K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Obce a odměňování členů zastupitelstva

Datum: 4. 2. 2015, zdroj: OF 5/2014, rubrika: Legislativa

V tomto článku se zaměříme na právní institut „uvolněného“ a „neuvolněného“ člena zastupitelstva a práva na odměnu za výkon funkce člena zastupitelstva, včetně práva na dovolenou a její finanční náhrady, není-li dovolená vyčerpána.

Mgr. Ludvík Matoušek

Odměňování člena zastupitelstva

Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí, přičemž platí, že výkon funkce člena zastupitelstva obce včetně odměňování se řídí zejména zákonem o obcích; ze zákoníku práce lze využít pouze ta ustanovení, ve kterých je výslovně řečeno, že se týkají výkonu veřejné funkce člena územního samosprávného celku. V tomto smyslu je zapotřebí zákon o obcích ve vztahu k zákoníku práce chápat jako zákon speciální, jehož aplikace má před zákoníkem práce přednost.

Co znamená „uvolněný člen zastupitelstva“?

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, rozlišuje mezi členy zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce zastupitele obce dlouhodobě uvolněni nebo před zvolením do funkce člena zastupitelstva obce nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce (tzv. uvolnění zastupitelé) a ostatními členy zastupitelstva obce (tzv. neuvolnění zastupitelé).

Určování funkcí, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, přísluší zastupitelstvu obce. Obecné právní postavení z hlediska mandátu uvolněného i neuvolněného člena zastupitelstva obce je z pohledu zákona o obcích stejné. Rozdíl spočívá v rozsahu výkonu funkce a v odlišném způsobu odměňování.

Výše pravidelné odměny členům zastupitelstva

Zákon o obcích v ustanovení § 73 odst. 1 měsíční odměnu definuje jako peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu vykonávané funkce a podle počtu obyvatel obce ve výši a za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis. Měsíční odměnu tvoří pevná složka stanovená podle druhu vykonávané funkce a příplatek podle počtu obyvatel obce.

Uvolněným zastupitelům se poskytuje odměna za výkon funkce automaticky, a to ode dne, kdy byli zvoleni nebo jmenováni do funkce, za kterou odměna náleží. Výše odměny je v závislosti na vykonávané funkci přesně stanovena v nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev.

V obcích s rozšířenou působností, v obcích s pověřeným obecním úřadem, v obcích s matričním úřadem a v obcích se stavebním úřadem se měsíční odměna uvolněných členů zastupitelstva obce navíc zvyšuje o částku, kterou taktéž stanovuje nařízení vlády č. 37/2003 Sb.

V případě neuvolněných zastupitelů obce závisí poskytnutí odměny na rozhodnutí zastupitelstva obce, přičemž odměna se poskytuje ode dne, který zastupitelstvo obce stanoví. Rozhodnutí zastupitelstva je podmínkou vzniku nároku a nemůže působit retroaktivně, proto není možné, aby nárok člena zastupitelstva obce na určitou výši odměny být založen se zpětnou platností. Zastupitelstvo obce může stanovit výši odměny neuvolněných zastupitelů až do maximální výše, která je stanovena nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev. Znamená to tedy, že neuvolněným zastupitelům obce nemusí být schválena odměna žádná, v případě, že jim zastupitelstvo obce odměnu schválí, je maximální výše odměny omezena horním limitem uvedeným ve zmíněném nařízení vlády. Novinkou je od 1. ledna 2014 pravidlo, které stanovuje korelaci odměny členů zastupitelstva ve funkci starostů: neuvolněnému členu zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty, může být poskytnuta měsíční odměna až do výše 0,6 násobku výše měsíční odměny uvolněného zastupitele vykonávajícího funkci starosty.

Pokud by došlo k situaci, že člen zastupitelstva obce vykonává více funkcí najednou, tak podle ustanovení § 77 odst. 3 písm. a) zákona o obcích v případě uvolněného zastupitele obce náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obce měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna. Podle ustanovení § 77 odst. 3 písm. b) lze neuvolněnému členovi zastupitelstva obce v případě souběhu výkonu několika funkcí poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.

K poskytování odměn je taktéž důležité uvést důvody, kdy uvolněnému členovi zastupitelstva obce odměna za výkon funkce nenáleží. Tyto důvody jsou taxativním výčtem stanoveny v ustanovení § 73 odst. 3 zákona o obcích – jedná se o dočasnou pracovní neschopnost, karanténu, těhotenství nebo péči o dítě do 3 let věku. Výše náhrady za dobu nemoci nebo karantény je pak stanovena v ustanovení § 73 odst. 4 zákona o obcích.

Zákaz mimořádných odměn členům zastupitelstva a přípustnost darů

Často diskutovanou otázkou je možnost poskytnutí mimořádné odměny členům zastupitelstva obce. Vzhledem k postoji soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2012, sp. zn. 28 Cdo 2126/2011, kde se uvádí: „Jakákoliv odměna může být členu zastupitelstva přiznána pouze v případě, že s tím počítá zákon o obcích. Pokud určitý druh odměny zákon nezná, je nepřípustné, aby takovou odměnu zastupitelstvo obce přiznalo, neboť k tomu nemá pravomoc. V opačném případě by docházelo k nekontrolovanému rozdělování veřejných prostředků, jež není možné akceptovat.“), nelze členům zastupitelstva obce poskytovat jiné odměny, než které uvádí zákon o obcích. V úvahu tedy přichází leda poskytnutí peněžitého nebo věcného daru.

Záležitost eventuálního poskytnutí věcného či peněžního daru členovi zastupitelstva obce je tedy zapotřebí vždy zcela oddělit od odměňování za výkon funkce, tzn. postupovat obdobně jako u kteréhokoli jiného občana obce. Členovi zastupitelstva obce může být poskytnut dar jakožto fyzické osobě např. v rámci jeho významného životního jubilea, za určité mimořádné zásluhy pro obec nebo za výkon jiných „prospěšných“ činností nad rámec povinností, které mu plynou z výkonu funkce, nikdy však za pouhý výkon funkce v rámci volených orgánů obce. Legitimnost poskytnutí mimořádného příspěvku se tedy odvíjí od odůvodnění jejich poskytnutí. V usnesení, jímž je takový příspěvek (dar) schválen, lze doporučit vždy uvést alespoň stručné odůvodnění.

Pokud se obec rozhodne mimořádný příspěvek v podobě peněžního nebo věcného daru zastupiteli obce poskytnout, je vhodné uzavřít darovací smlouvu. Darovací smlouva je upravena ustanoveními § 2055 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Písemnou formu darovací smlouvy občanský zákoník výslovně požaduje pouze tehdy, pokud je darovanou věcí věc, která je zapsaná ve veřejném seznamu (např. v katastru nemovitostí), anebo pokud nedojde k odevzdání daru zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar (nejprve má být uzavřena darovací smlouva, ale dar bude předán později). S ohledem na právní jistotu a taktéž povinnost obce nakládat s majetkem účelně a hospodárně lze pro pořádek doporučit uzavření písemné darovací smlouvy vždy.

Dohody o provedení práce a pracovní činnosti uzavírané obcí se členy zastupitelstev

Častým dotazem, který s odměňováním členů zastupitelstev obcí souvisí, je uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se členy zastupitelstva obce. Ze zákona o obcích a ani z jakéhokoliv jiného právního předpisu zákaz uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se zastupiteli obce nevyplývá. Dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti tedy se zastupiteli obce v zásadě uzavřít lze, nicméně předmětem takové právního vztahu ovšem nesmí být výkon činností, které spadají do výkonu funkce člena zastupitelstva obce; tím by totiž došlo ke konkurenci předmětu výkonu – tatáž činnost by měla být vykonávána ve dvou různých právních vztazích, což je pojmově vyloučeno. Nelze tedy se zastupitelem obce uzavřít např. dohodu o provedení práce, která spočívá v oddávání při svatebních obřadech apod.

Odměna při skončení funkce člena zastupitelstva

S odměňováním členů zastupitelstva obce souvisí i odměna při skončení funkce. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o obcích platí, že neuvolněný zastupitel obce, pokud vykonává funkci starosty, a uvolněný člen zastupitelstva obce mají nárok na odměnu při skončení funkčního období, jestliže jim ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.

K nároku na odměnu při skončení výkonu funkce je tedy třeba kumulativní splnění dvou podmínek:

  • první, že uvolněnému členu zastupitelstva obce nebo neuvolněnému členu zastupitelstva obce vykonávajícího funkci starosty ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna,
  • druhá, že jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu. Z uvedeného pravidla platí obecná výjimka, a to kdyby nastala situace, že by byl výše vyjmenovaný člen zastupitelstva obce pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního období: v důsledku této skutečnosti by nárok na odměnu při skončení funkčního období nevznikl.

