K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Obecní dotace 2015: Komár s velbloudem

Datum: 26. 5. 2015, zdroj: OF 2/2015, rubrika: Legislativa

Novela malých rozpočtových pravidel (zákon č. 250/2000 Sb.) je písemně účinná od 1. ledna 2015, ale výkladem vlastně až od 20. února. Při schvalování v polovině ledna totiž chyběla vůle přijmout pozměňovací návrh Senátu na odložení účinnosti na začátek července. Možná by ty čtyři měsíce stačily k vyjasnění záměru zákonodárce a poskytly dostatečný prostor pro přípravu kvalitních dotačních programů pro rok 2016.

Ing. Jaroslava Kypetová, PhD.
Ing. Jaroslava Kypetová, PhD.

Máme poslat dotaci, která je už schválená v rozpočtu z minulého prosince? Musíme vypisovat program, když dáváme příspěvek našim včelařům a myslivcům? Můžeme poslat příspěvek mikroregionu, krajské knihovně a jak s úhradou za dopravní obslužnost? Může si stěžovat odmítnutý žadatel? Co bude krajský úřad vlastně kontrolovat? Některé otázky poslední novely malých rozpočtových pravidel již Ministerstvo financí vysvětlilo, některé však přetrvají… do okamžiku kontroly.

Novelizační sprint

Návrh novely zákona, který pro nezanedbatelnou část obcí znamená změnu ve způsobu přidělování dotací a který pro všechny obce přináší povinnost uzavírání veřejnoprávních smluv, byl předložen v září 2014. I přes zkracované lhůty opustil Sněmovnu 14 dní před Vánocemi s účinností od Nového roku.

Ministerstvo financí si v posledních letech osvojilo obdobný časově „úsporný“ postup u prováděcích předpisů vztahujících se k účetnictví, schvalování zákona má přeci jen jiná pravidla. Je logické, že Senát navrhl posunutí účinnosti do poloviny roku. Nestalo se a napříště se tak vlastně může schvalovat jakákoliv účinnost zákonů.

S využitím výkladu Nejvyššího správního soudu, na nějž hojně Ministerstvo financí ve své komunikaci vůči obcím odkazuje, nabyla novela účinnosti 20. února.

Obce a kraje se rozdělily na ty, které stihly přidělit dotace do 19. února, a na ty, které již čas neměly. Na všechny se pak zaměřovala školení, která však sloužila spíše jako výměna názorů a dojmů. Ministerstvo financí zaslalo v březnu všem obcím datovou schránkou informace, kde vysvětluje (pouze) základní pravidla zavedená novelou. Pokusme se o shrnutí dosavadního pochopení zákona a informací na příkladu malé obce a menšího města. A pro trochu rozptýlení existujících obav viz také článek poslance V. Vilímce.

Program nebo jen dotace?

Malá obec dosud každoročně poskytovala příspěvek místnímu sdružení dobrovolných hasičů, kteří se mj. věnují požárnímu sportu, na činnost v průběhu roku, dále pak házenkářskému oddílu, menší částku včelařům a myslivcům. Neexistovala formalizovaná písemná žádost, částky se pohybovaly v tisících, maximálně desítkách tisíc korun. S ohledem na zapojení občanů obce do těchto organizací a spolků existuje o poskytnutých příspěvcích všeobecné povědomí.

Menší město tradičně vypisuje grantový program, při jehož administraci se inspirovalo krajskými pravidly, a také poskytuje individuální dotace organizacím, které ve městě působí. Obvykle jde o dotaci na mzdové náklady, nájem či provoz. Seznam všech poskytnutých dotací tvoří součást závěrečného účtu a objevuje se jako příloha na webových stránkách města.

Malá obec tedy může i nadále poskytovat individuální dotace, neboť slovy ministerstva „řeší konkrétní potřebu konkrétního subjektu – žadatele“. Nemusí vymýšlet a vyhlašovat program, kde by stejně stanovovala, že se dotace může poskytnout jen organizacím sídlícím/působícím na území obce. Měla by jen připravit formulář žádosti, který by obsahoval zákonem uvedené body.

Na školeních však zazněl také názor, že záměr zákonodárce směřoval k informování široké veřejnosti o tom, že existuje možnost žádat o příspěvky z obecního rozpočtu. Právě proto zakotvil povinné dotační programy. Jestliže tedy všechny dotace i nadále budou přidělovány prostřednictvím individuálních žádostí, záměr se nenaplní. Věřme tedy, že metodiky a výklady MF ČR budou v případných budoucích sporech využitelné alespoň jako nějaká opora.

Ani město nemusí svůj grantový program zásadně měnit, pouze rozšíří účel programu, drobně doplní formulář žádosti a upřesní kritéria pro hodnocení žádosti. Malá úprava, která ale opět může zvýšit nejistotu. Nejjasnějším kritériem by byl počet např. členů, dětí, návštěvníků. Zkušenosti s evropskými dotacemi však ukazují, že může jít o kritérium velmi zrádné. V případě deště počet návštěvníků venkovního divadelního festivalu patrně podstatně klesne. Vhodnějšími tak zůstanou širší kritéria jako přínos pro město, podpora dětí a mládeže nebo rozšíření nabídky kulturních akcí. Snad projdou.

Současně by město mohlo zachovat i svůj dnešní systém přidělování přímých individuálních dotací, ovšem podřazení pod program s jednotnými pravidly se ukazuje jako vhodnější. V minulosti se totiž spolupráce s některými příjemci ukázala jako obtížná, zejména pokud jde o kvalitu vyúčtování.

