K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Rozpočtové určení daní – změna k lepšímu či nikoli?

Datum: 17. 3. 2015, zdroj: OF 1/2015, rubrika: Ekonomika

Rozpočtové určené daní, čili rozdělení objemu obou daní z příjmu a daně z přidané hodnoty mezi stát, obce a kraje, doznalo v roce 2013 značných změn. Výsledky prvního roku po úpravě zákona o rozpočtovém určení daní jasně prokazují, že kýženého záměru – zmírnit rozdíly v příjmech na obyvatele obcí různé velikosti – bylo dosaženo.

Podívejme se s ročním odstupem na rozdělení nárůstu sdílených daní mezi jednotlivé velikostní kategorie obcí a na to, jaký byl vliv míry růstu objemu sdílených daní na vybrané ukazatele obecních rozpočtů – na celkové příjmy, na podíl salda a celkových příjmů, na obecní dluh a podíl kapitálových a celkových výdajů.

Jen pro připomenutí – podíl určité obce na objemu sdílených daní nejvíce ovlivňuje počet obyvatel (90 % objemu sdílených daní určeného pro obce), zbývající část se dělí v závislosti na velikosti katastrálního území obce a počtu žáků základních škol. V následujícím textu se podíváme, jaké dopady mělo toto opatření na vybrané aspekty hospodaření obcí rozdělených podle počtu obyvatel do velikostních kategorií.

Počítáme přitom s objemem sdílených daní, který měly k dispozici obce, a to bez čtyř největších měst. Tento objem se v roce 2013 meziročně zvýšil o 13,6 mld. Kč, resp. o 21 %. Bylo to více, než se čekalo a přispěl k tomu i vyšší než očekávaný růst celostátního objemu tří daní, které se sdílejí (daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob). Zatímco v roce 2012 dosahoval rozdíl mezi kategorií obcí s nejvyšším a nejnižším objemem sdílenými daněmi na obyvatele výše téměř 1900 Kč, o rok později to bylo již jen necelých 500 Kč na obyvatele.

Nejrychleji se objem sdílených daní zvýšil u obcí v kategorii 1000 až 1999 obyvatel a v navazující kategorii, tedy u dvou skupin, jejichž objem sdílených daní na obyvatele byl ještě v roce 2012 nejnižší. Nejvyšší objem sdílených daní na hlavu měly dvě krajní skupiny obcí, a to s nepatrným rozdílem (viz graf 1).

Graf 1. Meziroční růst objemu sdílených daní podle velikostních kategorií obcí 2013
Růst objemu sdílených daní 2013
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Rozložení přírůstku mezi velikostní kategorie

Na celkovém přírůstku sdílených daní ve výši 13,6 mld. Kč participovaly nejvíce (36 %) obce s počtem obyvatel od 2000 do 9999. Jedna pětina přírůstu pak patřila největším obcím, i když se jejich objem meziročně zvýšil o 9 %. Objem sdílených daní se sice zvýšil u nejmenších obcí o 20 %, avšak jejich podíl na celkovém přírůstu byl jen 2 %. Dohromady se tři kategorie menších obcí na přírůstu podílely 15 %. Dvě kategorie velkých obcí získaly z celkového přírůstku více než polovinu (viz graf 2).

Graf 2. Podíl obcí na přírůstku sdílených daní v roce 2013
Podíl obcí na přírůstku sdílených daní
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Objem sdílených daní se meziročně zvýšil o 21 %, ovšem objem celkových příjmů „jen“ o 10 %. Došlo tak ke zvýšení významu sdílených daní v rámci celkových příjmů, a to v průměru na 47 %, což je o čtyři procentní body více než o rok dříve. Sdílené daně tvořily více než 50 % příjmů u obcí s počtem obyvatel od 400 do 599 a 48 % až 49 % v obcích ve velikostní kategorii 200 až 399 obyvatel, 600 až 999 obyvatel a také 1000 až 1999 obyvatel. V kategorii nejmenších obcí to bylo „pouze“ 45 %.