Vznikem opětovného nároku na měsíční odměnu je myšlena taková měsíční odměna, která náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, a každému uvolněnému zastupiteli obce bez ohledu na funkci.

O výši odměny při skončení výkonu funkce pojednává ustanovení § 75 odst. 2 zákona o obcích. Její výše je závislá na součtu výše měsíční odměny a násobku výše měsíční odměny a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však 5 ukončených let výkonu funkce.

Nárok na dovolenou

Uvolněným zastupitelům obce také vzniká ze zákona nárok na dovolenou. Zákon o obcích v ustanovení § 79 přiznává uvolněným členům zastupitelstva nárok na dovolenou v rozsahu pěti týdnů za kalendářní rok. Úprava dovolené v zákoně o obcích je velmi stručná a může vyvstat otázka, zda se týdnem dovolené rozumí sedm, nebo pět dnů. Vzhledem k tomu, že v případě uvolněných zastupitelů nelze použít zákoník práce, neboť uvolněný člen zastupitelstva není zaměstnancem, nemá nadřízeného ani pevně stanovenou pracovní dobu, ale vykonává veřejnou funkci, a to 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, je podle našeho názoru nutné, považovat za týden dovolené 7 kalendářních dnů; podpůrně lze argumentovat i ustanovení § 605 odst. 2, který pro počítání doby trvání jednoho týdne stanoví, že „konec lhůty nebo doby určené podle týdnů připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá“, přičemž shoda pojmenování nastane právě po sedmi dnech. Vzhledem k tomu, že člen zastupitelstva obce není k obci v pracovním poměru, dovolená uvolněných členů zastupitelstev obcí se z důvodu pracovní neschopnosti nemůže krátit.

Neuvolněný člen zastupitelstva, pokud je v pracovním poměru, má nárok na dovolenou vůči svému zaměstnavateli podle zákoníku práce.

Náhrada za nevyčerpanou dovolenou

Zákon o obcích v ustanovení § 79 odst. 5 pojednává o situaci, kdy si uvolněný člen zastupitelstva obce nemohl v průběhu příslušného kalendářního roku dovolenou nebo její část vyčerpat. V takovém případě se nárok na dovolenou převádí do následujícího kalendářního roku a uvolněný zastupitel je oprávněn požádat o vyplacení náhrady odměny za nevyčerpanou dovolenou. Na výplatu náhrady sice není právní nárok, ale příslušný orgán, kterým je rada obce podle § 102 odst. 3 zákona o obcích (pokud si zastupitelstvo tuto pravomoc nevyhradí), může rozhodnout, že zastupiteli bude tato náhrada vyplacena. Oprávnění požádat o proplacení nevyčerpané dovolené se ze zákona týká pouze případů, kdy se dovolená převádí z příslušného roku na rok následující (principiálně se tedy neproplácí dovolená za starší období než předcházející rok). Konkrétní výše náhrady za nevyčerpanou dovolenou by podle našeho názoru měla být stanovena poměrnou částkou s ohledem na to, že uvolněný zastupitel nemá stanovenu pracovní dobu a ve své funkci je každý den – nelze tak pro výpočet náhrady využít hodinovou odměnu. Výpočet se tedy provede tak, že se vypočítá celková roční odměna (součet odměn za jednotlivé měsíce minulého kalendářního roku), celková roční odměna se vydělí počtem dnů v daném roce (dojde k tedy vypočítání odměny za 1 den ve funkci) a odměna za 1 den se vynásobí počtem dní dovolené.

Zákon o obcích v ustanovení § 79 odst. 4 stanovuje, že obec uvolněnému členu zastupitelstva obce poskytne též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel. Platí tedy, že poskytnutí dovolené, která nebyla uvolněným zastupitelem obce vyčerpána před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, je možné pouze tehdy, pokud bývalý uvolněný zastupitel pokračuje v pracovním poměru u zaměstnavatele, který jej pro výkon veřejné funkce uvolnil. V jiných případech nárok na poskytnutí nebo dokonce proplacení dovolené nevzniká. Typicky se jedná například o osoby samostatně výdělečně činné nebo důchodce.

Mgr. Ludvík Matoušek, KVB advokátní kancelář, s. r. o.

TOPlist
TOPlist