K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Nové tendence ve vývoji sportovních staveb

Datum: 8. 4. 2015, zdroj: OF 1/2015, rubrika: Ostatní

Investiční záměry týkající se sportovních staveb logicky vychází ze zájmů a potřeb lidí žijících v dané lokalitě. Ale obyvatelstvo, kterému by měly sportovní stavby sloužit, se v průběhu doby pomalu proměňuje.

Venkovní posilovna v Edinburghu (Velká Britanie)
Venkovní posilovna v Edinburghu (Velká Britanie)

Tam, kde například v určitém období při osídlení bytové výstavby vznikla početná skupina mládeže se zájmem o sport, může o 10 let později sportovní aktivita výrazně poklesnout. Tato „opatrnost“ se vyplatí zejména u staveb určených sportům týmovým, které jsou obzvláště citlivé na věkové složení a časové možnosti obyvatelstva zatížené například i dojížděním za prací.

Sport seniorů

Otázka komu jsou a komu budou sportovní stavby určeny, souvisí i s pozvolným stárnutím obyvatelstva. Český statistický úřad ve své prognóze sděluje, že vývoj směřuje ke zhruba třetinovému podílu obyvatelstva ve věku nad 60 let. Evropská úroveň lékařské péče a pokrok medicíny výrazně prodlužují délku aktivního života i ve smyslu pohybovém. Sport se stává v zahraničí (alpské země, Skandinávie) součástí životního stylu seniorů. Fitness kluby nabízejí speciální cvičení včetně silového tréninku, tance, jógy aj. stejně jako jiná sportovní odvětví (stolní tenis, lukostřelba).

Kromě změn ve složení obyvatelstva se spolu se zájmem o pohyb proměňuje s časem i zájem o některá sportovní odvětví, vlastně jde o módu. Je proto třeba dobře uvážit investice zcela specializované pro jediný sport, jak jsme v nedávné době viděli u squashe, který se v současnosti zdá být postupně zastiňován mnohem skromnějším badmintonem, kterému stačí dostatečně vysoká universální tělocvična.

Sportovní stavby jsou nákladné, třeba už jen pro své rozměry a proto za jeden z hlavních trendů v jejich vývoji lze označit vůli k jejich co nejintenzivnějšímu a mnohostrannému využívání, včetně aktivit mimosportovních. Tento požadavek nejlépe naplní stavby co nejvariabilnější, tedy univerzální – schopné sloužit co nejširšímu spektru potřeb a zájmů.

Mnohostranné využívání

Prvním místem, kde by úvahy o vybavení lokality zařízeními pro sport měly začít, je místní škola. Sportovní stavba navazující na školu může být dopoledne využita k vyučování a odpoledne sloužit volnému času dětí, mládeže i dospělých až po večerní hodiny. Například v Německu je takovéto sdílení školní sportovní infrastruktury velmi rozšířeno. Je to nejintenzivnější způsob využití.

Využívání sportovních staveb ale nemusí končit u sportovních aktivit. Kryté i otevřené prostory mohou sloužit řadě dalších činností, například kulturních – hudba klasická i moderní, tanec, divadlo, promítání, atd.

U novostaveb by na „nesportovní“ způsoby využití mělo být pamatováno ve všech ohledech a to jak v provozním řešení tak i v návrhu kapacit:

  • diváci kulturních akcí se jistě nebudou přezouvat a dámské podpatky mohou poškodit některé druhy sportovních podlah,
  • návštěvníci kulturních vystoupení nemohou používat toalety přístupné ze šaten sportovců,
  • u tělocvičen nabudou na důležitosti akustické vlastnosti sálu.

Nesmějí být opomenuty pomocné prostory:

  • třeba sklad sedadel, divadelních kulis či kostýmů,
  • přizpůsobena musí být i elektroinstalace či vzduchotechnika.

A nejde jen o kulturu – sál může sloužit setkáním společenských organizací, krátkodobým výstavám apod.

Je-li sál větších rozměrů a návštěva diváků častější, ať už při sportu nebo jiných aktivitách, lze uvažovat o vybavení sálu tribunou se sklonem, který zajistí dobrou viditelnost. Nejvhodnější bude tribuna teleskopická, která ve složeném stavu zabere u stěny šířku jedné řady, tedy cca 850 mm. Její největší předností je variabilita, neboť umožní na celé ploše sálu trénovat (například dvě volejbalová hřiště) a zápasy konat na jediném hřišti s roztaženou teleskopickou tribunou.

