K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Větrné elektrárny v obcích přibývají, proč ale pomalu?

Datum: 15. 4. 2015, zdroj: OF 1/2015, rubrika: Ostatní

Doba, kdy obce budou mít svoje obecní elektrárny, je asi v nedohlednu? Nicméně některé obce již mají našlápnuto. Alespoň částečně.

Energie větru se po celém světě využívala od pradávna. Podle historických pramenů byl u nás první větrný mlýn postaven v zahradě Strahovského kláštera v Praze již v roce 1277. Větrné mlýny vystřídaly větrné elektrárny a planetu dnes zdobí tisíce opravdových majestátních větrníků.

Princip zůstal, mění se dobové kulisy

Princip zůstal, proměnily se jen dobové kulisy. Větrná energie je, jako obnovitelný zdroj, využívána v řadě zemí. Představuje možnost a jeden z kroků na cestě k energetické soběstačnosti, po níž dnes volá už řada obcí. V České republice je v současné době instalováno přes 280 MW. Zatím poslední velký projekt instalace větrné elektrárny byl v obci Vítězná u Dvora Králové. Zatím největší větrná elektrárna v ČR – VESTAS V112 – o výkonu 3 MW byla do provozu uvedena vloni v prosinci, její rozměry jsou: výška stožáru 119 m, průměr rotoru 112 m a celková výška úctyhodných 175 m). Investorem byla společnost ELDACO, která obcím a jejím obyvatelům nabídla poukázky na své akcie za symbolickou jednu korunu. Jak uvedl Krkonošský deník, akcie si v prvotní fázi „rozebralo“ na 400 místních.

Nový koncept funguje

Větrná elektrárna v obci Vítězná, okres Trutnov
Větrná elektrárna v obci Vítězná, okres Trutnov

S konceptem občanských větrných elektráren přišla společnost ELDACO, a už v době výstavby bylo založeno sdružení Občanský větrný park. Tímto krokem si firma získala souhlas místních lidí k výstavbě. Umožnila lidem, kteří své akcie za korunu vyměnili v dané lhůtě za regulérní akcie v hodnotě 5 tisíc za jednu, podílet se na zisku elektrárny, která stojí za jejich obcí. „Vlastníme několik elektráren po celé ČR, a všude jsme se setkávali s dotazy místních lidí, jestli mohou kousek elektrárny rovněž vlastnit,“ popisuje situaci Michal Janeček ze společnosti ELDACO. Podle jeho slov byl o akcie ve Vítězné mezi lidmi velký zájem. „Z původních několika stovek majitelů si akcie za řádně proměnilo několik desítek fyzických osob, které se tak staly podílníky, respektive minoritními akcionáři,“ prozradil M. Janeček. Pro firmu nejde o nový koncept. První větrnou elektrárnu, kterou vlastní spolu s místními obyvateli, postavili před lety v Rozstání u Vyškova. Projekt funguje, a dokonce vyplácí každý rok dividendy, jak firma slíbila. Přitom investice do výstavby větrné elektrárny nejsou malé a pohybují se ve stovkách milionů korun.

Lepší větrná, než fotovoltaická elektrárna

Ačkoli je využití větrné energie podporováno, obecně existuje proti výstavbě větrných elektráren ze strany veřejnosti spíše odpor. Mezi námitkami figurují argumenty typu obavy z hluku způsobených pohybem vrtulí, urbanistická hlediska – „větrníky hyzdí krajinu“ a další, například různá magnetická pole, ohrožení ptáků a podobně. „Všechny tyto argumenty zaznívaly i u nás, zejména se objevily v rámci projednávání studie posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), ale žádná petice na radnici nepřišla,“ popsal situaci starosta obce Vítězná Petr Hrubý. Přiznal, že občanská sdružení proti výstavbě vznikala, ale odpor se odehrával spíše ve formě debat, nikoliv oficiálních stížností a petic. Odpor se pak oživil, když se začalo stavět.

V současnosti už většina obyvatel existenci větrníků přijala, nebo se s ní smířila. Větrná elektrárna je zatím ve zkušebním provozu. Po kolaudaci, až bude v ostrém provozu, bude mít další – finanční pozitivní dopady. „Obec pak dostane od majitele elektrárny 900 tisíc korun a po šesti letech provozu má ročně dostávat 150 tisíc korun,“ uvedl starosta. Nejde sice o závratné částky, spíše o přilepšení do rozpočtu obce s 1400 obyvateli, ale využití pro první částku již mají – obec si za devět set tisíc opraví místní komunikace. „Původně se měly stavět větrníky dva, ale nakonec z projektu sešlo, obec tak místo 1,5 milionu a 300 tisíc ročně bude inkasovat jen polovinu. Mně osobně věž větrné elektrárny nevadí, zde opravdu fouká a aspoň jsou místní podmínky využité, stejně jako v nedaleké Zlaté Olešnici,“ komentoval P. Hrubý a dodal, že je pro něj přijatelnější mít za obcí větrnou elektrárnu, a nezabírat ornou půdu fotovoltaickými panely solární elektrárny.

Zdá se tedy, a potvrdil to i Michal Janeček, že přístup představitele obce do značné míry ovlivňuje i postoj obyvatel k případným novotám.

