K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Zhodnocení aktuálního vývoje integrovaných nástrojů ITI/IRPÚ

Datum: 18. 3. 2015, zdroj: OF 1/2015, rubrika: Evropské fondy

Nové programové období přináší i řadu novinek. Mezi nejvýznamnější z nich patří uplatnění tzv. územní dimenze, tj. předem stanovené alokace finančních prostředků do území se specifickými potřebami. Součástí územní dimenze je i uplatnění integrovaných nástrojů, tj. Integrovaných územních investic (ITI), Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD).

Zavádění integrovaných nástrojů je velmi složité, a to jak pro jádrová města, tak zejména pro obce v okolí jádrových měst, pro které je tento přístup v podstatě nový. V programovém období 2007–2013 byly sice realizovány projekty integrovaných programů rozvoje měst (IPRM), které však byly realizovány pouze na území jádrového města a na jejich realizaci jen výjimečně spolupracovalo více subjektů. Pojetí integrovaných nástrojů je mnohem komplexnější. Také tematicky je možné řešit širší škálu problémů. Ty si každé území – aglomerace či místní skupina – naformulovalo v souladu s metodickými pokyny ve svojí strategii. Nejsnadněji se tak se zaváděním integrovaných přístupů vypořádávají ty místní akční skupiny (MAS), které si již v minulém období vyzkoušely pracovat pomocí přístupu LEADER.

Problémy zavádění nových přístupů

Problémy se zaváděním nových integrovaných přístupů však nespočívají pouze v jejich novosti, ale zejména v nejasnosti některých formálních i neformálních procesů. Jak ukázaly výsledky dotazníkového šetření s představiteli jádrových měst, obcí v jejich zázemí a zástupci MAS zaměřeného na zavádění integrovaných přístupů, nejasností a problémů je celá řada. Zaměřme se však pouze na ITI/IPRÚ.

Jeden z problémů spočívá v komunikaci – političtí představitelé velkých měst nedostatečně komunikují s obcemi v zázemí, komunikace se proto nejčastěji odehrává na úrovni úřednické, avšak přípravu ITI/IPRÚ mají v kompetenci primátoři nebo jejich náměstci. Jádrová města také více komunikují s většími obcemi, jelikož malé obce jim v podstatě nemají co nabídnout, kromě zázemí pro rekreaci a volnočasové aktivity. Jádrová města spíše naopak cítí zátěž ze strany obcí v zázemí, zejména vysoký počet obyvatel dojíždějících denně do města, což klade vysoké nároky na veškerou infrastrukturu a služby, na jejíž provoz obce nepřispívají. Malé obce nemají potřebu spolupracovat s jádrovými městy, často chybí absence tématu spolupráce. Obavy vyplývají zejména z toho, že jádrové město nastaví strategii ITI/IPRÚ tematicky i implementačně tak, aby vyhovovala především jemu, a pro obce v zázemí tedy bude jen relativně málo využitelná.

Neochota menších obcí spolupracovat či podporovat velké projekty měst spočívá také v tom, že obce necítí přínos pro svoji obec. Spíše naopak, obávají se například negativních vlivů na životní prostředí. Neochotu spolupráce pak podporuje špatná zkušenost s přípravou a realizací projektů z minulého programového období (náročná administrativa, složitá výběrová řízení, zadlužení obcí, …). Toto způsobilo, že řada obcí nemá v souvislosti se zahájením nového období již žádná očekávání.

Graf 1. Očekávání obcí v zázemí velkých měst spojená s programovým obdobím 2014–2020
Graf 1. Očekávání obcí v zázemí velkých měst spojená s programovým obdobím 2014–2020
Pramen: Šetření v 69 obcích v zázemí vybraných jádrových měst, GaREP, 2014

Dalším problémem, se kterým se aktéři museli vypořádat, byla dlouho nevyjasněná situace v oblasti přípravy integrovaných přístupů (např. neustálé úpravy metodik, nejasná finanční alokace). Městům také chybí některé témata, která by mohla rozvíjet – nejčastěji se jedná o cestovní ruch. Nejpalčivějším problémem je však chybějící legislativa upravující širší spolupráci obcí v aglomeracích, není vyjasněna zodpovědnost nositele strategie za plnění stanovených cílů či sankce za chybnou realizaci projektů – budou rizika rozložena mezi partnery nebo bude zodpovědný nositel strategie?

Témata dalšího rozvoje

Jak jádrová města, tak především obce v okolí měst i přes řadu nejasností stále čekají na zahájení dialogu nad významnými rozvojovými tématy. Způsob přípravy dokumentů ITI/IPRÚ, z nichž většina byla vytvořena pod časovým tlakem včasného vypořádání dotačního titulu z Operačního programu Technická pomoc, k rozvoji komunikace a vzájemných vztahů nepřispěl.

Témata, která by obce rády řešily, jsou následující: spolufinancování provozu MHD, integrovaný dopravní systém, cyklostezky, obsazování míst v mateřských školách, přiměřený růst obcí v zázemí, vypořádání majetku apod. Aktuální výzvou je vyřešení vztahu mezi tématy zařazenými do ITI a tématy obsaženými ve strategiích MAS, které obklopují jádrová města.

Graf 2. Témata obecních projektů, které by obce chtěly zařadit do ITI/IPRÚ
Graf 2. Témata obecních projektů, které by obce chtěly zařadit do ITI/IPRÚ
Pramen: Šetření v 69 obcích v zázemí vybraných jádrových měst, GaREP, 2014

Závěrem lze konstatovat, že integrované přístupy jsou zajisté dobrým úmyslem, který měl podpořit integraci a koordinaci jednotlivých aktérů a rozvoj aglomerací. Od samého začátku však je vytvářen poměrně složitý a mnohovrstevnatý systém, který je sice na první pohled logický, na druhý pohled nelze skrýt pochybnosti o jeho funkčnosti.

Článek byl zpracován v rámci výzkumného projektu TD020018 „Mechanismy spolupráce měst a obcí ve vztahu k novým integrovaným přístupům EU“ řešeného s finanční podporou TA ČR.

RNDr. Hana Svobodová, PhD., Ing. Jan Binek, PhD., GaREP, spol. s r. o.

TOPlist
TOPlist