K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Inkaso daně z přidané hodnoty – na výkyvy by obce měly být upozorněny

Datum: 7. 7. 2015, zdroj: OF 3/2015, rubrika: Ekonomika

Daň z přidané hodnoty (DPH) představuje největší podíl na příjmech obcí. Pokud se její inkaso odlišuje od předpokladu, mohou se obecní rozpočty ocitnout v nepříjemné situaci. A jestliže správce daně provádí rozhodnutí, která svým objemem ovlivňují také ostatní subjekty, měl by o nich dostatečně dopředu informovat.

Daň z přidané hodnoty jako nepřímá daň je totiž také tou spíše stabilní daní, neboť zde nehrozí výpadek v důsledku vracení přeplatků k jednomu datu podání daňového přiznání. Zároveň jde o daň, jejíž fungování nemusí být pro všechny jednoduše pochopitelné.

Například růst HDP tažený exportem neznamená pro inkaso daně žádný velký přínos, neboť exportéři mají nárok na vrácení zaplacené daně z vyvezeného zboží. Inkaso také ovlivňují změny sazeb a v posledním roce i zadržování nadměrných odpočtů z důvodu „zahájení postupu odstranění pochybností správce daně“.

Jenže, kdo z obcí a kdy tohle mohl vědět?

Vyhlazená křivka

V roce 2002 činilo celostátní inkaso daně z přidané hodnoty 155 mld. Kč. V loňském roce, tedy po dvanácti letech šlo o více než dvojnásobek, tedy 323 mld. Kč (viz graf).

Graf: Celestátní inkaso daně z přidané hodnoty (mld. Kč)
Graf: Celostátní inkaso daně z přidané hodnoty (mld. Kč)

Kromě postupného zvyšování sazeb má na inkaso DPH vliv všeobecný růst poptávky konečných spotřebitelů (těch, kteří si již daň nemohou odečíst, takže hlavně domácností a veřejného sektoru). Kouzlo této daně spočívá v její stabilitě, neboť i v roce 2009, kdy výnosy daní z příjmů klesaly v desítkách procent, zůstalo celkové inkaso DPH zhruba na úrovni 2008 (pokles o 1,6 mld. Kč). A kromě roku 2009 nevykazovaly hodnoty ke konci prosince meziroční snížení. Věřme, že letos nebude pravidlo určité stability porušeno.

Celkové inkaso DPH mělo v posledních letech pravidelně tvar rostoucí vlny s tradičně slabým únorem, který znamenal vracení nadměrných odpočtů z prosincových nákupů. Zároveň byl znatelný vliv čtvrtletních plátců a jejich nadměrných odpočtů.

Od roku 2013 došlo k určitému „vyhlazení“ křivky přírůstku celkového inkasa. Důvodem může být postupně rozšiřovaný systém reverse charge (přenesení daňové povinnosti), který sjednotil okamžik odvodu daně a nároku na její odpočet. Samotné zvýšení inkasa v roce 2013 pak souvisí s růstem obou sazeb o jedno procento.

Také v roce 2014 má křivka celkového inkasa téměř hladký průběh a navíc se hezky vznáší coby nejvyšší inkaso v celé historii. Pro obce jako příjemce části výnosu určitě příjemná zpráva podporující víru v obnovený hospodářský růst či lepší výběr daní.

A letos je vše jinak.

Jak (ne)šly informace

Ministerstvo financí, kromě velkého objemu tiskových zpráv, publikuje na svých webových stránkách také podkladové materiály s komentáři, někdy, bohužel, strohými. V měsíčních přehledech o plnění státního rozpočtu, z nichž vycházejí také zdrojová data uvedeného grafu, se zmínka o činnosti správce daně, která měla vliv na inkaso, objevila v květnu 2014. V zprávě za I. čtvrtletí 2014, kterou poslanci Rozpočtového výboru projednávali v červnu, se hovoří o zadržení nevyplacených nadměrných odpočtů některým plátcům daně za konec roku 2013, částka dosahuje 11 mld. Kč.

Větší rozpracování avíza nezvyklé situace obsahuje zpráva za I. pololetí, která se však na plénu Poslanecké sněmovny projednávala až v dubnu letošního roku jako tisk 346, čímž se debata stala velmi zajímavou (doporučujeme přečíst celý stenozáznam, obsahuje místy až úsměvnou politickou přestřelku). Ministerstvo uvádělo, že zadržované nadměrné odpočty postupně vyplácí a očekávalo v druhé části roku 2014 sbližování s inkasem roku 2013. Z grafu je však patrné, že k žádnému překřížení křivek 2014 a 2013 signalizujícímu větší objemy vyplacených nadměrných odpočtů od února nedošlo.

