Čerpání evropských dotací – jak úspěšné byly jednotlivé kraje
V období let 2008 až 2014 získala Česká republika ze tří fondů Evropské unie, a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj, z Evropského sociálního fondu a z Fondu soudržnosti celkem 490,2 mld. Kč. Kraje se na tomto objemu podílely 7 % a získaly 33,6 mld. Kč.
Zdaleka největší roli sehrály dotace z Evropského regionálního fondu. Na tento fond připadlo necelých 26 mld. Kč (73 % celkového objemu dotací) a téměř 7,5 mld. Kč (22 %) získaly kraje z Evropského sociálního fondu. Nejméně se na celkovém objemu dotací krajů podílel Fond soudržnosti. Z něj kraje dostaly 1,6 mld. Kč (viz graf 1).
Vliv jednotlivých fondů
Podpora Evropské unie v rámci Regionálního fondu usiluje o zlepšení podmínek hospodářského růstu, zvýšení zaměstnanosti a ochranu životního prostředí. Zaměřuje se také na rozvoj podnikání, a to zejména malých a středních podniků, na cestovní ruch, kulturu, elektronizaci veřejné správy a na spolupráci uvnitř země i mezi zeměmi.
Posláním podpory v rámci Evropského sociálního fondu je snižování nezaměstnanosti, začleňování znevýhodněných osob, obecně tedy zlepšování podmínek na trhu práce.
Fond soudržnosti poskytuje příspěvky především na investiční projekty v oblasti životního prostředí (jeho ochrana a zlepšování, ochrana lidského zdraví a racionální využívání přírodních zdrojů) a dopravy (zlepšení infrastruktury v rámci transevropské dopravní sítě). Z tohoto fondu lze také financovat projekty týkající se zásobování pitnou vodou, úprava odpadních vod a odstraňování komunálního odpadu. Jeho role je doplňující k působnosti Regionálního fondu.
V jednotlivých letech se poměr mezi penězi z jednotlivých fondů měnil, výsadní postavení si vždy zachoval Regionální fond. Objem dotací z evropských fondů se nevyvíjel v jednotlivých letech rovnoměrně. V roce 2014 získaly kraje 30 % celkové částky za dané období a více než dvě pětiny pak připadlo na rok 2013. K největšímu propadu v čerpání evropských dotací kraji došlo v roce 2011, ve kterém byl objem dotací méně než poloviční ve srovnání s rokem 2010. O tento propad se „zasloužily“ dotace ze všech tří fondů, nejvíce to však bylo v případě Regionálního fondu. Po roce 2011 se již objem evropských dotací z nejvýznamnějšího fondu, tedy Regionálního, každoročně zvyšoval. Avšak i v roce 2014 ještě nedosáhl objem dotací z tohoto fondu úrovně z roku 2010, což pro zbývající dva neplatí (blíže viz graf 2).
Objem dotací a jejich vývoj
Na celkovém objemu krajských dotací v roce 2013, tedy včetně dotací z národních zdrojů, se ty evropské podílely 8 %, v roce 2010 to bylo 7 % a v roce 2012 o jeden procentní bod méně. Reálný význam evropských dotací pro hospodaření krajů je však mnohem větší, protože podstatnou část národních dotací tvoří dotace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které kraje dále přeposílají na školy zřízení např. obcemi.
V roce 2014 se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil objem dotací z evropských fondů o 47 %. O rok dříve to bylo o 43 %. Dá se proto očekávat, že vzhledem k vcelku pomalému růstu národních dotací, se podíl evropských dotací na celkovém objemu transferů pro kraje v roce 2014 dále zvýší.
Zdaleka největší díl z evropských dotací získaných v letech 2008 až 2014 patřil Moravskoslezskému kraji (17 %). Větší než 10 % podíl měly ještě tři kraje, a to Vysočina, Ústecký a Středočeský. Pouhými 3 % participoval na celkovém objemu evropských dotací krajů Plzeňský kraj (viz graf 3).
Počet a struktura projektů
Na základě peněz z evropských fondů uskutečnily kraje v období let 2008 až 2014 celkem téměř 1400 projektů. Více než polovinu z nich představují projekty již dokončené, u 46 % se jedná o projekty probíhající a pouze 1 % představují projekty z nějakých důvodů zrušené. Z hlediska objemu peněz připadly na dokončené projekty tři čtvrtiny objemu dotací, čtvrtina z něj je pak vázaná v probíhajících projektech.