Umělé sportovní povrchy

Varianty venkovních cvičících zařízení na hřištích pražského Jižního Města
Varianty venkovních cvičících zařízení na hřištích pražského Jižního Města

Se snahou o univerzalitu souvisí i úvahy o volbě nejvhodnějších sportovních povrchů. Lze označit za trend (nijak nový) stále rozšířenější využívání umělých materiálů a to venku i u krytých sportovišť. Přírodní materiály plní dobře svou funkci, ale jsou dražší a především vyžadují více údržby.

Dobře je to vidět na příkladu trávníků, které pro svou potřebu zálivky a mnoha hodin pěstebních prací o potřebné mechanizaci nemluvě patří k nejnáročnějším. Mohou být nahrazeny umělými trávníky druhé generace (umělá „stébla“ a křemičitý písek) nebo třetí generace (totéž plus gumová podložka v celé ploše a vrstva gumové drti kryjící křemičitý písek). Tyto „trávníky“ nevyžadují závlahu, nerozbahní se, mají vysokou životnost a jsou vhodné pro mnoho sportů. Rockový koncert konaný za deště je nezničí. Při jejich kladení musí být velmi pečlivě posouzen a poté upraven podklad: zhutněn, urovnán, případně odvodněn. Všechny jeho nedostatky by se dříve nebo později projevily na umělém povrchu.

Pracnou údržbu vyžadují i antuková hřiště, která docela dobře mohou být nahrazena trávníky druhé generace generace. Úspory můžeme najít i v návrhu oplocení, když levné nylonové sítě nahradí tradiční ocelová pletiva.

Sport mimo svazy

Nové tendence lze pozorovat i v organizaci sportu, která s výstavbou samozřejmě souvisí. Domnívám se, že sílí poptávka po sportu, který není příliš organizován „shora“. Mám na mysli „nesvazové soutěže“ – obvykle regionální – v mnoha sportovních odvětvích – v malé kopané, nohejbalu, florbalu, cyklistice, …, pro jejichž organizaci je ideálním prostředím internet. Lze pozorovat, že dnešní způsob života nenahrává existenci týmových sportů s větším počtem hráčů a náhradníky. Proto se tak intenzivně rozvíjí např. malá kopaná-futsal, florbal, basketbal o třech hráčích aj. V přitažlivosti časové a organizační nezávislosti asi spočívá i část tak široké obliby cyklistiky, běhu a fitness.

Vývoj fitness

Varianty venkovních cvičících zařízení na hřištích pražského Jižního Města
Varianty venkovních cvičících zařízení na hřištích pražského Jižního Města

Fitness rovněž prochází v současnosti změnami. Novinkou jsou např. nezastřešené, venkovní posilovny. Ty mají kromě nevýhod i řadu velmi pozitivních vlastností. Jestliže krytá posilovna se svými nezbytnými provozními náklady potřebuje pro své ekonomické přežití určitý počet návštěv, což je v menších osídleních nedosažitelné, venkovní posilovna je jednorázovou investicí do zdraví veřejnosti. Vybavení je robustní, vyrobené tak, aby odolalo povětrnosti, eventuálně i vandalismu. Může být umístěno samostatně, například v parku nebo navazovat na další sportoviště ve sportovním areálu. Doporučuji poskytnout venkovní posilovně vizuální soukromí. Tím můžeme přilákat i zájemce, které by jinak odradil ostych před zraky spoluobčanů. Lehký přístřešek zmírní závislost na počasí.

Od cvičení na strojích, které sice zamezují nesprávným pohybům, ale vedou k zatěžování jen určitých svalových skupin, se zájem přesunuje ke komplexnějším cvičením, kde se jako zátěže využívá hmotnosti vlastního těla. Zařízením pro taková cvičení – např. kalisteniku – jsou velmi jednoduché trubkové konstrukce zakotvené do země pod širým nebem. Jde ovšem o cvičení velmi silově náročné a provozuje jej pouze mládež.

doc. Ing. Václav Mudra, Fakulta architektury, ČVUT Praha

TOPlist
TOPlist