,1 134,8
Národní fond 119,2 93,0 26,2
VPS – transfery v rámci souhrn. dotač. vztahu 1 040,9 1 040,9
VPS – ostatní transfery 107,0 90,0 17,0
Státní fond životního prostředí 28,5 6,4 22,1
Státní fond dopravní infrastruktury 612,3 176,4 435,9
Celkem 86 113,5 83 580,2 2 533,0 0,3

Výdaje krajských rozpočtů

Celkové výdaje krajů dosáhly 143,9 mld. Kč (plnění rozpočtu 97,5 %), proti předchozímu roku byly vyšší o 5,0 mld. Kč. Růst byl vykázán v obou částech výdajů, přičemž vyšší byl (v absolutním i relativním vyjádření) v části kapitálových výdajů. Přes relativně vysoký nárůst zaostávaly nadále celkové výdaje krajů za úrovní dosaženou v roce 2009, kdy činily 144,6 mld. Kč. Výdaje krajů po konsolidaci v letech 2012–2014 je možno porovnat dle tabulky 3.

Tab. 3. Výdaje krajů v letech 2012–2014 po konsolidaci (v mil. Kč)
Skutečnost Index
2012 2013 2014 2013/2012 2014/2013
I. Běžné výdaje 122 227,1 123 602,9 125 398,4 101,1 101,5
z toho Platy a ostatní. platby za provedenou práci 2 535,9 2 575,1 2 663,2 101,5 103,4
Nákup materiálu 336,3 351,8 340,1 104,6 96,7
Nákup vody, paliv a energie 439,2 475,8 273,8 108,3 57,5
Nákup služeb 3 370,3 3 107,0 2 907,9 92,2 93,6
Ostatní nákupy 1 044,3 1 164,7 1 184,6 111,5 101,7
Výdaje na dopravní obslužnost 13 019,5 13 336,4 13 653,0 102,4 102,4
Neinvestiční transfery podnik. subjektům 4 077,2 4 008,1 3 933,4 98,3 98,1
Neinvestiční transfery nezisk. a podob. org. 2 182,3 2 174,5 2 265,8 99,6 104,2
Neinvestiční transfery přísp. a podob. org. 90 924,2 91 227,4 94 065,0 100,3 103,1
z toho: zřízeným příspěvk. organizacím 47 524,1 46 171,4 47 236,1 97,2 102,3
cizím příspěvkovým organizacím 43 189,3 44 807,7 46 595,8 103,7 104,0
II. Kapitálové výdaje 18 581,1 15 277,8 18 489,5 82,2 121,0
z toho: Investiční nákupy a související výdaje 10 377,8 8 532,9 10 067,1 82,2 118,0
Investiční transfery podnikatel. subjektům 840,7 621,0 584,8 73,9 94,2
Investiční transfery nezisk. a podobným org. 135,9 69,9 84,9 51,4 121,5
Investiční transfery příspěvk. organizacím 4 335,9 3 770,6 5 100,4 87,0 135,3
Výdaje celkem 140 808,2 138 880,7 143 887,9 98,6 103,6

Běžné výdaje krajů činily 125,4 mld. Kč, což proti předchozímu roku znamená zvýšení o 1,8 mld. Kč (plnění rozpočtu 99,1 %).

Objemově nejvýznamnější položku výdajů krajů představují neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím. Jejich celkový objem činil 94,1 mld. Kč, proti předchozímu roku to bylo o 2,8 mld. Kč více (jedná se především o příspěvkové organizace v oblasti školství, sociální péče, kultury a zdravotnictví). Transfery organizacím, kterých jsou kraje zřizovateli, činily 47,2 mld. Kč a transfery cizím příspěvkovým organizacím 46,6 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům činily 3,9 mld. Kč a transfery určené neziskovým a podobným organizacím 2,3 mld. Kč.

Kraje ze svých rozpočtů poskytovaly neinvestiční transfery také přímo ostatním rozpočtům územní úrovně. Jejich celková výše činila 1,2 mld. Kč, což bylo meziročně o 1,7 mld. Kč méně. Transfery obcím a DSO činily 1,1 mld. Kč, jednalo se například o dotace v rámci programu obnovy venkova, na podporu aktivit v oblasti životního prostředí, podporu prevence sociálně patologických jevů, podporu v oblasti kultury, sportu a tělovýchovy, na obnovu kulturních památek, podporu v sociální oblasti a zdravotnictví apod. Transfery regionálním radám činily 0,1 mld. Kč (tj. o 0,9 mld. Kč méně nežli v předchozím roce.

Výdaje krajů na dopravní obslužnost činily 13,6 mld. Kč a proti loňskému roku vzrostly o 0,3 mld. Kč. Tyto výdaje představují úhradu prokazatelné ztráty provozovatelům hromadné dopravy v důsledku plnění veřejné služby (zajištění dopravní obslužnosti) podle zákona o silniční dopravě a zákona o drahách.

Ve výdajích krajů na provozních položkách došlo proti předchozímu roku ke zvýšení pouze na položce na platy a ostatní platby za provedenou práci (o 0,1 mld. Kč). Na položkách výdaje nákup materiálu a výdaje na ostatní nákupy zůstaly hodnoty zhruba na stejné úrovni jako v předchozím roce. Pokles výdajů byl vykázán v případě výdajů na nákup vody, paliv a energie (o 0,2 mld. Kč) a výdajů na nákup služeb (o 0,2 mld. Kč).

Kapitálové výdaje

dosáhly 18,5 mld. Kč, meziročně byly vyšší o 3,2 mld. Kč (plnění rozpočtu 88,3 %). Přes vykázaný nárůst zůstává úroveň kapitálových výdajů krajů nadále nižší nežli v roce 2009, kdy kapitálové výdaje činily 23,7 mld. Kč.

V objemově nejvýznamnější skupině kapitálových výdajů, kterou jsou investiční nákupy a související výdaje, vynaložily kraje 10,1 mld. Kč, což bylo o 1,5 mld. Kč více nežli v předchozím roce.

Investiční transfery poskytované příspěvkovým a podobným organizacím činily 5,1 mld. Kč (nárůst o 1,3 mld. Kč). Kraje vynaložily rovněž více prostředků na nákup akcií a majetkových podílů, výdaje činily 0,5 mld. Kč (o 0,2 mld. Kč více). Podnikatelským subjektům byly z rozpočtů krajů poskytnuty transfery ve stejné výši jako v předchozím roce (0,6 mld. Kč).

Objem investičních transferů, které kraje poskytly přímo do rozpočtů obcí a DSO, dosáhl 1,0 mld. Kč (meziročně o 0,1 mld. Kč méně). Tyto prostředky směřovaly především na podporu rozvoje obcí, na výstavbu a obnovu dopravní infrastruktury, na výstavbu a obnovu vodohospodářské infrastruktury a na protipovodňová opatření, na ochranu životního prostředí a ochranu lesů, dále na rozvoj aktivit volného času a sportu, na podporu cestovního ruchu, na řešení havarijních stavů po povodních a živelných pohromách apod.

Z hlediska odvětvového členění kapitálových výdajů vynakládají kraje dlouhodobě největší objem prostředků do oblasti dopravy, v loňském roce to bylo 7,8 mld. Kč. Dalšími významnými odvětvími jsou vzdělávání a školské služby (3,3 mld. Kč), zdravotnictví (2,8 mld. Kč), sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení (1,3 mld. Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (0,6 mld. Kč), státní správa a územní samospráva (0,5 mld. Kč). V loňském roce došlo k dílčí změně ve směrování kapitálových výdajů, meziročně vzrostly výdaje do odvětví sociálních služeb a společných činností v oblasti sociálních služeb (o 0,5 mld. Kč), naopak snížení bylo vykázáno ve výdajích do odvětví kultury, církví a sdělovacích prostředků (o 0,7 mld. Kč).

Příspěvkové organizace zřizované kraji

Ke konci roku 2014 vykonávalo činnost celkem 1935 příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem byly kraje. Počet příspěvkových organizací se meziročně snížil o 33 organizací. Trend meziročního poklesu počtu příspěvkových organizací je dlouhodobější, proti roku 2008, kdy bylo evidováno celkem 2241 příspěvkových organizací zřízených kraji, je nyní jejich počet o 306 organizací nižší.

Z celkového počtu příspěvkových organizací jich 1894 (tj. zhruba 97,9 %) vykázalo účetní zisk nebo vyrovnané hospodaření.

Příspěvkové organizace jsou zřizovány pro činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Tyto organizace hospodaří s finančními prostředky získanými vlastní činností a s prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, dále s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a ze zahraničí.

Z hlediska odvětvové struktury převažují organizace působící v oblasti vzdělávání, tvoří 66,5 % z celkového počtu příspěvkových organizací zřizovaných kraji (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, speciální střední školy, konzervatoře a sportovní školy, speciální předškolní zařízení a speciální základní školy, základní umělecké školy, zařízení výchovného poradenství, ostatní zařízení související s výchovou mládeže a domovy mládeže). Významným odvětvím je dále oblast sociálních věcí, kde působilo 21,9 % z celkového počtu příspěvkových organizací (domovy pro seniory, ústavy péče pro mládež, sociální poradenství, ostatní sociální péče a pomoc rodině). V oblasti kulturních služeb provozovalo činnost zhruba 5,9 % organizací (divadelní, hudební a knihovnická činnost, muzea, galerie) a v odvětví zdravotnictví 3,6 % organizací (nemocnice, odborné léčebné ústavy, lázeňské léčebny, zdravotnická záchranná služba).

TOPlist
TOPlist