Tři možné scénáře

Až na výjimky leží vhodné lokality pro instalaci větrných elektráren v horských pohraničních pásmech Krušných hor a Jeseníků, popř. v oblasti Českomoravské vrchoviny. Podle předběžných odhadů by bylo možné v Krušných horách postavit 320 až 340 větrných elektráren o jednotkovém výkonu 1,2 až 2 MW. Při racionálním využití větrného potenciálu, který je v České republice k dispozici, by se zde mohlo vyrábět 6 TWh ročně.

Ústav fyziky atmosféry AV ČR vypracoval studii „Aktualizovaný odhad realizovatelného potenciálu větrné energie z perspektivy roku 2012“, v níž počítá se třemi možnými scénáři pro využití větrné energie. Podle prvního, nízkého scénáře je v ČR možné instalovat 472 elektráren s celkovým výkonem 991 MW a roční výrobou 2443 GWh. Střední scénář počítá již s 1179 instalacemi, jejich výkonem 2516 MW a s výrobou 5577 GWh, vysoký scénář je nejodvážnější a uvažuje o 2736 instalacích, výkonu 5972 MW a roční výrobě ve výši 14 723 GWh.

Největší potenciál pro rozvoj (instalace) větrných elektráren by měly mít kraje Ústecký, Vysočina, Moravskoslezský a Jihomoravský.

Ve světě má větrná energie zelenou

Světová asociace pro větrnou energii (EWEA) v prosinci 2014 zveřejnila a vydala první zprávu poskytující ucelený přehled o aktuálně dostupných větrných zdrojích z většiny světových regionů. Celkový větrný potenciál na světě je dle těchto studií cca 95 TW (37,5 TW EU, 36 TW Rusko, 11 TW USA a téměř 10,5 TW zbytek světa). Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je celosvětová poptávka po energii okolo 100 000 TWh (v roce 2011 dosáhla celková světová celková spotřeba energie ve všech sektorech objemu 103 711 TWh), jeví se dostupný potenciál jako zcela dostačující.

Od roku 1993 zaznamenává větrná energetika ve světě prudký růst. Větrným gigantem v Evropě je Německo, zde bylo ke konci roku 2013 ve větrných elektrárnách a parcích (pobřežních i příbřežních) instalováno celkem 33 730 MW (33,7 GW) výkonu, následuje Španělsko s téměř 26 GW (22 959 MW) a třetí místo ve velikosti instalovaného výkonu zaujímá Velká Británie (10 531 MW). Větrnými velmocemi jsou dále Itálie (8551 MW), Francie (8254 MW), Dánsko (4772 MW) a Portugalsko (4724 MW). Díky investici společnosti ČEZ zaujímá významnější postavení v instalacích větrných elektráren také Rumunsko, větrné elektrárny jsou i v Polsku. Ale třeba na Maltě není žádná taková elektrárna.

Co se týče podílu elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách na konečné spotřebě země, prvenství má Dánsko se 27procentním podílem, Německo se na konečné spotřebě svojí výrobou VtE podílí „pouze“ 11 procenty. Česká republika a s ní některé další země se však podílí pouze jedním procentem (viz graf).

Podíl elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách na konečné spotřebě země v Evropě
Podíl elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách na konečné spotřebě země v Evropě

Evropská komise předpokládá, že do roku 2020 stoupne podíl větrné elektřiny na celkové produkci na 12,1 procent. Standardem se již staly turbíny o výkonu větším než jeden megawatt, v roce 2003 se postavily první dvoumegawattové stroje, v roce 2010 se objevily i generátory o výkonu 5 MW. Počítá se s nimi hlavně pro přímořské a mořské větrné farmy. Jinde se vítr zřejmě dočká využití maximálně v kombinaci s dalšími zdroji elektrické energie jako jejich doplněk.

Jak tedy dál?

Vláda s větším rozvojem větrných elektráren moc nepočítá, ani v Národním akčním plánu, ani v aktualizované Státní energetické koncepci (ASEK). Ve scénáři ze srpna 2014 počítá s nárůstem výroby z větrných elektráren pro rok 2015 ve výši 647 GWh, pro rok 2020 výrobou 1013 GWh, v roce 2040 by tyto zdroje měly vyrábět 2 291,4 GWh. Podle Miroslava Kynčla z odboru komunikace MPO ČR vychází ministerstvo ve svých úvahách z realistického potenciálu stanoveného Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR v rámci studie zpracované pro Českou společnost pro větrnou energii, který odpovídá úrovni cca 2300 MW ve středním scénáři. Tento potenciál je realizovatelný pouze při velmi vstřícném přístupu místních komunit v rámci povolovacích procesů a jeho naplnění v plném rozsahu je tedy spíše nepravděpodobné. V rámci optimalizovaného scénáře tudíž není předpokládáno plné dosažení tohoto potenciálu do roku 2040. ASEK však počítá i s možností, že tento potenciál naplněn být může.

Na růžích nemají ustláno ani investoři – výkupní ceny elektřiny z větrných elektráren jsou nízké, ale ještě trvale klesají. V České republice je podpora (neboli výkupní cena) pro letošní rok 1,98 Kč/kWh (ceny jsou podle dosavadních předpisů valorizovány obvykle o 2 % ročně). Je to nejméně ze všech obnovitelných zdrojů energie.

Ing. Eva Stejskalová

TOPlist
TOPlist