K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Vybrané aspekty hospodaření čtyř největších měst

Datum: 26. 1. 2015, zdroj: OF 5/2014, rubrika: Ekonomika

Z hodnocení hospodaření obcí obvykle vypadává Praha, protože funguje nejen jako obec, ale i jako kraj a má proto s ostatními obcemi nesrovnatelné příjmy a zejména výdaje. Vybrali jsme několik ukazatelů, které tato skutečnost příliš neovlivňuje. V následujícím textu porovnáváme rozpočtové hospodaření Prahy s dalšími třemi největšími městy, tj. s Brnem, Ostravou a Plzní, a to za období let 2010 až 2013, případně včetně prvního pololetí roku 2014. Města srovnáváme podle vybraných ukazatelů, jako je dluh, cizí zdroje, saldo rozpočtu, likvidita a podíl kapitálových výdajů na celkových.

Dluh a jeho podíl na příjmech

Začneme dluhem. Jeho nejvyšší hodnotu v přepočtu na obyvatele vykazovala v celém období Praha, jejíž dluh se v daném období převážně zvyšoval. Od roku 2010 do konce prvního pololetí roku 2014 se zvýšil dluh Prahy o 25 %. Na druhém místo z hlediska výše dluhu na obyvatele se dostala Ostrava, která v daném období také zvýšila svůj dluh, a to dokonce o 71 %. Brno, jako jediné z těchto měst, svůj dluh v daném období snížilo, a to o 20 %. Plzeň, která vykazovala nejnižší hodnotu dluhu v přepočtu na obyvatele, dluh zvýšila o 57 %. V prvním pololetí letošního roku se dluh všech čtyřech měst ve srovnání s koncem loňského roku mírně snížil.

Graf 1. Dluh v přepočtu na obyvatele
Graf 1. Dluh v přepočtu na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Největší část dluhu těchto čtyř měst tvořily dlouhodobé bankovní úvěry. Dosud nesplacené obligace má jen Praha (obligace se na objemu jejího dluhu podílely necelou třetinou) a Ostrava (s téměř 40 % podílem). Dalším objemově důležitým dluhovým nástrojem byly návratné finanční výpomoci. Pro Plzeň a Ostravu to však platilo jen do roku 2013, poté se již bez nich obešly.

Ministerstvo financí stanovilo bezpečnou úroveň dluhu tak, že podíl objemu dluhu na průměru celkových příjmů za poslední čtyři roky nepřesahuje 60 %. A jaké hodnoty dostaneme pro tato čtyři města? Praha vykázala v roce 2013 podíl ve výši 53 %, Brno 47 %, Ostrava 62 % a Plzeň pak necelých 47 %. Nejlépe tedy dopadla Plzeň, nejhůře Ostrava, která již překročila Ministerstvem financí doporučenu hodnotu. Praha, i když má v rámci těchto čtyř měst nejvyšší hodnotu dluhu na obyvatele, má stále ještě odstup od hranice 60 %, avšak současný stav nevytváří velký prostor pro další růst dluhu.

Dluhová služba

O tom, do jaké míry zatěžuje dluh příjmy, resp. omezuje ostatní výdaje, vypovídá podíl dluhové služby (souhrn splátky jistiny a zaplacených úroků) na celkových příjmech. U obligací tento ukazatel není úplně přesný, protože ty se obvykle splácejí najednou. V průměru za celé období se dluhová služba podílela na celkových příjmech každý rok 7 % v rozpočtu Brna a Ostravy, 6 % v rozpočtu Prahy a 4 % pak v rozpočtu Plzně. Poměrně vysoký podíl Ostravy je však dán vysokou splátkou dluhu v prvním pololetí letošního roku, v případě Brna pak vysokým podílem dluhové služby v letech 2010 a 2011.

Graf 2. Dluhová služba v poměru k celkovým příjmům
Graf 2. Dluhová služba v poměru k celkovým příjmům
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

U Brna a Plzně se podíl dluhové služby na jejich příjmech postupně snižoval, u Ostravy mírně rostl, když odhlédneme od prvního pololetí letošního roku, a u Prahy měl proměnlivý vývoj. S výjimkou Ostravy, která splatila dluhopisy, byla dluhová služba v prvním pololetí letošního roku velmi nízká.

