K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Energetický management se ve městech stává standardem

Datum: 3. 3. 2015, zdroj: OF 5/2014, rubrika: Životní prostředí

Města a obce vydávají za energii (a vodu) ve svém majetku obvykle mezi 8 až 14 % běžných výdajů. To je také i důvod, proč je energetický management do jisté míry již prováděn všude a jeho sjednocující myšlenkou je hledání řešení pro dlouhodobé snižování, resp. stabilizaci provozních nákladů.

Významným impulsem pro rozvoj energetického managementu ve městech je podpora z programu EFEKT ministerstva průmyslu a obchodu. Pomáhá sjednotit úroveň a rozsah energetického managementu, od energetické politiky, nastavení procesů, přezkum spotřeby, monitoring a vyhodnocování spotřeby k energetickému plánování.

Základním nástrojem energetického managementu může být jakýkoli systém monitoringu spotřeby energie a vody poskytující potřebná data pro plánování, kontrolu a následné vyhodnocování. Kromě sledování spotřeb energie je potřeba zajistit přepočet pomocí klimatických dat, hlídání odchylek, termínů a lhůt, umožnit zahrnout dálkové odečty měřidel apod.

Systém energetického managementu
Systém energetického managementu
Schéma převzaté z normy ČSN EN ISO 50001.

Z energetika manažerem

Na počátku renesance pozice energetika ve městech mnohde stály sdružené nákupy energie. Byla sdružena a optimalizována odběrná místa a byl zahájen proces pravidelného sledování celkové spotřeby energie (elektřiny, zemního plynu). V současnosti je tento zavedený systém výhodným východiskem pro další energetický management.

Agenda městského energetika obvykle sestává z velkého množství činností a úkonů, více či méně pravidelných.

S ohledem na rozsah činností a nezbytnou komunikaci napříč úřadem i městskými organizacemi je stále častější užití názvu energetický manažer vcelku oprávněné. Podstatnější však je, zda jsou splněny předpoklady pro dlouhodobé výsledky energetického managementu. Postupným zlepšováním lze docílit úspor i v případech, kdy by taková možnost v běžném provozu zanikla.

Energetický plán

S tím souvisí nedoceněná úloha plánování budoucích provozních nákladů již ve fázi přípravy projektů. Příklady, kdy se stavby realizovaly podle kritéria nejnižších provozních nákladů, již existují (mateřská škola ve Slivenci, dům pro seniory v Modřicích nebo základní umělecká škola v Holicích). Jde o ukázku praktického uplatnění principu ekonomické výhodnosti tak, jak jej předjímá evropská směrnice o veřejných zakázkách.

Energetický plán poskytne ucelený aktualizovaný přehled o stavu a energetických potřebách objektů vlastněných městem. Jeho součástí by měla být i predikce spotřeby, vyhodnocení realizovaných opatření a průběžná kontrola energetické náročnosti a soulad s legislativou pomocí předem daných indikátorů.

Jednou z výhod, které plánování představuje, je rozhodování na základě objektivních kritérií, která spolu s nastavenými vahami zohlední nejen technický stav, ale také budoucí provozní náklady. Objektivizující posuzování projektů působí motivačně. Stále častěji tak příspěvkovým organizacím část dosažených úspor zůstává v rozpočtu.

Závěrem

Zavedení a provádění energetického managementu je jednou z podmínek investiční podpory v rámci OPŽP 2014–2020.

Nezbytným předpokladem energetického managementu jsou data. Jejich hodnota se však ukáže teprve s příchodem energetického manažera, který pomůže zajistit přechod od „reaktivních“ k “prediktivním“ činnostem, k vyhodnocování provedených opatření, k plánování a předprojektové přípravě. To v důsledku povede i k snižování provozních nákladů a snižování výdajů obecních rozpočtů.

Miroslav Šafařík, Petr Daniš, Porsenna, o. p. s.

TOPlist
TOPlist