K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Čerpání evropských peněz, veřejné zakázky a novelizace zákona o obcích

Datum: 27. 7. 2015, zdroj: OF 3/2015, rubrika: Evropské fondy

Rozhovor s PaedDr. Miladou Halíkovou, předsedkyní sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj

PaedDr. Milada Halíková
Velký rozruch nedávno vzbudil spor ministerstev pro místní rozvoj (MMR) a financí (MF) o audit monitorovacího systému k čerpání evropských fondů. Jaké má váš výbor informace k těmto otázkám? Už se situace vyřešila?
Do monitorovacího systému se musí vkládat jak výzvy, tak jednotlivé projekty. Bez něho nelze čerpání prostředků z evropských fondů spustit. A přiznejme, že už nyní má ČR pro programové období 2014–20 velký skluz. Sporem obou ministerstev se proto dokonce zabývala i sněmovna. Karla Šlechtová si stála za tím, že audit ministerstva financí byl neprofesionální. Uvedla, že mělo jít o audit výkonnostní, tedy jak je monitorovací systém připravený na spuštění, nikoli o audit o veřejné zakázce, který udělalo MF. Náměstci obou ministerstev měli vypořádat připomínky, ale MMR jen dostalo zprávu, která už byla odeslaná do Bruselu. A tak k ní přibyl ještě jeden spis s názory ministerstva pro místní rozvoj. Tahanici o závěry auditu mezi českými ministerstvy bude tedy řešit Evropská komise (EK). Sněmovna požádala Nejvyšší kontrolní úřad, aby audit MF ověřil, a to zejména s ohledem na námitky vznesené MMR. Podle druhého usnesení se má ministr financí vyjádřit k postupu svého náměstka při vypořádání připomínek MMR k auditu.
Evropská komise jistě spor nevyřeší hned. Čerpání peněz z evropských fondů se tedy nemůže zahájit?
Vláda našla cestičku, kterou se vydá. Ministryně Šlechtová oznámila, že monitorovací systém je připravený a může začít fungovat. EK postupně schvaluje operační programy, takže výzvy se budou postupně vydávat. Vláda schválila, že zaplatí za monitorovací systém až 252 milionů korun. Pokud EK usoudí, že zakázka byla v pořádku, výdaje zcela či zčásti proplatí. Na otázku, zda systém bude fungovat, pokud EK dospěje k závěru, že to v pořádku nebylo poslanci odpověď nedostali. Chci upozornit, že letos se také finišuje s čerpáním prostředků za minulé období. Podle monitorovací zprávy za I. čtvrtletí 2015 dotační prostředky na celé období představují přes 705 miliard korun. Proplaceny byly dosud projekty za 513,2 miliardy korun.
Pro čerpání prostředků z evropských fondů i pro další investiční akce měst a obcí jsou důležité podmínky, které stanoví zákon pro zadávání veřejných zakázek. Připravují se zásadní změny v jeho znění?
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj uspořádal seminář k přípravě nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle vyjádření zástupců MMR by norma měla být vyvážená a přinést jak transparentnost, tak vyšší odpovědnost zadavatele. Dále uvedli, že nechtějí zákonem regulovat celý investiční proces a naopak chtějí zjednodušit procesní pravidla. Přesto, že se bude zapracovávat hned šest směrnic EK, dojde k „rozvolnění“, i když prý budeme stejně přísnější než některé jiné státy. Jde o zcela opačný přístup, než jsem zažila za dob ministra Jankovského, kdy různá „protikorupční uskupení“ tlačila na sešněrování procesu zadávání veřejných zakázek řadou podrobných paragrafů. Překvapilo mě, že podle vyjádření MMR jsou teď při konzultacích jejich představitelé spokojení. Na semináři ale naopak zaznívala řada připomínek, z nichž za nejzávažnější pokládám ty přednesené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Návrh zejména postrádá návod pro správný postup zadavatele. Při setkáních se starosty obcí slýchávám požadavek, aby zákony byly co nejjednodušší, zastupitelé chtějí, aby jim zákon dal především jistotu, že v závažných věcech postupují správně.
Na semináři tedy zaznívala hlavně kritika návrhu nového zákona o zadávání veřejných zakázek?
Jsou tam samozřejmě návrhy, které obcím a městům uleví. Nový zákon odstraní ustanovení, kdy za drobná opomenutí hrozily sankce a vracení dotací. Na radnicích však od nového zákona očekávají víc. Jistotu. Chtějí opravdu mít jistotu, že pokud vše dodrží, nehrozí jim trestní stíhání. Neboť politický boj se nyní vede často i těmito prostředky. Na ministerstvu si ale myslí, že chování policie je zcela jiná věc. Obávám se, že je to poněkud ošidný pohled.
Druhý extrém oproti minulému stavu, tedy výrazné „rozvolnění“ zadávacího řízení, příliš ovací na semináři nesklidil. A tak ministerstvo spoléhá na doprovodnou metodiku a přesnější návod. V závěru diskuse jsem upozornila, že se nesmí stát, aby metodika měnila to, co je napsané v zákoně. Což se stále děje.
Někdy zákony obsahují povinnosti, které se plní pouze formálně, jindy zase brání vedením obcí a měst dělat to, co by potřebovala.
To je pravda. Takovou absurditou je přehnaná ochrana osobních údajů, kdy občané sami musí žádat radnice o blahopřání k významným jubileím či o pozvání na vítání občánků. Sněmovnou prošla prvním čtením hladce novela zákonů o obcích, krajích a o hl.m.Praze, která jim má dát do jejich působnosti ocenění významných životních událostí občanů. Budou tedy moci znovu využívat údaje ze základního registru obyvatel nebo z informačního systému evidence obyvatel. Pokud ale budou chtít občanovi blahopřát v místním zpravodaji, pak budou potřebovat jeho souhlas.
Obsahují tyto novely také změny, které se dotknou hospodaření obcí?
Některé změny si vynutil nový občanský zákoník. Návrh reaguje například na nové pojetí smluvních závazků při rozlišení nájmu, pachtu a výprosu. Předtím se tyto instituty nerozlišovaly, obsahově byly součástí nájmu, respektive výpůjčky. V souvislosti s novým pojetím neplatnosti právních jednání podle judikatury Nejvyššího soudu se má stanovit, že převod majetku za cenu nižší, než je obvyklá cena, bez zdůvodnění této odchylky bude důvodem absolutní neplatnosti právního jednání. Dále se stanovují kompetence rozhodování o zpeněžení či nabytí majetku formou dražby či veřejné soutěže o nejvýhodnější nabídku. Má se například odstranit nerovné postavení obce jako účastníka dražby, když znalost hranice pro licitaci, kterou stanoví zastupitelstvo, využívají jiní účastníci dražby. Navrhuje se přesunout kompetenci pro stanovení maximální částky na radu, která má neveřejná jednání. Dále se navrhuje přesun pravomoci rozhodovat o uzavření nájemních smluv a smluv o výpůjčce z vyhrazené kompetence rady obce do nevyhrazené. I když se zdá, že je těchto změn hodně, je ještě řada oblastí, kde se teprve čeká na vládní návrhy potřebných úprav zákonů, které by obcím a městům ulehčily správu jejich území.
TOPlist
TOPlist