Všechna čtyři města vykázala v letech 2010 a 2011 vyšší objem dluhu, než byl objem jejich krátkodobého majetku. Krátkodobý finanční majetek tvoří zejména zůstatky na bankovních účtech a cenné papíry. Pokud je objem krátkodobého finančního majetku vyšší než objem dluhu, obec má teoreticky možnost splatit celý dluh v relativně krátké době. Tuto možnost neměla v posledních čtyřech letech ani Ostrava ani Praha a naopak ji mělo Brno v roce 2013 a Plzeň jak v roce 2012, tak i v roce 2013.

Dluh se v tomto textu počítá podle metodiky Ministerstva financí pro výpočet dluhu územně samosprávných celků. Patří sem kromě bankovních úvěrů, návratných finančních výpomocí a obligací také položka ostatní dlouhodobé závazky a směnky.

Podíl cizích zdrojů

Veškeré závazky obcí pak zahrnuje ukazatel cizích zdrojů. Jeho podíl na celkových aktivech obcí odráží strukturu majetku města ve smyslu podílu jeho cizích a vlastních zdrojů.

Graf 3. Podíl cizích zdrojů na majetku měst
Graf 3. Podíl cizích zdrojů na majetku měst
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Majetek všech čtyř měst tvořily převážně vlastní zdroje. Cizí zdroje se podílely v rozmezí od 8 do 18 %, což je hluboko pod úrovní, kterou Ministerstvo financí považuje za rizikovou; tou je 25 % podíl cizích zdrojů na celkových aktivech. Nejvyšší podíl cizích zdrojů na majetku vykázala Ostrava, stejně jako jeho nejvyšší nárůst v daném období. Praha sice měla nejvyšší dluh na obyvatele, avšak jeden z nejnižšího podílu cizích zdrojů na celkových aktivech. Brno a Plzeň v prvním pololetí letošního roku výrazně snížily podíl cizích zdrojů na svém majetku, ostatní města jej nezměnila.

Přestože dluh na obyvatele Ostravy nepatří v rámci zde srovnávaných měst k nejvyšším, město Ostrava má nejen nejvyšší (a rychle rostoucí) podíl cizích zdrojů na majetku, ale i nadměrný podíl dluhu na průměru příjmů za poslední čtyři roky.

Podíl salda na příjmech

U ukazatele podíl salda na celkových příjmech obce uspělo nejlépe Brno. V kumulaci za období let 2010 až 2013 ušetřilo 7 % z celkových disponibilních příjmů. Plzeň v daném období uspořila 3 % z kumulovaných celkových příjmů. Obě města vykazovala v každém roce přebytek rozpočtu. Praha, jejíž rozpočtové hospodaření se postupně zlepšovalo, utratila v daném období o 1 % méně, než jakým objemem penězi v rozpočtu disponovala, takže v souhrnu vykázala rovněž přebytek. Největší propad zaznamenala Ostrava, která utratila o 2 % více, než kolik v daném období v rámci celkových příjmů získala. Vezmeme-li za bernou minci postulát, že rozpočet obce by měl být v delším časovém horizontu vyrovnaný (deficity by měly kompenzovat přebytky), pak v posledních čtyřech letech nejlépe dopadla Praha.

Graf 4. Podíl rozpočtového salda na celkových příjmech
Graf 4. Podíl rozpočtového salda na celkových příjmech
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Likvidita

Celková likvidita odráží schopnost subjektu hradit včas a řádně krátkodobé závazky. Hodnota tohoto ukazatele je dána relací mezi objemem krátkodobých závazků obce a objemem jejích oběžných aktiv (krátkodobý finanční majetek a krátkodobé pohledávky). Dobrou likviditu charakterizuje to, že její hodnota přesahuje 1. Všechna čtyři města tuto podmínku v daném období splňovala. V roce 2010 a 2011 byla likvidita Plzně nejblíže k 1, poté se však zvýšila. Likvidita se převážně zlepšovala u všech měst, s výjimkou Ostravy.

Graf 5. Celková likvidita
Graf 5. Celková likvidita
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Kapitálové výdaje

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích odráží proporci mezi objemem výdajů na provoz a výdajů na rozšíření či modernizaci infrastruktury, případně na úsporu budoucích provozních nákladů či na investiční transfery. V průměru za poslední čtyři roky dosahovala nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových Praha (28 % ročně). Tato proporce však měla klesající tendenci, takže v roce 2013 byl podíl kapitálových výdajů na celkových již „jen“ 23 %. Jen o jeden procentní bod nižší průměrný podíl měla Plzeň, u které však byl tento podíl stabilní. Růst podílu kapitálových výdajů na celkových vykazovala i Ostrava a ta také dosáhla v roce 2013 nejvyšší podíl ze všech čtyřech měst. A to z části vysvětluje i její poměrně vysoký dluh.