Veřejnoprávní smlouva na samosprávné rozhodnutí

Ať již si obce zvolí jakýkoliv způsob rozdělování dotací, zákon přináší novinku pro všechny, resp. pro obce, které stihly dotace vyplatit před účinností novely, se povinnost odsouvá na příští rok. Uzavření smlouvy o poskytnutí dotace. A dokonce smlouvy veřejnoprávní, které až dosud obce znaly především ze správního řádu, když zajišťovaly vedení přestupkové či jiné agendy přeneseného výkonu státní správy jinou obcí.

Využití pro rozhodování o dotacích, což považujeme za výsostně samostatnou působnost, v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, není úplně zřejmé. Např. § 160 odst. 1 říká: „Stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, mohou za účelem plnění svých úkolů vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy.“

Obdobná připomínka se objevila i v připomínkovém řízení, předkladatel však nespatřoval v charakteru uzavíraných smluv problém. Ministerstvo financí v následné metodice odkazuje na blíže nespecifikovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle nichž měly i dřívější smlouvy o poskytnutí dotace veřejnoprávní charakter, neboť jedna strana nad druhou dominuje.

Pro dotační veřejnoprávní smlouvy neplatí zveřejňování krajským úřadem, zůstal však způsob řešení sporů. Zákon uvádí, že se řeší „spory z právních poměrů při poskytnutí dotace“. Právní poměry by měly vzniknout až uzavřením smluvního vztahu (smlouvy). Nemůže však žadatel, který neuspěl, přijít se širším výkladem a zahájit rovněž spor? Žadatelům, jimž obec nevyhoví, se nově musí rozesílat vyrozumění s uvedením důvodu odmítnutí, se kterým velmi pravděpodobně souhlasit nebudou.

Spor obce a nyní již příjemce dotace bude podle § 10b odst. 1 řešit krajský úřad, proti jeho rozhodnutí nelze podat odvolání ani rozklad (odst. 3). Proč tedy Ministerstvo financí podle odst. 2 „plní úkoly nadřízeného správního orgánu“? Správní řád obsahuje u sporů z veřejnoprávních smluv možnost převzetí sporu Ministerstvem vnitra. Jde tedy o možnost, že Ministerstvo financí bude posuzovat obsah takových smluv?

Tato pasáž se zdá z celého zákona pro obce nejrizikovější, neboť se zde posilují formalizované postupy správního řízení. Snad dobrý úmysl (až nekonečného) zvyšování transparentnosti však může znamenat peklo táhnoucích se správních řízení a zbytečných soudních sporů.

Tři roky na webu

Veřejnoprávní smlouvy podepsané po 1. 7. 2015, u nichž výše dotace přesahuje 50 tis. Kč, se zveřejňují na elektronické úřední desce. Pro letošní rok se proto vyplatí smlouvy podepsat do prázdnin. Zveřejnění se provádí do 30 dnů od podpisu a smlouva zůstane na úřední desce 3 roky. A za tu dobu se na úřední desce objeví položek…

Oproti původnímu návrhu jde o podstatné zmírnění podmínek. Jak vyplývá ze stenografického záznamu projednávání novely, zveřejňování smluv nad 10 tis. Kč po dobu 10 let uznal i ministr financí jako extrémní požadavek. Ke změně došlo rovněž u místa zveřejnění, navrhovaný portál veřejné správy pod správou Ministerstva vnitra ČR, kde vzniká zárodek registru smluv, se změnil na vlastní úřední desky obcí.

Ke zveřejňování smluv u malé obce vůbec nedojde, v případě malého města se na webu objeví dva až tři soubory. A bude-li žádost formulována zvlášť jako žádost o dotaci na mzdové náklady a zvlášť na energie, tak výše zůstane pod limitem daným zákonem.

Co se ještě diskutovalo

Účetní obcí a zastupitelé objevují další detaily, které při striktním výkladu novely způsobují problémy:

  1. Uzavřené smlouvy – široká definice dotace jako peněžního prostředku poskytnutého z rozpočtu obce právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel (§ 10a) se téměř kryje s pojmem výdaj (§ 9). Samozřejmě, že dotace představuje pouze podmnožinu výdajů, některé uzavřené smlouvy např. o podpoře sportu mohou mít více podobu dotace než platby za službu organizace volného času dětí. Měly by se teď takové smlouvy rychle vypovídat? Má se druhá smluvní strana dostat do nejistoty, když svoji činnosti přizpůsobila „jistějšímu“ příjmu než zajišťuje každoroční dotační posuzování? Nevyhrála by v případném soudním sporu?
  2. Členské příspěvky – měl by např. Svaz měst a obcí ČR či jiná členská sdružení zasílat všem obcím žádost o dotaci na svoji činnost? Zřejmě ne, neboť nezaplacením příspěvku členství končí a jednotlivý příspěvek se nevyúčtovává.
  3. Příspěvek na dopravní obslužnost kraje – bude kraj muset žádat u každé obce? I tady jde o úhradu nákladů na poskytovanou službu než dotaci, kterou by kraj měl následně vyúčtovat.
  4. Dary – Ministerstvo financí se v neoficiálním výkladu omezuje na konstatování, že dary se upravují darovacími smlouvami, tedy institutem soukromého práva, a proto se zde novela nepoužije. Nemůže být zpětně dar posuzován jako skrytá dotace?
  5. Správní delikt – zákon stanoví, že obec se dopustí správního deliktu tím, že „v rozporu s § 10c odst. 1 nezveřejní program“, ale co když program zveřejní s chybami?

V březnu 2015 přetrvává ohledně dotací řada nejasností a tato skutečnost by měla být zohledněna jak při přezkoumání hospodaření, tak při (opozičním nebo žurnalistickém) hodnocení transparentního či netransparentního rozhodování volených orgánů.

Autorka pracuje na pozici interního auditora, je rovněž zastupitelkou.

Ing. Jaroslava Kypetová, PhD.

TOPlist
TOPlist