K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Čerpání evropských dotací – jak úspěšné byly jednotlivé kraje

Datum: 16. 6. 2015, zdroj: OF 2/2015, rubrika: Ekonomika

V období let 2008 až 2014 získala Česká republika ze tří fondů Evropské unie, a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj, z Evropského sociálního fondu a z Fondu soudržnosti celkem 490,2 mld. Kč. Kraje se na tomto objemu podílely 7 % a získaly 33,6 mld. Kč.

Zdaleka největší roli sehrály dotace z Evropského regionálního fondu. Na tento fond připadlo necelých 26 mld. Kč (73 % celkového objemu dotací) a téměř 7,5 mld. Kč (22 %) získaly kraje z Evropského sociálního fondu. Nejméně se na celkovém objemu dotací krajů podílel Fond soudržnosti. Z něj kraje dostaly 1,6 mld. Kč (viz graf 1).

Graf 1. Objem evropských dotací v období let 2008 až 2014
Graf 1. Objem evropských dotací v období let 2008 až 2014
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Vliv jednotlivých fondů

Podpora Evropské unie v rámci Regionálního fondu usiluje o zlepšení podmínek hospodářského růstu, zvýšení zaměstnanosti a ochranu životního prostředí. Zaměřuje se také na rozvoj podnikání, a to zejména malých a středních podniků, na cestovní ruch, kulturu, elektronizaci veřejné správy a na spolupráci uvnitř země i mezi zeměmi.

Posláním podpory v rámci Evropského sociálního fondu je snižování nezaměstnanosti, začleňování znevýhodněných osob, obecně tedy zlepšování podmínek na trhu práce.

Fond soudržnosti poskytuje příspěvky především na investiční projekty v oblasti životního prostředí (jeho ochrana a zlepšování, ochrana lidského zdraví a racionální využívání přírodních zdrojů) a dopravy (zlepšení infrastruktury v rámci transevropské dopravní sítě). Z tohoto fondu lze také financovat projekty týkající se zásobování pitnou vodou, úprava odpadních vod a odstraňování komunálního odpadu. Jeho role je doplňující k působnosti Regionálního fondu.

V jednotlivých letech se poměr mezi penězi z jednotlivých fondů měnil, výsadní postavení si vždy zachoval Regionální fond. Objem dotací z evropských fondů se nevyvíjel v jednotlivých letech rovnoměrně. V roce 2014 získaly kraje 30 % celkové částky za dané období a více než dvě pětiny pak připadlo na rok 2013. K největšímu propadu v čerpání evropských dotací kraji došlo v roce 2011, ve kterém byl objem dotací méně než poloviční ve srovnání s rokem 2010. O tento propad se „zasloužily“ dotace ze všech tří fondů, nejvíce to však bylo v případě Regionálního fondu. Po roce 2011 se již objem evropských dotací z nejvýznamnějšího fondu, tedy Regionálního, každoročně zvyšoval. Avšak i v roce 2014 ještě nedosáhl objem dotací z tohoto fondu úrovně z roku 2010, což pro zbývající dva neplatí (blíže viz graf 2).

Graf 2. Dotace z evropských fondů
Graf 2. Dotace z evropských fondů
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Objem dotací a jejich vývoj

Na celkovém objemu krajských dotací v roce 2013, tedy včetně dotací z národních zdrojů, se ty evropské podílely 8 %, v roce 2010 to bylo 7 % a v roce 2012 o jeden procentní bod méně. Reálný význam evropských dotací pro hospodaření krajů je však mnohem větší, protože podstatnou část národních dotací tvoří dotace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které kraje dále přeposílají na školy zřízení např. obcemi.

V roce 2014 se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil objem dotací z evropských fondů o 47 %. O rok dříve to bylo o 43 %. Dá se proto očekávat, že vzhledem k vcelku pomalému růstu národních dotací, se podíl evropských dotací na celkovém objemu transferů pro kraje v roce 2014 dále zvýší.

Zdaleka největší díl z evropských dotací získaných v letech 2008 až 2014 patřil Moravskoslezskému kraji (17 %). Větší než 10 % podíl měly ještě tři kraje, a to Vysočina, Ústecký a Středočeský. Pouhými 3 % participoval na celkovém objemu evropských dotací krajů Plzeňský kraj (viz graf 3).

Graf 3. Objem evropských dotací v období let 2008 až 2014 (mld. Kč)
Graf 3. Objem evropských dotací v období let 2008 až 2014 (mld. Kč)
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Počet a struktura projektů

Na základě peněz z evropských fondů uskutečnily kraje v období let 2008 až 2014 celkem téměř 1400 projektů. Více než polovinu z nich představují projekty již dokončené, u 46 % se jedná o projekty probíhající a pouze 1 % představují projekty z nějakých důvodů zrušené. Z hlediska objemu peněz připadly na dokončené projekty tři čtvrtiny objemu dotací, čtvrtina z něj je pak vázaná v probíhajících projektech.

Struktura projektů a tím i váha jednotlivých evropských fondů v dotacích krajům se lišila. Kraj Vysočina získal v daném období 88 % objemu evropských dotací z Regionálního fondu, zatímco Jihomoravský pouze 45 %. Ten naopak obdržel 55 % ze Sociálního fondu a tento fond se v případě kraje Vysočina podílel jen 9 %. Jihočeský a Olomoucký kraj vykázaly více než desetinu objemu dotací z Fondu soudržnosti, v případě čtyř krajů nehrál tento fond žádnou roli. Do této skupiny patří již zmiňovaný kraj Vysočina, dále pak Ústecký, Středočeský a Karlovarský kraj.

Z celkového počtu projektů, na které získaly kraje v období let 2008 až 2014 evropskou dotací, jich bylo dokončeno 716 projektů. Největší počet dokončených projektů vykázal Středočeský kraj a po něm kraj Liberecký a Královéhradecký. Nejméně projektů dokončil kraj Plzeňský (pětinu počtu projektů Středočeského kraje) a dále Jihomoravský. Nejvíce probíhajících projektů nalezneme v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, nejméně pak v kraji Plzeňském a Jihočeském (viz graf 4).

Graf 4. Počet dokončených projektů podpořených evropskými dotacemi
Graf 4. Počet dokončených projektů podpořených evropskými dotacemi
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Ve většině krajů je počet dokončených projektů vyšší než počet probíhajících. Nepatří sem kraj Moravskoslezský, Olomoucký a Pardubický. Téměř srovnatelný počet dokončených a probíhajících projektů měl kraj Jihomoravský, Plzeňský a také kraj Vysočina.

V období let 2008 a 2014 bylo zrušeno 16 krajských projektů. Všechny tyto projekty měly být financované z Regionálního fondu. Čtvrtina zrušených projektů patřila Libereckému kraji. V kraji Karlovarském a Středočeském to byly vždy tři projekty. V sedmi krajích nebyl zrušen ani jeden projekt. V této skupině je kraj Zlínský, Vysočina, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský a Královéhradecký.

Průměrné náklady na projekt

Na jeden dokončený projekt spolufinancovaný z evropských dotací (v období let 2008 až 2014) připadla v průměru částka 35 mil. Kč. Téměř dvojnásobná částka to byla u projektů Ústeckého kraje (necelých 70 milionů Kč). Mnohem nižší pak připadla na kraj Vysočina a Moravskoslezský kraj (54, resp. 53 milionů Kč). Zdaleka nejlevnější projekty v průměru uskutečnil Liberecký kraj a s odstupem za ním se umístil kraj Pardubický (14, resp. 25 milionů Kč). Mediánová hodnota za všechny kraje dosáhla výše 32 mil. Kč a od průměru se významněji nelišila (viz graf 5).

Graf 5. Částka připadající na jeden dokončený projekt (mil. Kč)
Graf 5. Částka připadající na jeden dokončený projekt (mil. Kč)
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Dotace na obyvatele

Pořadí krajů z hlediska objemu evropských dotací v přepočtu na obyvatele kraje se trochu liší od jejich pořadí z hlediska průměrné výše nákladů na dokončený projekt. Zdaleka nejvíce peněz z evropských fondů na obyvatele získal kraj Vysočina, je to více než dvojnásobek průměrné částky za všechny kraje a podstatně více než druhý kraj v pořadí, kterým je Moravskoslezský. Zdaleka nejnižší částka připadla na Jihomoravský kraj, který obdržel zhruba jen polovinu průměru za všechny kraje.

Graf 6. Objem evropských dotací na obyvatele (Kč)
Graf 6. Objem evropských dotací na obyvatele (Kč)
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Závěrem

Ze tří hlavních fondů Evropské unie (celkem 33,6 mld. Kč v období let 2008 až 2014) zdaleka nejvyšší objem dotací získal Moravskoslezský kraj. Bylo to 17 % z celkového objemu dotací krajů. Pouhými 3 % se na celkovém objemu dotací podílel Plzeňský kraj.

V přepočtu objemu dotací na obyvatele však dostal nejvíce kraj Vysočina, a to více než dvojnásobek průměrné částky. Nejméně to bylo v Jihomoravském a Plzeňském kraji (polovina průměrné částky za všechny kraje). V průměru nejdražší projekty uskutečnil Ústecký kraj, a to v dvojnásobné výši než byl průměr za všechny kraje. Naopak nejlevnější projekty dokončil Liberecký kraj.

Z celkového počtu projektů (1354), na které kraje žádaly v období let 2008 až 2014 evropskou dotaci, jich více než polovina projektů byla již dokončena. Zrušené projekty tvořily pouze 1 % z jejich celkového počtu, takže v naprosté většině případů byly kraje při čerpání evropských dotací úspěšné.

Ing. Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist