K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Strategický rámec rozvoje veřejné správy a jeho implementace – postup prací

Datum: 14. 7. 2015, zdroj: OF 3/2015, rubrika: Reforma veřejné správy

Všechny společensky významné oblasti by měly být koncepčně řízeny na základě určité schválené strategie, nejinak je to u veřejné správy. Vzhledem k tomu, že v oblasti veřejné správy nebyla dlouhodobá koncepce schválena, došlo ke zpracování přechodného materiálu, který na analytickém základě připraví podklady pro budoucí strategie ubírání veřejné správy po roce 2020.

Vláda schválila v srpnu 2014 Strategický rámec rozvoje veřejné správy pro roky 2014 až 2020, v lednu 2015 pak přibyly Implementační plány, které mají upřesňovat a rozvíjet jednotlivé aktivity, které Strategický rámec předpokládá.

Čtyři základní cíle

Strategický rámec předpokládá čtyři základní strategické cíle, které se věnují modernizaci veřejné správy, optimalizaci a harmonizaci veřejné správy v území, ale také eGovernmentu a rozvoji lidských zdrojů.

Tyto cíle jsou dále rozpracovány do 12 specifických cílů. Řízení celého Strategického rámce probíhá prostřednictvím Rady vlády pro veřejnou správu, která byla zřízena jako poradní orgán vlády pro otázky související s veřejnou správou a také skrze Radu vlády pro informační společnost, která se zase orientuje na eGovernment.

Rada vlády pro veřejnou správu má k jednotlivým strategickým cílům zřízeny řídící výbory – ŘV pro modernizaci veřejné správy, ŘV pro optimalizaci veřejné správy a ŘV pro lidské zdroje. Mezi oběma Radami vlády figuruje společný řídící výbor pro eGovernment a informační společnost. Pod řídícími výbory jsou zřízeny jednotlivé pracovní výbory ke specifickým cílům, které se pak zabývají konkrétními úkoly. Zastoupení na jednotlivých úrovních řídících skupin mají jednotlivé resorty, další vybrané stání instituce, ale i zástupci obcí, měst a krajů. Výkonným útvarem v rámci Ministerstva vnitra je pak odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy.

Výkonový model

Z hlediska veřejné správy, jejího územního členění a financování je důležité jednak procesní modelování agend, které by mělo skrze modely životních situací dospět ke standardům a potažmo nákladovosti agend. Stanovení nákladů je klíčovou aktivitou pro možné změny financování. Změna systému přenesené působnosti je dlouhodobým požadavkem územní samosprávy, tedy tzv. výkonový model. Ovšem k ocenění nákladů vybraných agend lze dojít i jinou cestou (např. standardy kvality, benchmarking apod.) než přes procesní modely a oba výsledky pak navzájem porovnat.

Již dnes lze předpokládat, že výkonově bonifikovat nepůjdou všechny prováděné agendy. Řada agend půjde velmi těžko standardizovat, neboť jsou velmi proměnlivé – např. územní plánování, stavební řízení apod. Nicméně však existují agendy, kde úkonové financování by mohlo být použito snadno, jedná se např. o vydávání pasů, řidičáků či občanských průkazů. V současnosti probíhá zadání analýzy k tomuto cíli, která by měla dát směr, jak do budoucna posouvat věci ve financování úkonů dál.

Prevence zadlužování

S oblastí financování souvisí i specifický cíl předcházení platební neschopnosti územně samosprávných celků. Ministerstvo vnitra se plánuje v tomto ohledu zaměřit zejména na prevenci a předcházení neúměrnému zadlužování obcí. Samotná prevence by se měla odehrávat zejména formou vzdělávacích aktivit, kurzů a školení. Cílová skupina pro posilování znalostí finančního řízení a finanční gramotnosti byla zvolena zejména na představitele samospráv, ale i úředníky. Díky lepšímu finančnímu rozhodování a řízení, by se pak mohlo předejít pádům obcí do platební neschopnosti. Ministerstvo vnitra tedy v současné době připravuje zadání analýzy, která by měla říci na jakou formu, rozsah a typy vzdělávání se orientovat. Na tyto aktivity se počítá s využitím přibližně 60 mil. korun z operačního programu zaměstnanost v několika následujících letech.

Významná je v tomto ohledu i role Ministerstva financí, které by mělo skrze své monitorovací a informační ukazatele pravidelně situaci obcí sledovat a vyhodnocovat. Případné legislativní řešení otázky insolvence obcí pak gesčně spadá pod Ministerstvo spravedlnosti.

Metodika kvality práce

V přímém vztahu k fungování obcí je částečně ještě např. i specifický cíl zavádění metod kvality. Nejprve se počítá s analytickým zpracováním současného stavu rozvoje zavádění metod kvality na samosprávách, poté dojde k vypracování podpůrné metodiky. Obce samotné pak budou moci žádat o finanční podporu na zavádění vybraných metod.

Implementační plány

V současné době pobíhá formování zadání analýz i pro ostatní specifické cíle, také dochází k aktualizaci samotných implementačních plánů zejména z hlediska předpokládaných projektových záměrů. Ty se musejí vládě předložit do konce července 2015.

Tolik o současném vývoji v rámci implementace Strategického rámce a možným souvislostem směrem k obcím. O dalším vývoji bude jistě Ministerstvo vnitra i nadále informovat.

Ing. Mgr. David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy MV ČR

TOPlist
TOPlist