Struktura projektů a tím i váha jednotlivých evropských fondů v dotacích krajům se lišila. Kraj Vysočina získal v daném období 88 % objemu evropských dotací z Regionálního fondu, zatímco Jihomoravský pouze 45 %. Ten naopak obdržel 55 % ze Sociálního fondu a tento fond se v případě kraje Vysočina podílel jen 9 %. Jihočeský a Olomoucký kraj vykázaly více než desetinu objemu dotací z Fondu soudržnosti, v případě čtyř krajů nehrál tento fond žádnou roli. Do této skupiny patří již zmiňovaný kraj Vysočina, dále pak Ústecký, Středočeský a Karlovarský kraj.
Z celkového počtu projektů, na které získaly kraje v období let 2008 až 2014 evropskou dotací, jich bylo dokončeno 716 projektů. Největší počet dokončených projektů vykázal Středočeský kraj a po něm kraj Liberecký a Královéhradecký. Nejméně projektů dokončil kraj Plzeňský (pětinu počtu projektů Středočeského kraje) a dále Jihomoravský. Nejvíce probíhajících projektů nalezneme v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, nejméně pak v kraji Plzeňském a Jihočeském (viz graf 4).
Ve většině krajů je počet dokončených projektů vyšší než počet probíhajících. Nepatří sem kraj Moravskoslezský, Olomoucký a Pardubický. Téměř srovnatelný počet dokončených a probíhajících projektů měl kraj Jihomoravský, Plzeňský a také kraj Vysočina.
V období let 2008 a 2014 bylo zrušeno 16 krajských projektů. Všechny tyto projekty měly být financované z Regionálního fondu. Čtvrtina zrušených projektů patřila Libereckému kraji. V kraji Karlovarském a Středočeském to byly vždy tři projekty. V sedmi krajích nebyl zrušen ani jeden projekt. V této skupině je kraj Zlínský, Vysočina, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský a Královéhradecký.
Průměrné náklady na projekt
Na jeden dokončený projekt spolufinancovaný z evropských dotací (v období let 2008 až 2014) připadla v průměru částka 35 mil. Kč. Téměř dvojnásobná částka to byla u projektů Ústeckého kraje (necelých 70 milionů Kč). Mnohem nižší pak připadla na kraj Vysočina a Moravskoslezský kraj (54, resp. 53 milionů Kč). Zdaleka nejlevnější projekty v průměru uskutečnil Liberecký kraj a s odstupem za ním se umístil kraj Pardubický (14, resp. 25 milionů Kč). Mediánová hodnota za všechny kraje dosáhla výše 32 mil. Kč a od průměru se významněji nelišila (viz graf 5).
Dotace na obyvatele
Pořadí krajů z hlediska objemu evropských dotací v přepočtu na obyvatele kraje se trochu liší od jejich pořadí z hlediska průměrné výše nákladů na dokončený projekt. Zdaleka nejvíce peněz z evropských fondů na obyvatele získal kraj Vysočina, je to více než dvojnásobek průměrné částky za všechny kraje a podstatně více než druhý kraj v pořadí, kterým je Moravskoslezský. Zdaleka nejnižší částka připadla na Jihomoravský kraj, který obdržel zhruba jen polovinu průměru za všechny kraje.
Závěrem
Ze tří hlavních fondů Evropské unie (celkem 33,6 mld. Kč v období let 2008 až 2014) zdaleka nejvyšší objem dotací získal Moravskoslezský kraj. Bylo to 17 % z celkového objemu dotací krajů. Pouhými 3 % se na celkovém objemu dotací podílel Plzeňský kraj.
V přepočtu objemu dotací na obyvatele však dostal nejvíce kraj Vysočina, a to více než dvojnásobek průměrné částky. Nejméně to bylo v Jihomoravském a Plzeňském kraji (polovina průměrné částky za všechny kraje). V průměru nejdražší projekty uskutečnil Ústecký kraj, a to v dvojnásobné výši než byl průměr za všechny kraje. Naopak nejlevnější projekty dokončil Liberecký kraj.
Z celkového počtu projektů (1354), na které kraje žádaly v období let 2008 až 2014 evropskou dotaci, jich více než polovina projektů byla již dokončena. Zrušené projekty tvořily pouze 1 % z jejich celkového počtu, takže v naprosté většině případů byly kraje při čerpání evropských dotací úspěšné.