Vysoký podíl sdílených daní na celkových příjmech má své důsledky (objem sdílených daní však obec může ovlivnit jen v malé míře). Vysoký podíl sdílených daní na celkových příjmech na jedné straně znamená, že předvídatelnost příjmů se zlepšuje, neboť celostátní odhad daňových příjmů počítají experti a tyto příjmy jsou obecně stabilnější. Na straně druhé prostor obcí pro samostatné rozhodování o úrovni příjmů se dále omezuje. Jejich příjmy závisejí na rozhodnutí jiných, což může být výhodné, ale i nevýhodné. Nevýhodné pro ty představitele obcí, kteří by rádi měli větší vliv na obecní finance, kteří stojí o to, aby měli více samostatnosti při formování budoucího vývoje podmínek života v obci.

Výjimky – obce s poklesem příjmů

Naprosté většině obcí se příjmy ze sdílených daní meziročně zvýšily. Výjimkou je 115 obcí, resp. necelá 2 % z jejich celkového počtu. Největší podíl obcí s poklesem objemu sdílených daní nalezneme u nejmenších obcí, a to necelých 5 %. U obcí ve velikostní kategorii 1000 až 1999 a více než 10 000 obyvatel do této skupiny nepatří ani jedna a pouze jedna obec patři do velikostní kategorie 2000 až 9999 obyvatel. Pokles příjmů ze sdílených daní u této skupiny obcí je v naprosté většině způsoben omezením koeficientu rozlohy obce.

Nejvíce obcí s meziročním poklesem objemu sdílených daní patří do Jihočeského kraje a Plzeňského kraje, pouze jedna leží ve Zlínském kraji. Ovšem nejvyšší podíl obcí s poklesem na celkovém počtu obcí patří Karlovarskému kraji (4,6 %) a Ústeckému kraji (3,7 %). Vedle Zlínského kraje byly málo postiženy i obce Jihomoravského kraje (0,6 %).

Vliv na rozpočtové ukazatele

Nyní se podíváme, jak se zvýšené příjmy promítly do vybraných ukazatelů u jednotlivých velikostních kategorií obcí. V průměru se celkové příjmy meziročně zvýšily o 10 %, vykázaly tedy zhruba poloviční dynamiku ve srovnání s růstem sdílených daní. Pro tyto obce jako celek platí, že podíl salda na příjmech se zvýšil o 5 procentní bodů, podíl kapitálových výdajů na celkových se nezměnil a dluh se o 3 % snížil.

V jednotlivých velikostních kategoriích byl však vývoj značně odlišný. U kategorie nejmenších obcí se celkové příjmy zvýšily o 11 %, podíl přebytku na příjmech sice stoupl o 1 procentní bod, avšak jejich dluh se zvýšil téměř o třetinu. Zato jsou kategorií obcí, u nichž se vyšší příjmy promítly i do nejvyššího zvýšení podílu kapitálových výdajů na celkových.

Úplně jinak se chovala skupina obcí s počtem obyvatel nad 10 000. Vykázala nejnižší nárůst příjmů (o 5 %), avšak podíl přebytku na příjmech se zvýšil 4 % body a dluh se snížil o 5 %. Jenom podíl kapitálových výdajů na celkových se o 1 procentní bod snížil.

Zajímavá je i velikostní kategorie 400 až 599 obyvatel. V rámci zde uváděných kategorií obcí dosáhly jejich příjmy druhou nejnižší dynamiku, avšak podíl přebytku na celkových příjmech se o sedm procentních bodů zvýšil. Jejich dluh se zvýšil v rámci tří kategorií malých obcí nejméně, avšak vykázaly nejvyšší pokles podílu kapitálových výdajů na celkových. Přírůstek příjmů tak věnovaly spíše na běžné výdaje.

Nejvyšší růst příjmů dosáhly obce s počtem obyvatel od 1000 do 2000, tato kategorie také měla jeden z nejvyšších nárůstů objemu sdílených daní. Podstatně zvýšily i podíl přebytku na celkových příjmech, a to o sedm procentních bodů.

Celkový pokles dluhu souhrnu obcí (bez čtyř největších měst) způsobily dvě kategorie velkých obcí. Dluh meziročně naopak nejvíce zvýšily dvě kategorie malých obcí. Kategorie nejmenších obcí dokázala nejvíce zvýšit podíl kapitálových výdajů na celkových, a to o tři procentní body.

Z přehledu uvedeného v tabulce jednoznačně vyplývá, že zvýšené příjmy nedokázaly obce vždy utratit, o čemž svědčí i velmi vysoký podíl přebytku na celkových příjmech. Je z ní také zřejmé, že meziroční zvýšení příjmů nemusí vždy vést k poklesu dluhu. Někdy vede ke zvýšení podílu kapitálových výdajů na celkových, není to však zaručená cesta.

Tab. 1. Vliv míry růstu objemu sdílených daní na vybrané ukazatele (roční změna v %)
Celkové příjmy Saldo/příjmy Dluh Kapitálové/celkové výdaje
1–199 11 % 1 % 30 % 3 %
200–399 15 % 7 % 14 % 1 %
400–599 7 % 7 % 7 % −3 %
600–999 13 % 4 % 3 % 2 %
1000–1999 16 % 7 % 0 % 1 %
2000–9 999 13 % 6 % −5 % 1 %
10 000 a více 5 % 4 % −5 % −1 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Závěrem

Na otázku uvedenou v nadpise se odpověď hledá obtížně. Důvodem je skutečnost, že neexistuje definice spravedlivého podílu obcí na sdílených daních. Značný počet obcí znamená i velkou různorodost podmínek, ve kterých fungují, ať již jde o nadmořskou výšku (četnost výskytu sněhu a s tím spojené nároky na úklid místních komunikací), vzdálenost od větších center, kam směřují obyvatelé za lékařem, do školy, na úřední jednání apod. Není také zřejmé, o kolik by měly mít větší vyšší příjmy ty obce, které poskytují dotované služby, jako je např. městská doprava, městská kulturní a sportovní zařízení, knihovny a další. Tyto služby bezpochyby využívají i lidé z blízkých obcí.

I když je mechanismus rozdělování objemu sdílených daní mezi jednotlivé obce již dost složitý, určitě nezahrnuje všechny položky, na které by bylo záhodné vzít zřetel. A určitě by se našly i další nad rámec těch uvedených výše.

Po poslední změně rozpočtového určení daní získaly obce vesměs více peněz, než před rokem. Otázkou je, zda skokový růst příjmů má vždy jen pozitivní důsledky. I domácnost funguje snadněji v prostředí stabilních, i když třeba podprůměrných příjmů, než při jejich značném kolísání. Nárazově vysoký příjem může vyvolat pocit, že tomu tak bude i v budoucnu a nastavení výdajů na novou úroveň nemusí v budoucnu obstát. To patně platí i pro obecní finance.

Pravidla pro rozpočtové určení daní by proto měla být především stabilní, nastavena pro dlouhý časový horizont, protože časté změny narušují kontinuitu uvažování o možnostech budoucího vývoje.

Nově zvolená zastupitelstva stojí často před úkolem, jak zlepšit poskytování služeb, resp. podmínky pro život obyvatel. Rozšíření či zkvalitnění služeb pro obyvatelstvo zpravidla vyžaduje vyšší zdroje, i když cestou k získání dodatečných peněz mohou být i úspory či omezení některých současných výdajů.

Struktura obecních rozpočtů České republiky výraznějšímu navýšení příjmů příliš nepřeje a nelze očekávat, že by stát v blízké budoucnosti přistoupil na další zvýšení příjmů obcí na svůj úkor.

Není však sporu o tom, že poměrně vysoký podíl sdílených daní na celkových příjmech manévrovací prostor pro rozhodování zastupitelů a příjmech spíše omezuje, než rozšiřuje.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist