Rozpočtové hospodaření krajů v roce 2014
Celkové příjmy krajů činily 146,5 mld. Kč a proti předchozímu roku vzrostly o 7,6 mld. Kč (plnění předpokladů rozpočtu 101,3 %). Tento nárůst příjmů současně znamenal významnou změnu proti předchozím letům, kdy se krajské rozpočty musely vyrovnávat s poklesem svých příjmů. Příjmy krajů tak po třech letech poprvé překročily úroveň dosaženou v roce 2010.
Vlastní příjmy krajů, tvořené daňovými, nedaňovými a kapitálovými příjmy, dosáhly celkem 54,3 mld. Kč, meziročně byly vyšší o 3,2 mld. Kč. Nárůst byl vykázán ve všech třech složkách, nejvýraznější byl přitom v části daňových příjmů, které vzrostly o 2,6 mld. Kč.
Objem transferů, které jsou rozhodujícím zdrojem financování rozpočtů krajů, dosáhl 92,2 mld. Kč, proti předchozímu roku to znamená nárůst o 4,4 mld. Kč. Podíl transferů na celkovém objemu příjmů krajů činil 62,9 %.
Bilance příjmů
Daňové příjmy krajů dosáhly celkem 49,3 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 2,6 mld. Kč a plnění předpokladů rozpočtu 104,7 %. Přestože se jedná o největší nárůst daňových příjmů krajů za posledních pět let, propad daňových příjmů z roku 2009 nebyl dosud vyrovnán a daňové příjmy krajů nadále zůstávaly pod úrovní vykázanou v roce 2008, kdy dosáhly 49,8 mld. Kč.
Podrobná souhrnná bilance příjmů a výdajů krajů je uvedena v tabulce 1.
| Ukazatel | Skutečnost k 31. 12. 2013 | Rozpočet 2014 | Skutečnost k 31. 12. 2014 | % plnění rozp. | Index 2014/2013 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| schválený | po všech změnách | ||||||
| I. Daňové příjmy | 46 717,1 | 47 100,0 | 47 100,0 | 49 303,6 104,7 | 104,7 | 105,5 | |
| z toho: | Daně z příjmů fyzických osob | 12 024,3 | 13 000,0 | 13 000,0 | 12 330,9 | 94,9 | 102,5 |
| Daně z příjmů právnických osob | 11 430,5 | 10 800,0 | 10 800,0 | 12 323,7 | 114,1 | 107,8 | |
| Daň z přidané hodnoty | 23 241,9 | 23 300,0 | 23 300,0 | 24 619,5 | 105,7 | 105,9 | |
| Daně a poplatky z vybr. činností | 20,4 | 29,5 | 144,6 | ||||
| II. Nedaňové příjmy (po konsolidaci) | 4 099,8 | 3 710,0 | 3 710,0 | 4 623,9 | 124,6 | 112,8 | |
| III. Kapitálové příjmy | 282,7 | 385,0 | 385,0 | 367,3 | 95,4 | 129,9 | |
| Vlastní příjmy | 51 099,6 | 51 195,0 | 51 195,0 | 54 294,8 | 106,1 | 106,3 | |
| IV. Přijaté transfery (po konsolidaci) | 87 737,2 | 89 945,3 | 93 420,4 | 92 162,1 | 98,7 | 105,0 | |
| Příjmy celkem (po konsolidaci) | 138 836,8 | 141 140,3 | 144 615,4 | 146 456,9 | 101,3 | 105,5 | |
| I. Běžné výdaje (po konsolidaci) | 123 602,9 | 126 026,0 | 126 569,2 | 125 398,4 | 99,1 | 101,5 | |
| II. Kapitálové výdaje | 15 277,8 | 18 009,6 | 20 941,5 | 18 489,5 | 88,3 | 121,0 | |
| Výdaje celkem (po konsolidaci) | 138 880,7 | 144 035,6 | 147 510,7 | 143 887,9 | 97,5 | 103,6 | |
| Saldo příjmů a výdajů (po konsolidaci) | −43,9 | −2 895,3 | −2 895,3 | 2 569,0 | |||
Výši daňových příjmů krajů nadále částečně ovlivňovala změna rozpočtového určení daní vyplývající z opatření přijatých v tzv. „stabilizačním balíčku“ (v roce 2012). Jeho součástí byla i změna zákona o rozpočtovém určení daní ve vztahu ke krajům, která znamenala, že kraje nebudou participovat na efektech z vybraných daňových opatření obsažených v daném souboru změn zákonů. Rozpočtové určení daně z přidané hodnoty a dále i daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti bylo upraveno tak, aby výnos z realizace uvedených opatření plynul do státního rozpočtu.