Tab. 1. Struktura financování kapitálových výdajů (průměr za období let 2010 až 2013)
Praha Brno Ostrava Plzeň
investiční dotace 10 % 23 % 29 % 18 %
prodej majetku 0 % 39 % 17 % 18 %
ostatní zdroje 90 % 37 % 54 % 64 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Prodejem nepotřebného majetku obce doplňují své příjmy. Objem kapitálových příjmů obcí se v posledních letech snižuje. Je to dáno mj. i tím, že většina obcí již prodala svůj bytový fond. Největší částku získalo prodejem majetku v posledních čtyřech letech Brno, a to 4,7 mld. Kč. S odstupem za ním se umístila Ostrava s částkou 1,7 mld. Kč, dále Plzeň s 1,1 mld. Kč a poslední skončila Praha s 0,2 mld. Kč. Bylo to Praha, která koncem loňského roku vykázala nejvyšší objem dlouhodobého hmotného majetku v přepočtu na obyvatele (240 milionu Kč), za ní se umístila Plzeň (155 milionů Kč), Brno (133 milionů Kč a Ostrava (129 milionů Kč). Mezi rokem 2013 a 2010 se objem dlouhodobého hmotného majetku Prahy snížil o 4 %, Ostravy o 13 %, Plzně o 21 % a Brna o 22 %.

Graf 6. Podíl kapitálových výdajů na celkových
Graf 6. Podíl kapitálových výdajů na celkových
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Nejvyšší hodnotu finančních investic (zejména podílů v obchodních společnostech) v přepočtu na obyvatele patřila koncem roku 2013 Ostravě (78 milionů Kč), dále Praha (32 milionů Kč), Brno (30 milionů Kč) a Plzeň (necelých 15 milionů Kč).

Kapitálové výdaje lze kromě běžných příjmů a úspor z minulosti financovat pomocí investiční dotace, výnosem z prodeje majetku či půjčkou. Hodnota prodaného majetku Prahy netvořila ani jedno procento z objemu kapitálových výdajů Prahy a investiční dotace se podílely v průměru 10 %, ovšem s tím, že ještě v roce 2010 a 2011 to bylo 13 %, poté se tento podíl snižoval.

Praha tak financovala své kapitálové výdaje v naprosté většině z jiných zdrojů, např. půjčkou. Naproti tomu Brno získalo v průměru investiční dotace ve výši 23 % objemu kapitálových výdajů a téměř dvě pětiny pak pokrylo výnosem z prodeje majetku. Ostatní zdroje toto město potřebovalo na krytí pouze 37 % kapitálových výdajů. Na kapitálových výdajích se investiční dotace podílely v průměru v daném období nejvíce v případě Ostravy, a to téměř 30 %. Na financování kapitálových výdajů Plzně se podílely shodným dílem jak dotace, tak i výnos z prodeje majetku, na další zdroje pak připadly více než dvě třetiny.

Výsledky hospodaření

Hospodářský výsledek obce je dán rozdílem mezi výnosy a náklady a vyjadřuje tak její zisk, případně ztrátu. Kladný hospodářský výsledek zvyšuje vlastní jmění obce. Všechna čtyři města vykázala v posledních čtyřech letech kladný hospodářský výsledek, výjimkou byla Plzně v roce 2012. Nejvyšší průměrnou roční hodnotu hospodářského výsledku v přepočtu na obyvatele dosáhla Praha (10 275 Kč). Objem jejího hospodářského výsledku však vykazoval výrazně klesající tendenci. Druhou nejvyšší hodnotu hospodářského výsledku mělo Brno (6458 Kč), rovněž s klesajícím objemem od roku 2011. Na třetí příčce skončila Ostrava (2996 Kč), jejíž hospodářský výsledek rostl až do roku 2013. Nejnižší objem měla Plzeň (2502 Kč), její hospodářský výsledek prudce klesal až do roku 2012 a poté se zvýšil.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist