K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Pravidla rozpočtové odpovědnosti v podmínkách obcí

Datum: 3. 6. 2015, zdroj: OF 2/2015, rubrika: Ekonomika

Nové zákony upravující rozpočtovou odpovědnost by měly hlídat zadluženost všech veřejných institucí.

Dne 1. ledna 2013 vstoupila v platnost Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, tzv. Fiskální smlouva. V reakci na cíle vymezené v této smlouvě schválila v únoru 2015 vláda návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavu, návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (prováděcí zákon k finanční ústavě) a návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (doprovodný zákon), jímž se kromě jiného mění zákony upravující rozpočtová pravidla a rozpočtové určení daní. Tyto zákony by měly do českého právního řádu implementovat požadavky Evropské unie. Nyní se bude návrhy těchto zákonů zabývat Parlament ČR.

Cílem finanční ústavy je zajistit rozpočtovou kázeň a dlouhodobě zdravé veřejné finance stanovením pravidel rozpočtové odpovědnosti, zajištěním transparentnosti rozpočtového procesu a hlídáním deficitu veřejných rozpočtů. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že vláda má pod přímou kontrolou pouze ústřední vládní instituce, přičemž rozpočtová politika je realizována všemi úrovněmi vlády, tedy i územními samosprávnými celky (ÚSC) a jejími příspěvkovými organizacemi, dobrovolnými svazky obcí, zdravotními pojišťovnami a dalšími veřejnými institucemi. Proto se ustanovení navrhované právní úpravy dotknou i samospráv.

Vymezení veřejných institucí (cca 17 500 subjektů)
  • stát, organizační složka státu (283)
  • státní příspěvková organizace (153)
  • státní fond (6)
  • veřejná výzkumná instituce (67)
  • veřejná vysoká škola (26)
  • zdravotní pojišťovna (7)
  • územní samosprávný celek (6261)
  • dobrovolný svazek obcí (735)
  • regionální rada regionu soudržnosti (7)
  • příspěvková organizace zřízená ÚSC, DSO nebo městskou částí hl. města Prahy (9819)
  • právnická osoba, jejímž zakladatelem nebo zřizovatelem je veřejná instituce, a která je převážně financována příjmy od veřejných institucí nebo řízená veřejnou institucí

Dluhová brzda

Návrh počítá s aktivací tzv. dluhové brzdy při zadlužení ve výši 55 % hrubého domácího produktu. Při dosažení této úrovně bude muset vláda předložit návrhy vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a zdravotních pojišťoven. Územní samosprávné celky pak budou mít povinnost schválit svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový. Rozpočet ÚSC může být schválen jako schodkový jen může-li být schodek uhrazen finančními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí. Výjimkou z toho pravidla je možnost hradit úvěrem schodek vzniklý z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.

K těmto krokům nebude přistoupeno v případě nouzového nebo válečného stavu, z důvodu odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje (mezičtvrtletní pokles hrubého domácího produktu o 2 % nebo meziroční pokles hrubého domácího produktu o 3 %).

Výše zadlužení nastoupila v posledních letech klesající trend (2013: 44,2 %, 2014: 43,5 %) s tím, že její další snížení je očekáváno i v následujících letech. Proto je pravděpodobné, že v případě schválení výše uvedených návrhů zákonů, k aktivaci dluhové brzdy v nejbližších letech nedojde.

Hospodaření a zadluženost ÚSC

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo přesáhnout 60 % průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset obce a kraje celkovou výši svého dluhu začít snižovat o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

Obcí, které tuto hranici překračují, je u nás v současné době zhruba 500, což odpovídá 8 % z celkového počtu obcí. Uvedené pravidlo aktuálně neplní 33 měst, z toho 4 statutární. Analýza provedená Ministerstvem financí dále ukázala, že dluh překračující 100 % průměrných ročních příjmů má nyní 198 obcí a z nich 48 je zadluženo více než na 200 % ročních příjmů.

Celkové dluhy obcí v ČR, včetně jimi zřízených příspěvkových organizací, dosahují 89 mld. Kč. Tato čísla však rozhodně nejsou důvodem k panice. V roce 2014 skončilo hospodaření obcí a DSO kladným výsledkem +8,6 mld. Kč.

Lze říct, že města a obce v České republice hospodaří většinou zodpovědně a navíc mají poměrně velké částky na běžných účtech. Objem financí na účtech obcí převyšuje celkovou výši dluhů, takže většina obcí by v případě potřeby byla schopna podstatnou část dluhů uhradit ze zůstatku na svých účtech.

Ještě lépe než obce jsou na tom z hlediska zadlužení kraje. Ani jeden z nich nepřekračuje hranici 60 % zadlužení a průměrná hodnota krajských dluhů je okolo 20 % z ročních příjmů.

Korekční mechanismus v podmínkách ÚSC

Návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti myslí i na to, jak obce v případě překročení dluhového limitu donutit, aby se opět vrátily na požadovanou úroveň. Diskutovalo se několik různých možností, ve hře byly i peněžité sankce tak, jak je tomu v okolních zemích. Návrh zákona nakonec obsahuje ustanovení, že předlužené obci, která nebude mít svůj rozpočet navržený tak, aby se její dluh každoročně snížil nejméně o 5 % rozdílu mezi výší dluhu a 60 % průměru jejich ročních příjmů, stát částečně pozastaví převod podílu z výnosu daní, který obcím náleží z rozpočtového určení daní.

Zadluženost obcí (podíl dluhu k příjmům)
Zadluženost obcí (podíl dluhu k příjmům)

I v případě, že bude obci část výnosu sdílených daní pozastavena, obec o tyto prostředky nepřijde. Finanční úřad vrátí pozastavenou část na základě rozhodnutí Ministerstva financí, pokud pominou důvody pozastavení nebo prokáže-li obec, že tyto prostředky použije k úhradě existujícího dluhu.

Jak bylo již zmíněno výše, v současné době překračuje povolenou úroveň zadluženosti asi 500 obcí. Propočty ukazují, že u více než 84 % dotčených obcí by pozastavený podíl na sdílených daních činil méně než 5 % jejich celkových příjmů. U více než 93 % obcí by to pak bylo méně než 10 %, přičemž téměř 80 % z nich je schopno výpadek příjmů financovat prostřednictvím zůstatků na svých účtech.

Zadluženost obcí a stav na běžných účtech (v mld. Kč)
Zadluženost obcí a stav na běžných účtech (v mld. Kč)

Ministerstvo financí bude každý rok vyhodnocovat údaje o příjmech a dluzích ÚSC a ministr financí informovat o výsledcích hodnocení vládu. Současně bude ministerstvo uveřejňovat seznam ÚSC, jejichž výše dluhu převyšuje stanovený limit.

Transparentnost veřejných financí

Platné znění rozpočtových pravidel územních rozpočtů již od počátku upravuje povinnost ÚSC a svazku obcí zveřejnit vhodným způsobem návrh rozpočtu a závěrečného účtu. Nově se navrhuje zveřejňovat rovněž schválená znění těchto dokumentů a tato povinnost je rozšířena i na střednědobý výhled rozpočtu. Nová pravidla jsou nastavena tak, aby zajistila co největší informovanost veřejnosti.

Zveřejňovací povinnosti
ÚSC, RRRS Svazek obcí Příspěvková organizace
návrh rozpočtu webové stránky (úplné znění) a úřední deska (užší rozsah) min. 15 dnů před projednáváním webové stránky DSO (úplné znění) a úřední desky členských obcí (užší rozsah) min. 15 dnů před projednáváním webové stránky nebo webové stránky zřizovatele nebo způsobem v místě obvyklým
návrh střednědobého výhledu rozpočtu
návrh závěrečného účtu
rozpočet webové stránky do 30 dnů ode dne schválení webové stránky DSO a informace na úředních deskách členských obcí do 30 dnů ode dne schválení dtto do 30 dnů ode dne schválení
střednědobý výhled rozpočtu
závěrečný účet

Návrhy zákonů upravujících rozpočtovou odpovědnost rozšiřují tyto povinnosti i na regionální rady a příspěvkové organizace. Příspěvková organizace bude mít nově rovněž povinnost sestavit rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu, které schvaluje její zřizovatel.

Navrhovaná účinnost

Pokud návrh zákona projde parlamentem a schválí ho prezident republiky, měl by nabýt účinnosti 1. ledna 2016. Platnost opatření pozastavujících obcím převod podílu z výnosu sdílených daní v případě nesnižování dluhu je stanovena na začátek roku 2018.

Se souhlasem autora i redakce převzato z časopisu Moderní obec.

Ing. Miroslav Matej, PhD., ředitel odboru financování územních rozpočtů a programové financování MF ČR

TOPlist
TOPlist