Příjmy krajů podle druhového členění rozpočtové skladby za rok 2014 jsou patrné z uvedeného grafu.
Nedaňové příjmy krajů dosáhly v souhrnu 4,6 mld. Kč, ve srovnání s předchozím rokem byly vyšší o 0,5 mld. Kč (plnění rozpočtu 124,6 %). K nárůstu příjmů došlo zejména na položkách: splátky půjčených prostředků od příspěvkových organizací, splátky půjček od podnikatelských nefinančních subjektů a ostatní přijaté vratky transferů.
Kapitálové příjmy krajů činily 0,4 mld. Kč, proti předchozímu roku byly vyšší o 0,1 mld. Kč (plnění rozpočtu 95,4 %); růst souvisel s vyššími příjmy z prodeje pozemků.
Transfery
představují objemově nejvýznamnější zdroj financování krajských rozpočtů. Poskytovány jsou ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad. Do konsolidovaných přijatých transferů patří podle rozpočtové skladby také některé převody z vlastních fondů. Ve sledovaném období přijaly kraje do svých rozpočtů transfery v celkové výši 92,2 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 4,4 mld. Kč (plnění rozpočtu 98,7 %).
Objem neinvestičních transferů dosáhl 84,0 mld. Kč (zvýšení o 1,9 mld. Kč) a objem investičních transferů 8,2 mld. Kč (zvýšení o 2,5 mld. Kč). Příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti poskytovaný v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů byl stanoven ve výši 1,0 mld. Kč.
Podrobný přehled o transferech a půjčkách přijatých krajskými úřady ze státního rozpočtu a státních fondů
Největší část transferů přijaly kraje z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Objem finančních prostředků činil 76,9 mld. Kč, tj. o 1,1 mld. Kč více oproti srovnatelnému období předchozího roku. Převážnou část dotací tvořily neinvestiční dotace určené na přímé náklady na vzdělávání, tj. na platy, učební pomůcky a školní potřeby, další vzdělávání pedagogických pracovníků, služby apod. Další prostředky byly použity v rámci programů zaměřených na rozvoj a zkvalitnění vzdělávání, na podporu asistentů pedagogů pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním apod.
Z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí získaly kraje finanční prostředky ve výši 3,1 mld. Kč, které byly použity jednak v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který je zaměřen na snížení nezaměstnanosti a zlepšení struktury pracovních míst a rovněž na neinvestiční nedávkové transfery poskytované podle zákona o sociálních službách. Další prostředky byly uvolněny v rámci transferů na státní příspěvek zřizovatelům zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Navíc Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytlo přímo příspěvkovým organizacím zřízeným kraji (bez prostřednictví rozpočtu kraje), v rámci dotačního titulu neinvestiční nedávkové transfery podle zákona o sociálních službách, finanční prostředky v celkovém objemu 1,5 mld. Kč.
Kraje obdržely z kapitoly Ministerstva dopravy finanční prostředky ve výši 2,5 mld. Kč, tj. mírné zvýšení oproti předchozímu roku. V rámci neinvestičních transferů směřovaly prostředky na příspěvek na ztrátu dopravce z provozu veřejné osobní drážní dopravy.
Transfery z kapitoly Ministerstva životního prostředí ve výši 0,6 mld. Kč směřovaly do programů na podporu udržitelného využívání zdroje energie, zlepšování stavu přírody a krajiny, na podporu zkvalitnění nakládání s odpady apod.
Z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj přijaly kraje transfery ve výši 0,4 mld. Kč (0,9 mld. Kč v roce 2013), z toho značná část směřovala do investiční oblasti. Finanční prostředky byly použity především v rámci Integrovaného operačního programu se zaměřením na zkvalitnění služeb veřejné správy prostřednictvím vyššího využití informačních a komunikačních technologií v krajích (ICT). Další prostředky podpořily obnovu krajského a obecního majetku postiženého povodní v minulých letech.
Z kapitoly Ministerstva vnitra získaly kraje prostředky ve výši 0,1 mld. Kč, které byly uvolněny v rámci neinvestičních transferů do oblasti požární ochrany. Další prostředky podpořily například projekty zaměřené na zvýšení kvality řízení v úřadech územní správy a projekty prevence kriminality.
Na financování dopravní infrastruktury poskytl krajům Státní fond dopravní infrastruktury transfery ve výši 0,6 mld. Kč, převážnou část tvořily investiční prostředky.
| Kapitola | Celkem | z toho: | ||
|---|---|---|---|---|
| Neinvestiční | Investiční | Půjčky | ||
| Úřad vlády ČR | 5,1 | 5,1 | ||
| Ministerstvo zahraničních věcí | 0,6 | 0,6 | ||
| Ministerstvo obrany | 2,3 | 2,3 | ||
| Ministerstvo práce a sociálních věcí | 3 067,7 | 2 740,7 | 327,0 | |
| Ministerstvo vnitra | 109,5 | 107,9 | 1,6 | |
| Ministerstvo životního prostředí | 589,7 | 142,8 | 446,9 | |
| Ministerstvo pro místní rozvoj | 410,8 | 91,3 | 319,5 | |
| Ministerstvo průmyslu a obchodu | 294,9 | 1,2 | 293,4 | 0,3 |
| Ministerstvo dopravy | 2 524,0 | 2 524,0 | ||
| Ministerstvo zemědělství | 29,0 | 7,5 | 21,5 | |
| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | 76 932,9 | 76 448,9 | 484,0 | |
| Ministerstvo kultury | 22,2 | 19,1 | 3,1 | |
| Ministerstvo zdravotnictví | 216,9 | 82,1 | 134,8 | |
| Národní fond | 119,2 | 93,0 | 26,2 | |
| VPS – transfery v rámci souhrn. dotač. vztahu | 1 040,9 | 1 040,9 | ||
| VPS – ostatní transfery | 107,0 | 90,0 | 17,0 | |
| Státní fond životního prostředí | 28,5 | 6,4 | 22,1 | |
| Státní fond dopravní infrastruktury | 612,3 | 176,4 | 435,9 | |
| Celkem | 86 113,5 | 83 580,2 | 2 533,0 | 0,3 |
Výdaje krajských rozpočtů
Celkové výdaje krajů dosáhly 143,9 mld. Kč (plnění rozpočtu 97,5 %), proti předchozímu roku byly vyšší o 5,0 mld. Kč. Růst byl vykázán v obou částech výdajů, přičemž vyšší byl (v absolutním i relativním vyjádření) v části kapitálových výdajů. Přes relativně vysoký nárůst zaostávaly nadále celkové výdaje krajů za úrovní dosaženou v roce 2009, kdy činily 144,6 mld. Kč. Výdaje krajů po konsolidaci v letech 2012–2014 je možno porovnat dle tabulky 3.
| Skutečnost | Index | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2012 | 2013 | 2014 | 2013/2012 | 2014/2013 | |||
| I. Běžné výdaje | 122 227,1 | 123 602,9 | 125 398,4 | 101,1 | 101,5 | ||
| z toho | Platy a ostatní. platby za provedenou práci | 2 535,9 | 2 575,1 | 2 663,2 | 101,5 | 103,4 | |
| Nákup materiálu | 336,3 | 351,8 | 340,1 | 104,6 | 96,7 | ||
| Nákup vody, paliv a energie | 439,2 | 475,8 | 273,8 | 108,3 | 57,5 | ||
| Nákup služeb | 3 370,3 | 3 107,0 | 2 907,9 | 92,2 | 93,6 | ||
| Ostatní nákupy | 1 044,3 | 1 164,7 | 1 184,6 | 111,5 | 101,7 | ||
| Výdaje na dopravní obslužnost | 13 019,5 | 13 336,4 | 13 653,0 | 102,4 | 102,4 | ||
| Neinvestiční transfery podnik. subjektům | 4 077,2 | 4 008,1 | 3 933,4 | 98,3 | 98,1 | ||
| Neinvestiční transfery nezisk. a podob. org. | 2 182,3 | 2 174,5 | 2 265,8 | 99,6 | 104,2 | ||
| Neinvestiční transfery přísp. a podob. org. | 90 924,2 | 91 227,4 | 94 065,0 | 100,3 | 103,1 | ||
| z toho: | zřízeným příspěvk. organizacím | 47 524,1 | 46 171,4 | 47 236,1 | 97,2 | 102,3 | |
| cizím příspěvkovým organizacím | 43 189,3 | 44 807,7 | 46 595,8 | 103,7 | 104,0 | ||
| II. Kapitálové výdaje | 18 581,1 | 15 277,8 | 18 489,5 | 82,2 | 121,0 | ||
| z toho: | Investiční nákupy a související výdaje | 10 377,8 | 8 532,9 | 10 067,1 | 82,2 | 118,0 | |
| Investiční transfery podnikatel. subjektům | 840,7 | 621,0 | 584,8 | 73,9 | 94,2 | ||
| Investiční transfery nezisk. a podobným org. | 135,9 | 69,9 | 84,9 | 51,4 | 121,5 | ||
| Investiční transfery příspěvk. organizacím | 4 335,9 | 3 770,6 | 5 100,4 | 87,0 | 135,3 | ||
| Výdaje celkem | 140 808,2 | 138 880,7 | 143 887,9 | 98,6 | 103,6 | ||
Běžné výdaje krajů činily 125,4 mld. Kč, což proti předchozímu roku znamená zvýšení o 1,8 mld. Kč (plnění rozpočtu 99,1 %).
Objemově nejvýznamnější položku výdajů krajů představují neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím. Jejich celkový objem činil 94,1 mld. Kč, proti předchozímu roku to bylo o 2,8 mld. Kč více (jedná se především o příspěvkové organizace v oblasti školství, sociální péče, kultury a zdravotnictví). Transfery organizacím, kterých jsou kraje zřizovateli, činily 47,2 mld. Kč a transfery cizím příspěvkovým organizacím 46,6 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům činily 3,9 mld. Kč a transfery určené neziskovým a podobným organizacím 2,3 mld. Kč.
Kraje ze svých rozpočtů poskytovaly neinvestiční transfery také přímo ostatním rozpočtům územní úrovně. Jejich celková výše činila 1,2 mld. Kč, což bylo meziročně o 1,7 mld. Kč méně. Transfery obcím a DSO činily 1,1 mld. Kč, jednalo se například o dotace v rámci programu obnovy venkova, na podporu aktivit v oblasti životního prostředí, podporu prevence sociálně patologických jevů, podporu v oblasti kultury, sportu a tělovýchovy, na obnovu kulturních památek, podporu v sociální oblasti a zdravotnictví apod. Transfery regionálním radám činily 0,1 mld. Kč (tj. o 0,9 mld. Kč méně nežli v předchozím roce.
Výdaje krajů na dopravní obslužnost činily 13,6 mld. Kč a proti loňskému roku vzrostly o 0,3 mld. Kč. Tyto výdaje představují úhradu prokazatelné ztráty provozovatelům hromadné dopravy v důsledku plnění veřejné služby (zajištění dopravní obslužnosti) podle zákona o silniční dopravě a zákona o drahách.
Ve výdajích krajů na provozních položkách došlo proti předchozímu roku ke zvýšení pouze na položce na platy a ostatní platby za provedenou práci (o 0,1 mld. Kč). Na položkách výdaje nákup materiálu a výdaje na ostatní nákupy zůstaly hodnoty zhruba na stejné úrovni jako v předchozím roce. Pokles výdajů byl vykázán v případě výdajů na nákup vody, paliv a energie (o 0,2 mld. Kč) a výdajů na nákup služeb (o 0,2 mld. Kč).
Kapitálové výdaje
dosáhly 18,5 mld. Kč, meziročně byly vyšší o 3,2 mld. Kč (plnění rozpočtu 88,3 %). Přes vykázaný nárůst zůstává úroveň kapitálových výdajů krajů nadále nižší nežli v roce 2009, kdy kapitálové výdaje činily 23,7 mld. Kč.
V objemově nejvýznamnější skupině kapitálových výdajů, kterou jsou investiční nákupy a související výdaje, vynaložily kraje 10,1 mld. Kč, což bylo o 1,5 mld. Kč více nežli v předchozím roce.
Investiční transfery poskytované příspěvkovým a podobným organizacím činily 5,1 mld. Kč (nárůst o 1,3 mld. Kč). Kraje vynaložily rovněž více prostředků na nákup akcií a majetkových podílů, výdaje činily 0,5 mld. Kč (o 0,2 mld. Kč více). Podnikatelským subjektům byly z rozpočtů krajů poskytnuty transfery ve stejné výši jako v předchozím roce (0,6 mld. Kč).
Objem investičních transferů, které kraje poskytly přímo do rozpočtů obcí a DSO, dosáhl 1,0 mld. Kč (meziročně o 0,1 mld. Kč méně). Tyto prostředky směřovaly především na podporu rozvoje obcí, na výstavbu a obnovu dopravní infrastruktury, na výstavbu a obnovu vodohospodářské infrastruktury a na protipovodňová opatření, na ochranu životního prostředí a ochranu lesů, dále na rozvoj aktivit volného času a sportu, na podporu cestovního ruchu, na řešení havarijních stavů po povodních a živelných pohromách apod.
Z hlediska odvětvového členění kapitálových výdajů vynakládají kraje dlouhodobě největší objem prostředků do oblasti dopravy, v loňském roce to bylo 7,8 mld. Kč. Dalšími významnými odvětvími jsou vzdělávání a školské služby (3,3 mld. Kč), zdravotnictví (2,8 mld. Kč), sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení (1,3 mld. Kč), bydlení, komunální služby a územní rozvoj (0,6 mld. Kč), státní správa a územní samospráva (0,5 mld. Kč). V loňském roce došlo k dílčí změně ve směrování kapitálových výdajů, meziročně vzrostly výdaje do odvětví sociálních služeb a společných činností v oblasti sociálních služeb (o 0,5 mld. Kč), naopak snížení bylo vykázáno ve výdajích do odvětví kultury, církví a sdělovacích prostředků (o 0,7 mld. Kč).
Příspěvkové organizace zřizované kraji
Ke konci roku 2014 vykonávalo činnost celkem 1935 příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem byly kraje. Počet příspěvkových organizací se meziročně snížil o 33 organizací. Trend meziročního poklesu počtu příspěvkových organizací je dlouhodobější, proti roku 2008, kdy bylo evidováno celkem 2241 příspěvkových organizací zřízených kraji, je nyní jejich počet o 306 organizací nižší.
Z celkového počtu příspěvkových organizací jich 1894 (tj. zhruba 97,9 %) vykázalo účetní zisk nebo vyrovnané hospodaření.
Příspěvkové organizace jsou zřizovány pro činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Tyto organizace hospodaří s finančními prostředky získanými vlastní činností a s prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, dále s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a ze zahraničí.
Z hlediska odvětvové struktury převažují organizace působící v oblasti vzdělávání, tvoří 66,5 % z celkového počtu příspěvkových organizací zřizovaných kraji (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, speciální střední školy, konzervatoře a sportovní školy, speciální předškolní zařízení a speciální základní školy, základní umělecké školy, zařízení výchovného poradenství, ostatní zařízení související s výchovou mládeže a domovy mládeže). Významným odvětvím je dále oblast sociálních věcí, kde působilo 21,9 % z celkového počtu příspěvkových organizací (domovy pro seniory, ústavy péče pro mládež, sociální poradenství, ostatní sociální péče a pomoc rodině). V oblasti kulturních služeb provozovalo činnost zhruba 5,9 % organizací (divadelní, hudební a knihovnická činnost, muzea, galerie) a v odvětví zdravotnictví 3,6 % organizací (nemocnice, odborné léčebné ústavy, lázeňské léčebny, zdravotnická záchranná služba).