K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Neohlásíš? Zaplatíš! Zákon–nezákon

Datum: 27. 1. 2015, zdroj: OF 5/2014, rubrika: Legislativa

Minimálně již sedm let Ministerstvo kultury a jemu podřízené památkové odbory na krajských úřadech masově ignorují zákon a protizákonně pokutují ty, kteří nesplní údajnou ohlašovací povinnost Archeologickému ústavu. Tato povinnost však minimálně oněch sedm posledních let na území České republiky neexistuje.

Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit archeologický výzkum (§ 22 odst. 2, zákona o státní památkové péči. Kdo však ze zákona určí, že je dané území územím s archeologickými nálezy? V roce 2007 byl včleněn do památkového zákona § 23b odst. 1, který určil, že tak může učinit kraj. To se však památkářům nelíbí. Odkazují na „Úmluvu archeo“ a Státní archeologický seznam. Jenže ta žádnou ohlašovací povinnost nestanovuje a zákon „území s archeologickými nálezy“ jen definuje jako místo s ohlašovací povinností. Neodkazuje na Státní archeologický seznam, odkazuje na kraje.

Totální ignorance

Přes výše uvedené se památkáři rozhodli, že dané ustanovení zákona budou totálně ignorovat a chovají se tak, jako by zákon na uvedený Seznam odkazoval. A tak, zákon nezákon, považují za „území s archeologickými nálezy“ území, které určuje Státní archeologický seznam vytvořený v rámci Ministerstva kultury. Jenže zákon zmocnil k určení „území s archeologickými nálezy“ kraj. A pokud kraj nevydá plán území s archeologickými nálezy, žádné „území s archeologickými nálezy“ ve smyslu zákona na území daného kraje neexistuje. A tudíž neexistuje ani žádná oznamovací povinnost. Světe div se, žádný kraj v celé České republice za celých sedm let žádný plán území s archeologickými nálezy nevydal.

Protože ministerstvo kultury rozhodlo prostřednictvím svých krajských památkových odborů zákon ignorovat, určuje toto území nezákonně „Státní archeologický seznam“. Na nic netušícího stavebníka tak dopadne „kladivo čarodějnice.“ Dozví se, že je na „území s archeologickými nálezy.“ A za to, že před hrábnutím do země nesplnil svoji oznamovací povinnost, mu hrozí pokuta čtyři miliony Kč. Naštěstí bývá pokuta jen v řádu desetitisíců. Stavebník je šťasten, že neplatil pokutu v řádu milionů a jede se dál.

Případ Chrastava

V září 2014 dopadlo „kladivo čarodějnice“ i na město Chrastavu, které pokládalo povrchy na komunikaci v území, kde několik měsíců předtím do hloubky ve své akci kopali plynaři. A jak nám bylo sděleno, jde o území s archeologickými nálezy, ač se tam nikdy nic nenašlo. Naštěstí plynaři již byli vycvičeni, na svou akci domnělou ohlašovací povinnost splnili (a dokonce informovali, že po nich půjde město s povrchy). Na místě byl dokonce archeologický průzkum (s negativním výsledkem) proveden. Nařízené ústní jednání tak skončilo se závěrem, že správní řízení bude v nejbližších dnech zastaveno.

Z diskuse se správním orgánem však vyplynulo jednoznačně, že kdybychom neměli štěstí s plynaři před námi, pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti by nás neminula. Tvrdili, že judikatura naši argumentaci vyvrací. Ovšem příslušná judikatura se zabývá splněním či nesplněním oznamovací povinnosti jako takové (zda stačí telefonické oznámení, zda musí být na celou zasahovanou oblast apod.), nikoli zda vůbec existuje. A tak jsme očekávali, že budeme celý spor posouvat až k Nejvyššímu správnímu případně Ústavnímu soudu.

Naštěstí nás zachránili plynaři. Přesto si myslíme, že by tím záležitost v širším slova smyslu neměla usnout. Není přece v právním státě možné, aby správní orgány ignorovaly zákon jen proto, že se jim nelíbí. Není možné, aby někdo, kdo nemá žádné zákonné zmocnění udílel pokuty.

Ústava o aplikování zákonů správními orgány, které reprezentují státní moc, mluví jasně. Nezákonné jednání ministerstva kultury a jemu podřízených krajských správních orgánů musí skončit. V ideálním případě by se dokonce všem nezákonně postiženým (za celých těch sedm let) mělo dostat kompenzace.

Poznámka: Redakce požádala Ministerstvo kultury o stanovisko k uvedené záležitosti – bohužel bez odezvy.

Ing. Michael Canov, starosta města Chrastava

TOPlist
TOPlist