Nabízí se dvě možnosti: – první pozitivní, že růst inkasa v roce 2014 z titulu ekonomického oživování převážil a celkově vybraná daň odpovídá maximu možného – nebo druhá možnost, že se zadržely další odpočty za jiné období a že pořad někde miliardy „lítají“.

Návrh rozpočtu na rok 2015 (tisk 331) pak velmi stručně uvádí, že inkaso daně ovlivní především zavedení druhé snížení sazby na léky a knihy. O žádných dalších aktivitách správce daně se zde nehovoří. Navzdory nižší sazbě by však mělo letošní celkové inkaso dosáhnout téměř hodnot roku uplynulého, takže od května by se měly obecní rozpočty plnit rychleji. Snad.

Zamítnuté navýšení RUD

České obce a kraje mají minimální míru daňové autonomie, nastavený systém financování jim přidělil roli čtrnáctidenních sledovatelů bankovního účtu v návaznosti na převody daňových příjmů od finančního úřadu.

V historii současného rozpočtového určení daní, kdy DPH přináší do obcí největší podíl zdrojů, se již několikrát projevil dopad nedostatečného informování ze strany ministerstva či správců daně.

Vstup do EU a změna zdaňování dovozů znamenal dvouměsíční výpadek (srovnej křivku 2004), úprava pravidel pro nárok na uplatnění odpočtu daně až po obdržení dokladu zase přinesla meziměsíční skok v polovině roku 2011, vliv přenesené daňové povinnosti lze odhadovat na základě principu jejího fungování.

Elektronická daňová přiznání výrazně zkrátila dobu potřebnou k analýze aktuálních dat, každý měsíc má Finanční správa i ministerstvo přehled o daňové povinnosti a nárocích na nadměrné odpočty. Od ledna 2016 pak bude platit povinnost předávat kontrolní hlášení o všech transakcích s plátci (již schváleno s odloženou účinností). Kromě tolik zmiňovaného boje s daňovými úniky může ten obrovský objem údajů sloužit také jako podklad k předběžnému informování o meziročním vývoji inkasa daně.

Ačkoliv daň jako taková zůstává v celoročním objemu stabilní, v případě procenta sdílení v zákoně o rozpočtovém určení daní šlo v posledních letech o nejčastěji měněný podíl. Snížené procento sdílení odůvodňované důchodovou reformou by se po jejím zrušení mělo logicky navýšit.

K sněmovnímu tisku 416, který řeší změnu RUD výhradně s cílem zvýšit daňové příjmy krajů, byly předloženy dva jednoduché pozměňovací návrhy, které směřovaly v rámci RUD také k posílení zdrojů obcí z DPH.

Sjednotit podíl sdílených daní
Jeden z pozměňujících návrhů podali poslanci ODS Vladislav Vilímec, Zbyněk Stanjura a Adolf Beznoska. Šlo sice možná na první pohled o odvážný návrh sjednocení procenta sdílení všech daní na hodnotě 23,58 %, ale viděno v kontextu dalších argumentů o návrh zcela logický.
Kromě navýšení zdrojů obcí měl tento návrh vést k opětovnému zjednodušení a ukončení několikaletého období tří obtížně zapamatovatelných čísel. Text obsahoval rozložení navyšování procenta do dvou let tak, aby se státní rozpočet do roku 2017 postupně připravil na změnu, která v souhrnu mohla zajistit obcím až 10 mld. Kč.
  • Relativně velký objem prostředků pro potřeby obcí souvisí se stále konkrétnější obavou obcí o možnostech čerpání z evropských fondů na projekty, které považují za potřebné.
  • Dalším důvodem je skutečnost, že poslední změna RUD znamenala pro většinu krajských měst snížení zdrojů, které se plně projevuje při poklesu či výkyvech celostátního inkasa.
  • A poslední důvod změny spočívá v prostém zasazení do souvislostí - podíl DPH se obcím snižoval proto, aby se ve státním rozpočtu vytvořily zdroje pro potřebné pro změnu v důchodovém systému. Ale tato potřeba zřejmě se zrušením II. pilíře mizí.

K oběma návrhům zpracovalo ministerstvo nesouhlasné stanovisko, kde mj. uvádí: „Finanční situace obcí, na rozdíl od krajů, je velmi dobrá. V roce 2012 obce skončily s kladným výsledkem hospodaření ve výši +6 mld. Kč, v roce 2013 dosáhly historicky nejvyššího přebytku +17 mld. Kč a v roce 2014 dosáhly kladného výsledku hospodaření +9 mld. Kč. Rovněž se meziročně 2014/2013 snížila zadluženost obcí z 92,2 mld. Kč na 88,9 mld. Kč.“ Jinak řečeno, když se obce zadluží, lze o navýšení podílu uvažovat…

Autorka pracuje na pozici interního auditora a je rovněž zastupitelkou.

Ing. Jaroslava Kypetová, PhD.

TOPlist
TOPlist